Liberecký kraj – "Bylo by dobré, kdyby se lékař představil a před operací bych ráda znala způsob a průběh operace i jméno operujícího lékaře. Vizitky občas nepřečteme, nebo se stydíme na ně civět."
To je jen jeden ze vzkazů, které 3 tisíce lidí vyplnily do dotazníků v rámci projektu Kvalita očima pacientů, jež zkoumá spokojenost
hospitalizovaných lidí. Průzkumu se zúčastnila i čtveřice nemocnic v Liberci, Jablonci nad Nisou, České Lípě a Jilemnici. Výsledky jsou více než uspokojivé, jablonecká a jilemnická nemocnice dosáhly na nejvyšší možný rating spokojenosti A+, liberecká a českolipská na druhý nejlepší A– . Přesto však mezi stovkami spokojených respondentů zaznívá společná nota: lékaři by se mohli víc chovat jako lidi – častěji zdravit,představovat se a více říkat o naší diagnóze jazykem,jemuž rozumíme.
Potvrzuje to zakladatel agentury STEM/MARK, která průzkum provedla Tomáš Raiter. "Je to stará bolest našeho zdravotnictví. Zdravit a něco vysvětlovat, to je věc, která u nás nemá tradici, a zejména starší lékaři příliš nejdou příkladem těm mladším. Zdravotnictví je přitom z 80% o komunikaci,"tvrdí Raiter.
To je jen jeden ze vzkazů, které 3 tisíce lidí vyplnily do dotazníků v rámci projektu Kvalita očima pacientů, jež zkoumá spokojenost
hospitalizovaných lidí. Průzkumu se zúčastnila i čtveřice nemocnic v Liberci, Jablonci nad Nisou, České Lípě a Jilemnici. Výsledky jsou více než uspokojivé, jablonecká a jilemnická nemocnice dosáhly na nejvyšší možný rating spokojenosti A+, liberecká a českolipská na druhý nejlepší A– . Přesto však mezi stovkami spokojených respondentů zaznívá společná nota: lékaři by se mohli víc chovat jako lidi – častěji zdravit,představovat se a více říkat o naší diagnóze jazykem,jemuž rozumíme.
Potvrzuje to zakladatel agentury STEM/MARK, která průzkum provedla Tomáš Raiter. "Je to stará bolest našeho zdravotnictví. Zdravit a něco vysvětlovat, to je věc, která u nás nemá tradici, a zejména starší lékaři příliš nejdou příkladem těm mladším. Zdravotnictví je přitom z 80% o komunikaci,"tvrdí Raiter.
Nutno podotknout, že stížnosti na chování lékařů zaznívají nejen ze čtveřice krajských nemocnic, ale odevšad. Nejvíce z Nemocnice Na Bulovce a Thomayerovy nemocnice, které dopadly v průzkumu spokojenosti nejhůř a odešly z něj s ratingem B.
"Přitom pacient, se kterým lékař srozumitelně mluví, je informovaný pacient. A takový i lépe spolupracuje a rychleji se uzdraví. Má to vliv i na ekonomiku, neboť rychlejší vyléčení znamená kratší pracovní neschopnost," vysvětluje Raiter.
Souhlasí s tím i ředitel Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici Jiří Kalenský. Jeho špitál se v hodnocení pacientů umístil nejlépe, přesto si je ředitel vědom toho, že zlepšovat komunikaci s pacienty je nikdy nekončící boj.
"Polovina všech nemocí vzniká pod vlivem psychické nevyrovnanosti. A pokud bude populace stále nemocnější, budeme si i její psychiku muset více hýčkat," říká Kalenský.
Lékař podle něj musí být z padesáti procent komediant a z padesáti procent odborník. Drobnější nedostatky pak prý jdou stranou, neboť podání ruky a pozdrav si pacient pamatuje. "Komunikace je alfou a omegou všech hodnocení, proto mě nepřekvapuje, že na ni kladou pacienti takový důraz," přisvědčil krajský radní pro zdravotnictví Pavel Novák (ČSSD).
Krajská nemocnice Liberec se v průzkumu umísťuje už řadu let podobně. Zde varoval Tomáš Raiter před vzrůstajícími nároky pacientů, kteří přicházejí do nemocnic nejen poučeni, ale i připraveni chtít to, nač mají právo. A zde by nemocnice neměly zaspat, neboť stárnoucí populace bude stále náročnější. "Naší nemocnici nepřispělo, že se tu třikrát za jeden rok měnilo vedení. O svých slabých stránkách nicméně víme a pracujeme na jejich odstranění," podotkl šéf liberecké nemocnice Jiří Veselka.
Výsledky průzkumu by ovšem neměly být využity k tvorbě jakéhosi žebříčku nemocnic. Srovnávat jednu s druhou je totiž nespravedlivé. Jilemnice má například výhodu, že jde o malé zařízení s velkou hustotou nemocnic v blízkém okolí, což vede ke konkurenci a tím i zlepšování služeb. Oproti tomu Česká Lípa je na periferii a navíc jí škodí zastaralý stav budov a majetku. Na toto ovšem pacienti v dotaznících nehledí.
V průzkumu Kvalita očima pacientů nefigurovaly malé špitály, jako například městské nemocnice v Turnově a Semilech. Podle Tomáše Raitera jsou ale pacienty hodnoceny vůbec nejlépe, neboť domácí prostředí a známost personálu hraje v psychice pacienta velkou roli. "Jakékoliv změny, které management v takových malých nemocnicích podnikne, se daleko rychleji podaří prosadit," vysvětlil.
"Lékař musí být z poloviny komediant a z druhé poloviny odborník. To jsem se naučil před 20 lety na západě a platí to dodnes." Jiří Kalenský, ředitel Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici
"Přitom pacient, se kterým lékař srozumitelně mluví, je informovaný pacient. A takový i lépe spolupracuje a rychleji se uzdraví. Má to vliv i na ekonomiku, neboť rychlejší vyléčení znamená kratší pracovní neschopnost," vysvětluje Raiter.
Souhlasí s tím i ředitel Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici Jiří Kalenský. Jeho špitál se v hodnocení pacientů umístil nejlépe, přesto si je ředitel vědom toho, že zlepšovat komunikaci s pacienty je nikdy nekončící boj.
"Polovina všech nemocí vzniká pod vlivem psychické nevyrovnanosti. A pokud bude populace stále nemocnější, budeme si i její psychiku muset více hýčkat," říká Kalenský.
Lékař podle něj musí být z padesáti procent komediant a z padesáti procent odborník. Drobnější nedostatky pak prý jdou stranou, neboť podání ruky a pozdrav si pacient pamatuje. "Komunikace je alfou a omegou všech hodnocení, proto mě nepřekvapuje, že na ni kladou pacienti takový důraz," přisvědčil krajský radní pro zdravotnictví Pavel Novák (ČSSD).
Krajská nemocnice Liberec se v průzkumu umísťuje už řadu let podobně. Zde varoval Tomáš Raiter před vzrůstajícími nároky pacientů, kteří přicházejí do nemocnic nejen poučeni, ale i připraveni chtít to, nač mají právo. A zde by nemocnice neměly zaspat, neboť stárnoucí populace bude stále náročnější. "Naší nemocnici nepřispělo, že se tu třikrát za jeden rok měnilo vedení. O svých slabých stránkách nicméně víme a pracujeme na jejich odstranění," podotkl šéf liberecké nemocnice Jiří Veselka.
Výsledky průzkumu by ovšem neměly být využity k tvorbě jakéhosi žebříčku nemocnic. Srovnávat jednu s druhou je totiž nespravedlivé. Jilemnice má například výhodu, že jde o malé zařízení s velkou hustotou nemocnic v blízkém okolí, což vede ke konkurenci a tím i zlepšování služeb. Oproti tomu Česká Lípa je na periferii a navíc jí škodí zastaralý stav budov a majetku. Na toto ovšem pacienti v dotaznících nehledí.
V průzkumu Kvalita očima pacientů nefigurovaly malé špitály, jako například městské nemocnice v Turnově a Semilech. Podle Tomáše Raitera jsou ale pacienty hodnoceny vůbec nejlépe, neboť domácí prostředí a známost personálu hraje v psychice pacienta velkou roli. "Jakékoliv změny, které management v takových malých nemocnicích podnikne, se daleko rychleji podaří prosadit," vysvětlil.
"Lékař musí být z poloviny komediant a z druhé poloviny odborník. To jsem se naučil před 20 lety na západě a platí to dodnes." Jiří Kalenský, ředitel Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici
Zdroj: Liberecký deník
Str.: 1
Rubrika: Titulní strana
