Hygienici hlásí další případy prasečí chřipky na Vysočině. Možnosti, jak se nákaze bránit, jsou omezené.
Vysočina - Nové případy nákazy prasečí chřipkou zaznamenali hygienici na Vysočině. Dosud potvrdili nákazu prasečí chřipkou už u jedenácti lidí.
"Nemocných je určitě ve skutečnosti více, ale ne každý jde k lékaři, lidé s lehčími příznaky se často léčí sami doma," vysvětlila vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Alena Dvořáková.
Jeden z pacientů byl hospitalizovaný také na infekčním oddělení jihlavské nemocnice, v těchto dnech se ale už se léčí doma. "Nakažený muž z Jihlavy byl začátkem tohoto týdne propuštěn do domácího léčení," potvrdil primář infekčního oddělení Josef Škárek. V jihlavské nemocnici to byl již třetí případ hospitalizovaného pacienta s chřipkovým virem H1N1. "Pacient byl na dovolené ve Španělsku a pobýval také v Mnichově, je pravděpodobné, že chřipku si přivezl odtud," dodal Škárek. Dvaadvacetiletá pacientka z Třebíče má podle sdělení ředitele tamní nemocnice Leoše Novotného lehký průběh onemocnění, zůstala v domácím léčení.
Další žena s virem H1N1 nyní leží v havlíčkobrodské nemocnici. "Pacientka byla hospitalizována ve špatném zdravotním stavu, nicméně v současnosti je již stabilizovaná," uvedla mluvčí nemocnice Petra Černo. Virus si podle ní žena nepřivezla ze zahraničí a nepodařilo se zjistit, kde se nakazila. Druhá žena s podezřením na prasečí chřipku již byla z havlíčkobrodské nemocnice propuštěna do domácího léčení. "Virus H1N1 se nepodařilo prokázat ani vyvrátit. V minulých dnech byly odebrány vzorky ještě dvěma pacientům s podezřením na H1N1, oba jsou podle předběžných výsledků negativní," dodala Černo.
Prasečí chřipce se nevyhnulo ani Pelhřimovsko, zaznamenali zde už dva nakažené, na Žďársku pak od léta vykazují pět případů. "V okolních státech evidují více onemocnění prasečí chřipkou než u nás, nárůst případů je proto očekávaný," řekla Dvořáková.
Jednou z možností, jak nákaze předejít, je i očkování. Vakcína proti viru ale zatím v republice není, dorazit by měla koncem listopadu.
Očkování se dotkne osob vytipovaných v pandemickém plánu jako rizikových. Jednou skupinou jsou i zdravotníci. Ti dotázaní však na vakcínu pohlížejí spíše s nedůvěrou. "Pandemická chřipka u zdravých lidí probíhá s minimálními komplikacemi, očkovat bych se asi nenechal," řekl místopředseda Lékařského odborového klubu Lukáš Velev. Váhavý je i primář infekčního oddělení jihlavské nemocnice Josef Škárek. "Mezi zdravotníky není názor na očkování moc dobrý. Možnost zvážím, ale pravděpodobně se naočkovat nechám," řekl.
Za minulý týden přibylo respiračních infekcí na Vysočině o více než deset procent oproti předchozímu týdnu. Konkrétně v kraji bylo zaznamenáno 1291 případů respiračních onemocnění na 100 tisíc obyvatel. Epidemie se přitom vyhlašuje při překročení prahu dvou tisíc případů. Možností, jak nákaze předejít, je podle hygieniků umývání rukou, očkování proti běžné chřipce, nebo i protivirová rouška. V lékárnách jich zatím mají dostatek. "Právě jsme dostali zásilku protivirových respiračních masek, balení se čtyřmi rouškami na jedno použití stojí 386 korun," oznámila včera lékárnice ve Farní ulici v centru Jihlavy. Například v lékárně v jihlavské nemocnici nabízí jen roušky obyčejné. "Lidé se po nich ptají, ale kolik se jich prodalo, vám nedokážu říct, sdělila žena za pultem. Obyčejná látková rouška vyjde zhruba na pětikorunu, u nich je ale efekt zabránění přenosu podle lékárníků mizivý.
Naopak antivirotika proti prasečí chřipce nejsou k dostání vůbec. "Lék Tamiflu jsme měli naposledy asi před dvěma lety, nejsou ani v našem centrálním skladě," zmínila lékárnice z Husovy ulice. Na příznaky chřipky bez dalších komplikací ale podle lékárníků stačí běžně dostupné léky.
Podle posledních pokynů hlavního hygienika ČR Michaela Víta budou pacienti s běžnými příznaky chřipky bez dalších zdravotních komplikací odesíláni do domácího léčení, nebude se jim dělat rozbor krve, aby nebyla zahlcena národní referenční laboratoř, která je provádí. Podle odhadů by chřipková epidemie v ČR mohla vypuknout v polovině prosince.
Autor: MICHAL KOLAŘÍK
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina
středa 18. listopadu 2009
KLÍČOVÉ ČESKÉ FIRMY SE PŘIPRAVUJÍ NA PANDEMII
Firmy, bez jejichž fungování by česká ekonomika zkolabovala, se intenzivně připravují na možnou pandemii prasečí chřipky. Představa stovek, či dokonce tisíců nemocných zaměstnanců nyní nestraší jen lékaře, ale také bankéře, vodohospodáře či energetické firmy.
Největší české banky musejí v každém případě zajistit základní bankovní služby. Například Komerční banka se připravila na situaci, že jí bude chybět 30 - 70 procent z necelých devíti tisíc zaměstnanců. "Vyvíjíme maximální úsilí, abychom klientům i v nestandardních situacích poskytli komplexní spektrum služeb. V případě nutnosti omezení některých činností bychom neprodleně informovali," uvedla mluvčí Monika Kludská.
S pandemickým plánem seznámí v nejbližších dnech zaměstnance také ČSOB, do té doby o něm banka nechce mluvit. Podle informací deníku E15 vedení modelovalo fungování banky s pouhými 60 procenty zaměstnanců. Jako součást prevence banka také nabídla svým lidem možnost očkování, zatím alespoň proti běžné sezonní chřipce.
Strategické firmy, jako jsou energetická společnost ČEZ, Unipetrol či vodohospodářský a dopravní gigant Veolia, už mají přesně vytypované zaměstnance, které nezbytně potřebují pro zabezpečení chodu firmy. Čekají už jen na objednané vakcíny proti prasečí chřipce. Ty má Česká republika dostat na konci listopadu. V devíti Evropských zemích přitom začalo očkování už začátkem měsíce a Francie spustila už druhou vlnu.
Očkovací látku mají podle pandemického plánu dostat kromě zdravotníků vybraní zaměstnanci devíti strategických odvětví, která jsou nutná pro zachování základních funkcí státu a veřejného života.
Všechny firmy už mají vypracované přesné plány, co v případě vypuknutí pandemie dělat. Žádná ale neví, kolik vakcín nakonec dostane.
"Jako strategický výrobní podnik jsme předali v požadovaném termínu požadavek na počet vakcín, ale žádnou zpětnou informaci jsme zatím nedostali," uvedl Jan Martínek z Unipetrolu. Podle jeho slov by ve firmě mělo být očkováno 1250 zaměstnanců.
Také energetická společnost ČEZ potřebuje vakcínu pro 5800 pracovníků, kteří jsou nezbytní pro zajištění výroby i distribuci a dodávku elektřiny. "Pro další zaměstnance Skupiny ČEZ jsme alternativně zajistili možnost očkování proti běžné sezonní chřipce. K němu se přihlásilo dalších více než pět tisíc pracovníků," uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková. ČEZ stejně jako řada dalších strategických firem informuje zaměstnance o preventivních opatřeních proti pandemii.
Vodárenská společnost Veolia připravila krizový plán proti pandemii už v květnu a postupně jej aktualizovala. Firma podle mluvčí Marcely Dvořákové zatím očkuje proti běžné chřipce a sází především na prevenci, ale má vytypované i klíčové pozice, pro něž žádá dodávku vakcíny.
Tuzemské banky v případě rozšíření chřipky počítají s tím, že začnou zavírat především malé pobočky. "Počet nemocných zaměstnanců by se neměl lišit od běžné sezonní chřipky. Neměl by proto být problém bez větších potíží udržet v chodu všechny pobočky. Pokud by přesto měl být rozsah nedostupnosti zaměstnanců mnohem větší, klíčové bude udržet provoz v největších či nejvíce navštěvovaných pobočkách v regionech," uvedla mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.
Na rozdíl od ČSOB, která nakoupila zásobu roušek a zaměstnancům nabídla očkování, Česká spořitelna sází především na maximální množství aktuálních informací. "Máme ustanovenou expertní skupinu, která monitoruje vývoj chřipky v zahraničí i v Čechách a informuje zaměstnance," dodala Havligerová. Česká národní banka počítá s tím, že za každé situace zajistí minimálně oběh peněz a bezhotovostní platební styk.
---
Jaká je hrozba pandemie
Pandemický plán z roku 2006 předpokládá, že v ČR onemocní během 9 až 15 týdnů od začátku pandemie 30 procent populace, tedy přes tři miliony osob. Očekává se závažnější průběh nemoci a vyšší míra úmrtnosti než v případě běžné chřipky, protože populace nebude imunní vůči chřipkovému viru. Podle expertů polovina nemocných vyhledá pomoc lékaře, 30 tisíc lidí bude hospitalizováno a 12 tisíc nemocných chřipce podlehne. Během tří měsíců od propuknutí pandemie zůstane v neschopnosti třetina pracovních sil, a to pět až osm pracovních dnů. Výkonnost ekonomiky se za devadesát dní pandemie sníží o 1,5 až dvě procenta. Pandemie mají tendenci proběhnout v několika vlnách. Onemocnění se dosud znovu objevilo v druhé a někdy i ve třetí vlně, průběh onemocnění byl v zaznamenaných pandemiích často těžší než v první.
Autor: Vladimír Piskáček, Robert Zelenka
Název zdroje: E15
Největší české banky musejí v každém případě zajistit základní bankovní služby. Například Komerční banka se připravila na situaci, že jí bude chybět 30 - 70 procent z necelých devíti tisíc zaměstnanců. "Vyvíjíme maximální úsilí, abychom klientům i v nestandardních situacích poskytli komplexní spektrum služeb. V případě nutnosti omezení některých činností bychom neprodleně informovali," uvedla mluvčí Monika Kludská.
S pandemickým plánem seznámí v nejbližších dnech zaměstnance také ČSOB, do té doby o něm banka nechce mluvit. Podle informací deníku E15 vedení modelovalo fungování banky s pouhými 60 procenty zaměstnanců. Jako součást prevence banka také nabídla svým lidem možnost očkování, zatím alespoň proti běžné sezonní chřipce.
Strategické firmy, jako jsou energetická společnost ČEZ, Unipetrol či vodohospodářský a dopravní gigant Veolia, už mají přesně vytypované zaměstnance, které nezbytně potřebují pro zabezpečení chodu firmy. Čekají už jen na objednané vakcíny proti prasečí chřipce. Ty má Česká republika dostat na konci listopadu. V devíti Evropských zemích přitom začalo očkování už začátkem měsíce a Francie spustila už druhou vlnu.
Očkovací látku mají podle pandemického plánu dostat kromě zdravotníků vybraní zaměstnanci devíti strategických odvětví, která jsou nutná pro zachování základních funkcí státu a veřejného života.
Všechny firmy už mají vypracované přesné plány, co v případě vypuknutí pandemie dělat. Žádná ale neví, kolik vakcín nakonec dostane.
"Jako strategický výrobní podnik jsme předali v požadovaném termínu požadavek na počet vakcín, ale žádnou zpětnou informaci jsme zatím nedostali," uvedl Jan Martínek z Unipetrolu. Podle jeho slov by ve firmě mělo být očkováno 1250 zaměstnanců.
Také energetická společnost ČEZ potřebuje vakcínu pro 5800 pracovníků, kteří jsou nezbytní pro zajištění výroby i distribuci a dodávku elektřiny. "Pro další zaměstnance Skupiny ČEZ jsme alternativně zajistili možnost očkování proti běžné sezonní chřipce. K němu se přihlásilo dalších více než pět tisíc pracovníků," uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková. ČEZ stejně jako řada dalších strategických firem informuje zaměstnance o preventivních opatřeních proti pandemii.
Vodárenská společnost Veolia připravila krizový plán proti pandemii už v květnu a postupně jej aktualizovala. Firma podle mluvčí Marcely Dvořákové zatím očkuje proti běžné chřipce a sází především na prevenci, ale má vytypované i klíčové pozice, pro něž žádá dodávku vakcíny.
Tuzemské banky v případě rozšíření chřipky počítají s tím, že začnou zavírat především malé pobočky. "Počet nemocných zaměstnanců by se neměl lišit od běžné sezonní chřipky. Neměl by proto být problém bez větších potíží udržet v chodu všechny pobočky. Pokud by přesto měl být rozsah nedostupnosti zaměstnanců mnohem větší, klíčové bude udržet provoz v největších či nejvíce navštěvovaných pobočkách v regionech," uvedla mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.
Na rozdíl od ČSOB, která nakoupila zásobu roušek a zaměstnancům nabídla očkování, Česká spořitelna sází především na maximální množství aktuálních informací. "Máme ustanovenou expertní skupinu, která monitoruje vývoj chřipky v zahraničí i v Čechách a informuje zaměstnance," dodala Havligerová. Česká národní banka počítá s tím, že za každé situace zajistí minimálně oběh peněz a bezhotovostní platební styk.
---
Jaká je hrozba pandemie
Pandemický plán z roku 2006 předpokládá, že v ČR onemocní během 9 až 15 týdnů od začátku pandemie 30 procent populace, tedy přes tři miliony osob. Očekává se závažnější průběh nemoci a vyšší míra úmrtnosti než v případě běžné chřipky, protože populace nebude imunní vůči chřipkovému viru. Podle expertů polovina nemocných vyhledá pomoc lékaře, 30 tisíc lidí bude hospitalizováno a 12 tisíc nemocných chřipce podlehne. Během tří měsíců od propuknutí pandemie zůstane v neschopnosti třetina pracovních sil, a to pět až osm pracovních dnů. Výkonnost ekonomiky se za devadesát dní pandemie sníží o 1,5 až dvě procenta. Pandemie mají tendenci proběhnout v několika vlnách. Onemocnění se dosud znovu objevilo v druhé a někdy i ve třetí vlně, průběh onemocnění byl v zaznamenaných pandemiích často těžší než v první.
Autor: Vladimír Piskáček, Robert Zelenka
Název zdroje: E15
VIZITA? PŘEŽITEK MINULÉHO STOLETÍ
SPOKOJENOST PACIENTŮ. Z velkého výzkumu spokojenosti pacientů s chováním lékařů a sester ve státních nemocnicích vyplývá, že lidem nejvíce vadí neosobní přístup. Spokojeni jsou se zapojením rodiny do léčby. Nejlépe dopadla nemocnice v Ostravě, nejhůře pražská Bulovka.
Praha - Na jednom jediném se shodují všichni lékaři, kteří kdy vyrazili na praxi do zahraniční nemocnice: největší změnou pro ně je, že si musí zvykat chovat se úplně jinak k pacientům. "V Německu a Rakousku je naprosto běžné, že se lékaři čitelně identifikují jmenovkou, pacientům podávají ruku a představení se pacientovi jménem je normálním zahájením komunikace," popisuje Lukáš Hrzán, medik s roční zkušeností z univerzitní kliniky v Lipsku, stáže na univerzitní klinice v Grazu a stáže v okresní nemocnici ve Zwickau.
Hrzán je jedním ze čtyř studentů medicíny, kteří se před časem zúčastnili testu MF DNES a v převleku za pacienty prověřovali, jestli se zdravotnický personál ve čtyřech náhodně vybraných nemocnicích chová k pacientům podle pravidel, která se učili na medicíně.
"Měl jsem tam pocit, že tam mnoho zaměstnanců v sobotu večer nechtělo být, protože je pacienti obtěžují," popsal tehdy zkušenosti z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice budoucí lékař.
Nejlépe je v Ostravě Ministerstvo zdravotnictví dnes má k dispozici první skutečně relevantní výzkumy, které ukazují, jak jsou pacienti v českých nemocnicích spokojeni. Provedeny byly ve dvanácti fakultních nemocnicích - vyhrály ostravská, plzeňská a hradecká.
"Mezi nimi a ostatními nemocnicemi je zdánlivě malý rozdíl co do počtu bodů, ale při bližším zkoumání a při této metodice výzkumu to znamená rozdíl několika tříd," říká autor výzkumu Tomáš Raiter.
Otázek bylo padesát a týkaly se chování lékařů i sester. Pacienti odpovídali třeba na to, jestli byl lékař ochotný si s nimi promluvit, když měli obavy, jestli rozuměli, co jim říká sestra, zda měli dostatek soukromí. Pacienti si chválili, že lékaři spolupracují s jejich rodinami, ale vadí jim, že necítí citovou podporu personálu. "A také si málokdo pamatuje, kdo byl jeho ošetřujícím lékařem, což je špatné. Znamená to, že se lékaři u lůžka pacienta střídají, nepředstaví se, což samozřejmě nepřispívá k budování důvěry," vysvětluje Raiter.
Šéfové nemocnic už s výsledky pracují. "My je používáme jako jedno ze čtyř důležitých kritérií pro odměňování lidí na jednotlivých odděleních," popisuje Svatopluk Němeček, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava, která z hodnocení pacientů vyšla nejlépe. Zřejmě to není náhoda: letos totiž s největší pravděpodobností dostane mezinárodní certifikát kvality, jaký má na celém světě jen několik desítek nemocnic a v Česku zatím jen dvě z dvou set. Lékařům pomáhají stáže v zahraničí. "Dnes už mezi námi a zahraničím není ve zdravotnictví rozdíl v dostupnosti přístrojů či léků, ale pořád je v chování. A napomohly i podobné testy, které podnikla MF DNES s mediky," míní lékař David Marx, který na lékařské fakultě vyučuje etiku a učí budoucí lékaře správně se chovat k pacientům.
"Mnohdy je to s brbláním, sem tam v nemocnicích slyším: Pozor, dělejte to dobře, nebo nám sem naběhne zase nějaký novinář... Ale cokoliv, co přinutí přejít zdravotníky od zažitého paternalistického chování ke vstřícnějšímu, je dobré," říká.
Od vstřícnosti k výsledkům Zdá se to skoro nepředstavitelné, ale mění se i desítky let zažité stereotypy. Třeba ranní budíček v pět, který pacientům vadí nejvíc, se už v mnoha nemocnicích posunul na sedmou.
Nebo vizity. "Vizita je přežitek devatenáctého století. Nemá totiž význam, aby nad pacientem pořádalo pár lékařů cosi jako společenský banket, a pacient byl stresovaný z toho, že učené řeči pánů doktorů nerozumí a neví, proč tam ti chlápci vlastně jsou," míní Ondřej Bergmann, další z mediků, který se před časem zúčastnil testu MF DNES.
Podle autora výzkumu Tomáše Raitera je zatím největší rozdíl mezi světem a Českem v maličkostech, které však mají své ekonomické dopady: "Ve světě se třeba hodně klade důraz na to, jak spolu sestra s lékařem mluví před pacientem o něm samotném. Nemohou se o něm bavit jako o třetí osobě - pan Vomáčka měl dnes teplotu, co s tím uděláme?"
To všechno ničí důvěru pacienta v lékaře, sestry a nemocnici, a tím i v jeho léčbu. A nemoc se léčí pomaleji a stojí to víc peněz. "Už i v našich nemocnicích se ukazuje, že tam, kde se zlepší taková maličkost, jako je představování se pacientům jménem, se okamžitě zvýší důvěra pacientů v lékaře a s tím souvisí i léčebné výsledky," dodává.
***
"Rozdíl mezi námi a zahraničím už není v dostupnosti přístrojů či léků, ale pořád je v chování." lékař David Marx
* Kde jsou přívětiví? Spokojenost pacientů Srovnání nemocnic, které spadají pod ministerstvo zdravotnictví. Výzkumu se účastnilo 21 592 pacientů. Odpovídali na obsáhlé dotazníky den před propuštěním z nemocnice. Hranice, která od sebe odděluje vynikající nemocnice od problematických, je 80 bodů. Výpočty nepředstavují procenta - jeden bod znamená velký rozdíl.
Tabulka
Celkové výsledky:
FN Ostrava 82,6
FN Plzeň 81,8
FN Hradec Králové 81,7
FN sv. Anny 78,7
VFN Praha 78,5
FN Olomouc 78,5
FN Thomayerova 77,6
FN Motol 77,5
FN Královské Vinohrady 76,2
FN Brno 75
FN Bulovka 74,3
Spokojenost s lékaři :
FN Ostrava 80,6
FN Plzeň 80,2
FN Hradec Králové 80,1
....
FN Bulovka 75,4
FN Brno 74,9
Spokojenost se sestrami:
FN Ostrava 82
FN Plzeň 81,5
FN Hradec Králové 80,7
....
FN Brno 72,3
FN Bulovka 71,5
S čím jsme spokojeni?
zapojení rodiny do léčby 90,4
(návštěvy, informace od lékařů)
propuštění z nemocnice 86,4
(informace o pokračování léčby)
respekt, ohled, úcta 80,4
(znalost lékaře, důvěra k němu)
přijetí do nemocnice 80,4
(např. doba čekání při přijetí)
informace 79,6
(jak moc lékaři s pacientem mluví)
koordinace péče 78,3
(soukromí, chaos při vyšetřeních)
tělesné pohodlí 75,1
(čistota pokojů, jídlo, ranní buzení)
citová opora 75
(soucit personálu, uklidnění)
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Zdroj - Tomáš Raiter a STEM/MARK
Praha - Na jednom jediném se shodují všichni lékaři, kteří kdy vyrazili na praxi do zahraniční nemocnice: největší změnou pro ně je, že si musí zvykat chovat se úplně jinak k pacientům. "V Německu a Rakousku je naprosto běžné, že se lékaři čitelně identifikují jmenovkou, pacientům podávají ruku a představení se pacientovi jménem je normálním zahájením komunikace," popisuje Lukáš Hrzán, medik s roční zkušeností z univerzitní kliniky v Lipsku, stáže na univerzitní klinice v Grazu a stáže v okresní nemocnici ve Zwickau.
Hrzán je jedním ze čtyř studentů medicíny, kteří se před časem zúčastnili testu MF DNES a v převleku za pacienty prověřovali, jestli se zdravotnický personál ve čtyřech náhodně vybraných nemocnicích chová k pacientům podle pravidel, která se učili na medicíně.
"Měl jsem tam pocit, že tam mnoho zaměstnanců v sobotu večer nechtělo být, protože je pacienti obtěžují," popsal tehdy zkušenosti z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice budoucí lékař.
Nejlépe je v Ostravě Ministerstvo zdravotnictví dnes má k dispozici první skutečně relevantní výzkumy, které ukazují, jak jsou pacienti v českých nemocnicích spokojeni. Provedeny byly ve dvanácti fakultních nemocnicích - vyhrály ostravská, plzeňská a hradecká.
"Mezi nimi a ostatními nemocnicemi je zdánlivě malý rozdíl co do počtu bodů, ale při bližším zkoumání a při této metodice výzkumu to znamená rozdíl několika tříd," říká autor výzkumu Tomáš Raiter.
Otázek bylo padesát a týkaly se chování lékařů i sester. Pacienti odpovídali třeba na to, jestli byl lékař ochotný si s nimi promluvit, když měli obavy, jestli rozuměli, co jim říká sestra, zda měli dostatek soukromí. Pacienti si chválili, že lékaři spolupracují s jejich rodinami, ale vadí jim, že necítí citovou podporu personálu. "A také si málokdo pamatuje, kdo byl jeho ošetřujícím lékařem, což je špatné. Znamená to, že se lékaři u lůžka pacienta střídají, nepředstaví se, což samozřejmě nepřispívá k budování důvěry," vysvětluje Raiter.
Šéfové nemocnic už s výsledky pracují. "My je používáme jako jedno ze čtyř důležitých kritérií pro odměňování lidí na jednotlivých odděleních," popisuje Svatopluk Němeček, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava, která z hodnocení pacientů vyšla nejlépe. Zřejmě to není náhoda: letos totiž s největší pravděpodobností dostane mezinárodní certifikát kvality, jaký má na celém světě jen několik desítek nemocnic a v Česku zatím jen dvě z dvou set. Lékařům pomáhají stáže v zahraničí. "Dnes už mezi námi a zahraničím není ve zdravotnictví rozdíl v dostupnosti přístrojů či léků, ale pořád je v chování. A napomohly i podobné testy, které podnikla MF DNES s mediky," míní lékař David Marx, který na lékařské fakultě vyučuje etiku a učí budoucí lékaře správně se chovat k pacientům.
"Mnohdy je to s brbláním, sem tam v nemocnicích slyším: Pozor, dělejte to dobře, nebo nám sem naběhne zase nějaký novinář... Ale cokoliv, co přinutí přejít zdravotníky od zažitého paternalistického chování ke vstřícnějšímu, je dobré," říká.
Od vstřícnosti k výsledkům Zdá se to skoro nepředstavitelné, ale mění se i desítky let zažité stereotypy. Třeba ranní budíček v pět, který pacientům vadí nejvíc, se už v mnoha nemocnicích posunul na sedmou.
Nebo vizity. "Vizita je přežitek devatenáctého století. Nemá totiž význam, aby nad pacientem pořádalo pár lékařů cosi jako společenský banket, a pacient byl stresovaný z toho, že učené řeči pánů doktorů nerozumí a neví, proč tam ti chlápci vlastně jsou," míní Ondřej Bergmann, další z mediků, který se před časem zúčastnil testu MF DNES.
Podle autora výzkumu Tomáše Raitera je zatím největší rozdíl mezi světem a Českem v maličkostech, které však mají své ekonomické dopady: "Ve světě se třeba hodně klade důraz na to, jak spolu sestra s lékařem mluví před pacientem o něm samotném. Nemohou se o něm bavit jako o třetí osobě - pan Vomáčka měl dnes teplotu, co s tím uděláme?"
To všechno ničí důvěru pacienta v lékaře, sestry a nemocnici, a tím i v jeho léčbu. A nemoc se léčí pomaleji a stojí to víc peněz. "Už i v našich nemocnicích se ukazuje, že tam, kde se zlepší taková maličkost, jako je představování se pacientům jménem, se okamžitě zvýší důvěra pacientů v lékaře a s tím souvisí i léčebné výsledky," dodává.
***
"Rozdíl mezi námi a zahraničím už není v dostupnosti přístrojů či léků, ale pořád je v chování." lékař David Marx
* Kde jsou přívětiví? Spokojenost pacientů Srovnání nemocnic, které spadají pod ministerstvo zdravotnictví. Výzkumu se účastnilo 21 592 pacientů. Odpovídali na obsáhlé dotazníky den před propuštěním z nemocnice. Hranice, která od sebe odděluje vynikající nemocnice od problematických, je 80 bodů. Výpočty nepředstavují procenta - jeden bod znamená velký rozdíl.
Tabulka
Celkové výsledky:
FN Ostrava 82,6
FN Plzeň 81,8
FN Hradec Králové 81,7
FN sv. Anny 78,7
VFN Praha 78,5
FN Olomouc 78,5
FN Thomayerova 77,6
FN Motol 77,5
FN Královské Vinohrady 76,2
FN Brno 75
FN Bulovka 74,3
Spokojenost s lékaři :
FN Ostrava 80,6
FN Plzeň 80,2
FN Hradec Králové 80,1
....
FN Bulovka 75,4
FN Brno 74,9
Spokojenost se sestrami:
FN Ostrava 82
FN Plzeň 81,5
FN Hradec Králové 80,7
....
FN Brno 72,3
FN Bulovka 71,5
S čím jsme spokojeni?
zapojení rodiny do léčby 90,4
(návštěvy, informace od lékařů)
propuštění z nemocnice 86,4
(informace o pokračování léčby)
respekt, ohled, úcta 80,4
(znalost lékaře, důvěra k němu)
přijetí do nemocnice 80,4
(např. doba čekání při přijetí)
informace 79,6
(jak moc lékaři s pacientem mluví)
koordinace péče 78,3
(soukromí, chaos při vyšetřeních)
tělesné pohodlí 75,1
(čistota pokojů, jídlo, ranní buzení)
citová opora 75
(soucit personálu, uklidnění)
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Zdroj - Tomáš Raiter a STEM/MARK
úterý 10. listopadu 2009
VZTAH MEZI LÉKAŘEM A PACIENTEM URČUJE RÁMEC KOMUNIKACE
Přechod od paternalistického k partnerskému přístupu k nemocnému není možný bez respektování určitých poznatků, pravidel a zásad. Komunikaci mezi pacientem a lékařem v různých situacích se v novém miniseriálu MT věnuje PhDr. Dr. phil. Laura Janáčková, CSc., z Oddělení somatopsychiky VFN v Praze.
Vztah mezi lékařem a pacientem je dán vzájemným očekáváním a tím, do jaké míry se je z obou stran daří naplňovat. Nenaplněná očekávání lékařů i pacientů bývají zdrojem mnoha vzájemných komunikačních a postojových nedorozumění. Pacient od lékaře očekává: I zvýšený zájem o svou osobu, I rychlé zmírnění či odstranění symptomů (například bolesti),
* respektování lékařského tajemství, I podporu,
* že bude o všem důležitém informovat,
* profesionalitu, I lidskost.
Lékař od pacienta očekává:
* submisivitu,
* vděčnost,
* zlepšení pacientova zdravotního stavu až do uzdravení,
* spolupráci.
Lékařova osobnost se odráží i ve vztahu mezi ním a pacientem. Každý lékař by měl znát své sklony k určitému jednání i chování a tendence, jež se u něj projevují při posuzování druhých lidí. Toto zásadní sebepoznání mu pak ulehčuje práci při vytváření vztahu k pacientovi a napomáhá u něj eventuálnímu vyvarování se možných chyb. Nejčastější vztahové problémy vznikají jako důsledek vztahové nerovnosti a přenosu vlastních zkušeností z osobního života do vztahu k pacientům. Vztahová nerovnost se v našich podmínkách často projevuje jednoznačnou dominancí lékaře. Lékař je někdy direktivní a vyžaduje pacientovu poslušnost. Při komunikaci tohoto typu lékař informuje, radí, dává příkazy, zakazuje, doporučuje. Usiluje o věcný přístup bez osobního zaujetí. Většinou se zajímá o nemoc, méně pak o člověka, kterého léčí. V odborné literatuře najdeme tento na nemoc orientovaný model pod názvem paternalistický a z něho je pak odvozen i pojem paternalistického vztahu mezi lékařem a pacientem.
Na pacienta orientovaný model vychází z koncepce partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem. Je založen na vzájemné úctě a spolupráci. Mezi lékařem a pacientem vzniká osobní vztah, kdy lékař umí naslouchat a zajímá se i o subjektivní stránku onemocnění. Pacient, jenž rozumí své nemoci a má možnost se aktivně podílet na svém uzdravení, lépe spolupracuje a výsledek léčebného procesu bývá ve srovnání s předchozím lepší. Komunikace v tomto vztahu je nedirektivní, přátelská, empatická, vysvětlující a zajímající se také o rodinu.
Nejčastějším problémem ve vztahu mezi lékařem a pacientem je přenos a protipřenos. Přenos je termín označující situaci, kdy přenášíme dřívější vztahové zkušenosti na druhého člověka - v tomto případě z pacienta na lékaře. Pro opačný případ, tedy pro přenos ze strany lékaře na pacienta, se vžil název protipřenos. Jedná se o iracionální, nápadné a neuvědomělé motivy, jež ovlivňují naše jednání. Příkladem může být odmítavé až agresivní chování lékaře, jenž se právě rozvedl a setkává se s pacientkou, která mu připomíná tchyni.
Fáze komunikace - pacient v ordinaci
Obecně by měla správně vedená komunikace mezi lékařem a pacientem při jeho návštěvě v ordinaci splňovat několik základních požadavků. Lékař by se měl snažit o dosažení spolupráce pacienta, vytvoření pocitu bezpečí a jistoty, zabezpečení informovanosti pacienta a dohodu o způsobu léčby. Kontakt s nemocným lékař navazuje během prvních minut setkání. S novým pacientem trvá navázání kontaktu déle než s vracejícím se nemocným. Po příchodu pacienta do ordinace se doporučuje následující postup:
* pozdrav (vítající, sympatizující úsměv),
* oslovení pacienta jménem,
* představení se a správné (pevné, podporující) podání ruky,
* uvedení pacienta na místo rozhovoru,
* zaujetí klidné, empatické naslouchající pozice (doporučuje se vsedě v mírném předklonu s dobrým očním kontaktem),
* uvedení rozhovoru frází: "Řekněte mi, co vás trápí."
Cílem lékařova vystupování je dosáhnout vzájemné důvěry a pocitu pohody. Měl by se proto o osobu pacienta zajímat, poskytnout mu dostatek času nebo předem vymezit dobu, kdy se mu může věnovat. Lékař se pacientovi věnuje soustředěně, v průběhu hovoru neodbíhá, netelefonuje atd.; povzbuzuje k vylíčení obtíží, neboť pacient chce sdělit svůj prožitek bolesti, úzkosti, strachu a starosti. Tento příběh se lze dovědět během navázání kontaktu a líčení obtíží a je třeba vyslechnout ho, přičemž prvních pět minut patří pacientovi. Lékař užívá otevřených otázek ("Řekněte mi o tom něco víc"), vyhýbá se otázkám co, proč apod. Na líčení reaguje, nestačí jen hm, z jeho strany musí být zřejmý zájem ("To muselo být hodně těžké"). K některým dalším možným reakcím patří parafráze, povzbuzení, vyjádření zájmu o téma, o kterém pacient mluví nerad nebo s rozpaky ("Při užívání těchto léků můžete mít také problémy s erekcí, stává se vám to?"), sumarizace ("Hovořili jsme o vašem vysokém tlaku a probrali jsme také, s čím by mohl souviset...").
Produktivitu komunikace zvyšuje, když lékař dokáže rozhovor řídit. Doporučuje se zprvu nechat pacienta hovořit spontánně, bez většího zasahování, pak najít podstatu sdělení a udržet nit rozhovoru. Přitom lékař může použít následující techniky:
* klidně a zdvořile se zeptat na to, co se chce dozvědět ("Ano, ale nyní se chci zeptat, zda máte problémy s usínáním i potom, co si vezmete prášek na spaní");
* zopakovat, co je účelem rozhovoru ("Dnes jsme chtěli probrat především vaši rodinnou situaci");
* vrátit pacienta zpět k podstatě rozhovoru ("Musíme se teď soustředit na vaše obtíže se žaludkem").
Když pacient líčí své problémy, je důležité, aby se lékař soustředil na to, co pacient říká, ale i na to, co on jako lékař vidí a cítí (i to je důležitá informace).
V pacientově chování se projevuje bolest, která v sociální rovině většinou vyvolává utěšující reakci okolí. Příliš zdůrazněné utěšující chování a přebírání veškeré odpovědnosti personálem či blízkými je však stejně nevhodné jako chování bagatelizující. Pacient musí mít hned od počátku vztahu dojem, že se ocitl v chápavém a pomoc zajišťujícím prostředí, avšak že pro zvládání svých obtíží musí také něco dělat sám.
Čerpáno z knih:
Komunikace ve zdravotnické péči
Janáčková L, Weiss P. Praha: Portál 2008.
Psychologické aspekty zdravotnické komunikace
Janáčková L, PavlátJ. Brno: MU, 2007.
Zdroj: Medical Tribune
Vztah mezi lékařem a pacientem je dán vzájemným očekáváním a tím, do jaké míry se je z obou stran daří naplňovat. Nenaplněná očekávání lékařů i pacientů bývají zdrojem mnoha vzájemných komunikačních a postojových nedorozumění. Pacient od lékaře očekává: I zvýšený zájem o svou osobu, I rychlé zmírnění či odstranění symptomů (například bolesti),
* respektování lékařského tajemství, I podporu,
* že bude o všem důležitém informovat,
* profesionalitu, I lidskost.
Lékař od pacienta očekává:
* submisivitu,
* vděčnost,
* zlepšení pacientova zdravotního stavu až do uzdravení,
* spolupráci.
Lékařova osobnost se odráží i ve vztahu mezi ním a pacientem. Každý lékař by měl znát své sklony k určitému jednání i chování a tendence, jež se u něj projevují při posuzování druhých lidí. Toto zásadní sebepoznání mu pak ulehčuje práci při vytváření vztahu k pacientovi a napomáhá u něj eventuálnímu vyvarování se možných chyb. Nejčastější vztahové problémy vznikají jako důsledek vztahové nerovnosti a přenosu vlastních zkušeností z osobního života do vztahu k pacientům. Vztahová nerovnost se v našich podmínkách často projevuje jednoznačnou dominancí lékaře. Lékař je někdy direktivní a vyžaduje pacientovu poslušnost. Při komunikaci tohoto typu lékař informuje, radí, dává příkazy, zakazuje, doporučuje. Usiluje o věcný přístup bez osobního zaujetí. Většinou se zajímá o nemoc, méně pak o člověka, kterého léčí. V odborné literatuře najdeme tento na nemoc orientovaný model pod názvem paternalistický a z něho je pak odvozen i pojem paternalistického vztahu mezi lékařem a pacientem.
Na pacienta orientovaný model vychází z koncepce partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem. Je založen na vzájemné úctě a spolupráci. Mezi lékařem a pacientem vzniká osobní vztah, kdy lékař umí naslouchat a zajímá se i o subjektivní stránku onemocnění. Pacient, jenž rozumí své nemoci a má možnost se aktivně podílet na svém uzdravení, lépe spolupracuje a výsledek léčebného procesu bývá ve srovnání s předchozím lepší. Komunikace v tomto vztahu je nedirektivní, přátelská, empatická, vysvětlující a zajímající se také o rodinu.
Nejčastějším problémem ve vztahu mezi lékařem a pacientem je přenos a protipřenos. Přenos je termín označující situaci, kdy přenášíme dřívější vztahové zkušenosti na druhého člověka - v tomto případě z pacienta na lékaře. Pro opačný případ, tedy pro přenos ze strany lékaře na pacienta, se vžil název protipřenos. Jedná se o iracionální, nápadné a neuvědomělé motivy, jež ovlivňují naše jednání. Příkladem může být odmítavé až agresivní chování lékaře, jenž se právě rozvedl a setkává se s pacientkou, která mu připomíná tchyni.
Fáze komunikace - pacient v ordinaci
Obecně by měla správně vedená komunikace mezi lékařem a pacientem při jeho návštěvě v ordinaci splňovat několik základních požadavků. Lékař by se měl snažit o dosažení spolupráce pacienta, vytvoření pocitu bezpečí a jistoty, zabezpečení informovanosti pacienta a dohodu o způsobu léčby. Kontakt s nemocným lékař navazuje během prvních minut setkání. S novým pacientem trvá navázání kontaktu déle než s vracejícím se nemocným. Po příchodu pacienta do ordinace se doporučuje následující postup:
* pozdrav (vítající, sympatizující úsměv),
* oslovení pacienta jménem,
* představení se a správné (pevné, podporující) podání ruky,
* uvedení pacienta na místo rozhovoru,
* zaujetí klidné, empatické naslouchající pozice (doporučuje se vsedě v mírném předklonu s dobrým očním kontaktem),
* uvedení rozhovoru frází: "Řekněte mi, co vás trápí."
Cílem lékařova vystupování je dosáhnout vzájemné důvěry a pocitu pohody. Měl by se proto o osobu pacienta zajímat, poskytnout mu dostatek času nebo předem vymezit dobu, kdy se mu může věnovat. Lékař se pacientovi věnuje soustředěně, v průběhu hovoru neodbíhá, netelefonuje atd.; povzbuzuje k vylíčení obtíží, neboť pacient chce sdělit svůj prožitek bolesti, úzkosti, strachu a starosti. Tento příběh se lze dovědět během navázání kontaktu a líčení obtíží a je třeba vyslechnout ho, přičemž prvních pět minut patří pacientovi. Lékař užívá otevřených otázek ("Řekněte mi o tom něco víc"), vyhýbá se otázkám co, proč apod. Na líčení reaguje, nestačí jen hm, z jeho strany musí být zřejmý zájem ("To muselo být hodně těžké"). K některým dalším možným reakcím patří parafráze, povzbuzení, vyjádření zájmu o téma, o kterém pacient mluví nerad nebo s rozpaky ("Při užívání těchto léků můžete mít také problémy s erekcí, stává se vám to?"), sumarizace ("Hovořili jsme o vašem vysokém tlaku a probrali jsme také, s čím by mohl souviset...").
Produktivitu komunikace zvyšuje, když lékař dokáže rozhovor řídit. Doporučuje se zprvu nechat pacienta hovořit spontánně, bez většího zasahování, pak najít podstatu sdělení a udržet nit rozhovoru. Přitom lékař může použít následující techniky:
* klidně a zdvořile se zeptat na to, co se chce dozvědět ("Ano, ale nyní se chci zeptat, zda máte problémy s usínáním i potom, co si vezmete prášek na spaní");
* zopakovat, co je účelem rozhovoru ("Dnes jsme chtěli probrat především vaši rodinnou situaci");
* vrátit pacienta zpět k podstatě rozhovoru ("Musíme se teď soustředit na vaše obtíže se žaludkem").
Když pacient líčí své problémy, je důležité, aby se lékař soustředil na to, co pacient říká, ale i na to, co on jako lékař vidí a cítí (i to je důležitá informace).
V pacientově chování se projevuje bolest, která v sociální rovině většinou vyvolává utěšující reakci okolí. Příliš zdůrazněné utěšující chování a přebírání veškeré odpovědnosti personálem či blízkými je však stejně nevhodné jako chování bagatelizující. Pacient musí mít hned od počátku vztahu dojem, že se ocitl v chápavém a pomoc zajišťujícím prostředí, avšak že pro zvládání svých obtíží musí také něco dělat sám.
Čerpáno z knih:
Komunikace ve zdravotnické péči
Janáčková L, Weiss P. Praha: Portál 2008.
Psychologické aspekty zdravotnické komunikace
Janáčková L, PavlátJ. Brno: MU, 2007.
Zdroj: Medical Tribune
PŘIBYLO PRASEČÍ CHŘIPKY
Dalších 43 případů prasečí chřipky je hlášeno v ČR. Celkem se eviduje už téměř 400 potvrzených případů. Sdělilo to včera ministerstvo zdravotnictví.
Počty nově nakažených nyní stoupají po desítkách týdně, minulý týden Národní referenční laboratoř pro chřipku potvrdila 37 nových případů. Podle spolutvůrce nemocničních pandemických plánů Václava Chmelíka stojí Česko na prahu první vlny chřipkové pandemie.
Od prvního případu onemocnění v Česku koncem května hygienici v Česku potvrdili už 394 nemocných.
Autor: (ČTK)
Název zdroje: Právo
Počty nově nakažených nyní stoupají po desítkách týdně, minulý týden Národní referenční laboratoř pro chřipku potvrdila 37 nových případů. Podle spolutvůrce nemocničních pandemických plánů Václava Chmelíka stojí Česko na prahu první vlny chřipkové pandemie.
Od prvního případu onemocnění v Česku koncem května hygienici v Česku potvrdili už 394 nemocných.
Autor: (ČTK)
Název zdroje: Právo
EPIDEMIE PRASEČÍ CHŘIPKY PŘICHÁZÍ
Počty nemocných rostou * Ministerstvo zdravotnictví: Zatím se nic neděje * Experti si to nemyslí.
PRAHA Pacientů s prasečí chřipkou přibývá. Státní zdravotní ústav za poslední týden zaznamenal 43 nových případů. Celkem tak už bylo u nás potvrzeno 394 případů tohoto onemocnění.
Podle odborníků jde jednoznačně o trend a začátek vlny epidemie prasečí chřipky u nás. Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že to tak není. A to přesto, že i minulý týden byly počty nových nemocných po klidném období poměrně vysoké - bylo jich 37.
"Pandemická chřipka se stává nejen u nás, ale i v Evropě mezi chřipkovými viry dominantní. Nemyslím si, že by to byl nějaký výstřelek. Spíše předzvěst pokračování," myslí si Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu. Také podle infektologa Jiřího Berana přijde epidemie prasečí chřipky pravděpodobně dřív než ta sezonní.
Naopak ministerstvo zdravotnictví tvrdí pravý opak. "V nejbližším období neočekáváme pandemický výskyt prasečí chřipky. Spíš očekáváme, že nastane mnohem dříve výskyt sezonní chřipky," říká mluvčí Vlastimil Sršeň.
Kdy epidemie prasečí chřipky v Česku vypukne, nedokáže nikdo předpovědět. "Nicméně ta situace za poslední týden nebo několik málo dní pravděpodobně nasvědčuje tomu, že již ve velmi krátké době, v řádu dnů až týdnů, dojde k rozvoji chřipkových onemocnění, která v tuto dobu normálně nebývají pozorována," odhaduje Kynčl. "Bylo by spekulací, jestli se to rozvine rovnou, ale je to docela dost pravděpodobné," dodává.
Spoluautor nemocničních pandemických plánů Václav Chmelík předpověděl nástup pandemické chřipky už minulý týden. "Jsou zaseta ohniska, počty budou plynule narůstat," uvedl. "Někdy za měsíc za dva už bude hodně nemocných, možná dosáhneme vrcholu. Jak vysoký tento vrchol bude, nedokáže nikdo předpovědět," dodal.
Kynčl tento odhad opatrně podporuje. "V žádném případě bych s tím nemohl nesouhlasit. Je to dost reálné," uvedl.
Pokud by se takové prognózy potvrdily, může se stát, že silná vlna prasečí chřipky do Česka dorazí dříve než většina objednaných vakcín proti ní. První očkovací látky se očekávají na konci listopadu. Nejdříve přijdou na řadu lidé s největšími zdravotními riziky a také někteří zdravotníci.
Podle Sršně se ale ministerstvo toho, že vakcíny nebudou včas, neobává. Kolik lidí podstoupí očkování už v prosinci, se těžko odhaduje. Z plánovaných téměř milionu lidí určitě menšina. Vakcíny budou chodit postupně, jak je stihne výrobce dodat. "Předpokládáme, že první dodávka by měla obsahovat desítky tisíc vakcín minimálně," řekl Sršeň.
Současný nárůst prasečí chřipky podle něj navíc ovlivnily dva hromadné výskyty této nemoci ve školách v Táboře a Českých Budějovicích.
Jenže uváděná oficiální čísla nových případů nejsou konečná. Na rozbor se neposílá vzorek každého pacienta s projevy chřipky, ale jen těch, kde k tomu existuje zvláštní důvod, například komplikovaný průběh. Ve skutečnosti tak je nemocných i nakažených s prasečí chřipkou v Česku podstatně více.
Epidemie prasečí chřipky v Česku by se neměla příliš lišit od běžné epidemie sezónní chřipky. Nový vir ale napadá mladší lidi. Podle Jan Kynčla ze Státního zdravotního ústavu se rozhodně nemusíme obávat nástupu podobné situace, jaká je teď na Ukrajině. Letošní chřipková sezóna ale podle něj kvůli prasečí chřipce nebude patřit k mírným. V průměru přitom v Česku každý rok zemře v souvislosti s chřipkou dva tisíce lidí. Ještě teď mohou lidé snížit rizika očkováním proti sezónní chřipce. A to přesto, že podle Kynčla letos tento virus nebude nijak silný. "Očkování proti sezonní chřipce přesto má smysl. Onemocnění pandemickou chřipkou sice nezabrání, ale má přeci jen určitý efekt proti jejímu těžkému průběhu. Prokázalo to hned několik studií," uvádí Kynčl.
Nyní je počet nemocných s respirační infekcí na normální hladině pro toto období. V evropských státech už ale počet pacientů začíná růst. To je podstatně dřívější nárůst, než v jiných letech. "To je způsobeno výskytem nového pandemického viru chřipku," uvádí oficiální zpráva Státního zdravotního ústavu. "V nejbližší době lze v Evropě i v Česku očekávat další rozšiřování výskytu pandemické chřipky a zvyšování počtu nemocných," tvrdí ústav. O první vlně prasečí chřipky v Česku se mluvilo už o prázdninách, kdy na přelomu července a srpna přibývalo až 50 nemocných týdně. Pak se ale situace zklidnila a nárůsty už nebyly tak vysoké. Česko má zatím jednu oběť, ženu z Karlovarska. Úmrtí u ní souviselo s celkovým oslabením organismu řadou dalších onemocnění. Prasečí chřipka postihuje nejčastěji lidi od 24 do 45 let.
Autor: ADÉLA ČABANOVÁ, ĽUBICA VANÍKOVÁ
Název zdroje: Lidové noviny
PRAHA Pacientů s prasečí chřipkou přibývá. Státní zdravotní ústav za poslední týden zaznamenal 43 nových případů. Celkem tak už bylo u nás potvrzeno 394 případů tohoto onemocnění.
Podle odborníků jde jednoznačně o trend a začátek vlny epidemie prasečí chřipky u nás. Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že to tak není. A to přesto, že i minulý týden byly počty nových nemocných po klidném období poměrně vysoké - bylo jich 37.
"Pandemická chřipka se stává nejen u nás, ale i v Evropě mezi chřipkovými viry dominantní. Nemyslím si, že by to byl nějaký výstřelek. Spíše předzvěst pokračování," myslí si Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu. Také podle infektologa Jiřího Berana přijde epidemie prasečí chřipky pravděpodobně dřív než ta sezonní.
Naopak ministerstvo zdravotnictví tvrdí pravý opak. "V nejbližším období neočekáváme pandemický výskyt prasečí chřipky. Spíš očekáváme, že nastane mnohem dříve výskyt sezonní chřipky," říká mluvčí Vlastimil Sršeň.
Kdy epidemie prasečí chřipky v Česku vypukne, nedokáže nikdo předpovědět. "Nicméně ta situace za poslední týden nebo několik málo dní pravděpodobně nasvědčuje tomu, že již ve velmi krátké době, v řádu dnů až týdnů, dojde k rozvoji chřipkových onemocnění, která v tuto dobu normálně nebývají pozorována," odhaduje Kynčl. "Bylo by spekulací, jestli se to rozvine rovnou, ale je to docela dost pravděpodobné," dodává.
Spoluautor nemocničních pandemických plánů Václav Chmelík předpověděl nástup pandemické chřipky už minulý týden. "Jsou zaseta ohniska, počty budou plynule narůstat," uvedl. "Někdy za měsíc za dva už bude hodně nemocných, možná dosáhneme vrcholu. Jak vysoký tento vrchol bude, nedokáže nikdo předpovědět," dodal.
Kynčl tento odhad opatrně podporuje. "V žádném případě bych s tím nemohl nesouhlasit. Je to dost reálné," uvedl.
Pokud by se takové prognózy potvrdily, může se stát, že silná vlna prasečí chřipky do Česka dorazí dříve než většina objednaných vakcín proti ní. První očkovací látky se očekávají na konci listopadu. Nejdříve přijdou na řadu lidé s největšími zdravotními riziky a také někteří zdravotníci.
Podle Sršně se ale ministerstvo toho, že vakcíny nebudou včas, neobává. Kolik lidí podstoupí očkování už v prosinci, se těžko odhaduje. Z plánovaných téměř milionu lidí určitě menšina. Vakcíny budou chodit postupně, jak je stihne výrobce dodat. "Předpokládáme, že první dodávka by měla obsahovat desítky tisíc vakcín minimálně," řekl Sršeň.
Současný nárůst prasečí chřipky podle něj navíc ovlivnily dva hromadné výskyty této nemoci ve školách v Táboře a Českých Budějovicích.
Jenže uváděná oficiální čísla nových případů nejsou konečná. Na rozbor se neposílá vzorek každého pacienta s projevy chřipky, ale jen těch, kde k tomu existuje zvláštní důvod, například komplikovaný průběh. Ve skutečnosti tak je nemocných i nakažených s prasečí chřipkou v Česku podstatně více.
Epidemie prasečí chřipky v Česku by se neměla příliš lišit od běžné epidemie sezónní chřipky. Nový vir ale napadá mladší lidi. Podle Jan Kynčla ze Státního zdravotního ústavu se rozhodně nemusíme obávat nástupu podobné situace, jaká je teď na Ukrajině. Letošní chřipková sezóna ale podle něj kvůli prasečí chřipce nebude patřit k mírným. V průměru přitom v Česku každý rok zemře v souvislosti s chřipkou dva tisíce lidí. Ještě teď mohou lidé snížit rizika očkováním proti sezónní chřipce. A to přesto, že podle Kynčla letos tento virus nebude nijak silný. "Očkování proti sezonní chřipce přesto má smysl. Onemocnění pandemickou chřipkou sice nezabrání, ale má přeci jen určitý efekt proti jejímu těžkému průběhu. Prokázalo to hned několik studií," uvádí Kynčl.
Nyní je počet nemocných s respirační infekcí na normální hladině pro toto období. V evropských státech už ale počet pacientů začíná růst. To je podstatně dřívější nárůst, než v jiných letech. "To je způsobeno výskytem nového pandemického viru chřipku," uvádí oficiální zpráva Státního zdravotního ústavu. "V nejbližší době lze v Evropě i v Česku očekávat další rozšiřování výskytu pandemické chřipky a zvyšování počtu nemocných," tvrdí ústav. O první vlně prasečí chřipky v Česku se mluvilo už o prázdninách, kdy na přelomu července a srpna přibývalo až 50 nemocných týdně. Pak se ale situace zklidnila a nárůsty už nebyly tak vysoké. Česko má zatím jednu oběť, ženu z Karlovarska. Úmrtí u ní souviselo s celkovým oslabením organismu řadou dalších onemocnění. Prasečí chřipka postihuje nejčastěji lidi od 24 do 45 let.
Autor: ADÉLA ČABANOVÁ, ĽUBICA VANÍKOVÁ
Název zdroje: Lidové noviny
pondělí 26. října 2009
CHŘIPKOU MŮŽE ONEMOCNĚT TŘETINA NÁRODA
Lékaři se obávají souběhu sezónní a prasečí varianty * Osudová nemoc až pro deset tisíc rizikových pacientů
Česko se chystá na druhou vlnu prasečí chřipky, která by měla přijít v listopadu nebo v prosinci, a to souběžně se sezónní chřipkou.
Vláda upřesňuje pandemické plány, resorty a kraje vytvářejí vlastní přípravu tak, aby očekávaný nápor nemocných, který má být až 3 milióny občanů, byl zvládnut.
"Chřipku nepodceňujeme, jde o onemocnění, které může být smrtelné," řekl Právu doktor Michael Vít, hlavní hygienik ČR.
V pandemickém plánu, který schválila vláda, se mj. píše, že by mohlo být hospitalizováno až 45 000 osob, ambulantní návštěvy u lékaře by stouply na 2 milióny pacientů a zemřít by mohlo přibližně 10 000 lidí.
"Ekonomické dopady pandemie by byly také vážné," soudí Vít. Devadesátidenní pandemie by mohla znamenat pokles výkonnosti ekonomiky měřené ročním hrubým domácím produktem o 1,5 až 2 %. A to do ztrát nejsou zahrnuty následné škody na zdraví, případně úmrtí, které by působily na pokles ekonomiky dlouhodobě. Pojišťovny by zaplatily navíc za léčbu pacientů přibližně 2 miliardy korun.
Chrání jen očkování
Proti sezónní i prasečí chřipce chrání jen očkování. Vakcínou proti sezónní chřipce již lékaři očkují a je běžně dostupná pro všechny zájemce.
Vakcínu proti prasečí chřipce nikdo nesežene, nakoupil ji stát a ten také určil, kdo ji dostane. Budou to především lidé s chronickým onemocněním, zdravotníci a pracovníci nezbytní pro chod státu. Očkovat se začne začátkem listopadu.
Vakcína má být pro půl miliónu lidí, kdy každý z nich dostane dvě dávky. Nyní se ale zkoumá, zda by nestačila jedna dávka, a v tom případě by vakcína byla pro milión lidí. Kraje upřesňují, koho do očkovacích seznamů zařadit.
Dva a půl miliónu antivirotik
"Kromě toho má Česko zásoby 2,5 miliónu antivirotik, která se nasazují do 48 hodin po onemocnění," uvedl Vít.
V ČR zatím je situace poměrně příznivá. Prasečí chřipkou onemocnělo přes 300 občanů a nikdo nezemřel. V celém světě se již prasečí chřipkou nakazilo téměř 400 000 lidí a přes 4000 zemřelo.
Co je v pandemickém plánu
* Onemocnět chřipkou by mohlo až 3 000 000 lidí. * Zvýší se počet hospitalizovaných až o 45 500 osob. * Ambulantní návštěvy u lékaře stoupnou až na 2 milióny. * Mohlo by zemřít až 10 500 lidí. * Omezení provozu škol a některých úřadů. * Byl by zákaz shromažďování a konání kulturních, společenských a sportovních akcí. * Zákaz návštěv v nemocnicích, ústavech sociální péče, domovech důchodců. * Nemocnice by musely připravit lůžkové kapacity pro nemocné a byl by omezen rozsah poskytování zdravotní péče možná jen na urgentní medicínu. * Nedostatek lůžek pro nemocné by byl řešen se samosprávou a je možné, že by se využil lůžkový fond každého regionu, například internáty, lázeňská zařízení, hotely, penzióny apod. * Na provizorních lůžkách by leželi jen pacienti, jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou zdravotní péči. * Studenti pátých a šestých ročníků lékařských fakult by pomáhali přímo v ordinacích praktických lékařů. * Lidé s komplikacemi by leželi v nemocnicích. * Každý resort má stanoveno, co, kdy a do kdy musí udělat, aby zamezil šíření epidemie. * Stát zatím neuvažuje o nákupu dýchacích přístrojů pro pacienty s případnými komplikacemi a prověřuje stávající kapacity přístrojů. Pokud nebudou stačit, ministerstvo zdravotnictví je dokoupí. * Odhaduje se, že pro akutní dýchací potíže může být hospitalizováno až 30 000 osob, přičemž 15 000 by mohlo potřebovat intenzívní péči a 50 % z nich mechanickou ventilaci. Zdroj - Zdroj - Ministerstvo zdravotnictví ČR
Autor: Václav Pergl
Zdroj: Regionální mutace| Právo - Plzeňský kraj
Česko se chystá na druhou vlnu prasečí chřipky, která by měla přijít v listopadu nebo v prosinci, a to souběžně se sezónní chřipkou.
Vláda upřesňuje pandemické plány, resorty a kraje vytvářejí vlastní přípravu tak, aby očekávaný nápor nemocných, který má být až 3 milióny občanů, byl zvládnut.
"Chřipku nepodceňujeme, jde o onemocnění, které může být smrtelné," řekl Právu doktor Michael Vít, hlavní hygienik ČR.
V pandemickém plánu, který schválila vláda, se mj. píše, že by mohlo být hospitalizováno až 45 000 osob, ambulantní návštěvy u lékaře by stouply na 2 milióny pacientů a zemřít by mohlo přibližně 10 000 lidí.
"Ekonomické dopady pandemie by byly také vážné," soudí Vít. Devadesátidenní pandemie by mohla znamenat pokles výkonnosti ekonomiky měřené ročním hrubým domácím produktem o 1,5 až 2 %. A to do ztrát nejsou zahrnuty následné škody na zdraví, případně úmrtí, které by působily na pokles ekonomiky dlouhodobě. Pojišťovny by zaplatily navíc za léčbu pacientů přibližně 2 miliardy korun.
Chrání jen očkování
Proti sezónní i prasečí chřipce chrání jen očkování. Vakcínou proti sezónní chřipce již lékaři očkují a je běžně dostupná pro všechny zájemce.
Vakcínu proti prasečí chřipce nikdo nesežene, nakoupil ji stát a ten také určil, kdo ji dostane. Budou to především lidé s chronickým onemocněním, zdravotníci a pracovníci nezbytní pro chod státu. Očkovat se začne začátkem listopadu.
Vakcína má být pro půl miliónu lidí, kdy každý z nich dostane dvě dávky. Nyní se ale zkoumá, zda by nestačila jedna dávka, a v tom případě by vakcína byla pro milión lidí. Kraje upřesňují, koho do očkovacích seznamů zařadit.
Dva a půl miliónu antivirotik
"Kromě toho má Česko zásoby 2,5 miliónu antivirotik, která se nasazují do 48 hodin po onemocnění," uvedl Vít.
V ČR zatím je situace poměrně příznivá. Prasečí chřipkou onemocnělo přes 300 občanů a nikdo nezemřel. V celém světě se již prasečí chřipkou nakazilo téměř 400 000 lidí a přes 4000 zemřelo.
Co je v pandemickém plánu
* Onemocnět chřipkou by mohlo až 3 000 000 lidí. * Zvýší se počet hospitalizovaných až o 45 500 osob. * Ambulantní návštěvy u lékaře stoupnou až na 2 milióny. * Mohlo by zemřít až 10 500 lidí. * Omezení provozu škol a některých úřadů. * Byl by zákaz shromažďování a konání kulturních, společenských a sportovních akcí. * Zákaz návštěv v nemocnicích, ústavech sociální péče, domovech důchodců. * Nemocnice by musely připravit lůžkové kapacity pro nemocné a byl by omezen rozsah poskytování zdravotní péče možná jen na urgentní medicínu. * Nedostatek lůžek pro nemocné by byl řešen se samosprávou a je možné, že by se využil lůžkový fond každého regionu, například internáty, lázeňská zařízení, hotely, penzióny apod. * Na provizorních lůžkách by leželi jen pacienti, jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou zdravotní péči. * Studenti pátých a šestých ročníků lékařských fakult by pomáhali přímo v ordinacích praktických lékařů. * Lidé s komplikacemi by leželi v nemocnicích. * Každý resort má stanoveno, co, kdy a do kdy musí udělat, aby zamezil šíření epidemie. * Stát zatím neuvažuje o nákupu dýchacích přístrojů pro pacienty s případnými komplikacemi a prověřuje stávající kapacity přístrojů. Pokud nebudou stačit, ministerstvo zdravotnictví je dokoupí. * Odhaduje se, že pro akutní dýchací potíže může být hospitalizováno až 30 000 osob, přičemž 15 000 by mohlo potřebovat intenzívní péči a 50 % z nich mechanickou ventilaci. Zdroj - Zdroj - Ministerstvo zdravotnictví ČR
Autor: Václav Pergl
Zdroj: Regionální mutace| Právo - Plzeňský kraj
AGRESIVNÍ PACIENT NA VLASTNÍ KŮŽI
Diskusní fórum v Medical Tribune 25/2009 (str. A2, A6) sestavené z odpovědí na otázku "Napadl vás někdy fyzicky pacient?" naznačilo hloubku problému už svým rozsahem. Předpokládáme, že následující reakce na ně nebude zdaleka poslední.
V poslední době je veřejnost téměř denně informována o konfliktech mezi zdravotníky a pacienty. Jejich příčiny jsou různé -od pocitu nedostatečně poskytnuté péče až po opilost pacientů. Řešení konfliktů ale již tak různorodé není - zdravotníci jsou většinou pranýřováni za to, že nepochopili změnu zdravotního systému z paternalistického na partnerský. Roste v nich tak pocit pozitivní diskriminace - pacient smí vše, zdravotník nic. Naučit se měřit jedním metrem oběma stranám není jednoduché, vyžaduje to jistě čas a možná i spoustu empirických omylů. O jednu takovou zkušenost se ráda se čtenáři podělím.
Příběh začal v jedné chřipkové sezóně na pohotovosti. Bylo 19 hodin, když pohotovost zahájila svůj provoz a v čekárně již bylo nedočkavých a a priori nespokojených ("všude se čeká") 15 pacientů. Jako první vstoupil do ordinace muž nejevící známky akutního onemocnění. Nesundal pokrývku hlavy, nesvlékl ani kabát, hned spustil, že má již několik dní kašel a teď tady musí čekat, než "si" otevřeme. Na dotazy týkající se osobní anamnézy podrážděně odpověděl, že není u výslechu, ale u doktora, tak ať s těmi blbostmi přestanu. Snažila jsem se vysvětlit význam osobní anamnézy, ale přerušil mne. Tak jsem ho chtěla vyšetřit, ale odmítl se svléknout, že má jen kašel, tak ať mu napíši antibiotika a hodím sebou. Stála jsem si za svým názorem - dokud nevyšetřím nemocného a neshledám známky bakteriálního onemocnění, antibiotika nepředepíši. Velice se rozčílil, nadával a při odchodu tak práskl dveřmi ordinace, že vypadl kus omítky kolem rámu.
Tím ovšem celá věc neskončila. Po půlhodině telefonoval, že si to se mnou vyřídí, že si ráno na mne počká a zabije mne i sestru. Pro sebe jsem zalitovala, že jsem mu nedoporučila psychiatrické vyšetření (vím, nemělo by to smysl..) a pracovala dále. Poté telefonoval ještě několikrát, popisoval svou střelnou zbraň a způsob útoku. Tak jsem se obrátila na policii. Policisté přijeli, sepsali protokol a doporučili mně a sestře ráno odcházet v doprovodu dalších osob, a kdyby se něco dělo, máme zavolat. Odešly jsme se sestrou v doprovodu řidičů, pacienta jsme zahlédly, ale nic se nestalo, tak jsme dále policii nevolaly. A málem jsme začaly na událost zapomínat. Za týden se ozval policista, že předává celou záležitost místnímu úřadu jako přestupek. Na výzvu úřadu jsem se dostavila k přestupkové komisi. Pacient i já jsme si vyříkali své. Nakonec komise nařídila nemocnému, ať se mi veřejně omluví, což učinil. Mohla jsem být spokojena.
Jenže spokojena jsem vlastně jen částečně. Jistě je dobře, když si také pacient uvědomí kromě svých práv i své povinnosti a když si lékař kromě svých povinností uvědomí i svá práva. Je dobře, že oficiální instituce projevila odvahu stát za lékařem, a ne líbivě za pacientem voličem. Zároveň si však myslím, že problematika by si zasloužila systémové, ne jen individuální řešení: na jedné straně zřejmě potřebujeme tu správnou "občanskou výchovu" ve smyslu občanské demokratické společnosti (ne tu zprofanovanou, co znám například já ze své základní školy ze 70. let). Na druhé straně ale musí stát lidsky čisté, profesionální a asertivní jednání zdravotníků. Bude to jistě dlouhá a těžká cesta pro všechny zúčastněné.
A jaké je tedy poselství mého příběhu? Jednoduché a ne všeobecně líbivé - prevencí všech konfliktů ve zdravotnictví je dobře profesionálně a zároveň dobře lidsky odvedená práce zdravotníků.
K tomu přeji všem odvahu a sílu.
MUDr. Zuzana Miškovská, Ph.D., praktická lékařka pro dospělé, Praha
Zdroj: Medical Tribune
V poslední době je veřejnost téměř denně informována o konfliktech mezi zdravotníky a pacienty. Jejich příčiny jsou různé -od pocitu nedostatečně poskytnuté péče až po opilost pacientů. Řešení konfliktů ale již tak různorodé není - zdravotníci jsou většinou pranýřováni za to, že nepochopili změnu zdravotního systému z paternalistického na partnerský. Roste v nich tak pocit pozitivní diskriminace - pacient smí vše, zdravotník nic. Naučit se měřit jedním metrem oběma stranám není jednoduché, vyžaduje to jistě čas a možná i spoustu empirických omylů. O jednu takovou zkušenost se ráda se čtenáři podělím.
Příběh začal v jedné chřipkové sezóně na pohotovosti. Bylo 19 hodin, když pohotovost zahájila svůj provoz a v čekárně již bylo nedočkavých a a priori nespokojených ("všude se čeká") 15 pacientů. Jako první vstoupil do ordinace muž nejevící známky akutního onemocnění. Nesundal pokrývku hlavy, nesvlékl ani kabát, hned spustil, že má již několik dní kašel a teď tady musí čekat, než "si" otevřeme. Na dotazy týkající se osobní anamnézy podrážděně odpověděl, že není u výslechu, ale u doktora, tak ať s těmi blbostmi přestanu. Snažila jsem se vysvětlit význam osobní anamnézy, ale přerušil mne. Tak jsem ho chtěla vyšetřit, ale odmítl se svléknout, že má jen kašel, tak ať mu napíši antibiotika a hodím sebou. Stála jsem si za svým názorem - dokud nevyšetřím nemocného a neshledám známky bakteriálního onemocnění, antibiotika nepředepíši. Velice se rozčílil, nadával a při odchodu tak práskl dveřmi ordinace, že vypadl kus omítky kolem rámu.
Tím ovšem celá věc neskončila. Po půlhodině telefonoval, že si to se mnou vyřídí, že si ráno na mne počká a zabije mne i sestru. Pro sebe jsem zalitovala, že jsem mu nedoporučila psychiatrické vyšetření (vím, nemělo by to smysl..) a pracovala dále. Poté telefonoval ještě několikrát, popisoval svou střelnou zbraň a způsob útoku. Tak jsem se obrátila na policii. Policisté přijeli, sepsali protokol a doporučili mně a sestře ráno odcházet v doprovodu dalších osob, a kdyby se něco dělo, máme zavolat. Odešly jsme se sestrou v doprovodu řidičů, pacienta jsme zahlédly, ale nic se nestalo, tak jsme dále policii nevolaly. A málem jsme začaly na událost zapomínat. Za týden se ozval policista, že předává celou záležitost místnímu úřadu jako přestupek. Na výzvu úřadu jsem se dostavila k přestupkové komisi. Pacient i já jsme si vyříkali své. Nakonec komise nařídila nemocnému, ať se mi veřejně omluví, což učinil. Mohla jsem být spokojena.
Jenže spokojena jsem vlastně jen částečně. Jistě je dobře, když si také pacient uvědomí kromě svých práv i své povinnosti a když si lékař kromě svých povinností uvědomí i svá práva. Je dobře, že oficiální instituce projevila odvahu stát za lékařem, a ne líbivě za pacientem voličem. Zároveň si však myslím, že problematika by si zasloužila systémové, ne jen individuální řešení: na jedné straně zřejmě potřebujeme tu správnou "občanskou výchovu" ve smyslu občanské demokratické společnosti (ne tu zprofanovanou, co znám například já ze své základní školy ze 70. let). Na druhé straně ale musí stát lidsky čisté, profesionální a asertivní jednání zdravotníků. Bude to jistě dlouhá a těžká cesta pro všechny zúčastněné.
A jaké je tedy poselství mého příběhu? Jednoduché a ne všeobecně líbivé - prevencí všech konfliktů ve zdravotnictví je dobře profesionálně a zároveň dobře lidsky odvedená práce zdravotníků.
K tomu přeji všem odvahu a sílu.
MUDr. Zuzana Miškovská, Ph.D., praktická lékařka pro dospělé, Praha
Zdroj: Medical Tribune
KRAJ CHYSTÁ PLÁNY NA PANDEMII
Střední Morava: Jak na prasečí chřipku? Fakultní nemocnice v nutnosti uvolní pacientům čtyři kliniky, chystají se i jiní
Pandemický plán připravuje nyní Olomoucký kraj. Nemocnice, úřady, ale i další instituce by se podle něho musely začít chovat v případě, že by hlavní hygienik vyhlásil pandemii. Před tou odborníci varují v souvislosti s prasečí chřipkou, která se na podzim střetne se sezonními dýchacími infekcemi i běžnějšími chřipkovými kmeny. V případě, že by vypukla pandemie, uvolnily by nemocnice pro pacienty stovky lůžek, olomoucká fakultní nemocnice by dokonce pro nemocné pandemickou chřipkou vyklidila několik svých klinik.
"Pandemický plán vznikl před třemi lety, nyní se ale aktualizuje podle zkušeností s průběhem nového typu chřipky," říká Růžena Haliřová z protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Olomouci. "Počítáme i s klimatickým faktorem, v listopadu jsou dýchací cesty náchylnější k nemocem."
Svůj pandemický plán zpracovávají také velká zdravotnická zařízení. "Fakultní nemocnice Olomouc je připravena vyčlenit ambulance a lůžka tak, aby pacienti s chřipkou nepřicházeli do přímého kontaktu s ostatními pacienty," uvádí Jarmila Kohoutová, vedoucí Oddělení nemocniční hygieny a bezpečnostní manažerka fakultní nemocnice. "Předpokládáme využití samostatně stojících budov, to znamená kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Pro pacienty, kteří by potřebovali intenzivní péči, by pak nemocnice vyčlenila lůžka na Klinice anesteziologie a resuscitace, případně i operační sály.
Nemocné z budov určených pro pandemii by lékaři museli přesunout jinam.
Kraj chystá plány na pandemii prasečí chřipky
"Pacienty, které by bylo možné propustit domů, bychom předali do domácího ošetřování. Ty, u nichž by byla další hospitalizace nezbytná, bychom přeložili na jiné kliniky, kde by se podobně uvolnila místa," vysvětlil mluvčí fakultní nemocnice Egon Havrlant.
Kromě pacientů by zdravotnická zařízení musela myslet i na vlastní zaměstnance. "Již jsme začali s očkováním personálu proti sezonní chřipce, očkování pandemickou vakcínou by mělo být zahájeno v listopadu," upozornila Kohoutová. Nemocnice by v případě pandemie také využila svých zásob jednorázových plášťů, ochranných obleků a filtračních polomasek.
Také další zdravotnická zařízení se na případnou pandemii připravují. "V nejkrajnějším případě bychom byli schopni vyčlenit pro nemocné až padesát lůžek ve dvou oddělených lůžkových provozech," sdělil zástupce ředitele pro léčebnou péči z Jesenické nemocnice Petr Krátký. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. "V současnosti se teprve projednávají návrhy na restrukturalizaci v případě pandemie prasečí chřipky, údaje by nebyly relevantní," vysvětlil mluvčí nemocnic Tomáš Želazko. "V případě pandemie bychom pravděpodobně zřídili "zelenou linku", na které by nemocní mohli konzultovat své potíže. Byly by také posíleny pohotovosti, nemocnice by musely odložit plánované operace a uvolnit místo pro vážné případy," popsala Haliřová.
Svůj "malý pandemický plán" by si podle ní měly udělat i třeba firmy nebo rodiny. "Byly by zavřené školy a školky, takže by bylo potřeba, aby někdo zůstal s dětmi doma. Třeba příbuzní by se mezi sebou měli domluvit, aby více dětí hlídala jedna osoba," nastiňuje epidemioložka. Firmy mohou podpořit imunitu svých zaměstnanců třeba tak, že jim zaplatí očkování proti chřipce, úřady by měly mít u vstupu roušky. "Nejdůležitější je zodpovědnost vůči sobě a tím pádem ohleduplnost vůči druhým. Když je člověk nemocný, má se léčit doma, aby nešířil nákazu mezi ostatní," shrnuje Haliřová. Krajský pandemický plán není ještě definitivní. Podle vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Evy Štefkové ho musí schválit Bezpečnostní rada Olomouckého kraje.
* Opatření nemocnic
V případě pandemie prasečí chřipky je olomoucká fakultní nemocnice připravena uvolnit pacientům čtyři své kliniky a nemocnice v Jeseníku vyčlení 50 lůžek. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. Zatím projednává návrhy. "Předpokládáme využití kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Jarmila Kohoutová, FN Olomouc
Zdroj: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava
Pandemický plán připravuje nyní Olomoucký kraj. Nemocnice, úřady, ale i další instituce by se podle něho musely začít chovat v případě, že by hlavní hygienik vyhlásil pandemii. Před tou odborníci varují v souvislosti s prasečí chřipkou, která se na podzim střetne se sezonními dýchacími infekcemi i běžnějšími chřipkovými kmeny. V případě, že by vypukla pandemie, uvolnily by nemocnice pro pacienty stovky lůžek, olomoucká fakultní nemocnice by dokonce pro nemocné pandemickou chřipkou vyklidila několik svých klinik.
"Pandemický plán vznikl před třemi lety, nyní se ale aktualizuje podle zkušeností s průběhem nového typu chřipky," říká Růžena Haliřová z protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Olomouci. "Počítáme i s klimatickým faktorem, v listopadu jsou dýchací cesty náchylnější k nemocem."
Svůj pandemický plán zpracovávají také velká zdravotnická zařízení. "Fakultní nemocnice Olomouc je připravena vyčlenit ambulance a lůžka tak, aby pacienti s chřipkou nepřicházeli do přímého kontaktu s ostatními pacienty," uvádí Jarmila Kohoutová, vedoucí Oddělení nemocniční hygieny a bezpečnostní manažerka fakultní nemocnice. "Předpokládáme využití samostatně stojících budov, to znamená kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Pro pacienty, kteří by potřebovali intenzivní péči, by pak nemocnice vyčlenila lůžka na Klinice anesteziologie a resuscitace, případně i operační sály.
Nemocné z budov určených pro pandemii by lékaři museli přesunout jinam.
Kraj chystá plány na pandemii prasečí chřipky
"Pacienty, které by bylo možné propustit domů, bychom předali do domácího ošetřování. Ty, u nichž by byla další hospitalizace nezbytná, bychom přeložili na jiné kliniky, kde by se podobně uvolnila místa," vysvětlil mluvčí fakultní nemocnice Egon Havrlant.
Kromě pacientů by zdravotnická zařízení musela myslet i na vlastní zaměstnance. "Již jsme začali s očkováním personálu proti sezonní chřipce, očkování pandemickou vakcínou by mělo být zahájeno v listopadu," upozornila Kohoutová. Nemocnice by v případě pandemie také využila svých zásob jednorázových plášťů, ochranných obleků a filtračních polomasek.
Také další zdravotnická zařízení se na případnou pandemii připravují. "V nejkrajnějším případě bychom byli schopni vyčlenit pro nemocné až padesát lůžek ve dvou oddělených lůžkových provozech," sdělil zástupce ředitele pro léčebnou péči z Jesenické nemocnice Petr Krátký. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. "V současnosti se teprve projednávají návrhy na restrukturalizaci v případě pandemie prasečí chřipky, údaje by nebyly relevantní," vysvětlil mluvčí nemocnic Tomáš Želazko. "V případě pandemie bychom pravděpodobně zřídili "zelenou linku", na které by nemocní mohli konzultovat své potíže. Byly by také posíleny pohotovosti, nemocnice by musely odložit plánované operace a uvolnit místo pro vážné případy," popsala Haliřová.
Svůj "malý pandemický plán" by si podle ní měly udělat i třeba firmy nebo rodiny. "Byly by zavřené školy a školky, takže by bylo potřeba, aby někdo zůstal s dětmi doma. Třeba příbuzní by se mezi sebou měli domluvit, aby více dětí hlídala jedna osoba," nastiňuje epidemioložka. Firmy mohou podpořit imunitu svých zaměstnanců třeba tak, že jim zaplatí očkování proti chřipce, úřady by měly mít u vstupu roušky. "Nejdůležitější je zodpovědnost vůči sobě a tím pádem ohleduplnost vůči druhým. Když je člověk nemocný, má se léčit doma, aby nešířil nákazu mezi ostatní," shrnuje Haliřová. Krajský pandemický plán není ještě definitivní. Podle vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Evy Štefkové ho musí schválit Bezpečnostní rada Olomouckého kraje.
* Opatření nemocnic
V případě pandemie prasečí chřipky je olomoucká fakultní nemocnice připravena uvolnit pacientům čtyři své kliniky a nemocnice v Jeseníku vyčlení 50 lůžek. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. Zatím projednává návrhy. "Předpokládáme využití kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Jarmila Kohoutová, FN Olomouc
Zdroj: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava
pondělí 12. října 2009
VAKCÍNU PROTI PRASEČÍ CHŘIPCE PŘEDNOSTNĚ DOSTANOU KARDIACI
Lékaři už znají odpověď na otázku, kteří z dlouhodobě nemocných dostanou očkování proti prasečí chřipce. MF DNES se podařilo získat seznam diagnóz, kterých se rozhodnutí týká. Jde především o lidi se srdečními chorobami, protože jim hrozí při chřipce selhání tohoto orgánu.
Lékaři už znají odpověď na otázku, kteří z dlouhodobě nemocných dostanou očkování proti prasečí chřipce. MF DNES se podařilo získat seznam diagnóz, kterých se rozhodnutí týká. Jde především o lidi se srdečními chorobami, protože jim hrozí při chřipce selhání tohoto orgánu.
Byli vybráni skutečně ti nejohroženější," komentuje seznam kardiolog Zorjan Jojko. Konkrétně pacienti s chronickou revmatickou chorobou srdeční, což jsou lidé, kteří mají poničené srdce, nejčastěji srdeční chlopně, třeba po infekčním zánětu. Dále jsou to nemocní s chronickou ischemickou chorobou srdeční. Na třetím místě jsou lidé s různými formami akutního zánětu osrdečníku.
Injekci dostanou i lidé s dalšími srdečními potížemi. Kromě nich vakcínu dostanou také lidé s kardiostimulátory a ti, kteří mají za sebou v posledních dvou měsících, tedy v srpnu a září, operaci srdce. Řeč je například o lidech s jednoduchým by-passem.
Zdravotní pojišťovny tento týden dávají dohromady seznamy pacientů s těmito chorobami, které odešlou ambulantním kardiologům ke kontrole. Kromě lidí s nemocným srdcem vakcínu dostanou také pacienti s plicními chorobami, a to těžcí astmatici, pacienti s chronickou bronchitidou a lidé s pokročilou chronickou obstrukční plicní nemocí.
Lékaři zvažovali, že budou očkovat též lidi s monstrózní obezitou, protože i u nich hrozí selhání srdce, ale ti se na seznam nakonec nedostali.
Pojišťovny pak seznamy pacientů rozešlou praktikům, kteří si budou pacienty na injekci zvát. V průměru každý naočkuje asi šedesát lidí.
To má háček: pandemickou vakcínu lékaři dostanou v balení po deseti, které se musí ihned spotřebovat. Lékaři si tak budou muset zvát na jeden den deset lidí plus náhradníky, kteří odejdou bez očkování, jen proto, aby se řada dávek vakcíny nemusela vyhazovat, když pozvaní nedorazí.
Zdroj: idnes.cz
Lékaři už znají odpověď na otázku, kteří z dlouhodobě nemocných dostanou očkování proti prasečí chřipce. MF DNES se podařilo získat seznam diagnóz, kterých se rozhodnutí týká. Jde především o lidi se srdečními chorobami, protože jim hrozí při chřipce selhání tohoto orgánu.
Byli vybráni skutečně ti nejohroženější," komentuje seznam kardiolog Zorjan Jojko. Konkrétně pacienti s chronickou revmatickou chorobou srdeční, což jsou lidé, kteří mají poničené srdce, nejčastěji srdeční chlopně, třeba po infekčním zánětu. Dále jsou to nemocní s chronickou ischemickou chorobou srdeční. Na třetím místě jsou lidé s různými formami akutního zánětu osrdečníku.
Injekci dostanou i lidé s dalšími srdečními potížemi. Kromě nich vakcínu dostanou také lidé s kardiostimulátory a ti, kteří mají za sebou v posledních dvou měsících, tedy v srpnu a září, operaci srdce. Řeč je například o lidech s jednoduchým by-passem.
Zdravotní pojišťovny tento týden dávají dohromady seznamy pacientů s těmito chorobami, které odešlou ambulantním kardiologům ke kontrole. Kromě lidí s nemocným srdcem vakcínu dostanou také pacienti s plicními chorobami, a to těžcí astmatici, pacienti s chronickou bronchitidou a lidé s pokročilou chronickou obstrukční plicní nemocí.
Lékaři zvažovali, že budou očkovat též lidi s monstrózní obezitou, protože i u nich hrozí selhání srdce, ale ti se na seznam nakonec nedostali.
Pojišťovny pak seznamy pacientů rozešlou praktikům, kteří si budou pacienty na injekci zvát. V průměru každý naočkuje asi šedesát lidí.
To má háček: pandemickou vakcínu lékaři dostanou v balení po deseti, které se musí ihned spotřebovat. Lékaři si tak budou muset zvát na jeden den deset lidí plus náhradníky, kteří odejdou bez očkování, jen proto, aby se řada dávek vakcíny nemusela vyhazovat, když pozvaní nedorazí.
Zdroj: idnes.cz
čtvrtek 17. září 2009
LÉKAŘI ŠPATNĚ KOMUNIKUJÍ
Uvádí to ochránce práv pacientů Vlastimil Balín. Byla to nejčastější stížnost nemocných.
Most/Pacienti nejen z Mostecka si podle Svazu českých pacientů ČR nejvíce stěžují na nedostatečnou komunikaci mezi lékařem a pacientem. Podle ředitele nemocnice Jiřího Zetka se krajská nemocnice v Mostě snaží personální práci neustále zlepšovat a vnímá to jako zásadní úkol. Podle poznatků pacientů může být příčinou také přepracovanost lékařů. V mostecké nemocnici je totiž stále kvalifikovaných lékařů nedostatek. Nyní nemocnice začíná pociťovat i nedostatek absolventů. Situaci by měl zlepšit připravovaný personální plán.
Tři desítky stížností řešil za rok působení ve funkci pacientského ombudsmana pro Ústecký kraj senátor Vlastimil Balín (KSČM). V pěti případech se jednalo o smrt pacienta. Podle ombudsmana je třicet řešených případů jen špičkou ledovce, protože ne každý pacient využije svého práva a domáhá se pomoci. Ani v jednom ze třiceti případů z celého Ústeckého kraje prý nešlo o chronické stěžovatele. Ve více jak osmdesáti procentech stížností se jednalo o nedostatečnou komunikaci mezi zdravotním personálem a pacientem nebo jejich příbuznými.
" Ne vždy byl dobře vysvětlen postup léčby, velmi často byl také použit vyloženě příliš odborný jazyk," řekl Vlastimil Balín. "Někdy jde i o jakousi aroganci lékařů, kdy předchozí zkušenost zdravotnického personálu s nedisciplinovaným pacientem zavedla lékaře nebo zdravotní sestru k paušalizaci pacientů. To příliš nesvědčí o profesionalitě," dodal Balín.
Problém i jinde
Podle Jiřího Vondry, tiskového mluvčího Krajské zdravotní, pod kterou mostecká nemocnice spadá, je nedostatečná komunikace problém nejen mostecké nemocnice.
"Senátor Balín popsal skutečnost, která je dlouhodobým problémem celého českého zdravotnictví. Komunikaci lékařského a ošetřovatelského personálu s pacientem jako největší nedostatek potvrdila také poslední trendová analýza, kterou společnost Krajská zdravotní nechala zpracovat k pololetí tohoto roku," řekl Vondra.
"Snažíme se personální práci neustále kultivovat a vnímáme to jako zásadní úkol. Je nepochybné, že příčinou stížností pacienta na kvalitu péče je převážně selhání lidského faktoru. Chyby v komunikaci s pacientem, který je logicky ve vypjaté situaci, někdy vyústí ve stížnost i v případě, kdy byla péče poskytnuta v souladu se všemi zásadami," vysvětlil Jindřich Zetek, ředitel mostecké nemocnice.
Víceprezidentka Svazu pacientů ČR Blanka Cicková zaznamenala z poznatků pacientů, že špatná komunikace se může rodit také z přepracovanosti mosteckého zdravotnického personálu. Podle ombudsmana v Mostě chybí přes dvě desítky lékařů. Nedostatek personálu potvrdil i mluvčí společnosti krajská zdravotní Jiří Vondra.
Autor: MIROSLAVA HULÁKOVÁ
Název zdroje: Žatecký a lounský deník
Most/Pacienti nejen z Mostecka si podle Svazu českých pacientů ČR nejvíce stěžují na nedostatečnou komunikaci mezi lékařem a pacientem. Podle ředitele nemocnice Jiřího Zetka se krajská nemocnice v Mostě snaží personální práci neustále zlepšovat a vnímá to jako zásadní úkol. Podle poznatků pacientů může být příčinou také přepracovanost lékařů. V mostecké nemocnici je totiž stále kvalifikovaných lékařů nedostatek. Nyní nemocnice začíná pociťovat i nedostatek absolventů. Situaci by měl zlepšit připravovaný personální plán.
Tři desítky stížností řešil za rok působení ve funkci pacientského ombudsmana pro Ústecký kraj senátor Vlastimil Balín (KSČM). V pěti případech se jednalo o smrt pacienta. Podle ombudsmana je třicet řešených případů jen špičkou ledovce, protože ne každý pacient využije svého práva a domáhá se pomoci. Ani v jednom ze třiceti případů z celého Ústeckého kraje prý nešlo o chronické stěžovatele. Ve více jak osmdesáti procentech stížností se jednalo o nedostatečnou komunikaci mezi zdravotním personálem a pacientem nebo jejich příbuznými.
" Ne vždy byl dobře vysvětlen postup léčby, velmi často byl také použit vyloženě příliš odborný jazyk," řekl Vlastimil Balín. "Někdy jde i o jakousi aroganci lékařů, kdy předchozí zkušenost zdravotnického personálu s nedisciplinovaným pacientem zavedla lékaře nebo zdravotní sestru k paušalizaci pacientů. To příliš nesvědčí o profesionalitě," dodal Balín.
Problém i jinde
Podle Jiřího Vondry, tiskového mluvčího Krajské zdravotní, pod kterou mostecká nemocnice spadá, je nedostatečná komunikace problém nejen mostecké nemocnice.
"Senátor Balín popsal skutečnost, která je dlouhodobým problémem celého českého zdravotnictví. Komunikaci lékařského a ošetřovatelského personálu s pacientem jako největší nedostatek potvrdila také poslední trendová analýza, kterou společnost Krajská zdravotní nechala zpracovat k pololetí tohoto roku," řekl Vondra.
"Snažíme se personální práci neustále kultivovat a vnímáme to jako zásadní úkol. Je nepochybné, že příčinou stížností pacienta na kvalitu péče je převážně selhání lidského faktoru. Chyby v komunikaci s pacientem, který je logicky ve vypjaté situaci, někdy vyústí ve stížnost i v případě, kdy byla péče poskytnuta v souladu se všemi zásadami," vysvětlil Jindřich Zetek, ředitel mostecké nemocnice.
Víceprezidentka Svazu pacientů ČR Blanka Cicková zaznamenala z poznatků pacientů, že špatná komunikace se může rodit také z přepracovanosti mosteckého zdravotnického personálu. Podle ombudsmana v Mostě chybí přes dvě desítky lékařů. Nedostatek personálu potvrdil i mluvčí společnosti krajská zdravotní Jiří Vondra.
Autor: MIROSLAVA HULÁKOVÁ
Název zdroje: Žatecký a lounský deník
PŮVODNÍ SEZNAM SE MUSÍ SEŠKRTAT
Vakcína proti prasečí chřipce - očkovací látka vystačí jen pro půl milionu lidí. Kdo to bude? Kdo patří v Česku mezi půl milionu nepostradatelných? Odpověď na tuto neobvyklou otázku nyní hledá ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s hasiči a krajskými úřady.
PRAHA Je to úkol jako vystřižený z katastrofického filmu. Vakcína proti nakažlivé chorobě bude k dispozici jen pro půl milionu lidí a je potřeba vytypovat ty vhodné, kteří budou očkováni. Pět set tisíc klíčových osob, kteří nesmí onemocnět, protože na nich stojí bezproblémový chod země.
Zmíněný rébus nyní řeší ministerstvo zdravotnictví, generální ředitelství hasičského sboru a krajské úřady. Jak ve svém hledání postupují?
Na začátku mají k dispozici dvě vodítka - krizový plán a pandemický plán. Tedy dokumenty, které popisují, jak se chovat v krizové situaci. Krizový plán spíše rozděluje kompetence jednotlivým institucím. Pandemický plán je podrobnější a zaobírá se přímo kritickou situací, kterou způsobila pandemie nakažlivé nemoci. Je v něm vyjmenováno devět profesních skupin, které by v případě krizové situace neměly přestat fungovat.
"Jsou tu oblasti energetiky, vodního hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, dopravy, komunikací a informačního systému, bankovního sektoru, nouzové služby a veřejné správy," cituje z pandemického plánu hlavního města Prahy Josef Lomička, vedoucí tamního oddělení krizového managementu. Celostátní pandemický plán původně počítal v nejkritičtější variantě s ochranou 60 procent obyvatelstva. Zaměstnanci vyjmenovaných odvětví by měli být očkováni přednostně. Ministerstvo ale zatím objednalo mnohem menší počet vakcín - milion dávek. Ty vystačí jen pro půl milionu lidí, tedy zhruba pět procent populace. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat a zásadní roli ve výběru radikálně zúženého vzorku populace sehrají hasiči.
"Hasičský záchranný sbor ČR jako instituce odpovídá ze zákona za oblast ochrany obyvatelstva, a proto mohu potvrdit, že s ministerstvem zdravotnictví úzce spolupracujeme při přípravách na možnou pandemii chřipky," řekl mluvčí generálního ředitelství hasičského sboru Petr Kopáček.
Nejdříve se musí určit, z jakých profesních skupin se bude vybírat. Místní samosprávy a hygienici očekávají, že ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s hasiči o tom rozhodne do konce tohoto týdne.
Poté přeberou štafetu krajské hasičské sbory. Ty začnou komunikovat s jednotlivými institucemi a budou se jich ptát, kolik lidí potřebují ke svému chodu. "My zkrátka obešleme například nemocnice a zeptáme se jich, kolik lidí potřebují, aby mohly fungovat. Když nám dají nereálná čísla, tak je poprosíme, aby se ještě uskromnili," popisuje roli hasičů mluvčí pražského hasičského záchranného sboru Vít Pernica. Na výběru očkovaných lidí se podílí i hygienici. "Původně se počítalo s 25 procenty. Teď se mluví o pěti procentech očkovaných. Kvůli tomuto snížení se vše upřesňuje," říká ředitel krajské hygienické stanice Libereckého kraje Vladimír Valenta.
S konečnými požadavky na počet vakcín mají kraje přijít na ministerstvo zdravotnictví v druhé polovině září. Kromě krajů tam svoje představy předloží i ministerstva. Kraje navíc navrhnou seznam míst, na kterých se bude očkovat.
Pokud budou požadavky krajů přemrštěné, proběhne na půdě zdravotnického resortu ještě revize.
Pandemický plán původně počítal s ochranou 60 procent lidí. Vakcína ale vystačí jen pro půl milionu. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat.
V České republice bylo zatím hlášeno celkem 277 případů pandemického chřipkového viru. Každý týden přibývá řádově dvacet až čtyřicet nových případů. Závažné komplikace nejsou hlášeny, většina lidí se léčí doma bez antivirotik.
Ve Spojených státech na prasečí chřipku zemřelo přes 470 lidí, v Evropě přes 100 lidí. Na celém světě se podle Světové zdravotnické organizace nemocí nakazilo přes 200 000 lidí, přinejmenším 2200 osob jí podlehlo.
Kdo dostane vakcínu proti prasečí chřipce
Vakcínu mají dostat lidé, kteří jsou nezbytní pro zajištění chodu státu. Z vlády jsou to podle krizového plánu kromě premiéra ministři tří resortů - zdravotnictví, dopravy a vnitra. Na seznamech nejspíš budou i hejtmani nebo primátoři. Další konkrétní lidé se budou teprve vybírat, téměř jisté jsou ale určité profesní skupiny.
Část hasičů někteří policisté praktičtí lékaři, záchranáři a někteří zdravotníci v nemocnicích potřebná část lidí pracujících v pekárnách a jiných potravinářských závodech pohotovostní počet lidí v elektrárnách a energetice, část pracovníků čerpacích stanic a zásobování pohonnými hmotami
Část zaměstnanců vodáren určitý počet řidičů hromadné dopravy a pracovníků drah někteří z pracovníků mobilních operátorů, rozhlasu a televize část lidí na radnicích, hlavně ti, kteří pracují v krizových štábech.
Autor: JOSEF KOLINA, ADÉLA ČABANOVÁ
Název zdroje: Lidové noviny
PRAHA Je to úkol jako vystřižený z katastrofického filmu. Vakcína proti nakažlivé chorobě bude k dispozici jen pro půl milionu lidí a je potřeba vytypovat ty vhodné, kteří budou očkováni. Pět set tisíc klíčových osob, kteří nesmí onemocnět, protože na nich stojí bezproblémový chod země.
Zmíněný rébus nyní řeší ministerstvo zdravotnictví, generální ředitelství hasičského sboru a krajské úřady. Jak ve svém hledání postupují?
Na začátku mají k dispozici dvě vodítka - krizový plán a pandemický plán. Tedy dokumenty, které popisují, jak se chovat v krizové situaci. Krizový plán spíše rozděluje kompetence jednotlivým institucím. Pandemický plán je podrobnější a zaobírá se přímo kritickou situací, kterou způsobila pandemie nakažlivé nemoci. Je v něm vyjmenováno devět profesních skupin, které by v případě krizové situace neměly přestat fungovat.
"Jsou tu oblasti energetiky, vodního hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, dopravy, komunikací a informačního systému, bankovního sektoru, nouzové služby a veřejné správy," cituje z pandemického plánu hlavního města Prahy Josef Lomička, vedoucí tamního oddělení krizového managementu. Celostátní pandemický plán původně počítal v nejkritičtější variantě s ochranou 60 procent obyvatelstva. Zaměstnanci vyjmenovaných odvětví by měli být očkováni přednostně. Ministerstvo ale zatím objednalo mnohem menší počet vakcín - milion dávek. Ty vystačí jen pro půl milionu lidí, tedy zhruba pět procent populace. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat a zásadní roli ve výběru radikálně zúženého vzorku populace sehrají hasiči.
"Hasičský záchranný sbor ČR jako instituce odpovídá ze zákona za oblast ochrany obyvatelstva, a proto mohu potvrdit, že s ministerstvem zdravotnictví úzce spolupracujeme při přípravách na možnou pandemii chřipky," řekl mluvčí generálního ředitelství hasičského sboru Petr Kopáček.
Nejdříve se musí určit, z jakých profesních skupin se bude vybírat. Místní samosprávy a hygienici očekávají, že ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s hasiči o tom rozhodne do konce tohoto týdne.
Poté přeberou štafetu krajské hasičské sbory. Ty začnou komunikovat s jednotlivými institucemi a budou se jich ptát, kolik lidí potřebují ke svému chodu. "My zkrátka obešleme například nemocnice a zeptáme se jich, kolik lidí potřebují, aby mohly fungovat. Když nám dají nereálná čísla, tak je poprosíme, aby se ještě uskromnili," popisuje roli hasičů mluvčí pražského hasičského záchranného sboru Vít Pernica. Na výběru očkovaných lidí se podílí i hygienici. "Původně se počítalo s 25 procenty. Teď se mluví o pěti procentech očkovaných. Kvůli tomuto snížení se vše upřesňuje," říká ředitel krajské hygienické stanice Libereckého kraje Vladimír Valenta.
S konečnými požadavky na počet vakcín mají kraje přijít na ministerstvo zdravotnictví v druhé polovině září. Kromě krajů tam svoje představy předloží i ministerstva. Kraje navíc navrhnou seznam míst, na kterých se bude očkovat.
Pokud budou požadavky krajů přemrštěné, proběhne na půdě zdravotnického resortu ještě revize.
Pandemický plán původně počítal s ochranou 60 procent lidí. Vakcína ale vystačí jen pro půl milionu. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat.
V České republice bylo zatím hlášeno celkem 277 případů pandemického chřipkového viru. Každý týden přibývá řádově dvacet až čtyřicet nových případů. Závažné komplikace nejsou hlášeny, většina lidí se léčí doma bez antivirotik.
Ve Spojených státech na prasečí chřipku zemřelo přes 470 lidí, v Evropě přes 100 lidí. Na celém světě se podle Světové zdravotnické organizace nemocí nakazilo přes 200 000 lidí, přinejmenším 2200 osob jí podlehlo.
Kdo dostane vakcínu proti prasečí chřipce
Vakcínu mají dostat lidé, kteří jsou nezbytní pro zajištění chodu státu. Z vlády jsou to podle krizového plánu kromě premiéra ministři tří resortů - zdravotnictví, dopravy a vnitra. Na seznamech nejspíš budou i hejtmani nebo primátoři. Další konkrétní lidé se budou teprve vybírat, téměř jisté jsou ale určité profesní skupiny.
Část hasičů někteří policisté praktičtí lékaři, záchranáři a někteří zdravotníci v nemocnicích potřebná část lidí pracujících v pekárnách a jiných potravinářských závodech pohotovostní počet lidí v elektrárnách a energetice, část pracovníků čerpacích stanic a zásobování pohonnými hmotami
Část zaměstnanců vodáren určitý počet řidičů hromadné dopravy a pracovníků drah někteří z pracovníků mobilních operátorů, rozhlasu a televize část lidí na radnicích, hlavně ti, kteří pracují v krizových štábech.
Autor: JOSEF KOLINA, ADÉLA ČABANOVÁ
Název zdroje: Lidové noviny
NEMOCNICE UVOLNÍ AŽ STOVKY LŮŽEK
PRASEČÍ CHŘIPKA V KRAJI. Zdravotníci v Moravskoslezském kraji se kvůli hrozbě zmutování viru takzvané prasečí chřipky připravují na možnou pandemii. Uvažují o tom, kolik lůžek v nemocnicích uvolní, zásobují se antivirotiky či pořizují nové dýchací přístroje.
Ostrava - Nikdo z odborníků na infekční nemoci nedokáže v této chvíli s jistotou říci, jak se bude vyvíjet šíření a chování viru, který vyvolává takzvanou prasečí chřipku.
Obavy epidemiologů z toho, že virus zmutuje a začne ve velkém zabíjet nebo přinejmenším poutat pacienty na nemocniční lůžka s vážnými komplikacemi, jsou ale tak velké, že se na tuto situaci připravují také zdravotníci v našem kraji.
Díky tomu, že hrozbu pandemie nepodceňují, už nyní vědí, že v případě nouze budou zdejší nemocnice schopné uvolnit pro pacienty s těžším průběhem prasečí chřipky až několik stovek svých lůžek...
"Po dohodě s hygienickou stanicí jsme požádali všechny nemocnice v našem kraji, bez ohledu na to, zda patří městu, kraji nebo soukromé firmě, aby vypracovaly vlastní pandemické plány pro případ, že by onemocnění postihlo větší množství obyvatel kraje," říká vedoucí oddělení zdravotní péče krajského úřadu Hana Buryová.
Pandemické plány nemocnic teď kontrolují hygienici, kteří z nich sestavují ucelený plán postupu v našem kraji a po některých nemocnicích chtějí doplnit ještě konkrétnější informace, například o potřebném množství ochranných pomůcek, počtech dýchacích přístrojů či zaměstnanců, kteří by měli být přednostně naočkovaní, aby odolali nákaze a zajistili chod zařízení...
"Evropští odborníci odhadují, že při pandemii by mohlo prasečí chřipkou onemocnět asi 30 až 50 procent obyvatelstva," říká vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková. "Předpokládáme sice, že většina nemocných se bude tak jako nyní léčit doma. Ale musíme počítat i s tím, že bude nutné hospitalizovat větší množství lidí, a my už teď víme, kam je umístit," líčí epidemioložka.
Největšímu počtu pacientů z kraje by se zřejmě mohlo dostat pomoci ve Slezské nemocnici v Opavě. "Můžeme pro ně vyčlenit 25 až 350 lůžek, podle naléhavosti," řekl mluvčí zařízení Daniel Svoboda. Podotkl, že nejdříve by nemocnice hospitalizovala pacienty na infekčním oddělení a poté by postupně uvolňovala jednotlivá patra pavilonu V.
Podobně by postupovaly i další nemocnice. "V případě pandemie prasečí chřipky můžeme pacienty uložit na 58 lůžek infekční kliniky a pak dočasně změnit i využití dalších 102 lůžek z jiných oddělení," uvedl mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný.
"K uvolňování lůžek by docházelo podle aktuální situace a tak, abychom neohrozili zdravotní stav jiných pacientů," dodal pracovník úseku krizového managementu nemocnice Jaroslav Chovanec.
Fakultní nemocnice vypracovala podle hygieniků svůj pandemický plán do nejmenších detailů.
"Máme už zajištěné ochranné pláště, čepice, ústenky, rukavice, filtrační polomasky s ventily a podobně," líčí Oborný s tím, že mezi důležitý materiál patří i dezinfekční prostředky na kůži, nástroje, stěny, podlahy či toalety, které jsou účinné proti virům.
Na mimořádný příliv pacientů je nachystaná také nemocnice v Krnově. V případě nutnosti uvolní od 25 do 140 lůžek. "Jako největší zdravotnické zařízení bruntálského okresu jsme připraveni zajistit péči postiženým občanům. Nechceme nic nechat náhodě. Tím spíš, že souběžně s prasečí chřipkou se může na podzim nebo v zimě šířit i běžná chřipka," uvedl ředitel nemocnice Ladislav Václavec. Proto nemocnic e rozšířila například zásoby antivirotik, které pomáhají zvládnout komplikace nemoci, a shání peníze na nové dýchací přístroje k lůžkům. Nyní jich má k dispozici osm. "Po uzavření anesteziologicko-resuscitačního oddělení v Bruntále ale potřebujeme další dva," netají Václavec.
Autor: IVANA LESKOVÁ
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Rubrika: Kraj Moravskoslezský
Ostrava - Nikdo z odborníků na infekční nemoci nedokáže v této chvíli s jistotou říci, jak se bude vyvíjet šíření a chování viru, který vyvolává takzvanou prasečí chřipku.
Obavy epidemiologů z toho, že virus zmutuje a začne ve velkém zabíjet nebo přinejmenším poutat pacienty na nemocniční lůžka s vážnými komplikacemi, jsou ale tak velké, že se na tuto situaci připravují také zdravotníci v našem kraji.
Díky tomu, že hrozbu pandemie nepodceňují, už nyní vědí, že v případě nouze budou zdejší nemocnice schopné uvolnit pro pacienty s těžším průběhem prasečí chřipky až několik stovek svých lůžek...
"Po dohodě s hygienickou stanicí jsme požádali všechny nemocnice v našem kraji, bez ohledu na to, zda patří městu, kraji nebo soukromé firmě, aby vypracovaly vlastní pandemické plány pro případ, že by onemocnění postihlo větší množství obyvatel kraje," říká vedoucí oddělení zdravotní péče krajského úřadu Hana Buryová.
Pandemické plány nemocnic teď kontrolují hygienici, kteří z nich sestavují ucelený plán postupu v našem kraji a po některých nemocnicích chtějí doplnit ještě konkrétnější informace, například o potřebném množství ochranných pomůcek, počtech dýchacích přístrojů či zaměstnanců, kteří by měli být přednostně naočkovaní, aby odolali nákaze a zajistili chod zařízení...
"Evropští odborníci odhadují, že při pandemii by mohlo prasečí chřipkou onemocnět asi 30 až 50 procent obyvatelstva," říká vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková. "Předpokládáme sice, že většina nemocných se bude tak jako nyní léčit doma. Ale musíme počítat i s tím, že bude nutné hospitalizovat větší množství lidí, a my už teď víme, kam je umístit," líčí epidemioložka.
Největšímu počtu pacientů z kraje by se zřejmě mohlo dostat pomoci ve Slezské nemocnici v Opavě. "Můžeme pro ně vyčlenit 25 až 350 lůžek, podle naléhavosti," řekl mluvčí zařízení Daniel Svoboda. Podotkl, že nejdříve by nemocnice hospitalizovala pacienty na infekčním oddělení a poté by postupně uvolňovala jednotlivá patra pavilonu V.
Podobně by postupovaly i další nemocnice. "V případě pandemie prasečí chřipky můžeme pacienty uložit na 58 lůžek infekční kliniky a pak dočasně změnit i využití dalších 102 lůžek z jiných oddělení," uvedl mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný.
"K uvolňování lůžek by docházelo podle aktuální situace a tak, abychom neohrozili zdravotní stav jiných pacientů," dodal pracovník úseku krizového managementu nemocnice Jaroslav Chovanec.
Fakultní nemocnice vypracovala podle hygieniků svůj pandemický plán do nejmenších detailů.
"Máme už zajištěné ochranné pláště, čepice, ústenky, rukavice, filtrační polomasky s ventily a podobně," líčí Oborný s tím, že mezi důležitý materiál patří i dezinfekční prostředky na kůži, nástroje, stěny, podlahy či toalety, které jsou účinné proti virům.
Na mimořádný příliv pacientů je nachystaná také nemocnice v Krnově. V případě nutnosti uvolní od 25 do 140 lůžek. "Jako největší zdravotnické zařízení bruntálského okresu jsme připraveni zajistit péči postiženým občanům. Nechceme nic nechat náhodě. Tím spíš, že souběžně s prasečí chřipkou se může na podzim nebo v zimě šířit i běžná chřipka," uvedl ředitel nemocnice Ladislav Václavec. Proto nemocnic e rozšířila například zásoby antivirotik, které pomáhají zvládnout komplikace nemoci, a shání peníze na nové dýchací přístroje k lůžkům. Nyní jich má k dispozici osm. "Po uzavření anesteziologicko-resuscitačního oddělení v Bruntále ale potřebujeme další dva," netají Václavec.
Autor: IVANA LESKOVÁ
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Rubrika: Kraj Moravskoslezský
úterý 8. září 2009
VAKCÍN PROTI PANDEMII CHŘIPKY BUDE PODLE ODBORNÍKŮ MÁLO
Česko minulý týden podepsalo smlouvu o objednávce milionu dávek vakcíny proti prasečí chřipce. Vláda by ale měla podle odborníků zajistit více vakcín a lepší ochranu obyvatel proti pandemii. Vakcíny vystačí pro půl milionu lidí, což je přinejmenším pětkrát méně, než se původně počítalo. Objednané vakcíny budou stát 220 milionů korun. V ČR bylo zatím potvrzeno 243 případů infekce.
O tom, že ČR nakoupí vakcíny jen pro pět procent obyvatel, rozhodla vláda podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta na základě závažnosti a průběhu onemocnění v ostatních zemích. Zatím průběh onemocnění v EU není závažný, je dobře léčitelný, většina se léčila doma. "Jenom třeba 20 procentům lidí v rámci Unie byla nasazena antivirotika," uvedl Vít. Jednání o dalších dodávkách podle něj budou záviset na tom, jak se bude epidemie dál vyvíjet.
Půlmilion vakcín nepovažuje za úplně dostatečné profesor Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti. "Doufám, že budou probíhat ještě další jednání. Tohle je objem, který je podle mého názoru dostatečný pro zabezpečení kritické infrastruktury státu, ale ne obyvatelstva jako takového," řekl ČTK. Příští týden by měla zasednout komise, která bude určovat skupiny, kdo bude očkován, sdělil.
"Priorita je, aby byli zabezpečeni ti, kteří se budou starat o nemocné, tedy zdravotníci," řekl Vít. Očkovat by se měli také lidé ve funkcích zabezpečujících zásobování elektřinou, vodou nebo potravinami. Další vakcíny by měly být vyčleněny pro lidi trpící závažnými chronickými chorobami. "Definice závažnosti je teď předmětem odborných diskuzí v rámci EU," uvedl. Kdo bude očkován, to by mělo být podle něj jasnější v druhé polovině září, až budou hotovy podrobnější plány.
Kromě očkování by k opatřením mělo patřit v případě nákazy omezení pohybu osob a provozu některých zařízení. "Když se toto nezajistí, chřipková vlna běží přirozeným způsobem a dá se těžko odhadnout, kolik obyvatel bude postiženo. Když je v té vlně postiženo třeba 50 procent populace, tak už je to strašné," řekl ČTK primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík. Zpravidla polovina nemocných se podle něj nahromadí do jednoho až dvou týdnů epidemie. "To znamená, v té době ta společnost přestává fungovat. Zdravotnictví nestačí, školy se musejí zavřít," varoval.
Každá země se na pandemii připravuje různě. Například Rakousko má u nejmodernější výrobny očkovacích látek zajištěny vakcíny pro 100 procent obyvatel. Některé země měly v pandemickém plánu nižší čísla, pak přešly na vyšší, například Francie, uvedl.
Zdroj: iHNed.cz
O tom, že ČR nakoupí vakcíny jen pro pět procent obyvatel, rozhodla vláda podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta na základě závažnosti a průběhu onemocnění v ostatních zemích. Zatím průběh onemocnění v EU není závažný, je dobře léčitelný, většina se léčila doma. "Jenom třeba 20 procentům lidí v rámci Unie byla nasazena antivirotika," uvedl Vít. Jednání o dalších dodávkách podle něj budou záviset na tom, jak se bude epidemie dál vyvíjet.
Půlmilion vakcín nepovažuje za úplně dostatečné profesor Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti. "Doufám, že budou probíhat ještě další jednání. Tohle je objem, který je podle mého názoru dostatečný pro zabezpečení kritické infrastruktury státu, ale ne obyvatelstva jako takového," řekl ČTK. Příští týden by měla zasednout komise, která bude určovat skupiny, kdo bude očkován, sdělil.
"Priorita je, aby byli zabezpečeni ti, kteří se budou starat o nemocné, tedy zdravotníci," řekl Vít. Očkovat by se měli také lidé ve funkcích zabezpečujících zásobování elektřinou, vodou nebo potravinami. Další vakcíny by měly být vyčleněny pro lidi trpící závažnými chronickými chorobami. "Definice závažnosti je teď předmětem odborných diskuzí v rámci EU," uvedl. Kdo bude očkován, to by mělo být podle něj jasnější v druhé polovině září, až budou hotovy podrobnější plány.
Kromě očkování by k opatřením mělo patřit v případě nákazy omezení pohybu osob a provozu některých zařízení. "Když se toto nezajistí, chřipková vlna běží přirozeným způsobem a dá se těžko odhadnout, kolik obyvatel bude postiženo. Když je v té vlně postiženo třeba 50 procent populace, tak už je to strašné," řekl ČTK primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík. Zpravidla polovina nemocných se podle něj nahromadí do jednoho až dvou týdnů epidemie. "To znamená, v té době ta společnost přestává fungovat. Zdravotnictví nestačí, školy se musejí zavřít," varoval.
Každá země se na pandemii připravuje různě. Například Rakousko má u nejmodernější výrobny očkovacích látek zajištěny vakcíny pro 100 procent obyvatel. Některé země měly v pandemickém plánu nižší čísla, pak přešly na vyšší, například Francie, uvedl.
Zdroj: iHNed.cz
KRIZOVÝ PLÁN PRO PANDEMII: SPÍCÍ NEMOCNICE V HŘEDLÍCH
Česko se potají připravuje na nejčernější scénář pandemie prasečí chřipky. Kromě nákupu vakcín za dvě stě milionů udržuje v pohotovosti "tajné" nemocnice v Hředlích a v Zábřehu na Moravě.
Tři sta čistě povlečených lůžek potažených igelitem, zásoby léků, vybavené operační sály, nově postavená plocha, která se dá využít jako heliport pro vrtulníky. Tak čeká krizové středisko ve středočeských Hředlích na vypuknutí pandemie chřipky H1N1. V sedmdesátých letech tady vláda vybudovala vojenskou nemocnici pro případ vypuknutí války. V případě atomového výbuchu by vesnička zastrčená v křivoklátských lesích zůstala nedotčená.
Po pádu minulého režimu nemocniční lůžka vystřídala vojenská technika a z vybavené nemocnice se stal obyčejný sklad. Před dvěma lety si pod hrozbou ptačí chřipky vláda na šikovně umístěný areál vzpomněla. "Pouze nás informovali o změně názvu na Zdravotnické zabezpečení krizových stavů," říká starosta Hředel František Chlustina. "Naše středisko prý využijí jako zálohu pro Motol, kdyby byl vyhlášený krizový stav," dodává. S tím počítal i tehdejší pandemický plán sepsaný ve stínu ptačí chřipky.
Dnes budova působí poněkud omšele: jako zašedlá ubytovna, kde kdosi stáhl ve všech oknech modré rolety. O tom, že to není dům duchů, svědčí hromada uhlí na nádvoří a posekané trávníky.
Starosta je jediným z místních, kdo vnitřek viděl. "Připravená je jen lůžková část, která zabírá jedno křídlo budovy. V operačních sálech je navezená technika, ale není zapojená," popisuje Chlustina. Část podle něj nadále slouží jako sklad vojenského vybavení.
Tajnosti a nejnovější technika
Mezi místními koluje o spící nemocnici řada klepů. "Na operačních sálech je ta nejmodernější technika. Vždycky, když zastará, navezou sem novou a tu starou dají do nemocnic, které jí ještě využijí," vypráví místní hospodská.
Hlídač hředelské nemocnice přes zamčená vrata odpovídá na všechny otázky jen kroucením hlavy. Má nařízeno mlčet. Stejné informační embargo vyhlásilo i ministerstvo zdravotnictví a Zdravotnické zabezpečení krizových stavů Příbram, které hředelskou nemocnici spravuje. "O tomto objektu není vhodné psát do jakýchkoliv novin," odmítá kategoricky ředitel Zdravotnického zabezpečení Jaroslav Burian.
Za socialismu vláda udržovala dvanáct "spících nemocnic" - pro případ jaderného výbuchu. Nyní zůstaly jen dvě: Hředle u Zdic v blízkosti dálnice Praha - Plzeň a Zábřeh na Moravě. Obě mohou zároveň sloužit jako evakuační centra, nouzové ubytování postižených a jako výjezdové stanoviště pro mobilní nemocnice - tzv. MASH.
Česko má pro případ řádění prasečí chřipky připravený pandemický plán. V něm se například počítá s dobrovolným zapojením studentů medicíny. V dopise, který zaslal děkan 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Hrušák vedení fakulty a studentům, se například píše: "V případě skutečné pandemie by se prohloubil nedostatek sester ve FN Motol. (...) Studenti 3.-6. ročníku všeobecného lékařství by byli požádáni o pomoc v roli středního personálu. Pokud bychom o to spolu s FN Motol byli požádáni, otevřela by se záložní nemocnice Hředle, kde by opět mohli figurovat naši studenti."
Česká republika má v současnosti 217 nakažených lidí. Podle pandemických odhadů by mohly onemocnět až tři miliony lidí, 40 tisíc by se léčilo v nemocnici s komplikacemi.
Autor: - ttm - | Adéla Mansfeld
Zdroj: Týden.cz
Tři sta čistě povlečených lůžek potažených igelitem, zásoby léků, vybavené operační sály, nově postavená plocha, která se dá využít jako heliport pro vrtulníky. Tak čeká krizové středisko ve středočeských Hředlích na vypuknutí pandemie chřipky H1N1. V sedmdesátých letech tady vláda vybudovala vojenskou nemocnici pro případ vypuknutí války. V případě atomového výbuchu by vesnička zastrčená v křivoklátských lesích zůstala nedotčená.
Po pádu minulého režimu nemocniční lůžka vystřídala vojenská technika a z vybavené nemocnice se stal obyčejný sklad. Před dvěma lety si pod hrozbou ptačí chřipky vláda na šikovně umístěný areál vzpomněla. "Pouze nás informovali o změně názvu na Zdravotnické zabezpečení krizových stavů," říká starosta Hředel František Chlustina. "Naše středisko prý využijí jako zálohu pro Motol, kdyby byl vyhlášený krizový stav," dodává. S tím počítal i tehdejší pandemický plán sepsaný ve stínu ptačí chřipky.
Dnes budova působí poněkud omšele: jako zašedlá ubytovna, kde kdosi stáhl ve všech oknech modré rolety. O tom, že to není dům duchů, svědčí hromada uhlí na nádvoří a posekané trávníky.
Starosta je jediným z místních, kdo vnitřek viděl. "Připravená je jen lůžková část, která zabírá jedno křídlo budovy. V operačních sálech je navezená technika, ale není zapojená," popisuje Chlustina. Část podle něj nadále slouží jako sklad vojenského vybavení.
Tajnosti a nejnovější technika
Mezi místními koluje o spící nemocnici řada klepů. "Na operačních sálech je ta nejmodernější technika. Vždycky, když zastará, navezou sem novou a tu starou dají do nemocnic, které jí ještě využijí," vypráví místní hospodská.
Hlídač hředelské nemocnice přes zamčená vrata odpovídá na všechny otázky jen kroucením hlavy. Má nařízeno mlčet. Stejné informační embargo vyhlásilo i ministerstvo zdravotnictví a Zdravotnické zabezpečení krizových stavů Příbram, které hředelskou nemocnici spravuje. "O tomto objektu není vhodné psát do jakýchkoliv novin," odmítá kategoricky ředitel Zdravotnického zabezpečení Jaroslav Burian.
Za socialismu vláda udržovala dvanáct "spících nemocnic" - pro případ jaderného výbuchu. Nyní zůstaly jen dvě: Hředle u Zdic v blízkosti dálnice Praha - Plzeň a Zábřeh na Moravě. Obě mohou zároveň sloužit jako evakuační centra, nouzové ubytování postižených a jako výjezdové stanoviště pro mobilní nemocnice - tzv. MASH.
Česko má pro případ řádění prasečí chřipky připravený pandemický plán. V něm se například počítá s dobrovolným zapojením studentů medicíny. V dopise, který zaslal děkan 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Hrušák vedení fakulty a studentům, se například píše: "V případě skutečné pandemie by se prohloubil nedostatek sester ve FN Motol. (...) Studenti 3.-6. ročníku všeobecného lékařství by byli požádáni o pomoc v roli středního personálu. Pokud bychom o to spolu s FN Motol byli požádáni, otevřela by se záložní nemocnice Hředle, kde by opět mohli figurovat naši studenti."
Česká republika má v současnosti 217 nakažených lidí. Podle pandemických odhadů by mohly onemocnět až tři miliony lidí, 40 tisíc by se léčilo v nemocnici s komplikacemi.
Autor: - ttm - | Adéla Mansfeld
Zdroj: Týden.cz
DŮVĚRA MEZI LÉKAŘEM A PACIENTEM SE MUSÍ TRPĚLIVĚ BUDOVAT
V současnosti je veřejně hojně diskutována oblast komunikace, a to zejména o povinnostech ze strany lékaře vůči pacientovi. Domníváme se, že je tato diskuse dosti jednostranná a ne zcela objektivní, protože se v ní výrazně zdůrazňují negativní zkušenosti, a tím se zkresluje celkový pohled na realitu. Potvrzuje také platnost tendence jednotlivce v chování: když jsem nespokojen, říkám to nahlas a eventuálně si stěžuji, když jsem spokojen, beru to jako samozřejmost a nemluvím o tom. Taktéž se zapomíná hovořit o povinnostech, a to i komunikačních, ze strany pacienta vůči lékaři. Na kvalitě výsledné komunikace se totiž podílejí obě strany.
Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci ve školním roce 2008/ 2009 zavedla pro první ročník všeobecného lékařství předmět etické základy komunikace pro odbornou praxi, který je realizován Ústavem sociálního lékařství a zdravotní politiky. V rámci tohoto předmětu byl studentům (215) zadán úkol zpracovat také téma komunikace. Studenti pracovali v malých týmech a polovina týmů zpracovávala zásady komunikace pro pacienta a polovina pro lékaře. Studenti projevili značnou míru kreativity. Téma zpracovali různě, např. symbolicky, komiksově, slovně... Každý tým svůj výstup před ostatními prezentoval a k jednotlivým výstupům byla společná diskuse.
Představy o tom, jaká by měla být komunikace, a zkušenost
Každý má své představy o tom, jaká by měla být komunikace mezi ním a lékařem, a každý má v tomto směru také osobní zkušenost. Studenti prvního ročníku také mají své zkušenosti a představy, jak by se měly obě strany chovat. Klíčovou kategorií pro ně byla důvěra ze strany pacienta k lékaři. V diskusích zaznělo, že důvěra se nedá zajistit žádnou právní normou, že se musí postupně a trpělivě budovat, a to oběma stranami. Pacient může ztratit důvěru v lékaře a také lékař může ztratit důvěru v pacienta.
Myslíme, že je dobré naslouchat jak věkem starším, tak i věkem mladším. Je to poučné a inspirující.
Obsahy kategorií chování: lékař - pacient
Profesionální přístup (zachovávat své i pacientovo soukromí - profesionální odstup, zachovávat lékařské tajemství, diskrétnost, nediskriminovat, informovat pacienta o jeho zdravotním stavu, objektivita, spolehlivost, věnovat pacientovi dostatek času a zároveň být stručný a jít k jádru věci, pečlivost, nepřenášet na pacienta své problémy, pro pacienta udělat maximum v rámci možností, nebrat úplatky, osobní hygiena lékaře, být čistě oblečený, čistota na pracovišti, dodržovat pracovní dobu, být dochvilný).
Profesionální komunikace (udržovat oční kontakt, aktivní naslouchání, neskákat do řeči, ptát se, neverbální komunikace, dodržovat osobní prostor, soulad verbální a neverbální komunikace, poskytnout pacientovi prostor k otázkám, aby se mohl vyjádřit, být klidný a trpělivý, nebýt náladový, poskytnout pravdivé odpovědi, být upřímný, nelhat, nezkreslovat, respektovat názory pacienta, neoznamovat, ale bavit se s ním).
Slušné chování (zdvořilost, taktnost, být příjemný, ohleduplný, usmívat se, dodržovat zásady slušného chování - oslovení, pozdravení, představit se, uvítání, výzva k sednutí, vhodně se rozloučit, dodržovat etiku, pokud má pacient titul, oslovovat ho titulem)
Empatie (lidský přístup, vstřícnost, ohleduplnost ke stavu pacienta, úcta, zájem, pozornost).
Odbornost (správně pochopit problém, hovořit srozumitelně, jasně a citlivě, umět vysvětlit problém).
Osobnost lékaře (nepovyšovat se nad pacienta, neshazovat a neponižovat pacienta, nestydět se přiznat vlastní chybu, sebeovládání, neřvat na pacienta, nechodit do práce pod vlivem alkoholu).
Atmosféra (zajistit bezpečí, soukromí, příjemnou atmosféru).
Obsahy kategorií chování: pacient - lékař
Důvěra (důvěřovat lékaři, nechat na lékaři, aby udělal diagnózu, nedělat si diagnózu sám, nevnucovat lékaři svou diagnózu a své přesvědčení, dodržovat rady lékaře, respektovat a dbát pokynů lékaře, spolupracovat, být trpělivý).
Slušné chování (pozdravit, představit se, rozloučit se, poděkovat, úsměv, oslovovat lékaře titulem, být zdvořilý, naslouchat a neskákat lékaři do řeči, netelefonovat při návštěvě mobilem, neuplácet).
Upřímnost (pravdomluvnost, nic nezamlčovat).
Respekt k soukromí lékaře (respektovat u lékaře jeho osobní zónu, osobní čas, netelefonovat mu domů, neptat se na jeho osobní věci, nezamilovat se do svého lékaře/ ky, nevolat ho zbytečně a nezneužívat).
Partnerství (ptát se zdravě a asertivně, akceptovat existenci smrti, pokusit se racionálně přijmout zprávu, že lékař není všemocný, a uvědomit si to, zachovat chladnou hlavu, pochopení pro organizační chod, např. když se vyskytne akutnější případ, dodržovat ordinační hodiny).
Sebekontrola (nebýt agresivní slovně ani fyzicky, nenadávat, nebít a neubližovat, nebýt vulgární, nekrást vybavení čekárny, nebýt pod vlivem návykové látky).
Zodpovědnost (hlásit změnu pojišťovny, mít připravenou dokumentaci, nestěžovat si kvůli poplatkům).
Osobní hygiena (dodržovat osobní čistotu).
Společným jmenovatelem je obyčejná slušnost
Můžeme říci, že základní zásady komunikace, které by měli lékaři i pacienti dodržovat, jsou shodné a jejich společným jmenovatelem je obyčejná slušnost, kterou můžeme popsat jako dodržování několika komunikačních P - viz schéma.
Základním zdrojem nedorozumění v komunikaci je vnímání pojmu různými osobami různě. Proto jsme vyzvali studenty, aby prezentovali, jak vnímají význam klíčových pojmů, se kterými jsme ve výuce pracovali. Jedním z takových pojmů je komunikace. Studenti tento pojem zpracovávali pomocí techniky pětilístku (J. L. Steelová, K. S. Meredith).
Zadání: Řekni, co to je KOMUNIKACE, pomocí schématu:
Název.
Popis (2 přídavná jména).
Co dělá (3 slovesa).
Pocit, výraz, představa (4 slova).
Opětná formulace podstaty (1 slovo).
Studenti se úkolu zhostili pozoruhodně. Potvrdilo se, že vnímání obsahu pojmu má dvě základní složky - všeobecné informace převážně získané školou a individuální vnímání. Právě druhá složka bývá zdrojem nedorozumění.
Jako ukázku uvádíme některé z 37 zpracování pojmu komunikace.
Jaroslava Králová, Ústav sociálního lékařství, LF UP v Olomouci Lenka Hansmanová, Porodnicko- gynekologická klinika, FN Olomouc
komunikace verbální, neverbální spojuje, informuje, pomáhá nevyhnutelný prostředek lidského soužití
most
komunikace verbální, neverbální informuje, spojuje, ovlivňuje základní podstata lidské společnosti
lidé
komunikace důležitá, hlasitá informuje, baví, poučuje rozděluje a spojuje lidi
dorozumívání
komunikace těžká, nezbytná spojuje, pomáhá, informuje informační tok mezi lidmi
život
komunikace verbální, neverbální baví, informuje, ovlivňuje spleť názorů mezi lidmi
bludiště
komunikace verbální, neverbální potěší, pobaví, zklame neomezená možnost způsobu vyjádření
možnost
Tabulka: Zásady komunikace mezi lékařem a pacientem dle studentů 1. ročníku všeobecného lékařství, LF UP v Olomouci, předmět etické základy komunikace pro odbornou praxi, školní rok 2008/ 09:
LÉKAŘ - PACIENT PACIENT - LÉKAŘ
Kategorie chování Frekv. Kategorie chování Frekv.
Profesionální přístup 63 Důvěra 56
Profesionální komunikace 58 Slušné chování 52
Slušné chování 51 Upřímnost 37
Empatie 28 Respekt k soukromí lékaře 25
Odbornost 21 Partnerství 20
Osobnost lékaře 16 Sebekontrola 15
Atmosféra 6 Zodpovědnost 4
Osobní hygiena 4
Schéma: Základní komunikační P mezi lékařem a pacientem
Autor: Jaroslava Králová, Ústav sociálního lékařství, LF UP v Olomouci Lenka Hansmanová
Název zdroje: Tempus Medicorum
Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci ve školním roce 2008/ 2009 zavedla pro první ročník všeobecného lékařství předmět etické základy komunikace pro odbornou praxi, který je realizován Ústavem sociálního lékařství a zdravotní politiky. V rámci tohoto předmětu byl studentům (215) zadán úkol zpracovat také téma komunikace. Studenti pracovali v malých týmech a polovina týmů zpracovávala zásady komunikace pro pacienta a polovina pro lékaře. Studenti projevili značnou míru kreativity. Téma zpracovali různě, např. symbolicky, komiksově, slovně... Každý tým svůj výstup před ostatními prezentoval a k jednotlivým výstupům byla společná diskuse.
Představy o tom, jaká by měla být komunikace, a zkušenost
Každý má své představy o tom, jaká by měla být komunikace mezi ním a lékařem, a každý má v tomto směru také osobní zkušenost. Studenti prvního ročníku také mají své zkušenosti a představy, jak by se měly obě strany chovat. Klíčovou kategorií pro ně byla důvěra ze strany pacienta k lékaři. V diskusích zaznělo, že důvěra se nedá zajistit žádnou právní normou, že se musí postupně a trpělivě budovat, a to oběma stranami. Pacient může ztratit důvěru v lékaře a také lékař může ztratit důvěru v pacienta.
Myslíme, že je dobré naslouchat jak věkem starším, tak i věkem mladším. Je to poučné a inspirující.
Obsahy kategorií chování: lékař - pacient
Profesionální přístup (zachovávat své i pacientovo soukromí - profesionální odstup, zachovávat lékařské tajemství, diskrétnost, nediskriminovat, informovat pacienta o jeho zdravotním stavu, objektivita, spolehlivost, věnovat pacientovi dostatek času a zároveň být stručný a jít k jádru věci, pečlivost, nepřenášet na pacienta své problémy, pro pacienta udělat maximum v rámci možností, nebrat úplatky, osobní hygiena lékaře, být čistě oblečený, čistota na pracovišti, dodržovat pracovní dobu, být dochvilný).
Profesionální komunikace (udržovat oční kontakt, aktivní naslouchání, neskákat do řeči, ptát se, neverbální komunikace, dodržovat osobní prostor, soulad verbální a neverbální komunikace, poskytnout pacientovi prostor k otázkám, aby se mohl vyjádřit, být klidný a trpělivý, nebýt náladový, poskytnout pravdivé odpovědi, být upřímný, nelhat, nezkreslovat, respektovat názory pacienta, neoznamovat, ale bavit se s ním).
Slušné chování (zdvořilost, taktnost, být příjemný, ohleduplný, usmívat se, dodržovat zásady slušného chování - oslovení, pozdravení, představit se, uvítání, výzva k sednutí, vhodně se rozloučit, dodržovat etiku, pokud má pacient titul, oslovovat ho titulem)
Empatie (lidský přístup, vstřícnost, ohleduplnost ke stavu pacienta, úcta, zájem, pozornost).
Odbornost (správně pochopit problém, hovořit srozumitelně, jasně a citlivě, umět vysvětlit problém).
Osobnost lékaře (nepovyšovat se nad pacienta, neshazovat a neponižovat pacienta, nestydět se přiznat vlastní chybu, sebeovládání, neřvat na pacienta, nechodit do práce pod vlivem alkoholu).
Atmosféra (zajistit bezpečí, soukromí, příjemnou atmosféru).
Obsahy kategorií chování: pacient - lékař
Důvěra (důvěřovat lékaři, nechat na lékaři, aby udělal diagnózu, nedělat si diagnózu sám, nevnucovat lékaři svou diagnózu a své přesvědčení, dodržovat rady lékaře, respektovat a dbát pokynů lékaře, spolupracovat, být trpělivý).
Slušné chování (pozdravit, představit se, rozloučit se, poděkovat, úsměv, oslovovat lékaře titulem, být zdvořilý, naslouchat a neskákat lékaři do řeči, netelefonovat při návštěvě mobilem, neuplácet).
Upřímnost (pravdomluvnost, nic nezamlčovat).
Respekt k soukromí lékaře (respektovat u lékaře jeho osobní zónu, osobní čas, netelefonovat mu domů, neptat se na jeho osobní věci, nezamilovat se do svého lékaře/ ky, nevolat ho zbytečně a nezneužívat).
Partnerství (ptát se zdravě a asertivně, akceptovat existenci smrti, pokusit se racionálně přijmout zprávu, že lékař není všemocný, a uvědomit si to, zachovat chladnou hlavu, pochopení pro organizační chod, např. když se vyskytne akutnější případ, dodržovat ordinační hodiny).
Sebekontrola (nebýt agresivní slovně ani fyzicky, nenadávat, nebít a neubližovat, nebýt vulgární, nekrást vybavení čekárny, nebýt pod vlivem návykové látky).
Zodpovědnost (hlásit změnu pojišťovny, mít připravenou dokumentaci, nestěžovat si kvůli poplatkům).
Osobní hygiena (dodržovat osobní čistotu).
Společným jmenovatelem je obyčejná slušnost
Můžeme říci, že základní zásady komunikace, které by měli lékaři i pacienti dodržovat, jsou shodné a jejich společným jmenovatelem je obyčejná slušnost, kterou můžeme popsat jako dodržování několika komunikačních P - viz schéma.
Základním zdrojem nedorozumění v komunikaci je vnímání pojmu různými osobami různě. Proto jsme vyzvali studenty, aby prezentovali, jak vnímají význam klíčových pojmů, se kterými jsme ve výuce pracovali. Jedním z takových pojmů je komunikace. Studenti tento pojem zpracovávali pomocí techniky pětilístku (J. L. Steelová, K. S. Meredith).
Zadání: Řekni, co to je KOMUNIKACE, pomocí schématu:
Název.
Popis (2 přídavná jména).
Co dělá (3 slovesa).
Pocit, výraz, představa (4 slova).
Opětná formulace podstaty (1 slovo).
Studenti se úkolu zhostili pozoruhodně. Potvrdilo se, že vnímání obsahu pojmu má dvě základní složky - všeobecné informace převážně získané školou a individuální vnímání. Právě druhá složka bývá zdrojem nedorozumění.
Jako ukázku uvádíme některé z 37 zpracování pojmu komunikace.
Jaroslava Králová, Ústav sociálního lékařství, LF UP v Olomouci Lenka Hansmanová, Porodnicko- gynekologická klinika, FN Olomouc
komunikace verbální, neverbální spojuje, informuje, pomáhá nevyhnutelný prostředek lidského soužití
most
komunikace verbální, neverbální informuje, spojuje, ovlivňuje základní podstata lidské společnosti
lidé
komunikace důležitá, hlasitá informuje, baví, poučuje rozděluje a spojuje lidi
dorozumívání
komunikace těžká, nezbytná spojuje, pomáhá, informuje informační tok mezi lidmi
život
komunikace verbální, neverbální baví, informuje, ovlivňuje spleť názorů mezi lidmi
bludiště
komunikace verbální, neverbální potěší, pobaví, zklame neomezená možnost způsobu vyjádření
možnost
Tabulka: Zásady komunikace mezi lékařem a pacientem dle studentů 1. ročníku všeobecného lékařství, LF UP v Olomouci, předmět etické základy komunikace pro odbornou praxi, školní rok 2008/ 09:
LÉKAŘ - PACIENT PACIENT - LÉKAŘ
Kategorie chování Frekv. Kategorie chování Frekv.
Profesionální přístup 63 Důvěra 56
Profesionální komunikace 58 Slušné chování 52
Slušné chování 51 Upřímnost 37
Empatie 28 Respekt k soukromí lékaře 25
Odbornost 21 Partnerství 20
Osobnost lékaře 16 Sebekontrola 15
Atmosféra 6 Zodpovědnost 4
Osobní hygiena 4
Schéma: Základní komunikační P mezi lékařem a pacientem
Autor: Jaroslava Králová, Ústav sociálního lékařství, LF UP v Olomouci Lenka Hansmanová
Název zdroje: Tempus Medicorum
NEMOC SE UŽ ŠÍŘÍ I MEZI ČECHY
Prasečí chřipkou se dosud na Moravě a ve Slezsku nakazila téměř třicítka lidí.
Ostrava - Necelá třicítka nakažených, hlavně mladých lidí, kteří si virus A(H1N1) přivezli z ciziny. Nejčastěji z Velké Británie, USA či třeba Španělska. Taková je bilance výskytu prasečí chřipky na Moravě a ve Slezsku téměř čtyři měsíce od popsání nového viru. Sdělili to zástupci Zdravotního ústavu Ostrava, jednoho ze dvou pracovišť v Česku, která prokazují nákazu prasečí chřipkou. Upozornili mimo jiné na to, že ačkoli je snaha, aby nakažení zůstávali v izolaci, jsou evidovány už i první případy šíření nemoci mezi lidmi v Česku.
Diagnostiku nemoci Zdravotní ústav Ostrava provádí ve většině případů pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR), metody doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Případně klasickou metodou izolace viru, která však trvá týden i více a je důležitá spíš pro vědecké účely. V čem spočívá metoda PCR?
"Jejím prostřednictvím množíme úsek nukleové kyseliny viru. Pokud je množení úspěšné, lze říct, že v primárním vzorku byl přítomný virus prasečí chřipky," zjednodušeně líčí postup vedoucí oddělení molekulárně biologických metod Zdravotního ústavu Ostrava Jakub Mrázek.
Pak otevírá dveře pracoviště a názorně ukazuje, jak se virus prokazuje - od umístění vzorků odebraných z nosu či nosohltanu pacienta ve sterilním boxu přes osamostatnění úseku RNA, k níž se přidá reakční směs, až po očekávání výsledku.
Nebezpečí viru může vzrůst, pokud zmutuje. A to hrozí Budou pracovníci Zdravotního ústavu stíhat prověřovat vzorky, když se naplní pesimistické scénáře a na podzim prasečí chřipkou onemocní dva miliony Čechů?
"Pokud by přibývaly tisíce pacientů denně, prostřednictvím PCR bychom neprokazovali virus prasečí chřipky u každého z nich, ale jen u rizikových osob. U ostatních by se chřipka diagnostikovala na základě vyšetření lékaře," reaguje Jakub Mrázek a dodává, že Krajský úřad, ale i každá nemocnice mají vypracovaný pandemický plán.
Panické obavy z prasečí chřipky by lidé měli opustit. Nemoc má totiž dosud slabší průběh než běžná chřipka. "Riziko je nyní hlavně v tom, že se jí může nakazit velké množství lidí, protože se jedná o nový virus, který je mixemgenetického materiálu lidí, ptáků a prasat," uvedl vedoucí oddělení virologie Zdravotního ústavu Ostrava Jiří Januška.
Dodal, že nebezpečí viru může vzrůst, pokud zmutuje a stane se silnějším. A to se stát může. V Česku se chystá očkování proti prasečí chřipce. Vakcína má být podle nejnovějších informací jen pro půl milionu obyvatel.
Lidé se zajímají i o to, zda jim odolnost proti viru této nemoci zajistí očkování proti běžné chřipce typu A. "Světová zdravotnická organizace to doporučuje, hlavně rizikovým skupinám osob. Pokud chce být někdo dokonaleji chráněn, měl by být očkován proti běžné chřipce," uvedl Jakub Mrázek.
Prevence proti prasečí chřipce je stejná jako u chřipky jiných typů. Zdravá životospráva. A když chřipka přijde, pak ji důkladně vyležet a vyléčit.
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Ostrava - Necelá třicítka nakažených, hlavně mladých lidí, kteří si virus A(H1N1) přivezli z ciziny. Nejčastěji z Velké Británie, USA či třeba Španělska. Taková je bilance výskytu prasečí chřipky na Moravě a ve Slezsku téměř čtyři měsíce od popsání nového viru. Sdělili to zástupci Zdravotního ústavu Ostrava, jednoho ze dvou pracovišť v Česku, která prokazují nákazu prasečí chřipkou. Upozornili mimo jiné na to, že ačkoli je snaha, aby nakažení zůstávali v izolaci, jsou evidovány už i první případy šíření nemoci mezi lidmi v Česku.
Diagnostiku nemoci Zdravotní ústav Ostrava provádí ve většině případů pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR), metody doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Případně klasickou metodou izolace viru, která však trvá týden i více a je důležitá spíš pro vědecké účely. V čem spočívá metoda PCR?
"Jejím prostřednictvím množíme úsek nukleové kyseliny viru. Pokud je množení úspěšné, lze říct, že v primárním vzorku byl přítomný virus prasečí chřipky," zjednodušeně líčí postup vedoucí oddělení molekulárně biologických metod Zdravotního ústavu Ostrava Jakub Mrázek.
Pak otevírá dveře pracoviště a názorně ukazuje, jak se virus prokazuje - od umístění vzorků odebraných z nosu či nosohltanu pacienta ve sterilním boxu přes osamostatnění úseku RNA, k níž se přidá reakční směs, až po očekávání výsledku.
Nebezpečí viru může vzrůst, pokud zmutuje. A to hrozí Budou pracovníci Zdravotního ústavu stíhat prověřovat vzorky, když se naplní pesimistické scénáře a na podzim prasečí chřipkou onemocní dva miliony Čechů?
"Pokud by přibývaly tisíce pacientů denně, prostřednictvím PCR bychom neprokazovali virus prasečí chřipky u každého z nich, ale jen u rizikových osob. U ostatních by se chřipka diagnostikovala na základě vyšetření lékaře," reaguje Jakub Mrázek a dodává, že Krajský úřad, ale i každá nemocnice mají vypracovaný pandemický plán.
Panické obavy z prasečí chřipky by lidé měli opustit. Nemoc má totiž dosud slabší průběh než běžná chřipka. "Riziko je nyní hlavně v tom, že se jí může nakazit velké množství lidí, protože se jedná o nový virus, který je mixemgenetického materiálu lidí, ptáků a prasat," uvedl vedoucí oddělení virologie Zdravotního ústavu Ostrava Jiří Januška.
Dodal, že nebezpečí viru může vzrůst, pokud zmutuje a stane se silnějším. A to se stát může. V Česku se chystá očkování proti prasečí chřipce. Vakcína má být podle nejnovějších informací jen pro půl milionu obyvatel.
Lidé se zajímají i o to, zda jim odolnost proti viru této nemoci zajistí očkování proti běžné chřipce typu A. "Světová zdravotnická organizace to doporučuje, hlavně rizikovým skupinám osob. Pokud chce být někdo dokonaleji chráněn, měl by být očkován proti běžné chřipce," uvedl Jakub Mrázek.
Prevence proti prasečí chřipce je stejná jako u chřipky jiných typů. Zdravá životospráva. A když chřipka přijde, pak ji důkladně vyležet a vyléčit.
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)