Když se pacientům nemocnice v Karviné-Ráji velmi přitíží nebo zemřou, jejich blízcí, pokud nejsou nablízku, dostanou SMS. Nemocnice nesdělí, co se stalo, ale adresáti už tuší, že nic dobrého. Nemocnice je totiž textovou zprávou pozve k rozhovoru s lékařem.
"Systém zasílání SMS zpráv místo dřív využívaných telegramů jsme zavedli koncem loňského roku a až na výjimky si lidé tuto službu chválí. Proto ji chceme rozšířit a poskytovat po telefonu i informace o zdravotním stavu pacientů," říká mluvčí nemocnice Hana Jakubková.
Vedení teď vymýšlí systém, který by dovolil lékařům telefonovat s příbuznými o nemocných, aniž by porušili zákon na ochranu osobních údajů. Mnoho nemocnic právě kvůli tomuto riziku zatím komunikaci po telefonu odmítá.
"Při telefonování lékař nemá jistotu, že na druhém konci je opravdu člověk, kterému smí informace poskytnout," říká mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný. Mnozí lékaři přesto s příbuznými pacientů telefonují. Záleží však jen na ochotě a přístupu jednotlivců.
"Většina našich nemocnic SMS příbuzným neposílá a informace podávají lékaři vždy jen osobně a člověku, kterého určil pacient," říká třeba mluvčí společnosti Agel Tomáš Želazko. "Ale někdy lékaři přihlédnou ke vzdálenosti příbuzných a aktuálnímu zdravotnímu stavu pacienta a podají po telefonu alespoň obecnější informace," připouští. Údaje ochrání číselný kód.
Informování po telefonu vyžaduje kvůli pracovnímu vytížení nebo vzdálenosti bydliště stále více lidí. Možnosti proto řeší i další nemocnice. A třeba v Krnově už to funguje.
"Nemocnice nezavedla oficiální systém, ale pravidla pro telefonování vyplynula z praxe. Pokud se lékaři domluví s pacienty i lidmi, kterým mohou poskytovat informace, sdělují je i telefonicky. Ověřují však totožnost volajícího několika kontrolními otázkami. Ptají se třeba na rodné příjmení matky pacienta a další osobní údaje," líčí mluvčí krnovské nemocnice Eva Kijonková.
David Marx, odborník na bezpečnost a kvalitu ve zdravotnictví, doporučuje šéfům nemocnic, kteří se zajímají o možnost telefonické komunikace, aby si jejich lékaři vždy dohodli s pacienty i příbuznými heslo v podobě číselného kódu.
"Právníci tvrdí, že když PIN stačí k ochraně účtů, měl by číselný kód stačit i k ochraně osobních údajů. Je to bezpečnější než odpovědi na kontrolní otázky, které může znát více lidí," argumentuje Marx. Podle něj by přesto mělo telefonování o zdravotním stavu stále zůstat spíš krajním řešením a závažné informace by měli lékaři vždy sdělovat pouze osobně.
Jana Petrenko, šéfka Koalice pro zdraví, která sdružuje několik pacientských organizací, chce požádat legislativní odbor ministerstva zdravotnictví, aby zkusil doporučit jednotný systém pro všechny nemocnice.
Autor: Ivana Lesková
Název zdroje: MF Dnes
středa 27. ledna 2010
úterý 26. ledna 2010
MLUVILI O BEZPEČÍ PACIENTŮ
Jihlava - Ministerstvo zdravotnictví chystá opatření ke zlepšení kvality zdravotní péče a zvyšování bezpečí hospitalizovaných pacientů. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková to řekla na včerejší konferenci Dny bezpečí v Jihlavě. Podle zahraničních statistik je při pobytu ve zdravotnických zařízeních poškozeno sedm až jedenáct procent pacientů, a to kvůli nemocničním infekcím i pochybení personálu.
„Jsou to poškození všech stupňů, od malých až po ta závažná," uvedl David Marx ze Spojené akreditační komise ČR. Závažnou újmu podle něj utrpí asi tři procenta hospitalizovaných, většinou kvůli nemocničním nákazám. „Pacient je třeba dobře vyléčen, dobře odoperován, ale dostane nějakou infekci, která mu výrazně zhorší zdravotní stav, případně může vést k jeho úmrtí," přiblížil Marx.
V nemocnicích je ale také důležitá například správná identifikace pacienta, hygiena rukou, prevence pádů a manipulace s léky.
Takzvaný akční plán bude vyvrcholením procesu, který na ministerstvu zdravotnictví začal před čtyřmi lety. Znění bude také vycházet z doporučení EU a Světové zdravotnické organizace. „Plán bude ministerstvo zdravotnictví prezentovat podrobně do měsíce a jednotlivé kroky budu k dispozici ke komunikaci s veřejností," uvedla Jurásková. Ministryně dodala, že ke snižování rizik přispívá také zavádění jednotných postupů ve zdravotnictví, k čemuž napomáhají akreditace zařízení.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina
autor: (ČTK)
„Jsou to poškození všech stupňů, od malých až po ta závažná," uvedl David Marx ze Spojené akreditační komise ČR. Závažnou újmu podle něj utrpí asi tři procenta hospitalizovaných, většinou kvůli nemocničním nákazám. „Pacient je třeba dobře vyléčen, dobře odoperován, ale dostane nějakou infekci, která mu výrazně zhorší zdravotní stav, případně může vést k jeho úmrtí," přiblížil Marx.
V nemocnicích je ale také důležitá například správná identifikace pacienta, hygiena rukou, prevence pádů a manipulace s léky.
Takzvaný akční plán bude vyvrcholením procesu, který na ministerstvu zdravotnictví začal před čtyřmi lety. Znění bude také vycházet z doporučení EU a Světové zdravotnické organizace. „Plán bude ministerstvo zdravotnictví prezentovat podrobně do měsíce a jednotlivé kroky budu k dispozici ke komunikaci s veřejností," uvedla Jurásková. Ministryně dodala, že ke snižování rizik přispívá také zavádění jednotných postupů ve zdravotnictví, k čemuž napomáhají akreditace zařízení.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina
autor: (ČTK)
středa 20. ledna 2010
ČEŠTÍ ONKOLOGOVÉ JSOU ŠPIČKA, ZAOSTÁVAJÍ V KOMUNIKACI
Lidé s rakovinou mají v ČR přístup ke stejným metodám léčby i lékům jako pacienti v západní Evropě. V čem však česká onkologie i přes zlepšení posledních let pokulhává, je komunikace.
Čeští zdravotníci se dosud nenaučili přikládat komunikaci s pacienty a příbuznými stejný význam jako například jejich kolegové ve Velké Británii.
Na tiskové konferenci k 75. výročí založení Masarykova onkologického ústavu v Brně to řekl ředitel ústavu a předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.
Podle Vorlíčka jsou přitom právě na komunikaci pacienti citliví. „Je to legrační, ale to, co na nás lidé nejvíc oceňují, je to, že s nimi mluvíme, že je neodbýváme, že s nimi jednáme jako s lidmi a ne jako s věcmi, což se v českém zdravotnictví stále ještě děje," uvedl.
Za západní Evropou však podle ředitele zaostává také přístup českých pacientů. V nadsázce řekl, že o auto se starají lépe než o sebe. „My počkáme, až onemocnění dostaneme, přijdeme k lékaři a řekneme, uzdravte nás a my budeme dál kouřit, nezdravě jíst, stresovat se a málo se hýbat," popsal.
Podle něj navíc lidé nevyužívají preventivních programů, jejichž cílem je zjistit rakovinu v počátečním stádiu, kdy je dobře léčitelná. „České screeningové programy nejsou dostatečně využívány. I když jsou placené pojišťovnou a dostupné," uvedl.
Onkologický ústav k 75. výročí založení, které v lednu slaví, vydal publikaci. Autorka Věra Linhartová dnes novinářům řekla, že ústav vznikl jako zařízení pro těžce nemocné, které jiné nemocnice v Brně odmítaly, především pacienty s tuberkulózou a rakovinou.
S myšlenkou založení přišla Lucie Bakešová, dcera lékaře a badatele z Moravského krasu Jindřicha Wankla. Podle Linhartové je obdivuhodné, že za vznik ústavu i peníze nutné na jeho zřízení bojovala v době, kdy jí bylo 75 let.
Myšlenku, aby se v ústavu kromě léčení i bádalo, zase prosadil její syn Jaroslav Bakeš. Podle Linhartové Bakeš, vynikající chirurg, předtím vybudoval chirurgické oddělení ve svatoanenské nemocnici, když se však po založení lékařské fakulty měnilo v kliniku, nestal se přednostou on, ale Pražan Julius Petřivalský.
Nepřátelství a rivalita mezi oběma muži paradoxně onkologii pomohla. Bakeš začal s vehemencí budovat novou chirurgii na Žlutém kopci. Musel přitom překonávat nesouhlas Petřivalského a jeho stoupenců z lékařské fakulty.
Po založení chirurgické nemocnice pomáhal i vzniku Masarykova onkologického ústavu, jehož zřízení prosazovala jeho matka. Tehdejší Dům útěchy - Masarykova léčebna však byl založen až po jeho smrti. Bakešová se otevření dožila, ale nejspíš se ho už sama neúčastnila. Byla vážně nemocná.
Název zdroje: ZDN.cz
Čeští zdravotníci se dosud nenaučili přikládat komunikaci s pacienty a příbuznými stejný význam jako například jejich kolegové ve Velké Británii.
Na tiskové konferenci k 75. výročí založení Masarykova onkologického ústavu v Brně to řekl ředitel ústavu a předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.
Podle Vorlíčka jsou přitom právě na komunikaci pacienti citliví. „Je to legrační, ale to, co na nás lidé nejvíc oceňují, je to, že s nimi mluvíme, že je neodbýváme, že s nimi jednáme jako s lidmi a ne jako s věcmi, což se v českém zdravotnictví stále ještě děje," uvedl.
Za západní Evropou však podle ředitele zaostává také přístup českých pacientů. V nadsázce řekl, že o auto se starají lépe než o sebe. „My počkáme, až onemocnění dostaneme, přijdeme k lékaři a řekneme, uzdravte nás a my budeme dál kouřit, nezdravě jíst, stresovat se a málo se hýbat," popsal.
Podle něj navíc lidé nevyužívají preventivních programů, jejichž cílem je zjistit rakovinu v počátečním stádiu, kdy je dobře léčitelná. „České screeningové programy nejsou dostatečně využívány. I když jsou placené pojišťovnou a dostupné," uvedl.
Onkologický ústav k 75. výročí založení, které v lednu slaví, vydal publikaci. Autorka Věra Linhartová dnes novinářům řekla, že ústav vznikl jako zařízení pro těžce nemocné, které jiné nemocnice v Brně odmítaly, především pacienty s tuberkulózou a rakovinou.
S myšlenkou založení přišla Lucie Bakešová, dcera lékaře a badatele z Moravského krasu Jindřicha Wankla. Podle Linhartové je obdivuhodné, že za vznik ústavu i peníze nutné na jeho zřízení bojovala v době, kdy jí bylo 75 let.
Myšlenku, aby se v ústavu kromě léčení i bádalo, zase prosadil její syn Jaroslav Bakeš. Podle Linhartové Bakeš, vynikající chirurg, předtím vybudoval chirurgické oddělení ve svatoanenské nemocnici, když se však po založení lékařské fakulty měnilo v kliniku, nestal se přednostou on, ale Pražan Julius Petřivalský.
Nepřátelství a rivalita mezi oběma muži paradoxně onkologii pomohla. Bakeš začal s vehemencí budovat novou chirurgii na Žlutém kopci. Musel přitom překonávat nesouhlas Petřivalského a jeho stoupenců z lékařské fakulty.
Po založení chirurgické nemocnice pomáhal i vzniku Masarykova onkologického ústavu, jehož zřízení prosazovala jeho matka. Tehdejší Dům útěchy - Masarykova léčebna však byl založen až po jeho smrti. Bakešová se otevření dožila, ale nejspíš se ho už sama neúčastnila. Byla vážně nemocná.
Název zdroje: ZDN.cz
MOTOL: NEJVÍC PĚT HODIN ČEKÁNÍ
Praha - Přijde-li neobjednaný pacient do ambulantní ordinace ve Fakultní nemocnici v Motole, nesmí už jeho čekání na ošetření v žádném případě překročit pět hodin.
"Pokud se tak stane, má právo si na lékaře stěžovat. Vedení nemocnice to bude řešit," řekl MF DNES Petr Kolouch, náměstek oddělení řízení kvality nemocnice. Nemocnice se totiž rozhodla v rámci zvyšování spokojenosti pacientů a kvality péče udělat maximum pro to, aby se čekací doby zkrátily.
"Lidé často píší stížnosti, ne všechny jsou ale oprávněné. Pokud někdo čeká půl hodiny nebo hodinu neobjednaný, s neakutním stavem, stížnost není většinou na místě," uvedla mluvčí nemocnice Eva Jurinová. Dodala, že rozhodnutí o maximální délce čekání se ale vztahuje pouze k případům mimo přímé ohrožení života.
"Pracujeme také na úpravě systému elektronického objednávání. Pro ty, kteří přijdou bez ohlášení, jsme dále vyčlenili u každého oddělení zvláštní ordinaci, která je otevřena 24 hodin denně. Nedochází tedy k tomu, že by řádně objednaní lidé museli čekat, protože by lékař ošetřoval jiné, neobjednané pacienty," vysvětlil Kolouch. Právě on je jedním z těch, kteří se loni v dubnu až září zabývali analýzou čekací doby v ambulancích.
Podle něj výsledky motolské nemocnice vyšly ve srovnání s jinými evropskými státy dobře. Například ve Španělsku prý předloni i na urgentním příjmu dosahovaly čekací doby 14 hodin. Ve Velké Británii lidé čekali v nemocnici na ošetření i 12 hodin.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha
Název zdroje: Jihlavský deník
Datum vydání: 19.01.2010
"Pokud se tak stane, má právo si na lékaře stěžovat. Vedení nemocnice to bude řešit," řekl MF DNES Petr Kolouch, náměstek oddělení řízení kvality nemocnice. Nemocnice se totiž rozhodla v rámci zvyšování spokojenosti pacientů a kvality péče udělat maximum pro to, aby se čekací doby zkrátily.
"Lidé často píší stížnosti, ne všechny jsou ale oprávněné. Pokud někdo čeká půl hodiny nebo hodinu neobjednaný, s neakutním stavem, stížnost není většinou na místě," uvedla mluvčí nemocnice Eva Jurinová. Dodala, že rozhodnutí o maximální délce čekání se ale vztahuje pouze k případům mimo přímé ohrožení života.
"Pracujeme také na úpravě systému elektronického objednávání. Pro ty, kteří přijdou bez ohlášení, jsme dále vyčlenili u každého oddělení zvláštní ordinaci, která je otevřena 24 hodin denně. Nedochází tedy k tomu, že by řádně objednaní lidé museli čekat, protože by lékař ošetřoval jiné, neobjednané pacienty," vysvětlil Kolouch. Právě on je jedním z těch, kteří se loni v dubnu až září zabývali analýzou čekací doby v ambulancích.
Podle něj výsledky motolské nemocnice vyšly ve srovnání s jinými evropskými státy dobře. Například ve Španělsku prý předloni i na urgentním příjmu dosahovaly čekací doby 14 hodin. Ve Velké Británii lidé čekali v nemocnici na ošetření i 12 hodin.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha
Název zdroje: Jihlavský deník
Datum vydání: 19.01.2010
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)