Až půjdete za pět let do nemocnice na operaci žlučníku, budete si moci předem přečíst, jak vás lékař musí operovat. Bude to možné díky standardům doporučených léčebných postupů, které začalo vytvářet ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s odbornými lékařskými společnostmi.
Pro každou diagnózu by měl existovat předem daný postup. Například jasně řekne, třeba jakou metodu operace žlučníku má lékař zvolit. "Pacient bude moci zjistit, zda se jeho léčba neodchýlila od správného postupu, a případně dokázat, že se tak stalo," vysvětlila ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová. A nejen to, díky této změně by se mělo všem pacientům dostat stejně kvalitní a bezpečné péče, ať už půjdou na zákrok do fakultní nemocnice, nebo do menšího zařízení.
Za čtyři roky vzniknou stovky standardů Projekt, však bude vznikat několik let. "Zatím máme hotové dva vzorové postupy a během roku by mělo vzniknout dalších osm," vysvětlila náměstkyně Filipiové Markéta Hellerová. Standardy lékařské péče se běžně používají v Evropě i v zámoří, na vzniku těch českých se podílejí například odborníci z prestižní Mayo kliniky v USA.
Úřad na projekt získal peníze z Evropské unie, díky nimž ho bude moci financovat minimálně do roku 2013. To už by měly být hotové stovky standardů. Ty se pak budou každé dva roky obměňovat podle nových poznatků medicíny.
Platit budou, pokud prezident Václav Klaus podepíše zákon o zdravotních službách, který je součástí vládních zdravotnických reforem. Kritizují ho například lidovci, podle nichž je návrh součástí záměru rozlišit péči na tu pro bohaté a chudé. Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka proto chce, aby standardy byly stanoveny zákonem.
"To ale nejde, protože v tom případě by se lékař nemohl odchýlit od předepsaného postupu ani v případě, kdy to bude nutné ze zdravotních důvodů," namítla náměstkyně Hellerová. Za pravdu jí dávají i lékaři. Předseda odborné chirurgické společnosti Miroslav Ryska popsal možný standardní postup v případě operace žlučníkových kamenů. "Tím bude laparoskopická operace. Ta se ale pro deset procent pacientů nehodí, protože by pro ně nebyla bezpečná," vysvětlil. Když začnou platit standardy, bude si muset lékař umět každé podobné rozhodnutí obhájit.
Stejný zákrok, různá cena. Nemělo by se stávat, že standardní postup bude vždy ten levnější. "Například laparoskopický výkon je dražší, ale mělo by se to vyrovnat třeba tím, že se pacient dřív dostane domů a vrátí se do práce," uvedl chirurg Ryska.
Když naopak nějaký pacient sám od sebe bude chtít, aby ho lékaři operovali jinak - metodou stejně účinnou, ale dražší, která už nebude standardní - bude si moci připlatit. "Platili by jen rozdíl v ceně," dodala ministryně Filipiová.
Pokud se například odborníci dohodnou, že pro operace kyčelního kloubu bude standardem otevřený zákrok, za jeho laparoskopickou podobu by si museli pacienti připlatit. Dnes by si takový zákrok museli zaplatit celý.
Změna nebude znamenat, že by všechny nemocnice dostávaly za stejné zákroky stejně peněz. To záleží podle ministerstva i na tom, kolik zdravotnické zařízení vykáže podobných zákroků, či na následné léčbě, která může být u každého pacienta odlišná.
"Není možné stanovovat nějaké přesné ceny výkonů, mírné rozdíly jsou v pořádku," soudí náměstekministryně Pavel Hroboň.
***
Standardy léčby - ke každé diagnóze by měl existovat přesný léčebný postup, od kterého by se lékař mohl odchýlit jen ze závažných medicínských důvodů, - zatím jsou hotové dva vzorové postupy (operace krčku stehenní kosti, cévní mozková příhoda); letos by jich mělo vzniknout osm, - standardy budou vznikat do roku 2013, - budou vycházet ve věstníku ministerstva zdravotnictví a také na internetu.
RADKA WALLEROVÁ
úterý 31. března 2009
NOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO OŠETŘOVATELE
KRNOV (frk) - Slezská univerzita otevírá letos poprvé v Krnově vzdělávací program ošetřovatel, který je akreditován ministerstvem zdravotnictví. Program připraví posluchače pro výkon práce zdravotnického pracovníka, který bude poskytovat základní ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky či radiologického asistenta.
Na realizaci programu participují dvě krnovské organizace, teoretickou část zajišťuje Vzdělávací centrum Slezské univerzity v Krnově, praxe bude probíhat na vybavených odděleních krnovské nemocnice. Do programu se může přihlásit každý, kdo má kladný vztah k pečování o jinou osobu a chce se ucházet o zaměstnání v tomto oboru, ale chybí mu zákonem stanovená kvalifikace.
Výuka bude zahájena v krnovském Vzdělávacím centru již 6. dubna a bude probíhat do konce září. V teoretické části získají posluchači základní znalosti z oblasti somatologie, epidemiologie a hygieny, nebo zdravotnické psychologie, ale především z oblasti ošetřovatelské péče.
V rámci praxe v krnovské nemocnici navštíví posluchači interní, chirurgické i pediatrické oddělení, oddělení ošetřovatelské péče a léčebnu dlouhodobě nemocných. Zde budou posluchači vykonávat běžnou práci ošetřovatele a naučí se jak pečovat o pacienta po stránce úpravy prostředí, hygieny, péče o výživu, sledování jeho fyziologických funkcí, doprovodu na vyšetření nebo ošetření a podobné pečovatelské úkony.
Po vykonání závěrečné zkoušky před zkušební komisí Ministerstva zdravotnictví bude posluchač připraven poskytovat ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka a získá způsobilost v oboru ošetřovatel.
"Může najít uplatnění v různých typech zdravotnických zařízení, především v nemocnicích, ošetřovatelských centrech, v domácí ošetřovatelské péči, v léčebnách dlouhodobě nemocných, v zařízeních pro seniory nebo hospicích. Vzdělávací centrum v Krnově má v programu ještě několik volných míst pro vážné zájemce," dodala Vendula Menzlová z krnovského Vzdělávacího centra Slezské univerzity.
Autor: frk
Na realizaci programu participují dvě krnovské organizace, teoretickou část zajišťuje Vzdělávací centrum Slezské univerzity v Krnově, praxe bude probíhat na vybavených odděleních krnovské nemocnice. Do programu se může přihlásit každý, kdo má kladný vztah k pečování o jinou osobu a chce se ucházet o zaměstnání v tomto oboru, ale chybí mu zákonem stanovená kvalifikace.
Výuka bude zahájena v krnovském Vzdělávacím centru již 6. dubna a bude probíhat do konce září. V teoretické části získají posluchači základní znalosti z oblasti somatologie, epidemiologie a hygieny, nebo zdravotnické psychologie, ale především z oblasti ošetřovatelské péče.
V rámci praxe v krnovské nemocnici navštíví posluchači interní, chirurgické i pediatrické oddělení, oddělení ošetřovatelské péče a léčebnu dlouhodobě nemocných. Zde budou posluchači vykonávat běžnou práci ošetřovatele a naučí se jak pečovat o pacienta po stránce úpravy prostředí, hygieny, péče o výživu, sledování jeho fyziologických funkcí, doprovodu na vyšetření nebo ošetření a podobné pečovatelské úkony.
Po vykonání závěrečné zkoušky před zkušební komisí Ministerstva zdravotnictví bude posluchač připraven poskytovat ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka a získá způsobilost v oboru ošetřovatel.
"Může najít uplatnění v různých typech zdravotnických zařízení, především v nemocnicích, ošetřovatelských centrech, v domácí ošetřovatelské péči, v léčebnách dlouhodobě nemocných, v zařízeních pro seniory nebo hospicích. Vzdělávací centrum v Krnově má v programu ještě několik volných míst pro vážné zájemce," dodala Vendula Menzlová z krnovského Vzdělávacího centra Slezské univerzity.
Autor: frk
POKOUSANÉ STAŘENCE ZAJISTÍ LDN
Praha/Stařenku, kterou v hostivařském domově důchodců podle záchranářů zdravotní služby pokousaly v posteli myši, čeká v nejbližších dnech stěhování. Zřizovatel senior domu, radnice Prahy 10, totiž rodině postižené nabídla, že seniorku umístí do léčebny pro dlouhodobě nemocné v Obloukové ulici. Toto zařízení bylo otevřeno teprve před několika měsíci a patří k nejmodernějším v Praze.
Čtvrt roku pobyt se slevou
"Včera jsme měli s dcerou klientky schůzku a souhlasila. Přijala od městské části zároveň slevu, kterou jsme jí nabídli. Tři měsíce bude platit za ubytování polovinu," řekl Deníku mluvčí Prahy 10 Jan Charvát.
Prošetří hygienici i policie
U dvaaosmdesátileté nepohyblivé ženy našli v pondělí příbuzní povrchová zranění a přivolali záchranku. Zdravotníci klasifikovali zranění jako pokousání od hlodavců. Podle nich dokonce v posteli ležel myší trus. Případem se už zabývá hygienická stanice a také policie, protože známí stařenky podali trestní oznámení. Mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady odmítla ke stavu důchodkyně sdělit jakékoliv podrobnosti, protože si to rodina nepřála. Mlčí také vedení hostivařského senior domu, kde teď zvýšili kontroly u pacientů.
Zranění způsobili možná potkani
To, zda zranění způsobily skutečně myši, prokáže až vyšetřování. Podle pražského deratizátora z firmy Hygienické služby Petra Budiny mohli zranění způsobit jedině potkani, kteří jsou všežraví. "Na člověka ale útočí pouze v okamžiku, kdy se cítí ohroženi, a nebo právě v případě, kdy se dotyčný dlouhodobě nepohybuje a na jeho tělo si zvyknou," řekl Deníku s tím, že by zařízení muselo být dlouhou dobu bez deratizace. To však mluvčí vršovické radnice Charvát odmítá. "Deratizaci jsme dělali nedávno," prohlásil.
Na senior dům nebyly stížnosti
Podle vedení městské části patřil senior dům k bezproblémovým a nepřišla na něj od rodin klientů doposud žádná stížnost. Kladnou zkušenost napsal do diskuse na internetových stránkách www.prazsky. denik.cz také jeden ze čtenářů. "Měli jsme v zařízení dědu a na nedostatečnou péči si nemůžeme ze strany personálu stěžovat," napsal diskutující pod jménem Antonín.
Autor: LUCIE BOHÁČOVÁ
Čtvrt roku pobyt se slevou
"Včera jsme měli s dcerou klientky schůzku a souhlasila. Přijala od městské části zároveň slevu, kterou jsme jí nabídli. Tři měsíce bude platit za ubytování polovinu," řekl Deníku mluvčí Prahy 10 Jan Charvát.
Prošetří hygienici i policie
U dvaaosmdesátileté nepohyblivé ženy našli v pondělí příbuzní povrchová zranění a přivolali záchranku. Zdravotníci klasifikovali zranění jako pokousání od hlodavců. Podle nich dokonce v posteli ležel myší trus. Případem se už zabývá hygienická stanice a také policie, protože známí stařenky podali trestní oznámení. Mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady odmítla ke stavu důchodkyně sdělit jakékoliv podrobnosti, protože si to rodina nepřála. Mlčí také vedení hostivařského senior domu, kde teď zvýšili kontroly u pacientů.
Zranění způsobili možná potkani
To, zda zranění způsobily skutečně myši, prokáže až vyšetřování. Podle pražského deratizátora z firmy Hygienické služby Petra Budiny mohli zranění způsobit jedině potkani, kteří jsou všežraví. "Na člověka ale útočí pouze v okamžiku, kdy se cítí ohroženi, a nebo právě v případě, kdy se dotyčný dlouhodobě nepohybuje a na jeho tělo si zvyknou," řekl Deníku s tím, že by zařízení muselo být dlouhou dobu bez deratizace. To však mluvčí vršovické radnice Charvát odmítá. "Deratizaci jsme dělali nedávno," prohlásil.
Na senior dům nebyly stížnosti
Podle vedení městské části patřil senior dům k bezproblémovým a nepřišla na něj od rodin klientů doposud žádná stížnost. Kladnou zkušenost napsal do diskuse na internetových stránkách www.prazsky. denik.cz také jeden ze čtenářů. "Měli jsme v zařízení dědu a na nedostatečnou péči si nemůžeme ze strany personálu stěžovat," napsal diskutující pod jménem Antonín.
Autor: LUCIE BOHÁČOVÁ
úterý 24. března 2009
ZMĚNÍME VÝJEZDY LÉKAŘŮ, ŘÍKÁ NOVÝ ŘEDITEL ZÁCHRANKY
Středočeská záchranná služba má nového ředitele. Po Robertu Zelenákovi převzal v úterý funkci Martin Houdek.
V minulých letech pracoval jako anesteziolog na anesteziologicko-resuscitačním oddělení v Kladně, v letech 2002 až 2004 jako náměstek Léčebně preventivní péče v kladenské nemocnici a od roku 2006 zastával stejnou funkci ve Fakultní nemocnici na Bulovce v Praze.
"V sanitce jsem strávil polovinu svého odborného života a dělal jsem v kladenské nemocnici," říká Houdek.
Jaké máte v nové funkci plány, co byste chtěl změnit?
V souladu s úmysly kraje chceme postupně plošně zavést setkávací systém, takzvané rendez-vouz posádek. To znamená, že lékař jede v osobním voze a střední zdravotnický personál jede v sanitě. V současné době je doktor vázaný na sanitku. Tento systém lékaře využívá účelněji, je hned připraven pomáhat u dalšího zásahu. Zkvalitníme tak péči o pacienty. Bude záležet na vyhodnocení dispečinku, jaký zvolí postup, zda lékař pojede rovnou se sanitkou, nebo ne.
Už někde tento sytém funguje, osvědčil se?
Funguje na třech místech v kraji, v Příbrami, ve Vlašimi a ve Zbraslavicích. Systém se osvědčuje, v Praze funguje už několik let a zavedený je také v Libereckém kraji. Je vyzkoušený i v zahraničí.
Máte v plánu také standardizaci a sjednocení záchranářského vybavení a sanitních vozů, co to znamená?
To znamená, že když posádka z Příbrami nasedne do vozu v Mělníku, bude vědět, že v levém dolním šuplíku jsou nitrožilní kanyly a stejný ventilátor, který umí nastavit jak člověk z Příbrami, tak z Mělníka. Zkrátka že vybavení bude naprosto jednotné a třeba v případě hromadné havárie budou vozy zastupitelné. Mnoho věcí se liší, někde vozí na výjezd všechno, někde jen něco, chceme to sjednotit.
Co plánujete v nejbližší době?
Chci objet všech šestatřicet středočeských výjezdových stanovišť, abych měl přehled, kde co je. Předpokládám, že během týdne si to začnu plánovat. Byl bych rád, kdybych to zvládl do dvou měsíců.
Autor: ALENA ROKOSOVÁ
V minulých letech pracoval jako anesteziolog na anesteziologicko-resuscitačním oddělení v Kladně, v letech 2002 až 2004 jako náměstek Léčebně preventivní péče v kladenské nemocnici a od roku 2006 zastával stejnou funkci ve Fakultní nemocnici na Bulovce v Praze.
"V sanitce jsem strávil polovinu svého odborného života a dělal jsem v kladenské nemocnici," říká Houdek.
Jaké máte v nové funkci plány, co byste chtěl změnit?
V souladu s úmysly kraje chceme postupně plošně zavést setkávací systém, takzvané rendez-vouz posádek. To znamená, že lékař jede v osobním voze a střední zdravotnický personál jede v sanitě. V současné době je doktor vázaný na sanitku. Tento systém lékaře využívá účelněji, je hned připraven pomáhat u dalšího zásahu. Zkvalitníme tak péči o pacienty. Bude záležet na vyhodnocení dispečinku, jaký zvolí postup, zda lékař pojede rovnou se sanitkou, nebo ne.
Už někde tento sytém funguje, osvědčil se?
Funguje na třech místech v kraji, v Příbrami, ve Vlašimi a ve Zbraslavicích. Systém se osvědčuje, v Praze funguje už několik let a zavedený je také v Libereckém kraji. Je vyzkoušený i v zahraničí.
Máte v plánu také standardizaci a sjednocení záchranářského vybavení a sanitních vozů, co to znamená?
To znamená, že když posádka z Příbrami nasedne do vozu v Mělníku, bude vědět, že v levém dolním šuplíku jsou nitrožilní kanyly a stejný ventilátor, který umí nastavit jak člověk z Příbrami, tak z Mělníka. Zkrátka že vybavení bude naprosto jednotné a třeba v případě hromadné havárie budou vozy zastupitelné. Mnoho věcí se liší, někde vozí na výjezd všechno, někde jen něco, chceme to sjednotit.
Co plánujete v nejbližší době?
Chci objet všech šestatřicet středočeských výjezdových stanovišť, abych měl přehled, kde co je. Předpokládám, že během týdne si to začnu plánovat. Byl bych rád, kdybych to zvládl do dvou měsíců.
Autor: ALENA ROKOSOVÁ
LIDÉ VE SVITAVSKÉM OKRESE HODNOTÍ KVALITU NEMOCNIC
Svitavy/ Lidé ve svitavském okrese mají možnost se zapojit do hodnocení nemocnic. Celostátní projekt probíhá v České republice již počtvrté. Vyplňovat anketní dotazníky je možné v litomyšlské a svitavské nemocnici od března do října. V minulém roce získala litomyšlská nemocnice nejlepší umístění v kraji.
V celostátním pořadí obsadila šestnácté místo. Projekt je pro nemocnici podle mluvčího Adriána Nemšovského rozhodně zajímavý. "Motivuje nás srovnání s ostatními nemocnicemi, " říká Adrián Nemšovský. Svitavská nemocnice se dostala vloni do první padesátky. Podle manažerky kvality Evy Havlíkové dávají přednost vlastnímu šetření. Snaží se předcházet zkresleným údajům. Hodnocení sto šedesáti českých nemocnic se zpracovává podle předsedy představenstva Daniela Vavřiny ze tří různých pohledů. Důležitá je spokojenost pacientů, motivace zaměstnanců nemocnic a ekonomické výsledky zdravotnického zařízení. Tištěné dotazníky jsou k dispozici v každém zdravotnickém zařízení a mají také svoji internetovou podobu na nejlepsi.nemocnice.cz
Autor: (pop)
V celostátním pořadí obsadila šestnácté místo. Projekt je pro nemocnici podle mluvčího Adriána Nemšovského rozhodně zajímavý. "Motivuje nás srovnání s ostatními nemocnicemi, " říká Adrián Nemšovský. Svitavská nemocnice se dostala vloni do první padesátky. Podle manažerky kvality Evy Havlíkové dávají přednost vlastnímu šetření. Snaží se předcházet zkresleným údajům. Hodnocení sto šedesáti českých nemocnic se zpracovává podle předsedy představenstva Daniela Vavřiny ze tří různých pohledů. Důležitá je spokojenost pacientů, motivace zaměstnanců nemocnic a ekonomické výsledky zdravotnického zařízení. Tištěné dotazníky jsou k dispozici v každém zdravotnickém zařízení a mají také svoji internetovou podobu na nejlepsi.nemocnice.cz
Autor: (pop)
KETTNER: ŽENY A MUŽI U NÁS MAJÍ STEJNÉ ŠANCE
U Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina usednou za volant rychlých sanitek také první řidičky
Autor: ŠTĚPÁNKA SAADOUNI
Vysočina/ Další rok má za sebou Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. O novinkách v oblasti poskytované zdravotní péče hovořil, ale i několik zajímavých informací ze zázemí záchranky kraje Vysočina poskytl ve svém posledním rozhovoru Deníku její odcházející ředitel, lékař Lukáš Kettner, který se rozhodl vyměnit post šéfa záchranné služby za funkci krajského úředníka.
Loni sliboval bývalý náměstek hejtmana pro zdravotní péči kraje Vysočina Pavel Hájek vybudování nových stanovišť ZZS ve špatně přístupných regionech, kde dojezdové časy záchranky jen těžko splňují daný limit patnácti minut. Kdy se jich pacienti dočkají?
Vybudování nových stanovišť zdravotnické záchranné služby nejenom v kraj i Vysočina, ale i v rámci celé republiky závisí na přijetí zákona o zdravotnické záchranné službě, který dosud přijat není. Zatím se o něm stále jen diskutuje.
Takže stanoviště nebudou?
Domnívám se ale, že nová stanoviště tam, kde je to nutné, se už budují bez ohledu na zákon ve spolupráci s krajem. Takové plány má například město Přibyslav, které chystá nové stanoviště záchranky v areálu společně s novou služebnou policie.
Vaše organizace je ale pověstná i tím, že ženy u vás dostávají daleko širší uplatnění v záchranářské profesi než jinde. Někteří vaši kolegové odmítají ženy u záchranky zaměstnat na jiné pozici než jako zdravotní sestru v dispečinku. Vysvětlují to svým podáním zákoníku práce.
Nejenom že ženy u nás běžně slouží jako zdravotničtí záchranáři, což někde ještě nebývá obvyklé, ale v současné době se deset záchranářek školí dokonce jako řidičky našich sanitek.
Neprotestovali jejich mužští kolegové? Nebo nebály se ty ženy, že se jim budou ostatní řidiči smát?
Nejdřív bylo třeba překonat zbytečné předsudky na obou stranách. Inspirovali jsme se ale při záchranářských soutěžích v Izraeli. Právě tam, ale dokonce i v Turecku jsou ženy jako řidičky sanitek něco běžného a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Jak hodnotíte loňský rok?
Loňský rok dopadl pro naši organizaci úspěšně, co se týče ekonomické stránky i spokojenosti pacientů. Absolvovali jsme za rok přes 30 tisíc výjezdů, což je ve srovnání s rokem 2007 víc asi o 10 procent, ale taková situace nastává každý rok, výjezdů stále přibývá. O spokojenosti pacientů pak svědčí fakt, že jsme obdrželi například čtyřicet čtyři pochval a tuším že jen tři nebo čtyři stížnosti, z nichž ale většina byla neoprávněných.
Na co si pacienti stěžují?
Pacienti si stěžují minimálně, čemuž jsme samozřejmě rádi. Někdy se jim třeba nelíbí, že jsme je odvezli do jiné nemocnice, než si přáli - my ale musíme pacienta transportovattam, kde jsou jednak na jeho diagnózu zařízení, jednak pro něj mají volnou kapacitu. Zároveň nesmíme na dlouhou dobu odkrýt část kraje, abychom neohrozili ostatní volající, proto volíme nejbližší vhodnou nemocnici. Na tyto stížnosti tedy odpovídáme se zdvořilým vysvětlením, proč jsme zvolili právě tuto nemocnici, a ne jinou.
A oprávněné stížnosti?
Byla jen jedna. Neodpověděli jsme pacientovi na dotaz, tuším zaslaný e-mailem, dotyčnému jsme se pak omluvili.
Kolik má vaše zdravotnická záchranná služba v současné době stanovišť a jak velký je váš vozový park?
Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina má v současné době 16 stanovišť. Bez problémů se nám podařilo mezi tato stávající stanoviště začlenit například záchranku v Humpolci, která patří organizačně k těm velmi dobrým. Máme 46 sanitních vozů a vrtulník letecké záchranné služby. Za pomoci kraje se nám daří vozový park a zdravotnickou techniku průběžně obnovovat. Zrekonstruovali jsme rovněž stanoviště zdravotnické záchranné služby ve Ždáře nad Sázavou. Záchranka se tam dřív dělila o prostory s hasiči, nyní mají zdravotníci nové zázemí v budově polikliniky.
Kolik máte zaměstnanců, hlavně zdravotnických záchranářů? Většina vašich kolegů si stěžuje především na trvalý nedostatek lékařů.
Máme 305 kmenových zaměstnanců a více než stovku externistů. Stále trvá problém s nedostatkem lékařů, ale ten mají všechny záchranné služby v republice.
Účastnili jste se loni i nějakých nácvikových akcív terénu třeba ve spolupráci s hasiči?
Například jsme absolvovali loni na podzim nácvik zásahu při hromadném nočním neštěstí na Pelhřimovsku. Úspěšně jsme zvládli i cvičení Zóna 2008.
I práce zdravotnických záchranářů se modernizuje, připravujete třeba v oblasti techniky nějaké novinky?
Jako první v republice budeme vlastnit počítačový tabletový systém, který nám umožní daleko rychleji a efektivněji nakládat s informacemi o zdravotním stavu pacienta.
V loňském roce jste začali nabízet například kurzy první pomoci pro veřejnost Jaký byl zájem?
Zájem veřejnosti o kurzy první pomoci byl malý. A to nás mrzí. Zúčastnili se jenom jednotlivci nebo skupiny zaměstnanců, kterým kurzy zaplatila firma. Proto se ve spolupráci s krajem Vysočina snažíme podporovat projekt První pomoc do škol, aby alespoň děti získaly nějaké odborné znalosti.
Veřejnost zájem o odborné kurzy první pomoci nemá, možná se domnívá, že ho nepotřebuje. Nějakou tu první pomoc zvládne každý, nebo si to aspoň myslíme.
Spíš naopak. Bohužel u střední a starší generace je povědomost o poskytování první pomoci velmi nízká. Nejlépe je to vidět při zásazích, když přijedeme na místo a zjišťujeme že by zdravotní stav pacienta byl daleko lepší, kdyby mu někdo z okolí uměl poskytnout první pomoc. To se stane málokdy. Přihlížejících bývá sice kolem pacienta dost, ale většinou jen v roli zvědavých diváků.
Autor: ŠTĚPÁNKA SAADOUNI
Vysočina/ Další rok má za sebou Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. O novinkách v oblasti poskytované zdravotní péče hovořil, ale i několik zajímavých informací ze zázemí záchranky kraje Vysočina poskytl ve svém posledním rozhovoru Deníku její odcházející ředitel, lékař Lukáš Kettner, který se rozhodl vyměnit post šéfa záchranné služby za funkci krajského úředníka.
Loni sliboval bývalý náměstek hejtmana pro zdravotní péči kraje Vysočina Pavel Hájek vybudování nových stanovišť ZZS ve špatně přístupných regionech, kde dojezdové časy záchranky jen těžko splňují daný limit patnácti minut. Kdy se jich pacienti dočkají?
Vybudování nových stanovišť zdravotnické záchranné služby nejenom v kraj i Vysočina, ale i v rámci celé republiky závisí na přijetí zákona o zdravotnické záchranné službě, který dosud přijat není. Zatím se o něm stále jen diskutuje.
Takže stanoviště nebudou?
Domnívám se ale, že nová stanoviště tam, kde je to nutné, se už budují bez ohledu na zákon ve spolupráci s krajem. Takové plány má například město Přibyslav, které chystá nové stanoviště záchranky v areálu společně s novou služebnou policie.
Vaše organizace je ale pověstná i tím, že ženy u vás dostávají daleko širší uplatnění v záchranářské profesi než jinde. Někteří vaši kolegové odmítají ženy u záchranky zaměstnat na jiné pozici než jako zdravotní sestru v dispečinku. Vysvětlují to svým podáním zákoníku práce.
Nejenom že ženy u nás běžně slouží jako zdravotničtí záchranáři, což někde ještě nebývá obvyklé, ale v současné době se deset záchranářek školí dokonce jako řidičky našich sanitek.
Neprotestovali jejich mužští kolegové? Nebo nebály se ty ženy, že se jim budou ostatní řidiči smát?
Nejdřív bylo třeba překonat zbytečné předsudky na obou stranách. Inspirovali jsme se ale při záchranářských soutěžích v Izraeli. Právě tam, ale dokonce i v Turecku jsou ženy jako řidičky sanitek něco běžného a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Jak hodnotíte loňský rok?
Loňský rok dopadl pro naši organizaci úspěšně, co se týče ekonomické stránky i spokojenosti pacientů. Absolvovali jsme za rok přes 30 tisíc výjezdů, což je ve srovnání s rokem 2007 víc asi o 10 procent, ale taková situace nastává každý rok, výjezdů stále přibývá. O spokojenosti pacientů pak svědčí fakt, že jsme obdrželi například čtyřicet čtyři pochval a tuším že jen tři nebo čtyři stížnosti, z nichž ale většina byla neoprávněných.
Na co si pacienti stěžují?
Pacienti si stěžují minimálně, čemuž jsme samozřejmě rádi. Někdy se jim třeba nelíbí, že jsme je odvezli do jiné nemocnice, než si přáli - my ale musíme pacienta transportovattam, kde jsou jednak na jeho diagnózu zařízení, jednak pro něj mají volnou kapacitu. Zároveň nesmíme na dlouhou dobu odkrýt část kraje, abychom neohrozili ostatní volající, proto volíme nejbližší vhodnou nemocnici. Na tyto stížnosti tedy odpovídáme se zdvořilým vysvětlením, proč jsme zvolili právě tuto nemocnici, a ne jinou.
A oprávněné stížnosti?
Byla jen jedna. Neodpověděli jsme pacientovi na dotaz, tuším zaslaný e-mailem, dotyčnému jsme se pak omluvili.
Kolik má vaše zdravotnická záchranná služba v současné době stanovišť a jak velký je váš vozový park?
Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina má v současné době 16 stanovišť. Bez problémů se nám podařilo mezi tato stávající stanoviště začlenit například záchranku v Humpolci, která patří organizačně k těm velmi dobrým. Máme 46 sanitních vozů a vrtulník letecké záchranné služby. Za pomoci kraje se nám daří vozový park a zdravotnickou techniku průběžně obnovovat. Zrekonstruovali jsme rovněž stanoviště zdravotnické záchranné služby ve Ždáře nad Sázavou. Záchranka se tam dřív dělila o prostory s hasiči, nyní mají zdravotníci nové zázemí v budově polikliniky.
Kolik máte zaměstnanců, hlavně zdravotnických záchranářů? Většina vašich kolegů si stěžuje především na trvalý nedostatek lékařů.
Máme 305 kmenových zaměstnanců a více než stovku externistů. Stále trvá problém s nedostatkem lékařů, ale ten mají všechny záchranné služby v republice.
Účastnili jste se loni i nějakých nácvikových akcív terénu třeba ve spolupráci s hasiči?
Například jsme absolvovali loni na podzim nácvik zásahu při hromadném nočním neštěstí na Pelhřimovsku. Úspěšně jsme zvládli i cvičení Zóna 2008.
I práce zdravotnických záchranářů se modernizuje, připravujete třeba v oblasti techniky nějaké novinky?
Jako první v republice budeme vlastnit počítačový tabletový systém, který nám umožní daleko rychleji a efektivněji nakládat s informacemi o zdravotním stavu pacienta.
V loňském roce jste začali nabízet například kurzy první pomoci pro veřejnost Jaký byl zájem?
Zájem veřejnosti o kurzy první pomoci byl malý. A to nás mrzí. Zúčastnili se jenom jednotlivci nebo skupiny zaměstnanců, kterým kurzy zaplatila firma. Proto se ve spolupráci s krajem Vysočina snažíme podporovat projekt První pomoc do škol, aby alespoň děti získaly nějaké odborné znalosti.
Veřejnost zájem o odborné kurzy první pomoci nemá, možná se domnívá, že ho nepotřebuje. Nějakou tu první pomoc zvládne každý, nebo si to aspoň myslíme.
Spíš naopak. Bohužel u střední a starší generace je povědomost o poskytování první pomoci velmi nízká. Nejlépe je to vidět při zásazích, když přijedeme na místo a zjišťujeme že by zdravotní stav pacienta byl daleko lepší, kdyby mu někdo z okolí uměl poskytnout první pomoc. To se stane málokdy. Přihlížejících bývá sice kolem pacienta dost, ale většinou jen v roli zvědavých diváků.
pátek 13. března 2009
PRÁCE SESTŘIČEK, TO JE ŘEHOLE
Vrátit se po mateřské dovolené do práce je pro většinu maminek víc než náročné. Zvládnout práci, domácnost a ještě výchovu dětí, to je pořádná fuška. Zvlášť když člověk nechce nic zanedbat. V případě zdravotních sestřiček se tohle všechno ještě několikanásobně komplikuje.
Sestřička má být andílek, který pomáhá nebohým nemocným ve dne v noci, ať je svátek nebo pátek. Ošetřuje bolístky na těle i na duši a že má i svoje osobní starosti a povinnosti? O tom nechce žádný nemocný nic slyšet! Takže když sestřičky musí být doma s dětmi, budou zřejmě muset nastoupit muži. A mohou si vybrat. Buď budou doma na mateřské krmit a přebalovat děťátka, případně s nimi stavět hrady z písku, a nebo obléknou slušivý úbor zdravotního bratra. Těch je v českých nemocnicích stále ještě pomálu. Tak co, pánové, kterou roli si vyberete?
Autor: PETRA PETŘÍKOVÁ
Sestřička má být andílek, který pomáhá nebohým nemocným ve dne v noci, ať je svátek nebo pátek. Ošetřuje bolístky na těle i na duši a že má i svoje osobní starosti a povinnosti? O tom nechce žádný nemocný nic slyšet! Takže když sestřičky musí být doma s dětmi, budou zřejmě muset nastoupit muži. A mohou si vybrat. Buď budou doma na mateřské krmit a přebalovat děťátka, případně s nimi stavět hrady z písku, a nebo obléknou slušivý úbor zdravotního bratra. Těch je v českých nemocnicích stále ještě pomálu. Tak co, pánové, kterou roli si vyberete?
Autor: PETRA PETŘÍKOVÁ
úterý 10. března 2009
SOUTĚŽ NEMOCNIC ODSTARTOVALA
Karviná, Orlová/Od března byl zahájen 4. ročník celostátního projektu Nemocnice ČR 2009. Projekt bude sledovat a porovnávat skoro 160 nejvýznamnějších českých nemocnic a zaměří se na spokojenost pacientů, motivaci zaměstnanců nemocnic a finanční zdraví nemocnic.
"V oblasti spokojenosti pacientů budeme namísto dosavadních dvou měsíců sbírat data a sledovat kvalitu nemocnice očima pacientů celých osm měsíců," sdělil předseda HealthCare Institute Daniel Vavřina. Při oblasti motivace zaměstnanců bude HealthCare Institute, která má projekt na starosti, spolupracovat s Českou asociací sester a Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče. "Jsme si totiž vědomi, že spokojenost samotných zaměstnanců úzce souvisí se spokojeností pacientů," prohlásil předseda Vavřina. Podle kraje takovýto průzkum pomáhá vytvářet aktivní vztah pacienta, ale i samotného člověka k jednotlivým zdravotnickým zařízením. "Vyhodnocení jednotlivých zkušeností může napomoci managementu nemocnic nalézt možné rezervy v komunikaci a vztahu personálu k pacientům," uvedl náměstek pro zdravotnictví Moravskoslezského kraje Karel Konečný. V loňském roce na území Karvinska v projektu zabodovala Karvinská hornická nemocnice, která se umístila vždy v první nejlepší trojce. V hodnocení nemocnice očima pacientů získala celorepublikově místo třetí, v Moravskoslezském kraji jí patří zlatá příčka. "Tato zpráva nás překvapila a potěšila, já si myslím, že velký dík patří hlavně našim pacientům a zaměstnancům, že nás vyhoupli na tuhle krásnou druhou příčku v České republice a samozřejmě, že je to pro nás také závazek do budoucna," uvedl ředitel KHN Ivan Stejskal. Do této soutěže se zapojí, tak jako loni i Nemocnice s poliklinikou v Karviné - Ráji. "Díky této anketě se nejen dozvíme, jak si stojíme v porovnání s ostatními zařízeními, ale zároveň získáme i přehled o tom, co je třeba zlepšovat a co se nám již naopak podařilo napravit," uvedl ředitel Nemocnice s poliklinikou v Karviné- Ráji Miroslav Janečka. Žebříček českých nemocnic pro rok 2009 bude poprvé prezentován koncem listopadu 2009 v Praze na Středoevropské odborné konferenci, na které bude předána pomyslná zlatá medaile nejlépe hodnoceným nemocnicím, jak v jednotlivých oblastech, tak v absolutním měřítku.
Autor: NIKOLA KLIMŠOVÁ
"V oblasti spokojenosti pacientů budeme namísto dosavadních dvou měsíců sbírat data a sledovat kvalitu nemocnice očima pacientů celých osm měsíců," sdělil předseda HealthCare Institute Daniel Vavřina. Při oblasti motivace zaměstnanců bude HealthCare Institute, která má projekt na starosti, spolupracovat s Českou asociací sester a Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče. "Jsme si totiž vědomi, že spokojenost samotných zaměstnanců úzce souvisí se spokojeností pacientů," prohlásil předseda Vavřina. Podle kraje takovýto průzkum pomáhá vytvářet aktivní vztah pacienta, ale i samotného člověka k jednotlivým zdravotnickým zařízením. "Vyhodnocení jednotlivých zkušeností může napomoci managementu nemocnic nalézt možné rezervy v komunikaci a vztahu personálu k pacientům," uvedl náměstek pro zdravotnictví Moravskoslezského kraje Karel Konečný. V loňském roce na území Karvinska v projektu zabodovala Karvinská hornická nemocnice, která se umístila vždy v první nejlepší trojce. V hodnocení nemocnice očima pacientů získala celorepublikově místo třetí, v Moravskoslezském kraji jí patří zlatá příčka. "Tato zpráva nás překvapila a potěšila, já si myslím, že velký dík patří hlavně našim pacientům a zaměstnancům, že nás vyhoupli na tuhle krásnou druhou příčku v České republice a samozřejmě, že je to pro nás také závazek do budoucna," uvedl ředitel KHN Ivan Stejskal. Do této soutěže se zapojí, tak jako loni i Nemocnice s poliklinikou v Karviné - Ráji. "Díky této anketě se nejen dozvíme, jak si stojíme v porovnání s ostatními zařízeními, ale zároveň získáme i přehled o tom, co je třeba zlepšovat a co se nám již naopak podařilo napravit," uvedl ředitel Nemocnice s poliklinikou v Karviné- Ráji Miroslav Janečka. Žebříček českých nemocnic pro rok 2009 bude poprvé prezentován koncem listopadu 2009 v Praze na Středoevropské odborné konferenci, na které bude předána pomyslná zlatá medaile nejlépe hodnoceným nemocnicím, jak v jednotlivých oblastech, tak v absolutním měřítku.
Autor: NIKOLA KLIMŠOVÁ
PÉČE O ZDRAVÍ ONLINE
Začne-li pokulhávat zdraví, přehodnocujeme nejen své potřeby, ale leckdy vážíme i hodnoty. Zdraví je tím nejcennějším, co máme. Je ale také produktem a službou, se kterými se čile obchoduje. A v poslední době také hodně na internetu.
Autor: Johana Doubravová
A proč také ne? Poptávka i nabídka tu jsou, znalosti a zdroje také. Péče o zdraví jako produkt má přitom různé podoby: zaprvé jde o množství odborných informací o zdraví a nemocech, tedy o informační produkt, zadruhé o nabídky lékařských služeb, léčiv a potravních doplňků a zatřetí o celý systém zdravotnictví. Všechny tyto podoby mají rovněž své zastoupení na internetu, který jim dodává nový rozměr. Internet se v oblasti péče o zdraví stal nosičem sdělení, propagace a prezentace, prostorem pro výměnu zkušeností, diskuse a poradny, pro katalogy produktů a služeb i místem pro obchod. Využívají je všechny zainteresované strany: poskytovatelé zdravotní péče, lékařské odborné společnosti, zdravotnická zařízení, farmaceutické společnosti, dodavatelé zdravotnického materiálu, lékárny, veřejná správa, zdravotní pojišťovny, pacienti, pacientské organizace, asociace, podnikatelé se službami a produkty umějí využít i specializovaná média.
Tři oříšky pro zdraví
Začněme u péče o zdraví jako informačního produktu. Je nevyčerpatelným zdrojem témat o zdravém životním stylu, prevenci, rizicích onemocnění, projevech nemocí, diagnózách a možnostech léčby. Pravidelně plní rubriky ženských i společenských časopisů a seriózních i bulvárních deníků; časopisecký segment péče o zdraví trvale posiluje. Také na internetu každým rokem přibývá počet webů zaměřených na zdraví a péči o zdraví a roste jejich návštěvnost. Podle serveru Navrcholu.cz splňuje podmínky kategorie zdravý životní styl a péče o tělo téměř 500 webů, okolo 150 informačních portálů najdeme při zdravotnických zařízeních. Specializaci přímo na zdraví s online poradnami má podle vyhledávačů přibližně 80 portálů, pokud započteme firmy, které se živí obchodem s produkty péče o zdraví, portálů je jednou tolik. Zdraví patří na žebříčcích vyhledávačů k nejvíc zadávaným pojmům. Od informací se rychle dostáváme k nabídkám lékařských služeb a léčivých produktů. Internet nabízí katalogy poskytovatelů zdravotní péče, prezentace služeb lékařů i zdravotnických zařízení či rovnou portály odborných lékařských společností. Na webu najdeme i různá hodnocení zdravotnických zařízení, jen některá jsou přitom oficiální. Hlavním zdravotnickým produktem jsou samozřejmě léky a potravinové doplňky. Reklamu na léky upravuje zákon a z hlediska marketingu a komunikace je dělí do tří skupin: léky na předpis, léky volně prodejné a léky na předpis s omezením; zvláštní postavení z hlediska propagace mají vakcíny. O trh s léky se v Česku dělí téměř 300 subjektů, takže je boj o zákazníka i na internetu obrovský. A pro úplnost, péče o zdraví je součástí systému zdravotnictví, který láká komerční subjekty ročním obratem 200 miliard korun.
Zájem pacienta
Proto jsou také cílovou skupinou většiny aktivit na internetu pacienti. Podle Vladimíra Finsterleho, jehož firma Pears Health Cyber s portály Ordinace. cz nebo Lékárna.cz v oboru podniká od konce devadesátých let, se pacienti čím dál víc posouvají do role informovaných pacientů, kteří chtějí s lékaři diskutovat. "Roste počet těch, kteří pro odborné informace nejprve sáhnou na internet. K lékaři se pak vydávají už vybaveni základní informací a jeho vyjádření jsou připraveni brát jako second opinion," říká. Trvalý nárůst počtu tematických webů i jejich návštěvnost napovídá, že se lidé o své zdraví zajímají víc než v minulosti a jsou emancipovanější. Důvodů je patrně víc: v posledních dvou desetiletích vzrostla dostupnost moderní léčby, zvyšuje se spoluúčast pacienta a rozšiřuje se možnost bonusů za nečerpání zdravotní péče. Svoji roli patrně sehrávají i informační a osvětové kampaně subjektů, které do zdravotnictví přinášejí své produkty, tedy zejména farmaceutických firem, výrobců zdravotnických prostředků i samotných zdravotnických zařízení. Vlastní přístup lidí k péči o své zdraví se ale podle odborníků mění jen pomalu. "Lidé se o své zdraví pořád ještě nechtějí sami aktivně starat. Zdravotní péči neumějí brát jako službu, kterou by měli sami hradit nebo si na ni připlácet. Pokud už zaplatí, mají tendenci starost delegovat na odborníka, což není správně," říká fyzioterapeutka Jana Němcová. Jen velmi pozvolnou změnu přístupu lidí ke zdraví potvrzuje i Finsterle, který navíc tvrdí, že "pokrok" příliš neurychlí ani možnosti webu. "Příchod internetu neznamená, že lidé budou léky nebo jiné zboží nakupovat už pouze online, stále se ale budou pořád více informovat."
Cíl? Informovaný pacient
To, co mají všechny zdravotní informační portály společné, je přinášet odborné informace srozumitelnou formou, a jak se v oborové hantýrce říká, "edukovat" pacienta. Informační servery můžeme opět rozdělit do tří základních skupin. První skupinu tvoří portály s co nejširším záběrem medicínských oblastí, které mají mnohdy tendenci se podobat zpravodajským serverům. To jsou například Ordinace.cz, Doktorka.cz, Abecedazdraví.cz, z novějších pak U Lékaře.cz nebo Klinikazdraví.cz. Zatímco některé z těchto portálů se drží striktně odborné roviny a cílí na široké publikum, jiné, jako například Doktoronline.cz, počítají s přesahem do zdravého životního stylu a s typickou strukturou návštěvníků "ženy ve věku 18-25 let" nebo jako Doktorka.cz, která sází na "šíři poskytovaných informací a obrovskou komunitu v odborných diskusních fórech, tedy vzájemnou komunikaci mezi pacienty." Do druhé skupiny spadají portály, které se věnují jen určitým tematickým oblastem. Příkladem může být portál Fórumzdraví.cz, který pokrývá všeobecně zdravotní tematiku, ovšem s lehkým zaměřením na gynekologii. Ve třetí skupině najdeme portály, které se věnují jen jedné oblasti medicíny, onemocnění či konkrétní zdravotní poruše. O zaměření napovídají už jejich názvy: Nespavost.cz, Bez-alergie.cz, Chřipka.cz, Epilepsie.cz, Osteoporóza.cz nebo také sexuologická poradna na portále Sexuálně.cz. Dají se ovšem najít i velmi specifické weby. Stránky Endokrinní- Systém.cz například detailně popisují, jak fungují žlázy s vnitřní sekrecí Cíl je podle provozovatelů online portálů přitom všude stejný: informovaný, edukovaný a emancipovaný pacient. "Celkově nejde o to, že by pacienti měli přechytračit lékaře, ale pokud chtějí, mohou se do určité míry stát odborníky na svoji diagnózu," vysvětluje Finsterle. Tento cíl podle Jana Sobotky z agentury MeDitorial nejlépe plní právě tematické weby. "Lidé na ně přicházejí se zájmem o téma nebo určitou potřebou a návštěva stránek většinou vyústí v návštěvu lékaře." Po obsahové stránce dominují zdravotnickým webům odborné články. Většina na svých adresách provozuje také online poradnu, která je údajně jednou z nejžádanějších. Některé připravují informační magazíny a vyhlašují témata a k nim i čtenářské diskuse. Na profesionálnějších oborových stránkách také nalezneme databáze léků a informace o nich. Weby se chtějí odlišit také dalšími funkcemi, jako je například možnost elektronického zápisu pacientských informací, deníčky a blogy nebo videa.
Jen si vybrat
Jak ale v záplavě webů rozpoznat ten kvalitní? Jednou z možností je spoléhat se na vyhledávač a spokojit se s tím, jak seznam portálů řadí. S˙optimalizací a webovou analýzou ve vyhledávačích totiž pracuje čím dál víc provozovatelů a pro řadu z nich je základním marketingovým nástrojem. A úspěšným. Přes vyhledávače na jejich stránky míří přibližně čtyři z pěti návštěvníků. I pacient je spokojený, dobře nastavená optimalizace ho rychle dovede k informacím, které hledá. Pacienti by se ale při posuzování webů měli rozhodně řídit i obsahem a tím, kdo jej garantuje. Odborné informace by měl totiž garantovat přední specialista oboru. Že je konkrétní lékař specialistou, lze poznat i podle jeho pozic ve zdravotnickém zařízení a v odborné lékařské společnosti. Obsah většiny portálů totiž zpravidla vzniká v těsné spolupráci s lékaři, farmaceuty nebo zdravotníky, ať už formou autorských článků lékařů, rozhovorů nebo výtahů z odborných článků. Pacient by měl na dobře zpracovaných webech očekávat odpovědi jen na modelové situace, které pokrývají přibližně 60-70 procent situací. Zbytek by měl nechat na lékaři. Jak doplňuje Jan Sobotka, téměř vždy by mělo navazovat doporučení k návštěvě lékaře. I obsah zdravotnických stránek lze samozřejmě bez větších problémů kopírovat. Odborníci proto doporučují všímat si, kdo za webem stojí, a orientovat se podle reputace spolupracujících odborníků a klinik. "Mělo by být zcela zřejmé, kdo stránky provozuje a kdo do nich přispívá," říká mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Veronika Petláková. "Dalším indikátorem kvality webů zaměřených na laickou veřejnost může být také etické zacházení s reklamou. Texty by neměly skrytě propagovat určité léčivé přípravky, zdravotnické služby či zařízení." V konkurenci získávají také weby, které jsou pravidelně aktualizované a plné co nejaktuálnějších údajů, to zejména u placených zápisů o lékařských službách. "Hodně portálů se živí databázemi lékařů, ty jsou ale neúplné, jiné zase využijí stažené databáze jako podporu prodeje či jiných služeb bez aktualizace," říká marketingová manažerka společnosti Moje ambulance Hana Barochová. Zvlášť u neplacených databází bývají údaje neúplné. O zázemí webu může mnohé napovědět i rychlost reakce na dotaz i grafická stránka.
Kdo za tím stojí
Funkční web potřebuje dobré finanční zázemí a je jasné, že firmy, které za weby stojí, chtějí i na internetu vydělávat. Není velkým tajemstvím, že většina webů vznikla jako marketingový nástroj subjektu, který je v péči o zdraví obchodně zainteresovaný. Odkud tedy plynou příjmy těchto webů a kdo za nimi stojí? Většině z velkých informačních portálů plyne příjem jen z inzerce, v některých případech z cílené webové inzerce na základě vyhledávaných a zobrazovaných klíčových slov. Další zdroje mohou přinášet placené obsahy a poradnu, případně odkazy na obchod s produkty. Weby spadající do druhé a třetí skupiny, které se zaměřují na užší oblast, bývají přímo najaté, tedy financované jednou nebo více farmaceutickými společnostmi. Podle zákona o regulaci reklamy na humánní léčivé přípravky totiž výrobci léčiv nemohou propagovat léky na předpis před širokou veřejností. Směrem k laické veřejnosti, tedy koncovým uživatelům, se soustředí na zvyšování povědomí a znalostí o onemocnění a možnostech léčby, tzv. osvětové, edukační kampaně. V těch přitom nesmějí použít takové údaje, které by mohly na lék i jen nepřímo odkazovat. Léky inzerují v odborných titulech. Laickou veřejnost smějí reklamou oslovit pouze u volně prodejných léků. Dozor tu plní jednak SÚKL (více v rozhovoru na str. 26, pozn. red.) a také etické kodexy asociací, které sdružují část výrobců léků. Český model regulace reklamy odpovídá evropským standardům, naopak Spojené státy reklamu zacílenou na pacienta umožňují. Ve svém marketingu se firmy přirozeně obracejí nejen na pacienty, ale také přímo na poskytovatele zdravotní péče. Běžnými nástroji jsou přímá komunikace prostřednictvím firemních reprezentantů, odborných kongresů, vzdělávacích seminářů (farmaceutický průmysl financuje 70 procent všech vzdělávacích akcí) a internetu. Informace pro specialisty by měly i na internetu vypadat jinak než informace pro širokou veřejnost. Například takový popis složení léku na předpis musí být označen jako informace pro odborníky. Zájemce o informaci pak musí potvrdit, že odborníkem skutečně je. Například na webu k novému léku na odvykání kouření Champix, který je pouze na předpis, se návštěvníci dělí do dvou skupin. Pouze odborník se může jedním kliknutím dostat k podrobným informacím přímo o léku. Může tak samozřejmě učinit i laik, ale je otázka, jestli mu podrobné informace o složení Champixu k něčemu budou. Širokou veřejnost ovšem i tady obsluhuje řada tematických webů, jako jsou Dokuřte.cz, Stop-kouření.cz, Odvykáníkouření. cz nebo Nekouřit.cz), o které už se stará nejen výrobce zmíněného léku, ale i konkurence. Podobně informace o vakcínách proti papilomaviru, který způsobuje rakovinu děložního čípku, najdeme hned na dvou konkurenčních webech, Děložní-čípek. cz a Všecomůžu.cz. Většina firem ale právě kvůli tenké hranici zákona nechce být u tematických webů, které financuje, ani jmenována. I když weby zpravidla provozuje třetí subjekt (nejčastěji firma nebo agentura specializovaná na oborový online marketing, PR, konzultace a vydavatelství), zájemce farmaceutickou firmu, která projekt financuje, většinou dohledat může. Přitom, jak uvádí Filip Winter ve své analýze, firma u takových webů odkaz na své stránky jako doplňující informaci uvést může. V každém případě o pravých vlastnících webu dobře ví konkurence, která by porušení zákona o regulaci reklamy zřejmě neváhala nahlásit.
K lékařům i lékům
Navazující službou velké části zdravotních informačních portálů je zprostředkování kontaktů na poskytovatele lékařských služeb a odkazů na léky. Tato funkce se sama nabízí, protože jak bylo řečeno, informační portály vznikají ve spolupráci s lékaři, partnerstvím s odbornými společnostmi, zdravotnickými zařízeními, farmaceutickými společnostmi, s lékaři a médii. "Základní cíl projektu je propojit pacienty s odborníky ve zdravotnických zařízeních a napomoci k řešení jejich zdravotních problémů," uvádí se například u portálu Klinikazdraví.cz. Nadstavbou je služba online objednávání, kterou poskytuje několik webů. Pokud jde o internetový obchod s léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky, hlavní slovo mají podobně jako u kamenných i u online lékáren velkodistributoři, kteří jsou jako jediní schopni dostatečně rychle reagovat na poptávku pacientů. Prodej obou komodit přes internet nicméně trvale roste. Jak ale varuje SÚKL, "online prodej je také ideálním prostředkem pro distribuci nelegálních či padělaných léčiv. Při využívání těchto služeb by tedy měl uživatel vždy zkontrolovat, zda je provozovatelem e-shopu 'kamenná' lékárna, zda nenabízí léky vázané na předpis, zda poskytuje možnost odborné konzultace s farmaceutem či farmaceutickým asistentem, a hlavně, zda je uvedena možnost vrácení či reklamace." Na internetový trh s informacemi o lécích vstoupil nakonec letos v lednu i sám SÚKL. Spustil informační portál Léky.SÚKL.cz. "Portál by měl sloužit jako kvalitní referenční bod, kde uživatel vždy najde pouze ověřené informace," vysvětluje mluvčí úřadu Veronika Petláková. Nový web už prý navštívilo 70 tisíc uživatelů. Z hlediska marketingu je každopádně i pro online lékárny výhodné, pokud jsou navázány na informační portály. Takový je případ e-shopu Prozdraví.cz, který spolupracuje s informačním portálem Celostnímedicína.cz - společnými marketingovými akcemi online, v tisku i čekárnách měsíčně přilákají 300 tisíc návštěvníků. Od roku 2002 také spolupracuje první česká internetová lékárna (Lékárna.cz) se serverem Ordinace.cz.
Kam dál
Oblast péče o zdraví patří k růstovým segmentům, a to nejen na internetu. Do oboru přicházejí stále nové společnosti a už dávno je minulostí, že musí jít o lékaře nebo farmaceuty. Často jde o inženýry z oblasti IT, konzultanty a marketéry. Kontakty na odborníky a dobrá spolupráce s nimi ale nepřestávají být pro úspěch portálů stěžejní. Výhodou provozovatelů online portálů je synergie mezi weby jednoho provozovatele i přesah do médií, která už dnes přebírají obsahy některých webů nebo na nich čerpají informace. O návštěvnosti webu rozhoduje dobrá navigace z vyhledávačů. Rozhodující je vždy kvalitní a aktualizovaný obsah, garance odborníků a aktualizované kontakty. Do budoucna je možné počítat s tím, že pacient se vlivem své emancipace i internetové edukace bude víc zajímat o to, kdo portál provozuje a kdo za ním stojí. Dnes tyto informace často najde jen "pod lupou". Zdá se, že pro provozovatele online serverů s tematikou péče o zdraví platí nutnost pěstovat hned několik odborností. Klienty bude zajímat míra profesionality, schopnost konzultace a poradenství. Provozovatelé webů zase budou chtít komunikovat s lékaři a špičkovými odborníky a udržet si jejich spolupráci, ale i schopnost kreativity a designu. A nové směry? Určitě vzájemné propojení webů pro širokou a odbornou veřejnost, propojení informačních webů s e-shopy a online lékárnami. I o budoucnosti zdravotnického segmentu bude totiž hodně rozhodovat pohodlí pacienta. Léčení bez návštěvy lékaře, ale po konzultaci s ním na internetu se zřejmě brzy stane běžnou záležitostí.
Text Johana Doubravová
Lékaři a internet
Co říkají a jak se vyrovnávají s přesunem svého know-how na web zdravotničtí odborníci? Jsou na edukovaného pacienta a komunikaci na internetu vlastně připraveni? Zdravotníci se shodují, že mezi lékaři budou vždy příznivci a odpůrci internetu i samovzdělávání pacientů. Jejich přístup se ale zejména v posledních letech mění a roste počet těch, kteří si pacientovy informace a názory vyslechnou a případně se zajímají o zdroj jeho informací. "Lékaři by měli internet brát jako pomoc, ne jako konkurenci. Člověk, který se na něm informuje, přichází už naladěn na situaci a potřebnou léčbu a lékaři může ušetřit čas, který u "nevzdělaného pacienta věnuje vysvětlování od základů. Pacient se sám naučí obecné, lékař se může věnovat individualitám," říká Vladimír Finsterle. Mezi odborníky se ale liší názory, jak internet jako zdroj informací využívají ve své praxi naopak lékaři. Shodují se ale, že je to nejméně 50 procent, u některých specializací dokonce o desítky procent víc. Největším a nejdéle fungujícím tzv. e-learningovým projektem v oblasti celoživotního vzdělávání lékařů je portál Euni.cz, který využívá přibližně 10 tisíc lékařů a farmaceutů. Ne všichni lékaři ovšem mají zájem se vzdělávat, ať už formou e-learningu nebo vlastní účastí na seminářích a kongresech. Také pokud jde o katalogy a prezentace lékařů, neprojevují o ně zdaleka všichni zdravotníci zájem. "Svoji roli hraje omezená počítačová gramotnost u starší generace lékařů," dodává Hana Barochová z Mojí ambulance. Portály přitom zakládají i lékaři jako fyzické osoby. Také jim se internetová komunikace vyplatí. A vyplatí se nakonec i pacientům, kteří ušetří za cestu k lékaři i za poplatky.
Meziroční srovnání inzertních výdajů v segmentu zdravotnictví v tis. Kč
Leden 2008 Leden 2009 Trend 09/08 v %
Celkem segment 264 228 327 441 24
Návštěvnost internetu prosinec 2007/ prosinec 2008
Servery zaměřené na zdraví - výběr
Návštěvníci celkem (Prosinec 2007) Návštěvníci celkem (Prosinec 2008)
Medium RU měsíc PV měsíc RU měsíc PV měsíc
doktorka.cz 279 181 2 142 888 282 345 2 588 776
ordinace.cz 130 809 617 605 138 208 678 209
abecedazdravi.cz 89 110 459 975 65 370 419 335
ulekare.cz 36 996 211˙258
RU - reální uživatelé PV - počet zhlédnutých stránek
Zdroj - TNSMI
Zdroj - Net Monitor - SPIR - Mediaresearch - Gemius
Autor: Johana Doubravová
A proč také ne? Poptávka i nabídka tu jsou, znalosti a zdroje také. Péče o zdraví jako produkt má přitom různé podoby: zaprvé jde o množství odborných informací o zdraví a nemocech, tedy o informační produkt, zadruhé o nabídky lékařských služeb, léčiv a potravních doplňků a zatřetí o celý systém zdravotnictví. Všechny tyto podoby mají rovněž své zastoupení na internetu, který jim dodává nový rozměr. Internet se v oblasti péče o zdraví stal nosičem sdělení, propagace a prezentace, prostorem pro výměnu zkušeností, diskuse a poradny, pro katalogy produktů a služeb i místem pro obchod. Využívají je všechny zainteresované strany: poskytovatelé zdravotní péče, lékařské odborné společnosti, zdravotnická zařízení, farmaceutické společnosti, dodavatelé zdravotnického materiálu, lékárny, veřejná správa, zdravotní pojišťovny, pacienti, pacientské organizace, asociace, podnikatelé se službami a produkty umějí využít i specializovaná média.
Tři oříšky pro zdraví
Začněme u péče o zdraví jako informačního produktu. Je nevyčerpatelným zdrojem témat o zdravém životním stylu, prevenci, rizicích onemocnění, projevech nemocí, diagnózách a možnostech léčby. Pravidelně plní rubriky ženských i společenských časopisů a seriózních i bulvárních deníků; časopisecký segment péče o zdraví trvale posiluje. Také na internetu každým rokem přibývá počet webů zaměřených na zdraví a péči o zdraví a roste jejich návštěvnost. Podle serveru Navrcholu.cz splňuje podmínky kategorie zdravý životní styl a péče o tělo téměř 500 webů, okolo 150 informačních portálů najdeme při zdravotnických zařízeních. Specializaci přímo na zdraví s online poradnami má podle vyhledávačů přibližně 80 portálů, pokud započteme firmy, které se živí obchodem s produkty péče o zdraví, portálů je jednou tolik. Zdraví patří na žebříčcích vyhledávačů k nejvíc zadávaným pojmům. Od informací se rychle dostáváme k nabídkám lékařských služeb a léčivých produktů. Internet nabízí katalogy poskytovatelů zdravotní péče, prezentace služeb lékařů i zdravotnických zařízení či rovnou portály odborných lékařských společností. Na webu najdeme i různá hodnocení zdravotnických zařízení, jen některá jsou přitom oficiální. Hlavním zdravotnickým produktem jsou samozřejmě léky a potravinové doplňky. Reklamu na léky upravuje zákon a z hlediska marketingu a komunikace je dělí do tří skupin: léky na předpis, léky volně prodejné a léky na předpis s omezením; zvláštní postavení z hlediska propagace mají vakcíny. O trh s léky se v Česku dělí téměř 300 subjektů, takže je boj o zákazníka i na internetu obrovský. A pro úplnost, péče o zdraví je součástí systému zdravotnictví, který láká komerční subjekty ročním obratem 200 miliard korun.
Zájem pacienta
Proto jsou také cílovou skupinou většiny aktivit na internetu pacienti. Podle Vladimíra Finsterleho, jehož firma Pears Health Cyber s portály Ordinace. cz nebo Lékárna.cz v oboru podniká od konce devadesátých let, se pacienti čím dál víc posouvají do role informovaných pacientů, kteří chtějí s lékaři diskutovat. "Roste počet těch, kteří pro odborné informace nejprve sáhnou na internet. K lékaři se pak vydávají už vybaveni základní informací a jeho vyjádření jsou připraveni brát jako second opinion," říká. Trvalý nárůst počtu tematických webů i jejich návštěvnost napovídá, že se lidé o své zdraví zajímají víc než v minulosti a jsou emancipovanější. Důvodů je patrně víc: v posledních dvou desetiletích vzrostla dostupnost moderní léčby, zvyšuje se spoluúčast pacienta a rozšiřuje se možnost bonusů za nečerpání zdravotní péče. Svoji roli patrně sehrávají i informační a osvětové kampaně subjektů, které do zdravotnictví přinášejí své produkty, tedy zejména farmaceutických firem, výrobců zdravotnických prostředků i samotných zdravotnických zařízení. Vlastní přístup lidí k péči o své zdraví se ale podle odborníků mění jen pomalu. "Lidé se o své zdraví pořád ještě nechtějí sami aktivně starat. Zdravotní péči neumějí brát jako službu, kterou by měli sami hradit nebo si na ni připlácet. Pokud už zaplatí, mají tendenci starost delegovat na odborníka, což není správně," říká fyzioterapeutka Jana Němcová. Jen velmi pozvolnou změnu přístupu lidí ke zdraví potvrzuje i Finsterle, který navíc tvrdí, že "pokrok" příliš neurychlí ani možnosti webu. "Příchod internetu neznamená, že lidé budou léky nebo jiné zboží nakupovat už pouze online, stále se ale budou pořád více informovat."
Cíl? Informovaný pacient
To, co mají všechny zdravotní informační portály společné, je přinášet odborné informace srozumitelnou formou, a jak se v oborové hantýrce říká, "edukovat" pacienta. Informační servery můžeme opět rozdělit do tří základních skupin. První skupinu tvoří portály s co nejširším záběrem medicínských oblastí, které mají mnohdy tendenci se podobat zpravodajským serverům. To jsou například Ordinace.cz, Doktorka.cz, Abecedazdraví.cz, z novějších pak U Lékaře.cz nebo Klinikazdraví.cz. Zatímco některé z těchto portálů se drží striktně odborné roviny a cílí na široké publikum, jiné, jako například Doktoronline.cz, počítají s přesahem do zdravého životního stylu a s typickou strukturou návštěvníků "ženy ve věku 18-25 let" nebo jako Doktorka.cz, která sází na "šíři poskytovaných informací a obrovskou komunitu v odborných diskusních fórech, tedy vzájemnou komunikaci mezi pacienty." Do druhé skupiny spadají portály, které se věnují jen určitým tematickým oblastem. Příkladem může být portál Fórumzdraví.cz, který pokrývá všeobecně zdravotní tematiku, ovšem s lehkým zaměřením na gynekologii. Ve třetí skupině najdeme portály, které se věnují jen jedné oblasti medicíny, onemocnění či konkrétní zdravotní poruše. O zaměření napovídají už jejich názvy: Nespavost.cz, Bez-alergie.cz, Chřipka.cz, Epilepsie.cz, Osteoporóza.cz nebo také sexuologická poradna na portále Sexuálně.cz. Dají se ovšem najít i velmi specifické weby. Stránky Endokrinní- Systém.cz například detailně popisují, jak fungují žlázy s vnitřní sekrecí Cíl je podle provozovatelů online portálů přitom všude stejný: informovaný, edukovaný a emancipovaný pacient. "Celkově nejde o to, že by pacienti měli přechytračit lékaře, ale pokud chtějí, mohou se do určité míry stát odborníky na svoji diagnózu," vysvětluje Finsterle. Tento cíl podle Jana Sobotky z agentury MeDitorial nejlépe plní právě tematické weby. "Lidé na ně přicházejí se zájmem o téma nebo určitou potřebou a návštěva stránek většinou vyústí v návštěvu lékaře." Po obsahové stránce dominují zdravotnickým webům odborné články. Většina na svých adresách provozuje také online poradnu, která je údajně jednou z nejžádanějších. Některé připravují informační magazíny a vyhlašují témata a k nim i čtenářské diskuse. Na profesionálnějších oborových stránkách také nalezneme databáze léků a informace o nich. Weby se chtějí odlišit také dalšími funkcemi, jako je například možnost elektronického zápisu pacientských informací, deníčky a blogy nebo videa.
Jen si vybrat
Jak ale v záplavě webů rozpoznat ten kvalitní? Jednou z možností je spoléhat se na vyhledávač a spokojit se s tím, jak seznam portálů řadí. S˙optimalizací a webovou analýzou ve vyhledávačích totiž pracuje čím dál víc provozovatelů a pro řadu z nich je základním marketingovým nástrojem. A úspěšným. Přes vyhledávače na jejich stránky míří přibližně čtyři z pěti návštěvníků. I pacient je spokojený, dobře nastavená optimalizace ho rychle dovede k informacím, které hledá. Pacienti by se ale při posuzování webů měli rozhodně řídit i obsahem a tím, kdo jej garantuje. Odborné informace by měl totiž garantovat přední specialista oboru. Že je konkrétní lékař specialistou, lze poznat i podle jeho pozic ve zdravotnickém zařízení a v odborné lékařské společnosti. Obsah většiny portálů totiž zpravidla vzniká v těsné spolupráci s lékaři, farmaceuty nebo zdravotníky, ať už formou autorských článků lékařů, rozhovorů nebo výtahů z odborných článků. Pacient by měl na dobře zpracovaných webech očekávat odpovědi jen na modelové situace, které pokrývají přibližně 60-70 procent situací. Zbytek by měl nechat na lékaři. Jak doplňuje Jan Sobotka, téměř vždy by mělo navazovat doporučení k návštěvě lékaře. I obsah zdravotnických stránek lze samozřejmě bez větších problémů kopírovat. Odborníci proto doporučují všímat si, kdo za webem stojí, a orientovat se podle reputace spolupracujících odborníků a klinik. "Mělo by být zcela zřejmé, kdo stránky provozuje a kdo do nich přispívá," říká mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Veronika Petláková. "Dalším indikátorem kvality webů zaměřených na laickou veřejnost může být také etické zacházení s reklamou. Texty by neměly skrytě propagovat určité léčivé přípravky, zdravotnické služby či zařízení." V konkurenci získávají také weby, které jsou pravidelně aktualizované a plné co nejaktuálnějších údajů, to zejména u placených zápisů o lékařských službách. "Hodně portálů se živí databázemi lékařů, ty jsou ale neúplné, jiné zase využijí stažené databáze jako podporu prodeje či jiných služeb bez aktualizace," říká marketingová manažerka společnosti Moje ambulance Hana Barochová. Zvlášť u neplacených databází bývají údaje neúplné. O zázemí webu může mnohé napovědět i rychlost reakce na dotaz i grafická stránka.
Kdo za tím stojí
Funkční web potřebuje dobré finanční zázemí a je jasné, že firmy, které za weby stojí, chtějí i na internetu vydělávat. Není velkým tajemstvím, že většina webů vznikla jako marketingový nástroj subjektu, který je v péči o zdraví obchodně zainteresovaný. Odkud tedy plynou příjmy těchto webů a kdo za nimi stojí? Většině z velkých informačních portálů plyne příjem jen z inzerce, v některých případech z cílené webové inzerce na základě vyhledávaných a zobrazovaných klíčových slov. Další zdroje mohou přinášet placené obsahy a poradnu, případně odkazy na obchod s produkty. Weby spadající do druhé a třetí skupiny, které se zaměřují na užší oblast, bývají přímo najaté, tedy financované jednou nebo více farmaceutickými společnostmi. Podle zákona o regulaci reklamy na humánní léčivé přípravky totiž výrobci léčiv nemohou propagovat léky na předpis před širokou veřejností. Směrem k laické veřejnosti, tedy koncovým uživatelům, se soustředí na zvyšování povědomí a znalostí o onemocnění a možnostech léčby, tzv. osvětové, edukační kampaně. V těch přitom nesmějí použít takové údaje, které by mohly na lék i jen nepřímo odkazovat. Léky inzerují v odborných titulech. Laickou veřejnost smějí reklamou oslovit pouze u volně prodejných léků. Dozor tu plní jednak SÚKL (více v rozhovoru na str. 26, pozn. red.) a také etické kodexy asociací, které sdružují část výrobců léků. Český model regulace reklamy odpovídá evropským standardům, naopak Spojené státy reklamu zacílenou na pacienta umožňují. Ve svém marketingu se firmy přirozeně obracejí nejen na pacienty, ale také přímo na poskytovatele zdravotní péče. Běžnými nástroji jsou přímá komunikace prostřednictvím firemních reprezentantů, odborných kongresů, vzdělávacích seminářů (farmaceutický průmysl financuje 70 procent všech vzdělávacích akcí) a internetu. Informace pro specialisty by měly i na internetu vypadat jinak než informace pro širokou veřejnost. Například takový popis složení léku na předpis musí být označen jako informace pro odborníky. Zájemce o informaci pak musí potvrdit, že odborníkem skutečně je. Například na webu k novému léku na odvykání kouření Champix, který je pouze na předpis, se návštěvníci dělí do dvou skupin. Pouze odborník se může jedním kliknutím dostat k podrobným informacím přímo o léku. Může tak samozřejmě učinit i laik, ale je otázka, jestli mu podrobné informace o složení Champixu k něčemu budou. Širokou veřejnost ovšem i tady obsluhuje řada tematických webů, jako jsou Dokuřte.cz, Stop-kouření.cz, Odvykáníkouření. cz nebo Nekouřit.cz), o které už se stará nejen výrobce zmíněného léku, ale i konkurence. Podobně informace o vakcínách proti papilomaviru, který způsobuje rakovinu děložního čípku, najdeme hned na dvou konkurenčních webech, Děložní-čípek. cz a Všecomůžu.cz. Většina firem ale právě kvůli tenké hranici zákona nechce být u tematických webů, které financuje, ani jmenována. I když weby zpravidla provozuje třetí subjekt (nejčastěji firma nebo agentura specializovaná na oborový online marketing, PR, konzultace a vydavatelství), zájemce farmaceutickou firmu, která projekt financuje, většinou dohledat může. Přitom, jak uvádí Filip Winter ve své analýze, firma u takových webů odkaz na své stránky jako doplňující informaci uvést může. V každém případě o pravých vlastnících webu dobře ví konkurence, která by porušení zákona o regulaci reklamy zřejmě neváhala nahlásit.
K lékařům i lékům
Navazující službou velké části zdravotních informačních portálů je zprostředkování kontaktů na poskytovatele lékařských služeb a odkazů na léky. Tato funkce se sama nabízí, protože jak bylo řečeno, informační portály vznikají ve spolupráci s lékaři, partnerstvím s odbornými společnostmi, zdravotnickými zařízeními, farmaceutickými společnostmi, s lékaři a médii. "Základní cíl projektu je propojit pacienty s odborníky ve zdravotnických zařízeních a napomoci k řešení jejich zdravotních problémů," uvádí se například u portálu Klinikazdraví.cz. Nadstavbou je služba online objednávání, kterou poskytuje několik webů. Pokud jde o internetový obchod s léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky, hlavní slovo mají podobně jako u kamenných i u online lékáren velkodistributoři, kteří jsou jako jediní schopni dostatečně rychle reagovat na poptávku pacientů. Prodej obou komodit přes internet nicméně trvale roste. Jak ale varuje SÚKL, "online prodej je také ideálním prostředkem pro distribuci nelegálních či padělaných léčiv. Při využívání těchto služeb by tedy měl uživatel vždy zkontrolovat, zda je provozovatelem e-shopu 'kamenná' lékárna, zda nenabízí léky vázané na předpis, zda poskytuje možnost odborné konzultace s farmaceutem či farmaceutickým asistentem, a hlavně, zda je uvedena možnost vrácení či reklamace." Na internetový trh s informacemi o lécích vstoupil nakonec letos v lednu i sám SÚKL. Spustil informační portál Léky.SÚKL.cz. "Portál by měl sloužit jako kvalitní referenční bod, kde uživatel vždy najde pouze ověřené informace," vysvětluje mluvčí úřadu Veronika Petláková. Nový web už prý navštívilo 70 tisíc uživatelů. Z hlediska marketingu je každopádně i pro online lékárny výhodné, pokud jsou navázány na informační portály. Takový je případ e-shopu Prozdraví.cz, který spolupracuje s informačním portálem Celostnímedicína.cz - společnými marketingovými akcemi online, v tisku i čekárnách měsíčně přilákají 300 tisíc návštěvníků. Od roku 2002 také spolupracuje první česká internetová lékárna (Lékárna.cz) se serverem Ordinace.cz.
Kam dál
Oblast péče o zdraví patří k růstovým segmentům, a to nejen na internetu. Do oboru přicházejí stále nové společnosti a už dávno je minulostí, že musí jít o lékaře nebo farmaceuty. Často jde o inženýry z oblasti IT, konzultanty a marketéry. Kontakty na odborníky a dobrá spolupráce s nimi ale nepřestávají být pro úspěch portálů stěžejní. Výhodou provozovatelů online portálů je synergie mezi weby jednoho provozovatele i přesah do médií, která už dnes přebírají obsahy některých webů nebo na nich čerpají informace. O návštěvnosti webu rozhoduje dobrá navigace z vyhledávačů. Rozhodující je vždy kvalitní a aktualizovaný obsah, garance odborníků a aktualizované kontakty. Do budoucna je možné počítat s tím, že pacient se vlivem své emancipace i internetové edukace bude víc zajímat o to, kdo portál provozuje a kdo za ním stojí. Dnes tyto informace často najde jen "pod lupou". Zdá se, že pro provozovatele online serverů s tematikou péče o zdraví platí nutnost pěstovat hned několik odborností. Klienty bude zajímat míra profesionality, schopnost konzultace a poradenství. Provozovatelé webů zase budou chtít komunikovat s lékaři a špičkovými odborníky a udržet si jejich spolupráci, ale i schopnost kreativity a designu. A nové směry? Určitě vzájemné propojení webů pro širokou a odbornou veřejnost, propojení informačních webů s e-shopy a online lékárnami. I o budoucnosti zdravotnického segmentu bude totiž hodně rozhodovat pohodlí pacienta. Léčení bez návštěvy lékaře, ale po konzultaci s ním na internetu se zřejmě brzy stane běžnou záležitostí.
Text Johana Doubravová
Lékaři a internet
Co říkají a jak se vyrovnávají s přesunem svého know-how na web zdravotničtí odborníci? Jsou na edukovaného pacienta a komunikaci na internetu vlastně připraveni? Zdravotníci se shodují, že mezi lékaři budou vždy příznivci a odpůrci internetu i samovzdělávání pacientů. Jejich přístup se ale zejména v posledních letech mění a roste počet těch, kteří si pacientovy informace a názory vyslechnou a případně se zajímají o zdroj jeho informací. "Lékaři by měli internet brát jako pomoc, ne jako konkurenci. Člověk, který se na něm informuje, přichází už naladěn na situaci a potřebnou léčbu a lékaři může ušetřit čas, který u "nevzdělaného pacienta věnuje vysvětlování od základů. Pacient se sám naučí obecné, lékař se může věnovat individualitám," říká Vladimír Finsterle. Mezi odborníky se ale liší názory, jak internet jako zdroj informací využívají ve své praxi naopak lékaři. Shodují se ale, že je to nejméně 50 procent, u některých specializací dokonce o desítky procent víc. Největším a nejdéle fungujícím tzv. e-learningovým projektem v oblasti celoživotního vzdělávání lékařů je portál Euni.cz, který využívá přibližně 10 tisíc lékařů a farmaceutů. Ne všichni lékaři ovšem mají zájem se vzdělávat, ať už formou e-learningu nebo vlastní účastí na seminářích a kongresech. Také pokud jde o katalogy a prezentace lékařů, neprojevují o ně zdaleka všichni zdravotníci zájem. "Svoji roli hraje omezená počítačová gramotnost u starší generace lékařů," dodává Hana Barochová z Mojí ambulance. Portály přitom zakládají i lékaři jako fyzické osoby. Také jim se internetová komunikace vyplatí. A vyplatí se nakonec i pacientům, kteří ušetří za cestu k lékaři i za poplatky.
Meziroční srovnání inzertních výdajů v segmentu zdravotnictví v tis. Kč
Leden 2008 Leden 2009 Trend 09/08 v %
Celkem segment 264 228 327 441 24
Návštěvnost internetu prosinec 2007/ prosinec 2008
Servery zaměřené na zdraví - výběr
Návštěvníci celkem (Prosinec 2007) Návštěvníci celkem (Prosinec 2008)
Medium RU měsíc PV měsíc RU měsíc PV měsíc
doktorka.cz 279 181 2 142 888 282 345 2 588 776
ordinace.cz 130 809 617 605 138 208 678 209
abecedazdravi.cz 89 110 459 975 65 370 419 335
ulekare.cz 36 996 211˙258
RU - reální uživatelé PV - počet zhlédnutých stránek
Zdroj - TNSMI
Zdroj - Net Monitor - SPIR - Mediaresearch - Gemius
PACIENT NA DISKU A ONLINE
Z pohledu systému představuje péče o zdraví obrovské a neustále narůstající množství dat a informací. Jak daleko v českém zdravotnictví postoupila elektronizace dokumentace a komunikace?
Autor: Johana Doubravová
Nejeden pacient by se asi podivil, že to není tak dávno, kdy v jedné z pražských nemocnic bojovaly o záchranu klasické papírové dokumentace poté, co se na ně v suterénních prostorách z prasklého potrubí vyřinula jistá tekutina. Je uklidňující, že většina nemocnic dnes pracuje s elektronickými systémy, které naopak až zarážejí svou dokonalostí. Umožňují, aby lékařská konsilia mezi odborníky z různých oddělení probíhala elektronicky či aby si rentgenový snímek pacienta a chorobopis všichni zúčastění prohlédli na síti.
Nejdál je IZIP
Jak to vypadá s elektronickou zdravotní dokumentací pacienta dnes? Nejdál je v Česku projekt online elektronických zdravotních knížek společnosti IZIP (Internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta). Po průtazích, které měl první a stěžejní klient projektu - Všeobecná zdravotní pojišťovna - se zadáním veřejné zakázky, loni spolupráci oživil a rozšířil jeho možnosti. IZIP pacientovi jednoduše umožňuje sledovat jeho zdravotní dokumentaci online a editovat v ní osobní zdravotní informace užitečné pro lékaře. "Pro uživatele je výhodou, že při opakovaných vyšetřeních základní informace vidí každý lékař, kterému to pacient umožní," vysvětluje ředitelka marketingu Andrea Polanská. "Oba tak ušetří čas opakovaným vážením, měřením nebo dotazem na krevní skupinu." Lékař pak do karty vpisuje a edituje fyziologická data. "Pacient tak může sledovat svůj zdravotní stav online a upravit podle toho své stravovací návyky," říká Polanská. Pokud pacient umožní, aby do karty nahlíželo víc jeho ošetřujících lékařů, mohou u pacienta například snáze pohlídat vhodnou kombinaci léků. Kromě benefitů pro pacienta má IZIP přinášet úspory systému, a to v podobě časové úspory práce lékařů, zefektivnění komunikace mezi nimi a lepší kontroly ze strany pojišťovny. Knížku v současné době hradí dvě pojišťovny, užívá ji víc než milion pacientů a do systému se zapojilo devět tisíc zdravotnických pracovníků, 55 nemocnic a 300 lékáren. Vzhledem k počátečním sporům o smlouvu projektu s VZP působilo překvapivě, když před dvěma lety Evropská komise IZIP zvolila referenčním projektem ve zdravotnictví. Jeho nová komunikační kampaň nastartovaná od konce loňského roku má dnes do projektu nalákat nové pacienty i zdravotnická zařízení. Elektronické recepty Poslední novinkou elektronizace je elektronické předepisování receptů, které se chystá zavést Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Lékař by měl recept vystavit elektronicky ve svém počítači a odeslat do lékárny. Pacientovi sdělí jen krátký identifikační kód receptu, na který si léky vyzvedne. Pokud lékař pacienta zná a nemusí ho vyšetřit, může poslat kód na dálku prostřednictvím krátké textové zprávy nebo e-mailu. Elektronický zápis receptu má také zamezit některým chybám, které při předepisování receptů nebo vydávání léků vznikají. Lékárník podle nového postupu vyhledá recept podle kódu na informačním portálu ústavu o lécích. Propojení lékáren s centrálním serverem zajistí rovněž ústav. Elektronické předepisování léků i projekt IZIP patří k iniciativám eHealth, které prosazuje České národní fórum pro eHealth v čele s Milanem Cabrnochem. Podle jeho ambicí bychom se v budoucnu měli dočkat také elektronické žádanky, poukazu, neschopenky, operačního protokolu nebo propouštěcí zprávy.
http://www.centrum.cz/ , 2. 3. 2009
Nejlepší péče pro všechny
Zdravotnictví prožívá těžké časy a lidé samozřejmě s ním. Zkuste je sami ovlivnit ze své pozice pacientů!
Jednou z možností je projekt Nejlepší nemocnice, který letos vstoupí již do svého čtvrtého ročníku. V něm klienti zdravotnických zařízení hlasují o úrovni léčby i další péče, pocitu bezpečí a pohody, komunikace s personálem, kvality stravy a dalších aspektech pobytu v nemocnicích.
Na každém patře jinak
Novinkou letošního 4. ročníku je prodloužení doby, kdy budou moci pacienti hlasovat pomocí dotazníků přímo v nemocnicích nebo elektronicky na internetu. Posílat své hlasy můžete od 1.března do do 31.října, tedy celého půl roku.
K tomu přispěje další novinka letošního ročníku, a to hlasování podle jednotlivých nemocničních oddělení, což přinese konkrétnější a poznatky o tom, kde je co špatně a nebo naopak dobře. Umožní tak získat diferencovanější údaje o jednotlivých pracovištích.
Zpětná vazba
Loni nemocnice hodnotilo 13 tisíc pacientů, letos by jich mělo být více - tedy ještě více zdrojů informací. Nejde jen o to, aby pořádající instituce HCI získala širší a komplexnější pohled na celou problematiku. V první řadě se jimi totiž zabývají majitelé a zřizovatelé nemocnic, pro něž představuje důležitou zpětnou vazbu od pacientů i zaměstnanců, podle níž je nutné se řídit.
Tím se dál rozšíří okruh zjištění, k němuž významně přispěla i loňská novinky. Tehdy se poprvé v samostatném hlasování k úrovni jednotlivých nemocnic vyslovili i jejich zaměstnanci. Jejichž názory se pro vedení nemocnic staly dobrou zpětnou vazbou a zároveň cenným zdrojem zasvěcených informací.
Koneckonců, právě zaměstnanci jsou těmi, se kterými se pacienti stýkají, a dobrým zaměstnancem, užitečným pro pacienta, bývá jedině spokojený zaměstnanec.
Poraďme si!
Proč bychom my jako pacienti vlastně měli vstoupit do průzkumu nemocnic?
Už proto, že si z nich vyplývající závěry pravidelně objednávají nejen manažeři jednotlivých nemocnic, ale i jejich vlastníci, aby z nich mohli vyvodit závěry ke svému vlastnímu prospěchu.
A dalším důvodem je to, že si hlasováním v anketě Nejlepší nemocnice 2009 můžeme poradit sami mezi sebou.
Autor: Johana Doubravová
Nejeden pacient by se asi podivil, že to není tak dávno, kdy v jedné z pražských nemocnic bojovaly o záchranu klasické papírové dokumentace poté, co se na ně v suterénních prostorách z prasklého potrubí vyřinula jistá tekutina. Je uklidňující, že většina nemocnic dnes pracuje s elektronickými systémy, které naopak až zarážejí svou dokonalostí. Umožňují, aby lékařská konsilia mezi odborníky z různých oddělení probíhala elektronicky či aby si rentgenový snímek pacienta a chorobopis všichni zúčastění prohlédli na síti.
Nejdál je IZIP
Jak to vypadá s elektronickou zdravotní dokumentací pacienta dnes? Nejdál je v Česku projekt online elektronických zdravotních knížek společnosti IZIP (Internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta). Po průtazích, které měl první a stěžejní klient projektu - Všeobecná zdravotní pojišťovna - se zadáním veřejné zakázky, loni spolupráci oživil a rozšířil jeho možnosti. IZIP pacientovi jednoduše umožňuje sledovat jeho zdravotní dokumentaci online a editovat v ní osobní zdravotní informace užitečné pro lékaře. "Pro uživatele je výhodou, že při opakovaných vyšetřeních základní informace vidí každý lékař, kterému to pacient umožní," vysvětluje ředitelka marketingu Andrea Polanská. "Oba tak ušetří čas opakovaným vážením, měřením nebo dotazem na krevní skupinu." Lékař pak do karty vpisuje a edituje fyziologická data. "Pacient tak může sledovat svůj zdravotní stav online a upravit podle toho své stravovací návyky," říká Polanská. Pokud pacient umožní, aby do karty nahlíželo víc jeho ošetřujících lékařů, mohou u pacienta například snáze pohlídat vhodnou kombinaci léků. Kromě benefitů pro pacienta má IZIP přinášet úspory systému, a to v podobě časové úspory práce lékařů, zefektivnění komunikace mezi nimi a lepší kontroly ze strany pojišťovny. Knížku v současné době hradí dvě pojišťovny, užívá ji víc než milion pacientů a do systému se zapojilo devět tisíc zdravotnických pracovníků, 55 nemocnic a 300 lékáren. Vzhledem k počátečním sporům o smlouvu projektu s VZP působilo překvapivě, když před dvěma lety Evropská komise IZIP zvolila referenčním projektem ve zdravotnictví. Jeho nová komunikační kampaň nastartovaná od konce loňského roku má dnes do projektu nalákat nové pacienty i zdravotnická zařízení. Elektronické recepty Poslední novinkou elektronizace je elektronické předepisování receptů, které se chystá zavést Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Lékař by měl recept vystavit elektronicky ve svém počítači a odeslat do lékárny. Pacientovi sdělí jen krátký identifikační kód receptu, na který si léky vyzvedne. Pokud lékař pacienta zná a nemusí ho vyšetřit, může poslat kód na dálku prostřednictvím krátké textové zprávy nebo e-mailu. Elektronický zápis receptu má také zamezit některým chybám, které při předepisování receptů nebo vydávání léků vznikají. Lékárník podle nového postupu vyhledá recept podle kódu na informačním portálu ústavu o lécích. Propojení lékáren s centrálním serverem zajistí rovněž ústav. Elektronické předepisování léků i projekt IZIP patří k iniciativám eHealth, které prosazuje České národní fórum pro eHealth v čele s Milanem Cabrnochem. Podle jeho ambicí bychom se v budoucnu měli dočkat také elektronické žádanky, poukazu, neschopenky, operačního protokolu nebo propouštěcí zprávy.
http://www.centrum.cz/ , 2. 3. 2009
Nejlepší péče pro všechny
Zdravotnictví prožívá těžké časy a lidé samozřejmě s ním. Zkuste je sami ovlivnit ze své pozice pacientů!
Jednou z možností je projekt Nejlepší nemocnice, který letos vstoupí již do svého čtvrtého ročníku. V něm klienti zdravotnických zařízení hlasují o úrovni léčby i další péče, pocitu bezpečí a pohody, komunikace s personálem, kvality stravy a dalších aspektech pobytu v nemocnicích.
Na každém patře jinak
Novinkou letošního 4. ročníku je prodloužení doby, kdy budou moci pacienti hlasovat pomocí dotazníků přímo v nemocnicích nebo elektronicky na internetu. Posílat své hlasy můžete od 1.března do do 31.října, tedy celého půl roku.
K tomu přispěje další novinka letošního ročníku, a to hlasování podle jednotlivých nemocničních oddělení, což přinese konkrétnější a poznatky o tom, kde je co špatně a nebo naopak dobře. Umožní tak získat diferencovanější údaje o jednotlivých pracovištích.
Zpětná vazba
Loni nemocnice hodnotilo 13 tisíc pacientů, letos by jich mělo být více - tedy ještě více zdrojů informací. Nejde jen o to, aby pořádající instituce HCI získala širší a komplexnější pohled na celou problematiku. V první řadě se jimi totiž zabývají majitelé a zřizovatelé nemocnic, pro něž představuje důležitou zpětnou vazbu od pacientů i zaměstnanců, podle níž je nutné se řídit.
Tím se dál rozšíří okruh zjištění, k němuž významně přispěla i loňská novinky. Tehdy se poprvé v samostatném hlasování k úrovni jednotlivých nemocnic vyslovili i jejich zaměstnanci. Jejichž názory se pro vedení nemocnic staly dobrou zpětnou vazbou a zároveň cenným zdrojem zasvěcených informací.
Koneckonců, právě zaměstnanci jsou těmi, se kterými se pacienti stýkají, a dobrým zaměstnancem, užitečným pro pacienta, bývá jedině spokojený zaměstnanec.
Poraďme si!
Proč bychom my jako pacienti vlastně měli vstoupit do průzkumu nemocnic?
Už proto, že si z nich vyplývající závěry pravidelně objednávají nejen manažeři jednotlivých nemocnic, ale i jejich vlastníci, aby z nich mohli vyvodit závěry ke svému vlastnímu prospěchu.
A dalším důvodem je to, že si hlasováním v anketě Nejlepší nemocnice 2009 můžeme poradit sami mezi sebou.
středa 4. března 2009
VZORNÁ LÉKAŘSKÁ PÉČE
VAŠE PODĚKOVÁNÍ
V nedávné době jsem byl po předběžném vyšetření přijat na chirurgické oddělení Oblastní nemocnice Příbram pro aterosklerozu končetinových tepen. Léčení bylo prováděno v Angiocentru Příbram a ve Fakultní nemocnici v Praze na Karlově náměstí.
Chtěl bych touto cestou vyjádřit vděk a poděkování za vynikající lékařskou péči, prováděnou na vysoké odborné úrovni a za příkladný přístup ošetřujícího zdravotního personálu. Byl jsem mile překvapen a velice si vážím pomoci pacientům. V ošetřující personál jsem měl bezmeznou důvěru. Na jednotlivých pracovištích jsem se vždy setkával jen s vysokou úrovní odborné lékařské péče a vynikajícím přístupem.
Za velmi úspěšné vyléčení bych chtěl poděkovat především těmto lidem z příbramské nemocnice: vedoucímu lékaři Jaroslavu Klimentovi, který léčení organizoval, lékařce Kateřině Stehlíkové a staniční sestře Marii Strnadové. Z Angiocentra Příbram děkuji vedoucímu lékaři Petru Vařejkovi, Janu Pozodovi a zvláště Samuelu Kellerovi za vynikající provedení angioplastiky a angiografie a projednání mého přijetí ve Fakultní nemocnici v Praze. Dále pak zdravotním sestrám Janě Skalníkové, Radce Řezaninové a laborantce Janě Hříbalové.
To, že Angiocentrum Příbram bylo zřízeno v areálu Oblastní nemocnice Příbram a navíc ve velmi dobrém obsazení, má veliký význam pro celou širokou veřejnost. Z Fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí děkuji lékaři Tomáši Grusovi za vynikající provedení operace, a také ostatnímu personálu.
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že taková lékařská péče na vysoké odborné úrovni je opravdu příkladná. V Oblastní nemocnici Příbram dochází i na jiných úsecích k podstatnému zlepšování zdravotní péče.
Josef Jaroš, Příbram
V nedávné době jsem byl po předběžném vyšetření přijat na chirurgické oddělení Oblastní nemocnice Příbram pro aterosklerozu končetinových tepen. Léčení bylo prováděno v Angiocentru Příbram a ve Fakultní nemocnici v Praze na Karlově náměstí.
Chtěl bych touto cestou vyjádřit vděk a poděkování za vynikající lékařskou péči, prováděnou na vysoké odborné úrovni a za příkladný přístup ošetřujícího zdravotního personálu. Byl jsem mile překvapen a velice si vážím pomoci pacientům. V ošetřující personál jsem měl bezmeznou důvěru. Na jednotlivých pracovištích jsem se vždy setkával jen s vysokou úrovní odborné lékařské péče a vynikajícím přístupem.
Za velmi úspěšné vyléčení bych chtěl poděkovat především těmto lidem z příbramské nemocnice: vedoucímu lékaři Jaroslavu Klimentovi, který léčení organizoval, lékařce Kateřině Stehlíkové a staniční sestře Marii Strnadové. Z Angiocentra Příbram děkuji vedoucímu lékaři Petru Vařejkovi, Janu Pozodovi a zvláště Samuelu Kellerovi za vynikající provedení angioplastiky a angiografie a projednání mého přijetí ve Fakultní nemocnici v Praze. Dále pak zdravotním sestrám Janě Skalníkové, Radce Řezaninové a laborantce Janě Hříbalové.
To, že Angiocentrum Příbram bylo zřízeno v areálu Oblastní nemocnice Příbram a navíc ve velmi dobrém obsazení, má veliký význam pro celou širokou veřejnost. Z Fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí děkuji lékaři Tomáši Grusovi za vynikající provedení operace, a také ostatnímu personálu.
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že taková lékařská péče na vysoké odborné úrovni je opravdu příkladná. V Oblastní nemocnici Příbram dochází i na jiných úsecích k podstatnému zlepšování zdravotní péče.
Josef Jaroš, Příbram
VYHAZOV PRO 5 ŠÉFŮ NEMOCNIC
Pokračují čistky ČSSD. Vedení Krajské zdravotní odvolalo ředitele největších nemocnic v kraji
Autor: JAN HORÁK
Ústí nad Labem - V největším zdravotnickém zařízení kraje, v Krajské zdravotní, došlo k personálnímu zemětřesení. Ze dne na den skončilo ve své funkci všech pět ředitelů nemocnic, které Krajská zdravotní sdružuje. Na úterním zasedání o tom rozhodlo představenstvo společnosti, šéfové nemocnic se o svém vyhazovu dozvěděli ve středu.
"Důvodem byla moje nespokojenost s výsledky hospodaření některých závodů, v některých případech přístup a chování ředitelů k primářům, personálu a možná i k pacientům. Proto jsem podal návrh k odvolání všech pěti ředitelů k 31. květnu s tím, že 2. března vypíše společnost výběrové řízení na obsazení těchto míst," sdělil předseda představenstva Krajské zdravotní (KZ) a šéf krajské ČSSD Petr Benda.
Sociální demokracie tak po vítězných krajských volbách pokračuje v trendu, který v listopadu odstartoval středočeský hejtman David Rath. Ten tehdy odstřelil všechny šéfy krajských nemocnic, začátkem února pak hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová vymetla ředitele 12 ústavů sociální péče, které kraj spravuje. A došlo i na Krajskou zdravotní.
Benda prý situaci v jednotlivých nemocnicích dlouhodobě sledoval. Vyhnul se však odpovědi na to, zda nějak konkrétně každého z ředitelů kritizoval.
Nikdo nic neřekl "Mně pan Benda ani představenstvo nic neřekli. Já nevím, v čem bychom se měli zlepšit. My jsme v černých číslech a ani nevím, že by tu měl být problém v komunikaci s primáři či s lékaři," řekl jeden z odvolaných ředitelů, který nechtěl být jmenován.
Vedení Krajské zdravotní si podle náměstka hejtmanky Arno Fišery stěžovali i zástupci odborů jednotlivých nemocnic, kterým vadilo zacházení ze strany ředitelů. "Nebyli spokojeni, jak se ředitelé chovají ke střednímu zdravotnickému personálu, a také si stěžovali na způsob provozu," uvedl včera Fišera.
Benda připustil, že s odboráři jednal. "Hovořili jsme obecně o situaci v odštěpných závodech Krajské zdravotní," řekl neurčitě. Současně odmítl upřesnit, jaké nedostatky v hospodaření nemocnic objevil. "Já bych se nerad dostával do turbulentních rozhovorů, kde, kdo, jak, co vytvořil a co zpackal," zobecnil předseda představenstva, krajský radní a severočeský šéf ČSSD. Za nejslabší články KZ označil nemocnice v Teplicích a v Mostě.
"Já to nekomentuji. Vedení společnosti tak rozhodlo a mně nezbývá než to respektovat," sdělil ředitel mostecké nemocnice Vladimír Müller.
Podobně reagovali i ostatní odvolaní ředitelé, kteří se ke svému vyhazovu příliš vyjadřovat nechtěli.
"Mohl bych to komentovat, ale nebudu," řekl jen ředitel nemocnice v Chomutově Petr Hossner.
Nastoupil v lednu, končí v únoru Rázný krok představenstva odnesl i šéf děčínské nemocnice Václav Čečák, který přitom do funkce nastoupil teprve v lednu, a těžko tak mohl situaci ve svém zařízení výrazněji ovlivnit.
"Za krátkou dobu, co jsem tady, se snažím chodu nemocnice vtisknout svůj řád, ale nelze hned změnit věci, kvůli kterým jsem tady," uvedl Čečák.
Čistky v Krajské zdravotní přežil zatím ředitel celého podniku Eduard Reichelt, jenž současně sedí v představenstvu. Petr Benda ale připouští, že místo nemá jisté ani on. Sám Reichelt nepřímo potvrdil, že za náhlou výpovědí ředitelů jsou i politické důvody. "Tam není důvodem opravdu špatná práce. Toto rozhodnutí představenstva pokládám za pokračování změn, které nastaly po krajských volbách," řekl Reichelt. S šéfy jednotlivých nemocnic Reichelt průběžně jednal na každotýdenních pracovních poradách. Přesto ani on nebyl schopen říct, jestli svým podřízeným naznačil, že podle představenstva vedou své nemocnice špatně.
Šance zlepšit chod Krajské zdravotní?
"V rámci běžných pracovních vztahů probíráme práci každého pracovníka na čelné pozici. Dál bych to nechtěl rozebírat," řekl Reichelt.
Podle něj je ale hromadný vyhazov na vedoucích pozicích nemocnic šancí, jak zlepšit práci Krajské zdravotní. "Každá takováhle změna je příležitostí ke zlepšení práce. Tohoto chceme určitě využít. Je pro nás jako pro Krajskou zdravotní výzva, abychom pracovali lépe a jiným způsobem. Já si od toho slibuji nějaké upevnění Krajské zdravotní jako celku," doplnil.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy
Autor: JAN HORÁK
Ústí nad Labem - V největším zdravotnickém zařízení kraje, v Krajské zdravotní, došlo k personálnímu zemětřesení. Ze dne na den skončilo ve své funkci všech pět ředitelů nemocnic, které Krajská zdravotní sdružuje. Na úterním zasedání o tom rozhodlo představenstvo společnosti, šéfové nemocnic se o svém vyhazovu dozvěděli ve středu.
"Důvodem byla moje nespokojenost s výsledky hospodaření některých závodů, v některých případech přístup a chování ředitelů k primářům, personálu a možná i k pacientům. Proto jsem podal návrh k odvolání všech pěti ředitelů k 31. květnu s tím, že 2. března vypíše společnost výběrové řízení na obsazení těchto míst," sdělil předseda představenstva Krajské zdravotní (KZ) a šéf krajské ČSSD Petr Benda.
Sociální demokracie tak po vítězných krajských volbách pokračuje v trendu, který v listopadu odstartoval středočeský hejtman David Rath. Ten tehdy odstřelil všechny šéfy krajských nemocnic, začátkem února pak hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová vymetla ředitele 12 ústavů sociální péče, které kraj spravuje. A došlo i na Krajskou zdravotní.
Benda prý situaci v jednotlivých nemocnicích dlouhodobě sledoval. Vyhnul se však odpovědi na to, zda nějak konkrétně každého z ředitelů kritizoval.
Nikdo nic neřekl "Mně pan Benda ani představenstvo nic neřekli. Já nevím, v čem bychom se měli zlepšit. My jsme v černých číslech a ani nevím, že by tu měl být problém v komunikaci s primáři či s lékaři," řekl jeden z odvolaných ředitelů, který nechtěl být jmenován.
Vedení Krajské zdravotní si podle náměstka hejtmanky Arno Fišery stěžovali i zástupci odborů jednotlivých nemocnic, kterým vadilo zacházení ze strany ředitelů. "Nebyli spokojeni, jak se ředitelé chovají ke střednímu zdravotnickému personálu, a také si stěžovali na způsob provozu," uvedl včera Fišera.
Benda připustil, že s odboráři jednal. "Hovořili jsme obecně o situaci v odštěpných závodech Krajské zdravotní," řekl neurčitě. Současně odmítl upřesnit, jaké nedostatky v hospodaření nemocnic objevil. "Já bych se nerad dostával do turbulentních rozhovorů, kde, kdo, jak, co vytvořil a co zpackal," zobecnil předseda představenstva, krajský radní a severočeský šéf ČSSD. Za nejslabší články KZ označil nemocnice v Teplicích a v Mostě.
"Já to nekomentuji. Vedení společnosti tak rozhodlo a mně nezbývá než to respektovat," sdělil ředitel mostecké nemocnice Vladimír Müller.
Podobně reagovali i ostatní odvolaní ředitelé, kteří se ke svému vyhazovu příliš vyjadřovat nechtěli.
"Mohl bych to komentovat, ale nebudu," řekl jen ředitel nemocnice v Chomutově Petr Hossner.
Nastoupil v lednu, končí v únoru Rázný krok představenstva odnesl i šéf děčínské nemocnice Václav Čečák, který přitom do funkce nastoupil teprve v lednu, a těžko tak mohl situaci ve svém zařízení výrazněji ovlivnit.
"Za krátkou dobu, co jsem tady, se snažím chodu nemocnice vtisknout svůj řád, ale nelze hned změnit věci, kvůli kterým jsem tady," uvedl Čečák.
Čistky v Krajské zdravotní přežil zatím ředitel celého podniku Eduard Reichelt, jenž současně sedí v představenstvu. Petr Benda ale připouští, že místo nemá jisté ani on. Sám Reichelt nepřímo potvrdil, že za náhlou výpovědí ředitelů jsou i politické důvody. "Tam není důvodem opravdu špatná práce. Toto rozhodnutí představenstva pokládám za pokračování změn, které nastaly po krajských volbách," řekl Reichelt. S šéfy jednotlivých nemocnic Reichelt průběžně jednal na každotýdenních pracovních poradách. Přesto ani on nebyl schopen říct, jestli svým podřízeným naznačil, že podle představenstva vedou své nemocnice špatně.
Šance zlepšit chod Krajské zdravotní?
"V rámci běžných pracovních vztahů probíráme práci každého pracovníka na čelné pozici. Dál bych to nechtěl rozebírat," řekl Reichelt.
Podle něj je ale hromadný vyhazov na vedoucích pozicích nemocnic šancí, jak zlepšit práci Krajské zdravotní. "Každá takováhle změna je příležitostí ke zlepšení práce. Tohoto chceme určitě využít. Je pro nás jako pro Krajskou zdravotní výzva, abychom pracovali lépe a jiným způsobem. Já si od toho slibuji nějaké upevnění Krajské zdravotní jako celku," doplnil.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy
ŽALOBY NEMOCNIC ČASTO KONČÍ V JEJICH PROSPĚCH
Zdravotní zařízení jsou v současné době pro případné poškození zdraví pacientů pojištěná. Řeší však také spory z doby, kdy to tak nebylo
Autor: DANIELA TAUBEROVÁ
Olomouc/O statisícové sumy se soudí pacienti s nemocnicemi v případě, kdy jsou přesvědčeni, že lékař při zákroku chybil a poškodil zdraví jejich nebo příbuzného. Také Fakultní nemocnice v Olomouci (FNO) v současnosti vede několik takových procesů. Další kauzy řeší i okolní nemocnice. Všechny jsou pro případné poškození zdraví pacientů pojištěné. "Počet soudů o náhradu
škody, v nichž Fakultní nemocnice Olomouc vystupuje na straně žalovaného, je v posledních pěti letech stejný. Ročně je to zhruba jeden až dva nové spory," uvedl mluvčí FNO Egon Havrlant.
Od počátku devadesátých let nemocnice musela na základě rozhodnutí soudu nahradit škodu na zdraví ve dvou případech. "Celkem šlo o tři sta osmdesát tisíc korun," sdělil mluvčí.
Pacienti nebo jejich příbuzní často míří k soudu s tím, že vysoudí i několik milionů korun. "O konečné výši odškodnění rozhoduje soud a je třeba říci, že většina žalob dopadla ve prospěch nemocnice," shrnul Havrlant.
V jednom prohraném případě nemocnice čelila žalobě kvůli operaci kloubu. "Šlo o náročnou operaci vrozené vady loketního kloubu. Při zákroku došlo u pacientky k nechtěnému poranění nervu," popsal již dříve mluvčí kauzu, v níž nemocnice v roce 2002 musela vyplatit 330 tisíc korun.
Protože zkušenosti i z předchozích, pacienty prohraných, kauz ukázaly na to, že řada rozepří pramení z váznoucí komunikace s pacienty, rozhodla nemocnice o zřízení pozice ombudsmana. Ten od loňského února zájemcům pomáhá při řešení sporů.
Nemocnice jsou pro případné poškození zdraví pojištěné. "Ano, takové pojištění máme," potvrdila včera Marie Marsová z vedení Středomoravské nemocniční, která má v pronájmu nemocnice ve Šternberku, Prostějově a Přerově. Právě poslední jmenovanou nyní zažalovali rodiče chlapce kvůli poškození jeho sluchu.
Nemocnice však nebyly takto pojištěny v době, kdy je zřizoval stát. "Tento typ pojištění byl zřízen až v době, kdy zdravotnická zařízení převzal Olomoucký kraj," upřesnil včera mluvčí kraje Ivo Heger.
Kvůli nedávno prohraným soudům v prostějovské nemocnici vydá na náhradu Olomoucký kraj 22 milionů korun. Pochybení totiž spadají do doby před pojištěním a pronájmem Středomoravské nemocniční. Sumou navýší základní kapitál Nemocnice Olomouckého kraje, prostřednictvím které zařízení Středomoravské nemocniční pronajímá.
Autor: DANIELA TAUBEROVÁ
Olomouc/O statisícové sumy se soudí pacienti s nemocnicemi v případě, kdy jsou přesvědčeni, že lékař při zákroku chybil a poškodil zdraví jejich nebo příbuzného. Také Fakultní nemocnice v Olomouci (FNO) v současnosti vede několik takových procesů. Další kauzy řeší i okolní nemocnice. Všechny jsou pro případné poškození zdraví pacientů pojištěné. "Počet soudů o náhradu
škody, v nichž Fakultní nemocnice Olomouc vystupuje na straně žalovaného, je v posledních pěti letech stejný. Ročně je to zhruba jeden až dva nové spory," uvedl mluvčí FNO Egon Havrlant.
Od počátku devadesátých let nemocnice musela na základě rozhodnutí soudu nahradit škodu na zdraví ve dvou případech. "Celkem šlo o tři sta osmdesát tisíc korun," sdělil mluvčí.
Pacienti nebo jejich příbuzní často míří k soudu s tím, že vysoudí i několik milionů korun. "O konečné výši odškodnění rozhoduje soud a je třeba říci, že většina žalob dopadla ve prospěch nemocnice," shrnul Havrlant.
V jednom prohraném případě nemocnice čelila žalobě kvůli operaci kloubu. "Šlo o náročnou operaci vrozené vady loketního kloubu. Při zákroku došlo u pacientky k nechtěnému poranění nervu," popsal již dříve mluvčí kauzu, v níž nemocnice v roce 2002 musela vyplatit 330 tisíc korun.
Protože zkušenosti i z předchozích, pacienty prohraných, kauz ukázaly na to, že řada rozepří pramení z váznoucí komunikace s pacienty, rozhodla nemocnice o zřízení pozice ombudsmana. Ten od loňského února zájemcům pomáhá při řešení sporů.
Nemocnice jsou pro případné poškození zdraví pojištěné. "Ano, takové pojištění máme," potvrdila včera Marie Marsová z vedení Středomoravské nemocniční, která má v pronájmu nemocnice ve Šternberku, Prostějově a Přerově. Právě poslední jmenovanou nyní zažalovali rodiče chlapce kvůli poškození jeho sluchu.
Nemocnice však nebyly takto pojištěny v době, kdy je zřizoval stát. "Tento typ pojištění byl zřízen až v době, kdy zdravotnická zařízení převzal Olomoucký kraj," upřesnil včera mluvčí kraje Ivo Heger.
Kvůli nedávno prohraným soudům v prostějovské nemocnici vydá na náhradu Olomoucký kraj 22 milionů korun. Pochybení totiž spadají do doby před pojištěním a pronájmem Středomoravské nemocniční. Sumou navýší základní kapitál Nemocnice Olomouckého kraje, prostřednictvím které zařízení Středomoravské nemocniční pronajímá.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)