Laboratorní testy Praha - Česká republika nakonec nakoupí milion dávek vakcíny proti prasečí chřipce, které vystačí pro půl milionu lidí. Vakcíny dodá firma GlaxoSmithKline (GSK), druhým zájemcem na dodání byla společnost Novartis. Po mimořádném jednání vlády to oznámil premiér Jan Fischer. Původně vláda chtěla nakoupit až 2,5 milionu vakcín, podmínky nabízené farmaceutickými firmami však nebyly výhodné. V Česku bylo zatím potvrzeno 217 nakažených, nikdo nezemřel.
Chřipka se blíží, kraje začínají připravovat pandemické plány
Jednání s firmami se prodlužovalo, protože se s nimi vláda nemohla dohodnout na přijatelných podmínkách. Podle Fischera daly firmy vládě najevo, že pokud nepřijme jasné stanovisko do dnešního poledne, tak z jednání odstoupí, proto bylo svoláno mimořádné zasedání kabinetu. Pro volbu GSK nakonec rozhodlo to, že všechny vakcíny může dodávat na podzim, Novartis to prý zaručit nemohl.
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková uvedla, že firmy jsou si vědomy svého výhodného postavení v situaci narůstajících počtů nemocných prasečí chřipkou. Jednání tak nebylo zcela standardní - firmy nechtějí zodpovídat za nedodání vakcín ani za jejich vedlejší účinky. Podle náměstka Marka Šnajdra vakcíny nabízejí pouze čtyři firmy na světě.
Ministerstvo bude doporučovat lidem, aby se nechali naočkovat také proti běžné sezonní chřipce, která má stále závažnější charakter. Ročně jí v Česku podlehne na 2500 lidí, zejména starších a oslabených.
autor: ČT24
pondělí 24. srpna 2009
LÉKAŘI VARUJÍ PŘED ODKLADEM OČKOVÁNÍ
Bez vakcíny proti nové chřipce hrozí nemocnicím omezení provozu kvůli onemocnění personálu.
Nejen dostatečné zásoby antivirotik, ale také vakcína patří k důležitým bodům Pandemického plánu ČR, podle kterého by země postupovala v případě rozvoje pandemie prasečí chřipky v Česku. Termín dodání vakcíny proti viru A H1N1 ale ministerstvo zdravotnictví dosud nezveřejnilo. "V současné době jednání stále probíhají," sdělil serveru iHNed.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Nemocnice přitom varují, že bez vakcíny může být ohrožen jejich provoz: "Obavu máme ze situace, kdy by pandemie prasečí chřipky udeřila v ČR dříve, než by se podařilo vakcínou proočkovat personál nemocnice. Při nemocnosti velké části zdravotnického personálu by mohl nastat problém se zajištěním provozu," uvedl ředitel pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík. "Při velkém počtu pacientů a nárůstu přesčasových hodin se odolnost jedince významně snižuje a zvyšuje riziko onemocnění," potvrdila Vilma Marešová, vedoucí katedry infekčních nemocí Fakultní nemocnice Na Bulovce.
Pandemický plán předpokládá, že během 9 až 15 týdnů od začátku pandemie by onemocnělo v Česku přibližně 30 % populace, tedy více než 3 miliony osob. Na chřipku by pak zemřelo 0,37 % nemocných, tedy téměř 12 000 osob. Lékaře by vyhledala polovina nemocných, to znamená více než 1,5 milionu lidí. "Během tří měsíců od počátku pandemie nebude v důsledku nemoci přítomno v zaměstnání celkem 30 % pracovních sil po dobu 5 až 8 pracovních dnů," uvádí pandemický plán. Podle něj by pandemie bezprostředně znamenala pokles HDP o 1,5 - 2 %, bez účinné léčby by přinesla pokles ročního HDP minimálně o 2,5 až 3 %.
Současný pandemický plán vláda schválila v roce 2006, Fischerův kabinet jej aktualizoval v červnu - právě kvůli zajištění očkovací látky, nákupu antivirotik i navýšení prostředků pro ministerstvo zdravotnictví. To letos kvůli chřipce dostane navíc 128 milionů korun, v příštím roce půjde o 238 milionů korun.
Název zdroje: Hospodářské noviny
http://HN.IHNED.CZ/c1-38076980-lekari-varuji-pred-odkladem-ockovani
Nejen dostatečné zásoby antivirotik, ale také vakcína patří k důležitým bodům Pandemického plánu ČR, podle kterého by země postupovala v případě rozvoje pandemie prasečí chřipky v Česku. Termín dodání vakcíny proti viru A H1N1 ale ministerstvo zdravotnictví dosud nezveřejnilo. "V současné době jednání stále probíhají," sdělil serveru iHNed.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Nemocnice přitom varují, že bez vakcíny může být ohrožen jejich provoz: "Obavu máme ze situace, kdy by pandemie prasečí chřipky udeřila v ČR dříve, než by se podařilo vakcínou proočkovat personál nemocnice. Při nemocnosti velké části zdravotnického personálu by mohl nastat problém se zajištěním provozu," uvedl ředitel pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík. "Při velkém počtu pacientů a nárůstu přesčasových hodin se odolnost jedince významně snižuje a zvyšuje riziko onemocnění," potvrdila Vilma Marešová, vedoucí katedry infekčních nemocí Fakultní nemocnice Na Bulovce.
Pandemický plán předpokládá, že během 9 až 15 týdnů od začátku pandemie by onemocnělo v Česku přibližně 30 % populace, tedy více než 3 miliony osob. Na chřipku by pak zemřelo 0,37 % nemocných, tedy téměř 12 000 osob. Lékaře by vyhledala polovina nemocných, to znamená více než 1,5 milionu lidí. "Během tří měsíců od počátku pandemie nebude v důsledku nemoci přítomno v zaměstnání celkem 30 % pracovních sil po dobu 5 až 8 pracovních dnů," uvádí pandemický plán. Podle něj by pandemie bezprostředně znamenala pokles HDP o 1,5 - 2 %, bez účinné léčby by přinesla pokles ročního HDP minimálně o 2,5 až 3 %.
Současný pandemický plán vláda schválila v roce 2006, Fischerův kabinet jej aktualizoval v červnu - právě kvůli zajištění očkovací látky, nákupu antivirotik i navýšení prostředků pro ministerstvo zdravotnictví. To letos kvůli chřipce dostane navíc 128 milionů korun, v příštím roce půjde o 238 milionů korun.
Název zdroje: Hospodářské noviny
http://HN.IHNED.CZ/c1-38076980-lekari-varuji-pred-odkladem-ockovani
PRASEČÍ CHŘIPKA: KRAJ MÁ PANDEMICKÝ PLÁN
Zlínský kraj, hygienici a hasiči kvůli případné vlně nemoci zaktualizují dubnový protikrizový plán.
Zlínský kraj/Téměř dvojnásobně stoupl za posledních čtrnáct dní v Česku počet osob nakažených virem A (H1N1), tedy prasečí chřipkou. Oproti sto čtyřem nakaženým k poslednímu červenci bylo včera v republice evidováno dvě stě jedna pozitivních odběrů.
I když nemocných přibývá spíše v jiných krajích, kvůli všeobecnému nárůstu zadalo ministerstvo zdravotnictví také Zlínskému kraji zjistit a dodat do poloviny září počet lidí, které je třeba přednostně naočkovat. Zároveň má kraj vybrat místa, kde by se mělo očkování provádět.
"Ministerstvo definovalo počty vakcín pro takzvanou kritickou infrastrukturu. Tam patří zdravotničtí pracovníci, bezpečnostní složky, hasičský záchranný sbor a další profese nezbytné pro zachování chodu státu," přiblížil vedoucí odboru zdravotnictví zlínského krajského úřadu Karol Muránsky. Podle něj budou tito lidé očkováni přednostně a vakcínu pro ně poskytne právě ministerstvo zdravotnictví.
Očkovaní mají být i chronicky nemocní
Další skupinou určenou k preventivnímu proočkování jsou podle Muránského chronicky nemocní pacienti, kteří by mohli mít při nakažení prasečí chřipkou významné komplikace. I pro ně zabezpečí nákup séra ministerstvo. Krajská hygienická stanice, krajský úřad a Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje už mají zpracovaný vlastní Pandemický plán. Ten řeší postupy pro případ vyhlášení krizového stavu. Poslední aktualizace plánu je ovšem už z 29. dubna.
"Byly například aktualizovány kontakty na osoby určené k řešení krizového stavu. Bylo také prověřeno technické vybavení lůžkových zdravotnických zařízení v kraji pro zvládnutí případných zdravotních komplikací pacientů," uvedl Muránsky.
Podle něj ovšem zatím slouží plán jen pro potřeby orgánů krizového řízení, policistů, zdravotníků a hasičů.
"V současnosti nepovažujeme za aktuální zveřejňovat konkrétní opatření, která by se dotkla občanů, a to vzhledem k minimálnímu počtu nakažených pacientů v naší republice," tvrdí Muránsky.
Dodal, že pro prevenci je nejdůležitější dodržovat základní hygienická opatření a návyky.
Podle vedoucí protiepidemického odboru zlínské hygienické stanice Hany Tkadlecové se chystá další aktualizace tohoto plánu. "Nejúčinnějšími opatřeními při pandemii nové chřipky budou očkování a specifická léčba antivirotiky u komplikovaných případů. Dále pak izolace nemocných," přiblížila jeho obsah Tkadlecová. K dalším opatřením patří například omezení či zákaz hromadných kulturních a sportovních akcí.
I podle Tkadlecové jsou pro prioritní očkování určeny skupiny kritické infrastruktury jako například zdravotničtí pracovníci, bezpečnostní složky a hasičský záchranný sbor.
"Očkovací týmy byly vytvořeny již v době teroristického útoku v září 2001, kdy vznikla oprávněná obava z bioterorismu. Od té doby jsou pravidelně aktualizovány. Nyní dolaďujeme pouze místa, kde by tyto týmy očkovaly potřebné," podotkla vedoucí protiepidemického odboru.
Jedna ze zlínských praktických lékařek Helena Nedbálková poznamenala, že prozatím žádné speciální informace ve věci prasečí chřipky neobdržela. "Poměrně podrobné informace jsou ovšem k dispozici na internetu," uvedla. "Počítám ale, že kompletní informace potřebné k proočkování určených skupin dostaneme v září na pravidelné měsíční schůzce Sdružení praktických lékařů," odhadla doktorka.
Jednou z přednostně očkovaných skupin budou členové Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. "Teprve se uvidí, kolik vakcín pro nás bude k dispozici. Počítám, že prioritně budou očkováni zásahoví hasiči, další na řadě budou ti, kteří budou přítomni přímo v zasažených oblastech, jako například velitelé skupin," předpokládá mluvčí zlínského hasičského sboru Ivo Mitáček.
Ve Zlínském kraji je více než 400 profesionálních hasičů. "Naši odborníci na ochranu obyvatel vypracovávají strategii od prvních zmínek o této nemoci," dodal Mitáček.
Autor: GABRIELA DVORNÍKOVÁ
Název zdroje: Zlínský deník
Zlínský kraj/Téměř dvojnásobně stoupl za posledních čtrnáct dní v Česku počet osob nakažených virem A (H1N1), tedy prasečí chřipkou. Oproti sto čtyřem nakaženým k poslednímu červenci bylo včera v republice evidováno dvě stě jedna pozitivních odběrů.
I když nemocných přibývá spíše v jiných krajích, kvůli všeobecnému nárůstu zadalo ministerstvo zdravotnictví také Zlínskému kraji zjistit a dodat do poloviny září počet lidí, které je třeba přednostně naočkovat. Zároveň má kraj vybrat místa, kde by se mělo očkování provádět.
"Ministerstvo definovalo počty vakcín pro takzvanou kritickou infrastrukturu. Tam patří zdravotničtí pracovníci, bezpečnostní složky, hasičský záchranný sbor a další profese nezbytné pro zachování chodu státu," přiblížil vedoucí odboru zdravotnictví zlínského krajského úřadu Karol Muránsky. Podle něj budou tito lidé očkováni přednostně a vakcínu pro ně poskytne právě ministerstvo zdravotnictví.
Očkovaní mají být i chronicky nemocní
Další skupinou určenou k preventivnímu proočkování jsou podle Muránského chronicky nemocní pacienti, kteří by mohli mít při nakažení prasečí chřipkou významné komplikace. I pro ně zabezpečí nákup séra ministerstvo. Krajská hygienická stanice, krajský úřad a Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje už mají zpracovaný vlastní Pandemický plán. Ten řeší postupy pro případ vyhlášení krizového stavu. Poslední aktualizace plánu je ovšem už z 29. dubna.
"Byly například aktualizovány kontakty na osoby určené k řešení krizového stavu. Bylo také prověřeno technické vybavení lůžkových zdravotnických zařízení v kraji pro zvládnutí případných zdravotních komplikací pacientů," uvedl Muránsky.
Podle něj ovšem zatím slouží plán jen pro potřeby orgánů krizového řízení, policistů, zdravotníků a hasičů.
"V současnosti nepovažujeme za aktuální zveřejňovat konkrétní opatření, která by se dotkla občanů, a to vzhledem k minimálnímu počtu nakažených pacientů v naší republice," tvrdí Muránsky.
Dodal, že pro prevenci je nejdůležitější dodržovat základní hygienická opatření a návyky.
Podle vedoucí protiepidemického odboru zlínské hygienické stanice Hany Tkadlecové se chystá další aktualizace tohoto plánu. "Nejúčinnějšími opatřeními při pandemii nové chřipky budou očkování a specifická léčba antivirotiky u komplikovaných případů. Dále pak izolace nemocných," přiblížila jeho obsah Tkadlecová. K dalším opatřením patří například omezení či zákaz hromadných kulturních a sportovních akcí.
I podle Tkadlecové jsou pro prioritní očkování určeny skupiny kritické infrastruktury jako například zdravotničtí pracovníci, bezpečnostní složky a hasičský záchranný sbor.
"Očkovací týmy byly vytvořeny již v době teroristického útoku v září 2001, kdy vznikla oprávněná obava z bioterorismu. Od té doby jsou pravidelně aktualizovány. Nyní dolaďujeme pouze místa, kde by tyto týmy očkovaly potřebné," podotkla vedoucí protiepidemického odboru.
Jedna ze zlínských praktických lékařek Helena Nedbálková poznamenala, že prozatím žádné speciální informace ve věci prasečí chřipky neobdržela. "Poměrně podrobné informace jsou ovšem k dispozici na internetu," uvedla. "Počítám ale, že kompletní informace potřebné k proočkování určených skupin dostaneme v září na pravidelné měsíční schůzce Sdružení praktických lékařů," odhadla doktorka.
Jednou z přednostně očkovaných skupin budou členové Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. "Teprve se uvidí, kolik vakcín pro nás bude k dispozici. Počítám, že prioritně budou očkováni zásahoví hasiči, další na řadě budou ti, kteří budou přítomni přímo v zasažených oblastech, jako například velitelé skupin," předpokládá mluvčí zlínského hasičského sboru Ivo Mitáček.
Ve Zlínském kraji je více než 400 profesionálních hasičů. "Naši odborníci na ochranu obyvatel vypracovávají strategii od prvních zmínek o této nemoci," dodal Mitáček.
Autor: GABRIELA DVORNÍKOVÁ
Název zdroje: Zlínský deník
pátek 7. srpna 2009
ČESKO SE CHYSTÁ NA PŘÍCHOD PANDEMIE
Prognóza: Nemocných v ČR začne přibývat po stovkách měsíčně. Vakcína by stát mohla přijít až na jednu miliardu korun.
Virus H1N1, známý jako nositel tzv. prasečí chřipky, o sobě v Česku dává vědět s čím dál větší razancí. Zatímco ještě na konci května úřady na českém území evidovaly jediného nakaženého, v půlce července jich bylo jednadvacet a na konci minulého měsíce počet pacientů stoupl na sto čtyři. Jen za posledních pět dnů se toto číslo navýšilo o devatenáct. Ministerstvo zdravotnictví včera potvrdilo, že Česko má ke včerejšímu dni sto třicet pět pozitivních případů této nemoci.
"Naprostá většina pacientů se léčí na domácí izolaci. Hospitalizováno je jen malé procento nakažených, u nichž byl průběh nemoci závažnější," komentoval situaci hlavní hygienik ČR Michael Vít.
Bude potřeba skoro miliarda
Hygienici očekávají, že prasečí chřipka v Česku propukne v pandemii na podzim, kdy se venku ochlazuje. Pokud se nejtemnější předpověď hygieniků vyplní, bude se nákaza týkat milionů lidí. "Podle pandemického plánu, který jsme vypracovali, by mohlo v Česku onemocnět až třicet procent obyvatel, tedy asi tři miliony lidí. Z nich by podle našich očekávání asi jeden a půl až dva miliony vyhledalo pomoc lékaře. Asi 45 tisíc nakažených by mohlo skončit v nemocnici s chřipkovými komplikacemi," upřesnil pro HN hygienik Vít.
Způsoby ochrany proti nemoci, která se projevuje podobně jako běžná chřipka, a na kterou již na světě zemřelo 1154 lidí, jsou dva. Jedním je léčení již propuklé nemoci, k čemuž slouží takzvaná antivirotika. Druhým způsobem je vakcína, tedy očkování lidí ještě předtím, než se virem nakazí.
"V současné době máme dva miliony sto tisíc dávek antivirotik Relenza a Tamiflu," říká Vít s tím, že včera byl podepsán kontrakt na dokoupení dalšího půl milionu antivirotik Relenza.
Pandemickou vakcínu zatím Česko nemá žádnou, ale připravuje se kontrakt na pět milionů dávek. Ve hře jsou zatím dva dodavatelé, vítěze ministerstvo oznámí v pátek, kdy bude podepsána smlouva.
Pět milionů vakcín, které vystačí pro dva a půl milionu lidí, by stát přišlo na 900 tisíc až jednu miliardu korun. K vlastní koupi vakcíny ale dojde pouze v případě, kdy se nákaza v Česku začne šířit masově.
"Pakliže budeme muset pandemickou vakcínu objednat, vláda peníze vyčlení," dodal Michael Vít.
Kraje musí spolupracovat
V případě, že očkování skutečně bude nutné, přednost by měli například zdravotníci a lidé zajišťující chod státu. Až poté by přišel na řadu zbytek populace. Během očkování by přitom ministerstvo muselo úzce spolupracovat s kraji.
"V praxi to bude vypadat tak, že ministerstvo například zajistí vakcíny. Kraj si je pak musí na svém území uskladnit, zajistit jejich distribuci i veškerá očkovací místa," nastiňuje postup při propuknutí pandemie Česku Josef Drbal, vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu v Jihomoravském kraji.
Státní zdravotnický ústav včera uvedl, že co se týká rychlosti šíření viru, Česká republika o několik týdnů zaostává za zbytkem Evropy. Epidemiologové očekávají, že už za pár týdnů bude nově nakažených v Česku přibývat po stovkách.
Jak včera upřesnil hlavní hygienik Vít, první dodávka vakcín by do Česka v případě potřeby dorazila koncem listopadu nebo počátkem prosince.
"Důležité je, aby neonemocnělo velké množství lidí naráz," upozorňuje epidemiolog Jan Kynčl. To by totiž mohlo ohrozit normální chod společnosti jako celku.
Nebezpečnější než běžná chřipka
Co je prasečí chřipka?
Jde o onemocnění vyvolané chřipkovým virem ze skupiny H1N1. Až do jara se nemoc vyskytovala převážně u chovných prasat, výskyt u lidí byl do té doby výjimečný. Přenos je kapénkový (z nosu a úst), ale i přímým dotekem.
Příznaky nemoci
Projevuje podobně jako běžná chřipka, tedy nevolností, bolením svalů a kašlem.
Zasahuje plíce
"Prasečí" virus nezůstává v nose a hrtanu, jak se to děje u sezonního chřipkového viru, ale množí se přímo v plicích. Ten, kdo prasečí chřipkou onemocní, je tak náchylnější k zápalu plic.
135 lidí
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková včera prohlásila, že stát je na pandemii prasečí chřipky připraven. Ke včerejšímu dni v Česku onemocnělo celkem 135 lidí.
Autor: Zuzana Keményová
Název zdroje: Hospodářské noviny
Vyšlo také na http://www.i0hned.cz/
Virus H1N1, známý jako nositel tzv. prasečí chřipky, o sobě v Česku dává vědět s čím dál větší razancí. Zatímco ještě na konci května úřady na českém území evidovaly jediného nakaženého, v půlce července jich bylo jednadvacet a na konci minulého měsíce počet pacientů stoupl na sto čtyři. Jen za posledních pět dnů se toto číslo navýšilo o devatenáct. Ministerstvo zdravotnictví včera potvrdilo, že Česko má ke včerejšímu dni sto třicet pět pozitivních případů této nemoci.
"Naprostá většina pacientů se léčí na domácí izolaci. Hospitalizováno je jen malé procento nakažených, u nichž byl průběh nemoci závažnější," komentoval situaci hlavní hygienik ČR Michael Vít.
Bude potřeba skoro miliarda
Hygienici očekávají, že prasečí chřipka v Česku propukne v pandemii na podzim, kdy se venku ochlazuje. Pokud se nejtemnější předpověď hygieniků vyplní, bude se nákaza týkat milionů lidí. "Podle pandemického plánu, který jsme vypracovali, by mohlo v Česku onemocnět až třicet procent obyvatel, tedy asi tři miliony lidí. Z nich by podle našich očekávání asi jeden a půl až dva miliony vyhledalo pomoc lékaře. Asi 45 tisíc nakažených by mohlo skončit v nemocnici s chřipkovými komplikacemi," upřesnil pro HN hygienik Vít.
Způsoby ochrany proti nemoci, která se projevuje podobně jako běžná chřipka, a na kterou již na světě zemřelo 1154 lidí, jsou dva. Jedním je léčení již propuklé nemoci, k čemuž slouží takzvaná antivirotika. Druhým způsobem je vakcína, tedy očkování lidí ještě předtím, než se virem nakazí.
"V současné době máme dva miliony sto tisíc dávek antivirotik Relenza a Tamiflu," říká Vít s tím, že včera byl podepsán kontrakt na dokoupení dalšího půl milionu antivirotik Relenza.
Pandemickou vakcínu zatím Česko nemá žádnou, ale připravuje se kontrakt na pět milionů dávek. Ve hře jsou zatím dva dodavatelé, vítěze ministerstvo oznámí v pátek, kdy bude podepsána smlouva.
Pět milionů vakcín, které vystačí pro dva a půl milionu lidí, by stát přišlo na 900 tisíc až jednu miliardu korun. K vlastní koupi vakcíny ale dojde pouze v případě, kdy se nákaza v Česku začne šířit masově.
"Pakliže budeme muset pandemickou vakcínu objednat, vláda peníze vyčlení," dodal Michael Vít.
Kraje musí spolupracovat
V případě, že očkování skutečně bude nutné, přednost by měli například zdravotníci a lidé zajišťující chod státu. Až poté by přišel na řadu zbytek populace. Během očkování by přitom ministerstvo muselo úzce spolupracovat s kraji.
"V praxi to bude vypadat tak, že ministerstvo například zajistí vakcíny. Kraj si je pak musí na svém území uskladnit, zajistit jejich distribuci i veškerá očkovací místa," nastiňuje postup při propuknutí pandemie Česku Josef Drbal, vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu v Jihomoravském kraji.
Státní zdravotnický ústav včera uvedl, že co se týká rychlosti šíření viru, Česká republika o několik týdnů zaostává za zbytkem Evropy. Epidemiologové očekávají, že už za pár týdnů bude nově nakažených v Česku přibývat po stovkách.
Jak včera upřesnil hlavní hygienik Vít, první dodávka vakcín by do Česka v případě potřeby dorazila koncem listopadu nebo počátkem prosince.
"Důležité je, aby neonemocnělo velké množství lidí naráz," upozorňuje epidemiolog Jan Kynčl. To by totiž mohlo ohrozit normální chod společnosti jako celku.
Nebezpečnější než běžná chřipka
Co je prasečí chřipka?
Jde o onemocnění vyvolané chřipkovým virem ze skupiny H1N1. Až do jara se nemoc vyskytovala převážně u chovných prasat, výskyt u lidí byl do té doby výjimečný. Přenos je kapénkový (z nosu a úst), ale i přímým dotekem.
Příznaky nemoci
Projevuje podobně jako běžná chřipka, tedy nevolností, bolením svalů a kašlem.
Zasahuje plíce
"Prasečí" virus nezůstává v nose a hrtanu, jak se to děje u sezonního chřipkového viru, ale množí se přímo v plicích. Ten, kdo prasečí chřipkou onemocní, je tak náchylnější k zápalu plic.
135 lidí
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková včera prohlásila, že stát je na pandemii prasečí chřipky připraven. Ke včerejšímu dni v Česku onemocnělo celkem 135 lidí.
Autor: Zuzana Keményová
Název zdroje: Hospodářské noviny
Vyšlo také na http://www.i0hned.cz/
KRAJE MAJÍ DO PŮLKY ZÁŘÍ STANOVIT, KOLIK LIDÍ JE TŘEBA OČKOVAT PROTI PRASEČÍ CHŘIPCE
Za dva dny má Česko dalších 19 případů infekce novým chřipkovým virem, celkem onemocnělo už 135 lidí.
Začalo to horečkou a kašlem, říká muž, který dostal prasečí chřipku
Prasečí chřipka zmutovala, v Kanadě se objevil zcela nový virus
Rath: Prasečí chřipka je mediální bublina, nákupy antivirotik jsou zbytečné
Anketa
Bojíte se prasečí chřipky?
ANO 44% NE56%
Kraje ve středu dostaly od ministryně zdravotnictví Dany Juráskové úkol, aby do poloviny září stanovily počty lidí, které je třeba očkovat proti prasečí chřipce. Mají také vybrat nejvhodnější místa, kde by se mělo očkování provádět. Ministryně to ve středu řekla novinářům. Dodala, že do té doby svolá ústřední epidemiologickou komisi, aby resorty stanovily počty očkovaných ve strukturách státu.
"Shodli jsme se dnes se zástupci krajů, že jsme na očekávanou podzimní pandemii připraveni. Dnešní setkání není signálem, že by hrozilo akutní nebezpečí," uvedla ministryně.
Pandemický plán v nejméně optimistické variantě očekává, že onemocní až 30 procent populace, v Česku tedy tři miliony lidí, a že v nemocnicích bude až 45.000 lidí s chřipkovými komplikacemi.
Za dva dny 19 nových případů
V Národní referenční laboratoři pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu bylo v úterý a středu potvrzeno dalších 19 případů infekce virem Pandemic A (H1N1) 2009. V Česku tak prasečí chřipkou k 5. srpnu celkově onemocnělo už 135 lidí. Ve středu o tom na svém webu informovalo ministerstvo zdravotnictví.
K novým případům nakažených patří 5 osob v Moravskoslezském kraji, 4 osoby v Praze a 3 osoby v Královéhradeckém kraji. Dva nakažené hlásí shodně Zlínský a Ústecký kraj. Jeden případ se nově vyskytnul ve Středočeském, Jihomoravském i Plzeňském kraji.
Jedná se zejména o osoby, které přicestovaly ze zemí s vyšším výskytem nové chřipky (USA, Velká Británie, Španělsko, Řecko a Malta).
Ministerstvo uvedlo, že nejsou hlášeny závažnější komplikace průběhů onemocnění. Naprostá většina případů je v domácí izolaci a zotavuje se bez antivirotické léčby.
Denně se mohou nakazit stovky lidí
Odborníci upozorňují, že v krátké době mohou novým virem v Česku onemocnět stovky lidí za jediný den. Hlavní hygienik ČR Michael Vít řekl v pátek ČTK, že očekává stovkové nárůsty do dvou týdnů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) na svém webu uvedla, že k 31. červenci oficiálně registrovala celkem 162 380 případů prasečí chřipky, z toho 1154 úmrtí.
Zdroj: www.ihned.cz
Začalo to horečkou a kašlem, říká muž, který dostal prasečí chřipku
Prasečí chřipka zmutovala, v Kanadě se objevil zcela nový virus
Rath: Prasečí chřipka je mediální bublina, nákupy antivirotik jsou zbytečné
Anketa
Bojíte se prasečí chřipky?
ANO 44% NE56%
Kraje ve středu dostaly od ministryně zdravotnictví Dany Juráskové úkol, aby do poloviny září stanovily počty lidí, které je třeba očkovat proti prasečí chřipce. Mají také vybrat nejvhodnější místa, kde by se mělo očkování provádět. Ministryně to ve středu řekla novinářům. Dodala, že do té doby svolá ústřední epidemiologickou komisi, aby resorty stanovily počty očkovaných ve strukturách státu.
"Shodli jsme se dnes se zástupci krajů, že jsme na očekávanou podzimní pandemii připraveni. Dnešní setkání není signálem, že by hrozilo akutní nebezpečí," uvedla ministryně.
Pandemický plán v nejméně optimistické variantě očekává, že onemocní až 30 procent populace, v Česku tedy tři miliony lidí, a že v nemocnicích bude až 45.000 lidí s chřipkovými komplikacemi.
Za dva dny 19 nových případů
V Národní referenční laboratoři pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu bylo v úterý a středu potvrzeno dalších 19 případů infekce virem Pandemic A (H1N1) 2009. V Česku tak prasečí chřipkou k 5. srpnu celkově onemocnělo už 135 lidí. Ve středu o tom na svém webu informovalo ministerstvo zdravotnictví.
K novým případům nakažených patří 5 osob v Moravskoslezském kraji, 4 osoby v Praze a 3 osoby v Královéhradeckém kraji. Dva nakažené hlásí shodně Zlínský a Ústecký kraj. Jeden případ se nově vyskytnul ve Středočeském, Jihomoravském i Plzeňském kraji.
Jedná se zejména o osoby, které přicestovaly ze zemí s vyšším výskytem nové chřipky (USA, Velká Británie, Španělsko, Řecko a Malta).
Ministerstvo uvedlo, že nejsou hlášeny závažnější komplikace průběhů onemocnění. Naprostá většina případů je v domácí izolaci a zotavuje se bez antivirotické léčby.
Denně se mohou nakazit stovky lidí
Odborníci upozorňují, že v krátké době mohou novým virem v Česku onemocnět stovky lidí za jediný den. Hlavní hygienik ČR Michael Vít řekl v pátek ČTK, že očekává stovkové nárůsty do dvou týdnů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) na svém webu uvedla, že k 31. červenci oficiálně registrovala celkem 162 380 případů prasečí chřipky, z toho 1154 úmrtí.
Zdroj: www.ihned.cz
SITUACE KOLEM PRASEČÍ CHŘIPKY SE ZLEHČUJE
NÁMĚSTKYNĚ HEJTMANA IVANA STRÁSKÁ (ČSSD) ŘEKLA V ROZHOVORU PRÁVU:
* Ve středu jste jednala na ministerstvu zdravotnictví. Jedním z bodů měla být i problematika tzv. prasečí chřipky. Jak vnímáte její hrozbu pro Jihočechy?
Obávám se, že situace kolem mexické či tzv. prasečí chřipky se zlehčuje a lidé nemají dostatečné informace. Virus A (H1N1) je rozšířen po všech kontinentech, v Evropě zaznamenává nejvyšší výskyt onemocnění Velká Británie. I když v Jihočeském kraji máme zatím jen dva případy, nemůžeme si namlouvat, že nás mine.
* Čím se mexická chřipka liší od klasické?
Nebezpečnost viru prasečí chřipky spočívá zejména ve vysoké nakažlivosti a při komplikovanějším průběhu hrozí i vyšší nebezpečí úmrtí. I když se odhady odborníků pohybují v rozmezí 0,5 -0,67 %, v naší populaci by mohlo jít v případě pandemie až o 30-40 tisíc obětí. Pro srovnání, na běžnou chřipku a s ní spojené komplikace umírá ročně 3-5 tisíc lidí. Bohužel Česká republika patří mezi země s nejnižší proočkovaností na sezónní chřipku, kterou nelze považovat za běžné nachlazení.
* Znamená to, že rizika spojena s šířením viru jsou výrazně vyšší?
Určitě. Navíc současná česká populace nemá protilátky a hrozba nového viru přináší řadu otázek. Změní se, bude mutovat? Jak to ovlivní jeho agresivitu a smrtnost? Dnes víme, že ohroženi jsou mladší lidé, těhotné ženy, lidé nemocní a obézní. Každopádně je zde nebezpečí, že pokud nedokážeme účinnými opatřeními zabránit nekontrolované vlně šíření, hrozí vysoká nemocnost, v případě komplikací i úmrtnost, přeplněné nemocnice, nedostatek kapacit na léčbu jiných chorob, bylo by nutné omezovat veřejné akce, pohyb osob a zboží, což by přineslo i negativní ekonomické dopady.
* Je vůbec možné dopady případné pandemie minimalizovat?
Ano, očkováním. Řada států, například Anglie, Rakousko, Španělsko, Řecko, si zajistila včas kapacity na výrobu vakcíny a chtějí proočkovávat veškerou populaci. U nás tomu tak není. Zatím dle jednání na ministerstvu se hovoří o očkování osob, které jsou důležité pro zajištění chodu institucí, tedy asi o 5 %. V další fázi pak o osobách chronicky nemocných. Obávám se, že budeme těžko vysvětlovat, podle jakého klíče byli vybráni. Naše nemocnice se sice připravují, nakupují ochranné prostředky, léky, ale ty nezabrání nákaze. Mohu aspoň s potěšením konstatovat, že pandemický plán Jihočeského kraje byl na jednání na ministerstvu zdravotnictví oceněn jako nejlépe zpracovaný.
* To ale asi nestačí, že?
K tomu, abychom byli schopni kontrolovat vývoj pandemie, musí být proočkováno minimálně 60 % populace. Vakcína zajištěna není. Podle mého názoru může být tak někdy na přelomu roku. Proces registrace trvá několik měsíců. Chřipka bude pravděpodobně rychlejší. WHO vyhlásila nejvyšší stupeň pandemie. Na ministerstvu zdravotnictví nyní probíhá výběrové řízení na dodavatele vakcíny. V něm nebyla akceptována nabídka farmaceutické firmy, působící na našem území. Důvodem byla údajně skutečnost, že rizika nepříznivých účinků přenášela na stát. Možnost regulovat chřipkovou vlnu zřejmě nebudeme mít. Očekáváme-li nápor na podzim a vytvoření imunity po očkování trvá 2-3 týdny, odbila dvanáctá. Pokud nedokážeme ovlivnit pandemickou vlnu, hrozí, že během 2-3 týdnů může onemocnět polovina lidí. K panice není důvod, ale lze počítat s provozními problémy v institucích. To základní, vakcína, chybí. Řešíme to po česku. Třeba chřipka ani nepřijde.
Autor: Vladimír Vácha
Název zdroje: Právo
Rubrika: Jižní Čechy
* Ve středu jste jednala na ministerstvu zdravotnictví. Jedním z bodů měla být i problematika tzv. prasečí chřipky. Jak vnímáte její hrozbu pro Jihočechy?
Obávám se, že situace kolem mexické či tzv. prasečí chřipky se zlehčuje a lidé nemají dostatečné informace. Virus A (H1N1) je rozšířen po všech kontinentech, v Evropě zaznamenává nejvyšší výskyt onemocnění Velká Británie. I když v Jihočeském kraji máme zatím jen dva případy, nemůžeme si namlouvat, že nás mine.
* Čím se mexická chřipka liší od klasické?
Nebezpečnost viru prasečí chřipky spočívá zejména ve vysoké nakažlivosti a při komplikovanějším průběhu hrozí i vyšší nebezpečí úmrtí. I když se odhady odborníků pohybují v rozmezí 0,5 -0,67 %, v naší populaci by mohlo jít v případě pandemie až o 30-40 tisíc obětí. Pro srovnání, na běžnou chřipku a s ní spojené komplikace umírá ročně 3-5 tisíc lidí. Bohužel Česká republika patří mezi země s nejnižší proočkovaností na sezónní chřipku, kterou nelze považovat za běžné nachlazení.
* Znamená to, že rizika spojena s šířením viru jsou výrazně vyšší?
Určitě. Navíc současná česká populace nemá protilátky a hrozba nového viru přináší řadu otázek. Změní se, bude mutovat? Jak to ovlivní jeho agresivitu a smrtnost? Dnes víme, že ohroženi jsou mladší lidé, těhotné ženy, lidé nemocní a obézní. Každopádně je zde nebezpečí, že pokud nedokážeme účinnými opatřeními zabránit nekontrolované vlně šíření, hrozí vysoká nemocnost, v případě komplikací i úmrtnost, přeplněné nemocnice, nedostatek kapacit na léčbu jiných chorob, bylo by nutné omezovat veřejné akce, pohyb osob a zboží, což by přineslo i negativní ekonomické dopady.
* Je vůbec možné dopady případné pandemie minimalizovat?
Ano, očkováním. Řada států, například Anglie, Rakousko, Španělsko, Řecko, si zajistila včas kapacity na výrobu vakcíny a chtějí proočkovávat veškerou populaci. U nás tomu tak není. Zatím dle jednání na ministerstvu se hovoří o očkování osob, které jsou důležité pro zajištění chodu institucí, tedy asi o 5 %. V další fázi pak o osobách chronicky nemocných. Obávám se, že budeme těžko vysvětlovat, podle jakého klíče byli vybráni. Naše nemocnice se sice připravují, nakupují ochranné prostředky, léky, ale ty nezabrání nákaze. Mohu aspoň s potěšením konstatovat, že pandemický plán Jihočeského kraje byl na jednání na ministerstvu zdravotnictví oceněn jako nejlépe zpracovaný.
* To ale asi nestačí, že?
K tomu, abychom byli schopni kontrolovat vývoj pandemie, musí být proočkováno minimálně 60 % populace. Vakcína zajištěna není. Podle mého názoru může být tak někdy na přelomu roku. Proces registrace trvá několik měsíců. Chřipka bude pravděpodobně rychlejší. WHO vyhlásila nejvyšší stupeň pandemie. Na ministerstvu zdravotnictví nyní probíhá výběrové řízení na dodavatele vakcíny. V něm nebyla akceptována nabídka farmaceutické firmy, působící na našem území. Důvodem byla údajně skutečnost, že rizika nepříznivých účinků přenášela na stát. Možnost regulovat chřipkovou vlnu zřejmě nebudeme mít. Očekáváme-li nápor na podzim a vytvoření imunity po očkování trvá 2-3 týdny, odbila dvanáctá. Pokud nedokážeme ovlivnit pandemickou vlnu, hrozí, že během 2-3 týdnů může onemocnět polovina lidí. K panice není důvod, ale lze počítat s provozními problémy v institucích. To základní, vakcína, chybí. Řešíme to po česku. Třeba chřipka ani nepřijde.
Autor: Vladimír Vácha
Název zdroje: Právo
Rubrika: Jižní Čechy
středa 5. srpna 2009
LÉKAŘKA BRALA 250 KORUN ZA PŘEDEPSÁNÍ LÉKU
Jednu z největších úplatkářských afér ve zdravotnictví odhalila skrytá kamera.
Brno/Dvě stě padesát korun. Tolik dostávala lékařka Eliška Jugová za každý recept, na kterém pacientům předepsala lék Lamisil. Metody dermatoložky z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně odhalila skrytá kamera v reportáži České televize.
"Patnáct let jsem dostávala dvě stě padesát korun za jednoho pacienta. Pravidelně, každý měsíc na ruku," říká Jugová v reportáži, která odhalila jeden z nejzávažnějších případů korupce v českém zdravotnictví.
Podle Hospodářských novin dostala Jugová po pondělním odvysílání reportáže výpověď. "Okamžitě jsme s ní rozvázali pracovní poměr," potvrdil ředitel nemocnice Petr Koška. Nemocnice také ihned zpřísnila vnitřní předpisy, které se týkají komunikace lékařů s˙farmaceutickými firmami.
Případ šetří i lékařská komora. "Podáme na ni disciplinární žalobu. Komise prozkoumá, zda svým postupem poškodila pacienta," popsal postup komory její mluvčí Michal Sojka.
Neočekává ale, že by komora ženu vyloučila. "To by musela poškodit pacienta, což se v tomto případě asi nestalo," myslí si Sojka. Stejný názor pro Českou televizi vyjádřil i prezident lékařské komory Milan Kubek. Pokud by Jugovou komora přece jen vyloučila, nesměla by v Česku dál vykonávat lékařskou praxi.
Farmaceutická společnost Novartis, která Jugové platila za předepsané léky, se k případu nechtěla vyjádřit. "Nikdo tu není, všichni mají jednání, nechám jim vzkaz nebo můžete napsat e- mail," sdělila stroze žena, která zvedla v Novartisu telefon. Žádné vyjádření společnost do uzávěrky listu neposlala.
Proviněním lékařky svatoanenské nemocnice se zabývá i Státní ústav pro kontrolu léčiv. "Prošetříme podklady, které jsme dostali od televize. Poté se rozhodneme, jak lékařku potrestáme," uvedla mluvčí ústavu Veronika Petláková. O konkrétním trestu však nechce mluvit ani tato organizace.
Státní ústav pro kontrolu léčiv dosud podle Petlákové řešil pouze čtyři podobné případy. Přistižená lékařka Eliška Jugová však o úplatcích mluvila s takovou samozřejmostí, že to překvapilo i redaktora České televize, který reportáž natočil. "Vypadalo to, jako by bylo braní úplatků zcela běžné," divil se reportér Lukáš Landa.
Ředitele nemocnice to velmi překvapilo. O tom, že někdo z jeho podřízených bere úplatky, neměl nejmenší tušení. Podobně je na tom i ředitel Fakultní nemocnice Brno
Roman Kraus. "Působím tu dva a půl roku a žádný podobný případ jsme neřešili. I když přiznávám, že stoprocentní kontrolu nad více jak sedmi sty lékaři nemám," připustil Kraus. Kdyby se setkal s podobnou aférou, jednal by podle svých slov stejně jako ředitel svatoanenské nemocnice.
"Uvítal bych také tvrdší postoj lékařské komory. Je tu totiž hlavně od toho, aby sledovala dodržování etických pravidel," myslí si Kraus.
Autor: ZUZANA TAUŠOVÁ
Název zdroje: Hodonínský deník
Vyšlo také v: Blanenský deník, Břeclavský deník, Vyškovský deník, Znojemský deník
Brno/Dvě stě padesát korun. Tolik dostávala lékařka Eliška Jugová za každý recept, na kterém pacientům předepsala lék Lamisil. Metody dermatoložky z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně odhalila skrytá kamera v reportáži České televize.
"Patnáct let jsem dostávala dvě stě padesát korun za jednoho pacienta. Pravidelně, každý měsíc na ruku," říká Jugová v reportáži, která odhalila jeden z nejzávažnějších případů korupce v českém zdravotnictví.
Podle Hospodářských novin dostala Jugová po pondělním odvysílání reportáže výpověď. "Okamžitě jsme s ní rozvázali pracovní poměr," potvrdil ředitel nemocnice Petr Koška. Nemocnice také ihned zpřísnila vnitřní předpisy, které se týkají komunikace lékařů s˙farmaceutickými firmami.
Případ šetří i lékařská komora. "Podáme na ni disciplinární žalobu. Komise prozkoumá, zda svým postupem poškodila pacienta," popsal postup komory její mluvčí Michal Sojka.
Neočekává ale, že by komora ženu vyloučila. "To by musela poškodit pacienta, což se v tomto případě asi nestalo," myslí si Sojka. Stejný názor pro Českou televizi vyjádřil i prezident lékařské komory Milan Kubek. Pokud by Jugovou komora přece jen vyloučila, nesměla by v Česku dál vykonávat lékařskou praxi.
Farmaceutická společnost Novartis, která Jugové platila za předepsané léky, se k případu nechtěla vyjádřit. "Nikdo tu není, všichni mají jednání, nechám jim vzkaz nebo můžete napsat e- mail," sdělila stroze žena, která zvedla v Novartisu telefon. Žádné vyjádření společnost do uzávěrky listu neposlala.
Proviněním lékařky svatoanenské nemocnice se zabývá i Státní ústav pro kontrolu léčiv. "Prošetříme podklady, které jsme dostali od televize. Poté se rozhodneme, jak lékařku potrestáme," uvedla mluvčí ústavu Veronika Petláková. O konkrétním trestu však nechce mluvit ani tato organizace.
Státní ústav pro kontrolu léčiv dosud podle Petlákové řešil pouze čtyři podobné případy. Přistižená lékařka Eliška Jugová však o úplatcích mluvila s takovou samozřejmostí, že to překvapilo i redaktora České televize, který reportáž natočil. "Vypadalo to, jako by bylo braní úplatků zcela běžné," divil se reportér Lukáš Landa.
Ředitele nemocnice to velmi překvapilo. O tom, že někdo z jeho podřízených bere úplatky, neměl nejmenší tušení. Podobně je na tom i ředitel Fakultní nemocnice Brno
Roman Kraus. "Působím tu dva a půl roku a žádný podobný případ jsme neřešili. I když přiznávám, že stoprocentní kontrolu nad více jak sedmi sty lékaři nemám," připustil Kraus. Kdyby se setkal s podobnou aférou, jednal by podle svých slov stejně jako ředitel svatoanenské nemocnice.
"Uvítal bych také tvrdší postoj lékařské komory. Je tu totiž hlavně od toho, aby sledovala dodržování etických pravidel," myslí si Kraus.
Autor: ZUZANA TAUŠOVÁ
Název zdroje: Hodonínský deník
Vyšlo také v: Blanenský deník, Břeclavský deník, Vyškovský deník, Znojemský deník
NEMOCNICE VYBÍRÁ NEJLEPŠÍHO PRACOVNÍKA NELÉKAŘSKÝCH PROFESÍ
Liberec/ Top pracovníka nelékařských profesí hledá ve svých řadách Krajská nemocnice Liberec. Soutěž je určená všem sestrám, laborantům, fyzioterapeutům i všem ostatním nelékařským zdravotnickým pracovníkům z liberecké nemocnice.
Cílem soutěže je upozornit na všechny obětavé zdravotníky, pro něž se stala profese spíše než pouhým zaměstnáním, životním posláním. Podle hlavní sestry liberecké nemocnice Ladislavy Kohoutové by se soutěž mohla stát tradicí. "Je dobré mít top pracovníky a ještě lepší, aby o nich věděla nejen odborná, ale i laická veřejnost, " říká hlavní sestra. Každý účastník soutěže musí mít nejméně pětiletou praxi. Hodnotit se bude zejména profesionální přístup zaměstnance, schopnost řešit krizové situace, kontinuální vzdělávání, nápad, který měl význam pro rozvoj oboru nebo oddělení a také výjimečný čin v ošetřovatelské praxi, který neobvyklým způsobem prospěl pacientům či kolegům. Podle pravidel se soutěžící nemůže přihlásit sám. Nominuje ho navrhovatel, který o svém úmyslu musí kandidáta informovat a ten s tím také musí souhlasit. Výsledky nemocnice oznámí 5. listopadu.
Název zdroje: Českolipský deník
(hok)
Cílem soutěže je upozornit na všechny obětavé zdravotníky, pro něž se stala profese spíše než pouhým zaměstnáním, životním posláním. Podle hlavní sestry liberecké nemocnice Ladislavy Kohoutové by se soutěž mohla stát tradicí. "Je dobré mít top pracovníky a ještě lepší, aby o nich věděla nejen odborná, ale i laická veřejnost, " říká hlavní sestra. Každý účastník soutěže musí mít nejméně pětiletou praxi. Hodnotit se bude zejména profesionální přístup zaměstnance, schopnost řešit krizové situace, kontinuální vzdělávání, nápad, který měl význam pro rozvoj oboru nebo oddělení a také výjimečný čin v ošetřovatelské praxi, který neobvyklým způsobem prospěl pacientům či kolegům. Podle pravidel se soutěžící nemůže přihlásit sám. Nominuje ho navrhovatel, který o svém úmyslu musí kandidáta informovat a ten s tím také musí souhlasit. Výsledky nemocnice oznámí 5. listopadu.
Název zdroje: Českolipský deník
(hok)
O LÉKAŘÍCH A PACIENTECH
Často se debatuje o tom, jak jsou mnozí lékaři na všech místech vůči pacientům neosobní, neomalení a nelidští. Já sama už mám také pár týdnů po nemocnicích odleženo.
A ano, přístup k marodícím se případ od případu liší. Ale zobecněno a zprůměrováno (laický pohled pacienta na lůžku) - ouvej. V mém případě to byly překvapivě malé nemocnice (ale i tak zavalené prací), kde i když se mnou spěchali na sál, přistupovali ke mně jako k vystrašenému člověku, a ne k dalšímu bezejmennému případu. Sdělovali, co se bude dít, udržovali uklidňující kontakt, a dokonce přesvědčivě podporovali a chlácholili. I představovat se někteří v tom fofru stihli. Což mi zrovna ale bylo fuk. Když jsme u toho představování, v běžných ambulancích bych to brala jako samozřejmost. Jméno připojit k pozdravu. Samozřejmě, jen když jsme tam poprvé. Kdyby se nám představoval lékař na každé naší návštěvě, zase se nás dotkne, že si nás nepamatuje. Má před sebou naši kartu a musí vědět, že už měl tu čest a hodilo by se aspoň předstírat, že o nás ví. Ale je hloupost chtít, a ani nepředpokládám, že by tak někdo smýšlel, aby se lékař záchranné služby snažil za každou cenu nejprve představit a popsat zhruba, co zamýšlí, namísto aby masíroval zastavené srdce nebo přiškrcoval ohrožující krvácení. Tady je nám povětšinou vše šum a fuk (pokud jsme při vědomí), hlavně ať nás zase "nahodí". Z vlastní zkušenosti mohu říct, že přístup lékařů a sester byl téměř vždy odvozen od přístupu a chování vedoucího. Byla jsem na oddělení, kde byl pro každého zaměstnance neustávající fofr, a přesto se každý nově příchozí k mé posteli představil, ujistil mě, že cokoli je třeba, ať se neostýchám hlásit a ptát. A když jsem se ptala, dostala jsem vždy odpověď. Když jsem poznala šéfa oddělení, bylo jasno. Žena, která budila respekt už jen svým příchodem. Ke každému pacientovi přistupovala empaticky a se zájmem. Do pokoje vstupovala s tím, že ví, koho a s jakým problémem tam najde. A když něco slíbila, tak to dodržela. Což překvapovalo nejvíc. A z toho, jak jsme všichni úpící byli překvapení a nadšení, je evidentní, že to běžná praxe není. Ale že i za šíleného provozu to jde. Vím, že zdravotníci jsou také jen lidé a mají své problémy a nárok nebýt v pohodě. Ale tím, že si na sebe zodpovědnost spojenou s jejich posláním vzali, se přece jen staví do role podstatně náročnější než nabručená prodavačka za pultem (čímž nijak nesnižuji její nelehký úděl, ale srovnávám míru zodpovědnosti a potenciální újmu). A proto by zdravotníci měli mít zakódovaný jakýsi "automaticky" laskavý přístup, i když to tak zrovna necítí. Přece jen, když vás vezou na sál a vám se i přes oblbováky honí hlavou vše možné, chcete slyšet aspoň to, nebojte se, vše bude dobré, postaráme se', namísto mrazivého stísňujícího ticha spojeného s potupným přehazováním vašeho nahého těla sem a tam jako s flákotou, která vlastně nikoho moc nezajímá. To odlidštění je pak o to víc stresující a vede v nezapomenutelný zážitek, který se vám dostane hodně hluboko pod kůži. Pokud to tedy přežijete...
Autor: KAMILA HRDLIČKOVÁ
Autorka je publicistka
Název zdroje: Brněnský deník
A ano, přístup k marodícím se případ od případu liší. Ale zobecněno a zprůměrováno (laický pohled pacienta na lůžku) - ouvej. V mém případě to byly překvapivě malé nemocnice (ale i tak zavalené prací), kde i když se mnou spěchali na sál, přistupovali ke mně jako k vystrašenému člověku, a ne k dalšímu bezejmennému případu. Sdělovali, co se bude dít, udržovali uklidňující kontakt, a dokonce přesvědčivě podporovali a chlácholili. I představovat se někteří v tom fofru stihli. Což mi zrovna ale bylo fuk. Když jsme u toho představování, v běžných ambulancích bych to brala jako samozřejmost. Jméno připojit k pozdravu. Samozřejmě, jen když jsme tam poprvé. Kdyby se nám představoval lékař na každé naší návštěvě, zase se nás dotkne, že si nás nepamatuje. Má před sebou naši kartu a musí vědět, že už měl tu čest a hodilo by se aspoň předstírat, že o nás ví. Ale je hloupost chtít, a ani nepředpokládám, že by tak někdo smýšlel, aby se lékař záchranné služby snažil za každou cenu nejprve představit a popsat zhruba, co zamýšlí, namísto aby masíroval zastavené srdce nebo přiškrcoval ohrožující krvácení. Tady je nám povětšinou vše šum a fuk (pokud jsme při vědomí), hlavně ať nás zase "nahodí". Z vlastní zkušenosti mohu říct, že přístup lékařů a sester byl téměř vždy odvozen od přístupu a chování vedoucího. Byla jsem na oddělení, kde byl pro každého zaměstnance neustávající fofr, a přesto se každý nově příchozí k mé posteli představil, ujistil mě, že cokoli je třeba, ať se neostýchám hlásit a ptát. A když jsem se ptala, dostala jsem vždy odpověď. Když jsem poznala šéfa oddělení, bylo jasno. Žena, která budila respekt už jen svým příchodem. Ke každému pacientovi přistupovala empaticky a se zájmem. Do pokoje vstupovala s tím, že ví, koho a s jakým problémem tam najde. A když něco slíbila, tak to dodržela. Což překvapovalo nejvíc. A z toho, jak jsme všichni úpící byli překvapení a nadšení, je evidentní, že to běžná praxe není. Ale že i za šíleného provozu to jde. Vím, že zdravotníci jsou také jen lidé a mají své problémy a nárok nebýt v pohodě. Ale tím, že si na sebe zodpovědnost spojenou s jejich posláním vzali, se přece jen staví do role podstatně náročnější než nabručená prodavačka za pultem (čímž nijak nesnižuji její nelehký úděl, ale srovnávám míru zodpovědnosti a potenciální újmu). A proto by zdravotníci měli mít zakódovaný jakýsi "automaticky" laskavý přístup, i když to tak zrovna necítí. Přece jen, když vás vezou na sál a vám se i přes oblbováky honí hlavou vše možné, chcete slyšet aspoň to, nebojte se, vše bude dobré, postaráme se', namísto mrazivého stísňujícího ticha spojeného s potupným přehazováním vašeho nahého těla sem a tam jako s flákotou, která vlastně nikoho moc nezajímá. To odlidštění je pak o to víc stresující a vede v nezapomenutelný zážitek, který se vám dostane hodně hluboko pod kůži. Pokud to tedy přežijete...
Autor: KAMILA HRDLIČKOVÁ
Autorka je publicistka
Název zdroje: Brněnský deník
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)