Vadí také brzké ranní buzení a nesrozumitelné odpovědi lékařů * Ředitelé nejlepších zařízení dostanou odměnu
Jdete do nemocnice a máte obavy, jaké to tam bude? Nejsou bezdůvodné. Potvrdil to i výzkum ministerstva zdravotnictví ve všech fakultních nemocnicích, které přímo řídí, a ve dvanácti psychiatrických léčebnách.
Hodnotila se kvalita služeb, nikoli tedy léčení. Výzkum se uskutečnil koncem loňského roku ve 27 zdravotnických zařízeních a na padesát otázek odpovídalo přes 23 tisíc pacientů.
Ministerstvo oslovilo všechny pacienty propuštěné v listopadu loňského roku z nemocnic, které řídí, a z 12 psychiatrických léčeben. Každý dostal den před propuštěním do domácího ošetřování dotazník. Podmínkou bylo, že ho musí vyplnit bez přítomnosti zdravotnického personálu, aby mu nemohl radit, co má zaškrtnout. Dotazník byl anonymní a pacienti ho dali do přiložené obálky, tu zalepili a odevzdali do sběrného boxu. Teprve pak ho získali pracovníci výzkumu.
Radosti moc nebylo
Výsledek šetření nebyl příliš radostný: pacienti nejvíc postrádají v nemocnicích rozhovory s lékařem o svých zdravotních obtížích, vadí jim brzké ranní buzení, kritizují hygienu na toaletách a chybí jim soukromí.
"Nejméně dobře hodnocené bylo soukromí pacientů, a to proto, že při rozhovoru pacienta s lékařem o jeho zdravotním stavu u toho vždy byla ještě další osoba, která tam být neměla," řekla Právu ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová. A pokračovala neméně závažným zjištěním:
"Pro mne je nesmírně zarážející, že velká nespokojenost byla s hygienou zařízení, což mi přijde nesmírně smutné. Jaké já mám zkušenosti, bývá to opravdu velmi špatné," uvedla ministryně. Z výzkumu dál vyšly najevo i některé další slabiny českého zdravotnictví z pohledu pacientů. V nemocnicích jsou to zejména: * představování lékařů, * srozumitelnost odpovědí lékaře,
* potřeba většího zapojení do rozhodování o vlastní léčbě,
* ochota lékaře rozptýlit obavy a strach pacienta a důvěra v ošetřujícího lékaře.
V psychiatrických léčebnách se k tomu ještě přidává dojem z prvního kontaktu s léčebnou, nedostatek informací o zdravotním stavu a dalším průběhu léčby, nedostatečná úcta a respekt ze strany zdravotnického personálu, rychlost pomoci ze strany personálu a nízká frekvence hovorů s lékařem.
Nejlepší jsou v Ostravě
"Stejně jako v předchozím šetření jsou pacienti nejvíce spokojeni s kvalitou služeb ve fakultních nemocnicích Ostrava, Plzeň a Hradec Králové. Ve specializovaných zařízeních je nejlépe hodnocen Masarykův onkologický ústav v Brně, který získal nejvyšší hodnocení z 27 zdravotnických zařízení," řekla Právu náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéta Hellerová.
Nejhůře se z pohledu pacientů umístily pražská FN Bulovka, Královské Vinohrady a Brno.
V sestrách vede Homolka
Na otázku, jaká je spokojenost s lékaři a zdravotními sestrami, většinou přílišná spokojenost nebyla. Přesto v lékařích zvítězil Masarykův onkologický ústav v Brně před pražskou Nemocnicí Na Homolce. Se zdravotními sestrami byli pacienti nejvíce spokojeni v Nemocnici Na Homolce a ve Fakultní nemocnici v Ostravě a v Plzni.
A na jakých odděleních byli s léčbou pacienti spokojeni nejvíce? Zvítězila nukleární medicína před pracovním lékařstvím, plastickou chirurgií, rehabilitací, onkologií a radiologií, hematologií, cévní chirurgií, neurologií a oftalmologií. Naopak nejníže byla hodnocena péče porodnických oddělení a psychiatrie.
"Nemůžeme to ale tak brát," tvrdí Tomáš Raiter za řešitele projektu. Podle něj špatné umístění porodnic a psychiatrie vůbec nevypovídá o špatném přístupu lékařů a sester. "Jde o specifické pacienty, kteří jsou ke všemu výrazně kritičtější. Stejně vycházejí průzkumy spokojenosti i jinde ve světě," vysvětlil odborník.
Odvolání i prémie
Ministerstvo si pochvaluje, že získalo statisticky podložené informace o kvalitě poskytovaných zdravotních služeb v jednotlivých zařízeních. "Vedení nemocnic tak může cíleně zlepšovat služby, a to až do úrovně jednotlivých oddělení," říká Filipiová.
Její náměstek Marek Šnajdr Právu řekl, že ředitelé nemocnic dostanou výsledky výzkumu. U těch nejhůře hodnocených to může vést ministerstvo i k úvaze o odvolání ředitele, pokud náprava nepřijde rychle. Ti ředitelé, kteří stojí v čele nemocnic umístěných na nejlepších příčkách, se mohou těšit na prémie.
Ministerstvo dokonce vyzve zdravotní pojišťovny, aby přihlížely k výsledkům spokojenosti pacientů při placení zdravotní péče té které nemocnici.
"Spokojený pacient se léčí rychleji, zkracuje se pracovní neschopnost. A nám jde o spokojeného pacienta. Proto se ve výzkumu bude pravidelně pokračovat," uzavřela Filipiová.
Spokojenost pacientů ve FN (v %)
1. FN Ostrava
2. FN Plzeň
3. FN Hradec Králové
4. FN U sv. Anny v Brně
5. VFN Praha
6. FN Olomouc
7. FN Thomayerova v Praze
8. FN Motol Praha
9. FN Vinohrady Praha
10. FN Brno
11. FN Bulovka Praha
Průměr:
82,6
81,8
81,2
78,7
78,5
78,5
77,6
77,5
76,2
75,0
74,3
79,4
Spokojenost pacientů s lékaři (v %)
1. Masarykův onkologický ústav Brno
2. Nemocnice Na Homolce, Praha
3. FN Ostrava
4. FN Plzeň
5. FN Hradec Králové
6. VFN Praha
7. Úrazová nemocnice Brno
8. FN Motol, Praha
9. FN Olomouc
10. Thomayerova nemocnice Praha
11. FN Král. Vinohrady, Praha
12. FN U sv. Anny v Brně
13. FN Na Bulovce, Praha
14. FN Brno
15. Ústav pro péči o matku a dítě
Půměr
87,7
82,2
80,6
80,2
80,1
79,7
78,6
78,5
78,0
77,3
76,7
76,1
75,4
74,9
74,1
78,7
Spokojenost pacientů se sestrami (v %)
1. Nemocnice Na Homolce, Praha
2. FN Ostrava
3. FN Plzeň
4. Masarykův OÚ Brno
5. FN Hr. Králové
6. Úraz. nemocnice Brno
7. FN U Sv. Anny Brno
8. Ústav pro péči o matku a dítě, Praha
9. Thomayerova, Praha
10. FN Olomouc
11. VFN Praha
12. FN Král. Vinohrady, Praha
13. FN Motol, Praha
14. FN Brno
15. FN Bulovka, Praha
Průměr
82,6
82,0
81,5
81,4
80,7
79,3
78,5
77,6
75,3
75,3
74,3
73,9
73,1
72,3
71,5
77,3
Zdroj všech tabulek: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Nemocnice podle kvality A+ (významně nadstandardní): FN Ostrava, FN Plzeň, FN Hr. Králové, Masarykův onkologický ústav Brno, Nemocnice Na Homolce Praha A (nadstandardní): nikdo A- (standardní): Ústav pro péči o matku a dítě Praha B+ (mírně pod standardem): FN U sv. Anny v Brně, VFN Praha, FN Olomouc B (pod standardem): FN Thomayerova Praha, FN Motol Praha B- (významně pod standardem): FN Vinohrady Praha, Brno, Bulovka Praha Zdroj - Ministerstvo zdravotnictví ČR
Název zdroje: Právo
pondělí 27. dubna 2009
JAK VYBRAT NEMOCNICI
* Neváhejte se zeptat lékaře, který vás do nemocnice posílá, zda má s daným zařízením zkušenosti, i na jeho názor na kvalitu jednotlivých lékařů.
* Poptejte se ve svém okolí, kdo z vašich přátel či známých má zkušenosti s problémem podobným vašemu, v jaké nemocnici jej ošetřovali a jak zde byl spokojen.
* Podívejte se na internetové stránky nemocnice, většina z nich popisuje rozsah péče (druh a počet výkonů), kterou poskytuje, včetně informací o kvalitě lékařského týmu a o výsledcích péče (počet komplikací apod.).
* Zjistěte si, zda má nemocnice akreditaci, kterou lze přirovnat k hvězdičkování hotelů.
* Pokud půjdete na operaci do nemocnice, zajděte do ní předem v roli návštěvníka. Všímejte si, jak je v nemocnici uklizeno a čisto, jak vypadají toalety a koupelny pro pacienty, jak se chová personál, zda není na chodbách cítit cigaretový kouř. Důležité je též, jak se k vám budou chovat například sestra či lékař, požádáte-li je o nějaké informace.
Název zdroje: Právo
* Poptejte se ve svém okolí, kdo z vašich přátel či známých má zkušenosti s problémem podobným vašemu, v jaké nemocnici jej ošetřovali a jak zde byl spokojen.
* Podívejte se na internetové stránky nemocnice, většina z nich popisuje rozsah péče (druh a počet výkonů), kterou poskytuje, včetně informací o kvalitě lékařského týmu a o výsledcích péče (počet komplikací apod.).
* Zjistěte si, zda má nemocnice akreditaci, kterou lze přirovnat k hvězdičkování hotelů.
* Pokud půjdete na operaci do nemocnice, zajděte do ní předem v roli návštěvníka. Všímejte si, jak je v nemocnici uklizeno a čisto, jak vypadají toalety a koupelny pro pacienty, jak se chová personál, zda není na chodbách cítit cigaretový kouř. Důležité je též, jak se k vám budou chovat například sestra či lékař, požádáte-li je o nějaké informace.
Název zdroje: Právo
úterý 21. dubna 2009
PRÁV PACIENTŮ JE HODNĚ, MÁLO JE ALE ZNÁME
Práv pacientů je hodně. Ale málo je využíváme. Většinou u lékaře mlčíme nebo jen řekneme své problémy.
Nepodílíme se ale na léčbě, protože se bojíme lékaři "do toho" mluvit. Přitom ke každé léčbě musíme dát souhlas.
Přinášíme souhrn těch nejdůležitějších práv pacientů a jednu radu: nebojme se jich využívat.
* Poskytnout zdravotní péči musí lékař vždy v akutních případech, kdy hrozí bezprostředně újma na zdraví či životě pacienta.
* Jakýkoli výkon v oblasti péče o zdraví může být proveden pouze za podmínky, že k němu poskytnete svobodný a informovaný souhlas. Abyste mohli poskytnout k vyšetřovacímu či léčebnému výkonu svůj souhlas, musíte vědět, s čím máte souhlasit. Máte tedy právo být informován o účelu a povaze poskytované zdravotní péče a každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu, jakož i o jeho důsledcích, alternativách a rizicích.
* Máte právo, poté co jste byli náležitě informováni o potřebném zdravotním výkonu, potřebnou péči odmítnout. V takovém případě si váš ošetřující lékař vyžádá od vás písemné prohlášení (písemný revers) o odmítnutí zdravotního výkonu či hospitalizace, opatřený vaším podpisem.
* Máte právo znát veškeré informace shromažďované o vašem zdravotním stavu ve zdravotnické dokumentaci nebo v jiných zápisech, které se vztahují k vašemu zdravotnímu stavu. V případě, že se nespokojíte s ústně podanou informací ze strany zdravotnických pracovníků, máte právo na zpřístupnění zdravotnické dokumentace k nahlížení, máte rovněž právo na pořizování jejich výpisů, opisů či kopií, a to ve lhůtě do 30 dnů od podání žádosti zdravotnickému zařízení.
* Poučení o zákroku je vaším právem, ale máte rovněž i právo nebýt informován, máte právo se takového poučení zcela vzdát nebo pověřit k přijetí poučení jinou osobu (osobu blízkou nebo jakoukoliv jinou osobu, kterou si sami určíte).
V případě, že sdělení informací je však ve vašem zájmu či v zájmu ochrany ostatních osob (např. jedná-li se o infekční onemocnění), budete ze strany zdravotnických pracovníků informován i přesto, že poučení o svém zdravotním stavu odmítáte.
* Je pouze na vás, zda si přejete, aby údaje o vašem zdravotním stavu byly sdělovány dalším osobám.
* Máte právo určit si osobu či osoby, které mohou být informovány o vašem zdravotním stavu, a máte právo určit si rozsah informací, které jim mohou být poskytovány. Touto osobou může být jak příslušník rodiny, tak i kterákoliv jiná osoba bez příbuzenského vztahu. Při určení osoby, která může být informována o vašem zdravotním stavu, zároveň určíte, zda této osobě náleží též právo nahlížet do zdravotnické dokumentace a právo na pořízení jejích výpisů, opisů či kopií.
* Máte rovněž právo vyslovit úplný zákaz s podáváním informací o vašem zdravotním stavu jakékoliv osobě. Určení jednotlivých osob nebo vyslovení zákazu podávání informací můžete kdykoliv změnit či zcela odvolat.
* Jestliže pacient je ve stavu, kdy nemůže určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, mají právo na aktuální informace o zdravotním stavu pouze osoby blízké (osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní).
* Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, příčinách úmrtí a výsledku pitvy, pokud byla provedena, mají osoby blízké zemřelému pacientu, pokud se pacient za svého života nevyslovil jinak a sdělování těchto informací některé osobě blízké či všem nezakázal. Tyto osoby mají rovněž právo v přítomnosti zdravotnického pracovníka nahlížet do zdravotnické dokumentace nebo jiných zápisů vztahujících se ke zdravotnímu stavu pacienta, jakož i právo na pořízení výpisů, opisů nebo kopií těchto dokumentů.
Jedině osoby blízké a pouze tehdy, je-li to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví dalších osob, mají v případě, že zemřelý pacient vyslovil zákaz poskytování informací o jeho zdravotním stavu, právo na informace o zdravotním stavu, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace.
***
S jakými příznaky vždy k lékaři
Neustupující bolest neznámého původu
Krev ve stolici
Krev v moči
Krev v hlenu z dýchacích cest
Déletrvající teploty
Neodůvodnitelné hubnutí
Hmatný útvar neznámého původu kdekoliv na těle
Nehojící se projevy na kůži
Porucha vyprazdňování stolice nebo moči
Opakované zvracení bez příčiny
Přetrvávající kašel nebo chrapot
U malých dětí změna chování, neprospívání, nechuť k pohybu a kontaktu
Nepodílíme se ale na léčbě, protože se bojíme lékaři "do toho" mluvit. Přitom ke každé léčbě musíme dát souhlas.
Přinášíme souhrn těch nejdůležitějších práv pacientů a jednu radu: nebojme se jich využívat.
* Poskytnout zdravotní péči musí lékař vždy v akutních případech, kdy hrozí bezprostředně újma na zdraví či životě pacienta.
* Jakýkoli výkon v oblasti péče o zdraví může být proveden pouze za podmínky, že k němu poskytnete svobodný a informovaný souhlas. Abyste mohli poskytnout k vyšetřovacímu či léčebnému výkonu svůj souhlas, musíte vědět, s čím máte souhlasit. Máte tedy právo být informován o účelu a povaze poskytované zdravotní péče a každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu, jakož i o jeho důsledcích, alternativách a rizicích.
* Máte právo, poté co jste byli náležitě informováni o potřebném zdravotním výkonu, potřebnou péči odmítnout. V takovém případě si váš ošetřující lékař vyžádá od vás písemné prohlášení (písemný revers) o odmítnutí zdravotního výkonu či hospitalizace, opatřený vaším podpisem.
* Máte právo znát veškeré informace shromažďované o vašem zdravotním stavu ve zdravotnické dokumentaci nebo v jiných zápisech, které se vztahují k vašemu zdravotnímu stavu. V případě, že se nespokojíte s ústně podanou informací ze strany zdravotnických pracovníků, máte právo na zpřístupnění zdravotnické dokumentace k nahlížení, máte rovněž právo na pořizování jejich výpisů, opisů či kopií, a to ve lhůtě do 30 dnů od podání žádosti zdravotnickému zařízení.
* Poučení o zákroku je vaším právem, ale máte rovněž i právo nebýt informován, máte právo se takového poučení zcela vzdát nebo pověřit k přijetí poučení jinou osobu (osobu blízkou nebo jakoukoliv jinou osobu, kterou si sami určíte).
V případě, že sdělení informací je však ve vašem zájmu či v zájmu ochrany ostatních osob (např. jedná-li se o infekční onemocnění), budete ze strany zdravotnických pracovníků informován i přesto, že poučení o svém zdravotním stavu odmítáte.
* Je pouze na vás, zda si přejete, aby údaje o vašem zdravotním stavu byly sdělovány dalším osobám.
* Máte právo určit si osobu či osoby, které mohou být informovány o vašem zdravotním stavu, a máte právo určit si rozsah informací, které jim mohou být poskytovány. Touto osobou může být jak příslušník rodiny, tak i kterákoliv jiná osoba bez příbuzenského vztahu. Při určení osoby, která může být informována o vašem zdravotním stavu, zároveň určíte, zda této osobě náleží též právo nahlížet do zdravotnické dokumentace a právo na pořízení jejích výpisů, opisů či kopií.
* Máte rovněž právo vyslovit úplný zákaz s podáváním informací o vašem zdravotním stavu jakékoliv osobě. Určení jednotlivých osob nebo vyslovení zákazu podávání informací můžete kdykoliv změnit či zcela odvolat.
* Jestliže pacient je ve stavu, kdy nemůže určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, mají právo na aktuální informace o zdravotním stavu pouze osoby blízké (osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní).
* Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, příčinách úmrtí a výsledku pitvy, pokud byla provedena, mají osoby blízké zemřelému pacientu, pokud se pacient za svého života nevyslovil jinak a sdělování těchto informací některé osobě blízké či všem nezakázal. Tyto osoby mají rovněž právo v přítomnosti zdravotnického pracovníka nahlížet do zdravotnické dokumentace nebo jiných zápisů vztahujících se ke zdravotnímu stavu pacienta, jakož i právo na pořízení výpisů, opisů nebo kopií těchto dokumentů.
Jedině osoby blízké a pouze tehdy, je-li to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví dalších osob, mají v případě, že zemřelý pacient vyslovil zákaz poskytování informací o jeho zdravotním stavu, právo na informace o zdravotním stavu, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace.
***
S jakými příznaky vždy k lékaři
Neustupující bolest neznámého původu
Krev ve stolici
Krev v moči
Krev v hlenu z dýchacích cest
Déletrvající teploty
Neodůvodnitelné hubnutí
Hmatný útvar neznámého původu kdekoliv na těle
Nehojící se projevy na kůži
Porucha vyprazdňování stolice nebo moči
Opakované zvracení bez příčiny
Přetrvávající kašel nebo chrapot
U malých dětí změna chování, neprospívání, nechuť k pohybu a kontaktu
MZ UVEŘEJNILO VÝSLEDKY PRŮZKUMU KVALITY NEMOCNIC
Ministerstvo zdravotnictví již podruhé uskutečnilo ve všech přímo řízených nemocnicích a dvanácti psychiatrických léčebnách průzkum s názvem "Kvalita očima pacientů", jehož se zúčastnilo přes 23 tisíc respondentů.
Podle ministryně zdravotnictví Daniely Filipiové jde o jediný relevantní výzkum v České republice srovnatelný s mezinárodními standardy. Proběhl v listopadu a začátkem prosince loňského roku ve 27 zdravotnických zařízeních. Návratnost dotazníků přesáhla 70 %. Z měření vyplynulo, že kvalita zdravotní péče poskytovaná pacientům ve sledovaných zdravotnických zařízeních přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR dosahuje velmi dobrého standardu nebo se k němu blíží. Pozitivně jsou pacienty hodnoceny zejména doba čekání na přijetí vzhledem ke zdravotnímu stavu, dodržování termínu přijetí, kontinuita informací od personálu, frekvence návštěv ošetřujícího lékaře, tišení bolesti, zapojení rodiny nebo informace o péči a užívání léků po propuštění.
"Stejně jako v předchozím šetření jsou nejvíce spokojeni pacienti z fakultních nemocnic v Ostravě, Plzni a Hradci Králové. Ze specializovaných zařízení je nejlépe hodnocen Masarykův onkologický ústav, který získal nejvyšší hodnocení ze všech 27 zdravotnických zařízení," představila výsledky průzkumu náměstkyně MZ pro zdravotní péči Markéta Hellerová. "Za velmi pozitivní považujeme výrazné meziroční zlepšení především v oblastech, kde byly při předchozím šetření s kvalitou problémy," doplnila.
Nemocnice hospodařící se ziskem měly lepší hodnocení
Pacienti byli nejvíce spokojeni s péčí na odděleních nukleární medicíny, pracovního lékařství, plastické chirurgie, rehabilitace, onkologie a radiologie, hematologie, cévní chirurgie, neurologie a oftalmologie.
Naopak nejhůře je hodnocena péče poskytovaná na porodnických odděleních a psychiatrii. "Získali jsme relevantní, statisticky podložené informace o kvalitě poskytovaných zdravotních služeb v jednotlivých zařízeních. Ty přináší hodnotu nejen široké veřejnosti, ale také vedení nemocnic. Jejich management tak může cíleně zlepšovat služby, a to až do úrovně jednotlivých oddělení," oznámila ministryně.
"Znovu se potvrdilo, že existuje jasný vztah mezi výsledky hospodaření, kvalitou práce managementu nemocnice a spokojeností pacientů. Pacienti hodnotí lépe nemocnice hospodařící se ziskem než ty, které jsou zadlužené a mají problémy s hospodařením. To nepochybně dokazuje, že ekonomická stabilita je jedním z předpokladů kvality," uvedl 1. náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.
Filipiová: Těší mě, že zájem nemocnic roste
Celá metodika výzkumu je k dispozici na internetových stránkách ministerstva zdravotnictví a může ji volně využít kterékoli zdravotnické zařízení. "Jsem velmi potěšena, že se stále zvyšuje počet nestátních zdravotnických zařízení, která mají o metodiku zájem a realizují tyto průzkumy individuálně. Je to jednoznačný důkaz, že jsme na správné cestě ke zkvalitnění celkové péče o pacienta, a vedení jednotlivých zdravotnických zařízení si to velmi dobře uvědomují," vysvětlila náměstkyně Hellerová.
Z výzkumu vyplynuly i některé slabiny českého zdravotnictví z pohledu pacientů. V nemocnicích jsou to zejména rezervy v představování lékařů, nedostatek soukromí při probírání zdravotního stavu, nesrozumitelnost odpovědí lékaře na otázky pacientů, malé zapojení nemocných do rozhodování o vlastní nedostatečná čistota toalet a sprch, příliš časné ranní buzení, nízká ochota lékaře rozptýlit obavy pacienta a malá důvěra v ošetřujícího lékaře. V psychiatrických léčebnách se k tomu přidává ještě špatný dojem z prvního kontaktu s léčebnou, nedostatek informací o zdravotním stavu a dalším průběhu léčby, nedostatečná úcta a respekt ze strany zdravotnického personálu, pomalá pomoc ze strany personálu a nízká frekvence hovorů s lékařem.
Tímto průzkumem se Česká republika připojila k zemím s rozvinutým zdravotnickým systémem, kde existuje jednotná metodika měření kvality, která umožňuje srovnání zdravotnických zařízení i jejich jednotlivých oddělení mezi sebou," řekl náměstek Šnajdr. "Podpora a měření spokojenosti pacientů má nejen rozměr etický a legislativní, ale také významné důsledky ekonomické. Spokojený pacient se uzdraví rychleji, zkracuje se jeho pracovní neschopnost a tím se zvyšuje výkonnost ekonomiky a národní konkurenceschopnost," dodal. "Používání různých neporovnatelných metodik měření kvality v různých zařízeních by bylo neefektivním tříštěním sil a plýtváním, které si naše zdravotnictví nemůže dovolit," dodal vedoucí projektu Tomáš Raiter.
Podle ministryně zdravotnictví Daniely Filipiové jde o jediný relevantní výzkum v České republice srovnatelný s mezinárodními standardy. Proběhl v listopadu a začátkem prosince loňského roku ve 27 zdravotnických zařízeních. Návratnost dotazníků přesáhla 70 %. Z měření vyplynulo, že kvalita zdravotní péče poskytovaná pacientům ve sledovaných zdravotnických zařízeních přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR dosahuje velmi dobrého standardu nebo se k němu blíží. Pozitivně jsou pacienty hodnoceny zejména doba čekání na přijetí vzhledem ke zdravotnímu stavu, dodržování termínu přijetí, kontinuita informací od personálu, frekvence návštěv ošetřujícího lékaře, tišení bolesti, zapojení rodiny nebo informace o péči a užívání léků po propuštění.
"Stejně jako v předchozím šetření jsou nejvíce spokojeni pacienti z fakultních nemocnic v Ostravě, Plzni a Hradci Králové. Ze specializovaných zařízení je nejlépe hodnocen Masarykův onkologický ústav, který získal nejvyšší hodnocení ze všech 27 zdravotnických zařízení," představila výsledky průzkumu náměstkyně MZ pro zdravotní péči Markéta Hellerová. "Za velmi pozitivní považujeme výrazné meziroční zlepšení především v oblastech, kde byly při předchozím šetření s kvalitou problémy," doplnila.
Nemocnice hospodařící se ziskem měly lepší hodnocení
Pacienti byli nejvíce spokojeni s péčí na odděleních nukleární medicíny, pracovního lékařství, plastické chirurgie, rehabilitace, onkologie a radiologie, hematologie, cévní chirurgie, neurologie a oftalmologie.
Naopak nejhůře je hodnocena péče poskytovaná na porodnických odděleních a psychiatrii. "Získali jsme relevantní, statisticky podložené informace o kvalitě poskytovaných zdravotních služeb v jednotlivých zařízeních. Ty přináší hodnotu nejen široké veřejnosti, ale také vedení nemocnic. Jejich management tak může cíleně zlepšovat služby, a to až do úrovně jednotlivých oddělení," oznámila ministryně.
"Znovu se potvrdilo, že existuje jasný vztah mezi výsledky hospodaření, kvalitou práce managementu nemocnice a spokojeností pacientů. Pacienti hodnotí lépe nemocnice hospodařící se ziskem než ty, které jsou zadlužené a mají problémy s hospodařením. To nepochybně dokazuje, že ekonomická stabilita je jedním z předpokladů kvality," uvedl 1. náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.
Filipiová: Těší mě, že zájem nemocnic roste
Celá metodika výzkumu je k dispozici na internetových stránkách ministerstva zdravotnictví a může ji volně využít kterékoli zdravotnické zařízení. "Jsem velmi potěšena, že se stále zvyšuje počet nestátních zdravotnických zařízení, která mají o metodiku zájem a realizují tyto průzkumy individuálně. Je to jednoznačný důkaz, že jsme na správné cestě ke zkvalitnění celkové péče o pacienta, a vedení jednotlivých zdravotnických zařízení si to velmi dobře uvědomují," vysvětlila náměstkyně Hellerová.
Z výzkumu vyplynuly i některé slabiny českého zdravotnictví z pohledu pacientů. V nemocnicích jsou to zejména rezervy v představování lékařů, nedostatek soukromí při probírání zdravotního stavu, nesrozumitelnost odpovědí lékaře na otázky pacientů, malé zapojení nemocných do rozhodování o vlastní nedostatečná čistota toalet a sprch, příliš časné ranní buzení, nízká ochota lékaře rozptýlit obavy pacienta a malá důvěra v ošetřujícího lékaře. V psychiatrických léčebnách se k tomu přidává ještě špatný dojem z prvního kontaktu s léčebnou, nedostatek informací o zdravotním stavu a dalším průběhu léčby, nedostatečná úcta a respekt ze strany zdravotnického personálu, pomalá pomoc ze strany personálu a nízká frekvence hovorů s lékařem.
Tímto průzkumem se Česká republika připojila k zemím s rozvinutým zdravotnickým systémem, kde existuje jednotná metodika měření kvality, která umožňuje srovnání zdravotnických zařízení i jejich jednotlivých oddělení mezi sebou," řekl náměstek Šnajdr. "Podpora a měření spokojenosti pacientů má nejen rozměr etický a legislativní, ale také významné důsledky ekonomické. Spokojený pacient se uzdraví rychleji, zkracuje se jeho pracovní neschopnost a tím se zvyšuje výkonnost ekonomiky a národní konkurenceschopnost," dodal. "Používání různých neporovnatelných metodik měření kvality v různých zařízeních by bylo neefektivním tříštěním sil a plýtváním, které si naše zdravotnictví nemůže dovolit," dodal vedoucí projektu Tomáš Raiter.
pátek 10. dubna 2009
SESTRY SE CHOVAJÍ HŮŘ NEŽ LÉKAŘI, ZJISTILI MEDICI
Praha - Sestry se chovají k pacientům hůř než lékaři. A to zvláště v situaci, kdy jsou s pacientem samy. Jakmile se v ordinaci objeví lékař, řada sestřiček se rázem stává přívětivější.
Zjistili to medici, kteří spolu s MF DNES prověřovali, jestli se zdravotnický personál ve čtyřech náhodně vybraných nemocnicích chová podle pravidel, která se na medicíně učí.
"Co potřebujete? Už jste u nás někdy byl? A proč jdete k nám a ne jinam v Praze?" vybafla místo pozdravu sestra v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici na medika, budoucího lékaře Lukáše Hrzána, který přišel coby "pacient" na pohotovost. "V Thomayerově nemocnici jsem měl pocit, jako by tam řada zaměstnanců v sobotu večer ani nechtěla být, protože je pacienti obtěžují," popisuje to medik. "O půl desáté jde na převazy? To se snad zbláznila," řekla v jeho přítomnosti sestra pacientce.
A scéna odjinud: nemocnice v Mělníku. "To máte od středy a jdete až teď?! No tak si nejdřív běžte zaplatit poplatek," sjela sestra pacienta na uvítanou. Jakmile přišel lékař, vše se změnilo. Tón hlasu i jednání.
"To je lidské, každý se před svým v podstatě nadřízeným chová jinak. Stačí, když přijde kolegyně, a už se sestra víc kontroluje," říká prezidentka asociace sester Dana Jurásková.
Čím to, že se mnohé chovají nepříjemně? Jurásková vysvětluje, že sester je málo a jsou přetížené. Dodává však: "Samozřejmě to není omluva." "Škoda, že je to právě sestra, kdo je ten první kontakt pro pacienta v nemocnici," uvádí další z mediků, kteří testovali nemocnice, Martin Privoznik. Vypráví, jak zrovna viděl starého pána, který se ptal sestry, kam má jít - a dostal automaticky podrážděnou odpověď. "Cítím to všude v českém zdravotnictví - zvláštní nabručenou náladu na pacienty," říká.
Neznamená to ale, že je všechno špatně. Naopak: nemocnice se snaží s problémem bojovat, test chování zdravotníků dopadl celkově mnohem lépe než před dvěma lety.
Viz strana A3
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Zjistili to medici, kteří spolu s MF DNES prověřovali, jestli se zdravotnický personál ve čtyřech náhodně vybraných nemocnicích chová podle pravidel, která se na medicíně učí.
"Co potřebujete? Už jste u nás někdy byl? A proč jdete k nám a ne jinam v Praze?" vybafla místo pozdravu sestra v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici na medika, budoucího lékaře Lukáše Hrzána, který přišel coby "pacient" na pohotovost. "V Thomayerově nemocnici jsem měl pocit, jako by tam řada zaměstnanců v sobotu večer ani nechtěla být, protože je pacienti obtěžují," popisuje to medik. "O půl desáté jde na převazy? To se snad zbláznila," řekla v jeho přítomnosti sestra pacientce.
A scéna odjinud: nemocnice v Mělníku. "To máte od středy a jdete až teď?! No tak si nejdřív běžte zaplatit poplatek," sjela sestra pacienta na uvítanou. Jakmile přišel lékař, vše se změnilo. Tón hlasu i jednání.
"To je lidské, každý se před svým v podstatě nadřízeným chová jinak. Stačí, když přijde kolegyně, a už se sestra víc kontroluje," říká prezidentka asociace sester Dana Jurásková.
Čím to, že se mnohé chovají nepříjemně? Jurásková vysvětluje, že sester je málo a jsou přetížené. Dodává však: "Samozřejmě to není omluva." "Škoda, že je to právě sestra, kdo je ten první kontakt pro pacienta v nemocnici," uvádí další z mediků, kteří testovali nemocnice, Martin Privoznik. Vypráví, jak zrovna viděl starého pána, který se ptal sestry, kam má jít - a dostal automaticky podrážděnou odpověď. "Cítím to všude v českém zdravotnictví - zvláštní nabručenou náladu na pacienty," říká.
Neznamená to ale, že je všechno špatně. Naopak: nemocnice se snaží s problémem bojovat, test chování zdravotníků dopadl celkově mnohem lépe než před dvěma lety.
Viz strana A3
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
SESTER JE MÁLO, JSOU PŘETÍŽENÉ A LECKDY NEVRLÉ
Praha - Test mediků mimo jiné ukázal, že jsou to častěji sestry než lékař, kdo s pacientem jedná nevrle a neuctivě. Čím to? "Sester je nedostatek a jsou přetížené," říká prezidentka asociace sester Dana Jurásková. A dodává: "Není to omluva."
* Sestry asi vědí, že jsou pro nemocnice cenné a že jim ztráta práce příliš nehrozí?
"Ano, mnohé si uvědomují svoji cenu a někdy se to obrací proti pacientovi. Jako asociace jsme proti tomu, nechceme, aby klesala kvalita péče. Ale nemám pro to jednoduché řešení. To musí být nemocnici od nemocnice jiné. Jednou z cest je využít krize a z řad nezaměstnaných přijmout lidi na pomocné a administrativní práce, které dnes dělají sestry, ač je dělat nemají. Ty pak nebudou tolik ve stresu a budou přívětivější."
* Vy jste se teď stala ředitelkou jedné z největších nemocnic v Česku, co uděláte s nevrlým personálem?
"Máme zrovna připravený test vstřícnosti pro sestry. Jinak máme systém nepeněžních motivací a ty, které si to zaslouží, pak mají možnost se účastnit slavnostních zasedání, dne sester a podobně. Myslím si totiž, že takovéto jakési „tabule cti" fungují jako odměna nejlépe."
* Měla jste vy sama někdy pocit, že byste pacienta raději nakopla, než se s ním mile bavila?
"Mockrát."
* A jak jste to řešila?
"Ne vždycky zafunguje nadechnout se a počítat do deseti. Ale právě proto jsme přece profesionálové, kteří by to měli dokázat."
***
* Pravidla testu
Redakce vylosovala ze seznamu všech českých nemocnic rozdělených na čtyři hromádky (soukromé, fakultní, krajské či městské a ostatní) čtyři nemocnice: v Liberci, Mělníku, Olomouci a Thomayerovu nemocnici v Praze. Čtyři studenti medicíny navštívili vybrané nemocnice v sobotu 21. března v době od osmi večer do půlnoci. Čas byl vybrán záměrně tak, aby v nemocnici bylo co nejméně pacientů. Na všechny pohotovosti přišli medici se stejným problémem: před třemi dny špatně došlápli a vymkli si kotník, který je stále bolí. Veškerá vyšetření včetně 90 korun poplatku po dohodě s pojišťovnami hradí MF DNES. Redakce nikde nezneužila systém veřejného zdravotního pojištění.
Autor: (lep)
* Sestry asi vědí, že jsou pro nemocnice cenné a že jim ztráta práce příliš nehrozí?
"Ano, mnohé si uvědomují svoji cenu a někdy se to obrací proti pacientovi. Jako asociace jsme proti tomu, nechceme, aby klesala kvalita péče. Ale nemám pro to jednoduché řešení. To musí být nemocnici od nemocnice jiné. Jednou z cest je využít krize a z řad nezaměstnaných přijmout lidi na pomocné a administrativní práce, které dnes dělají sestry, ač je dělat nemají. Ty pak nebudou tolik ve stresu a budou přívětivější."
* Vy jste se teď stala ředitelkou jedné z největších nemocnic v Česku, co uděláte s nevrlým personálem?
"Máme zrovna připravený test vstřícnosti pro sestry. Jinak máme systém nepeněžních motivací a ty, které si to zaslouží, pak mají možnost se účastnit slavnostních zasedání, dne sester a podobně. Myslím si totiž, že takovéto jakési „tabule cti" fungují jako odměna nejlépe."
* Měla jste vy sama někdy pocit, že byste pacienta raději nakopla, než se s ním mile bavila?
"Mockrát."
* A jak jste to řešila?
"Ne vždycky zafunguje nadechnout se a počítat do deseti. Ale právě proto jsme přece profesionálové, kteří by to měli dokázat."
***
* Pravidla testu
Redakce vylosovala ze seznamu všech českých nemocnic rozdělených na čtyři hromádky (soukromé, fakultní, krajské či městské a ostatní) čtyři nemocnice: v Liberci, Mělníku, Olomouci a Thomayerovu nemocnici v Praze. Čtyři studenti medicíny navštívili vybrané nemocnice v sobotu 21. března v době od osmi večer do půlnoci. Čas byl vybrán záměrně tak, aby v nemocnici bylo co nejméně pacientů. Na všechny pohotovosti přišli medici se stejným problémem: před třemi dny špatně došlápli a vymkli si kotník, který je stále bolí. Veškerá vyšetření včetně 90 korun poplatku po dohodě s pojišťovnami hradí MF DNES. Redakce nikde nezneužila systém veřejného zdravotního pojištění.
Autor: (lep)
OŠETŘILI JSME, TAK JE VŠE O. K.
JAK SE CHOVAJÍ LÉKAŘI Nedlouho poté, co redaktorka MF DNES objížděla v roli pacientky pohotovosti, podnikli stejný test čtyři medici. Na vážnou hrubost nenarazili, ale vadilo jim, že někteří doktoři neumějí pozdravit, představit se a že personál řeší intimnosti před jinými lidmi.
Praha - Přijít v sobotu v osm večer na pohotovost Vojenské nemocnice v Olomouci může znamenat, že si vás lékař nejdřív trochu vychutná.
"Kdy se vám to stalo? Ve čtvrtek?! A dneska je co? Sobota. A kolik je? Osm. Hmmm... Dopoledne jste čas neměl? Hmmm... To jste si tedy nevybral zrovna nejvhodnější čas," zpucoval lékař Zbyněk Novák příchozího pacienta. Ošetřil jej teprve po rázném doporučení, že když si příště vymkne kotník ve čtvrtek, má do nemocnice dorazit v pátek ráno.
"Pacientem" byl budoucí lékař Ondřej Bergmann, jeden ze čtyř mediků, kteří se kromě toho, jak léčit lidi, učí i to, jak správně komunikovat s pacienty. Tentokrát si v rámci testu MF DNES vyzkoušeli roli opačnou. Zjišťovali, jak se k nim lékaři a sestry budou chovat večer na pohotovostech, když tam dorazí s předstíranou bolestí ve vymknutém kotníku.
Až na nepříjemnost v Olomouci a nevrlou poznámku zdravotníka na rentgenu v nemocnici v Mělníku -utrousil směrem ke kolegyni, že je to v Česku národní sport chodit s banalitami v sobotu večer na pohotovost - není výsledek špatný. Tedy alespoň co se týče chování lékařů.
Chování se zlepšilo Rozhodně se v nemocnicích dva roky poté, co MF DNES test podnikla poprvé a mnozí zdravotníci byli arogantní a neurvalí, chování k pacientům zlepšilo.
Některé problémy však přetrvávají. Zdravotníci si neváží soukromí pacientů a řeší s nimi intimní problémy před zraky a ušima cizích lidí. "Nejenže přede mnou řešili diagnózu pacientky, která byla v ordinaci předtím, ale stačilo se zeptat, jak se jmenuje, a bez problémů mi řekli její jméno, takže jsem k diagnóze přiřadil i člověka," popisuje zkušenost z mělnické nemocnice další medik, Martin Privoznik. I on musel na chodbě před ostatními lidmi říkat, co mu je.
"Je to univerzální problém českého zdravotnictví," komentoval to ředitel nemocnice Tomáš Jedlička. "Pracujeme na stavebních úpravách, aby pacienti měli soukromí při příjmu, ale než přinesou ovoce, tak to ještě potrvá. Teď můžu udělat jediné: všem připomenout, že pacient má právo na soukromí," dodává.
A další věc: lékaři už sice nosí jmenovky, takže pacient ví, kdo jej ošetřuje, ale představit se nebo jen pozdravit je pro mnohé stále ještě problém. "Všiml jsem si i jiné věci - že je personál víc nepříjemný ve starých budovách. Tam, kde jsme nemocnici zrekonstruovali, kde je všechno veselé a barevné, se lidé chovají jinak," říká náměstek ředitele Thomayerovy nemocnice Tom Philipp.
Ošetření správné, nestěžujte si "Je přece důležité, že jsme jej správně ošetřili," zlobil se ředitel Vojenské nemocnice v Olomouci Lubomír Dobeš. A medikovi-pacientovi vyčinil, že by měl ctít etiku a kolegialitu povolání a nepodnikat podobný test. Medici však nesouhlasí.
"Já bych si tu ironii lékaře odpustil" říká Ondřej Bergmann, který olomouckou nemocnici testoval.
Jeho kolega, který se v rámci testu vydal do Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, jej doplňuje: "V univerzitní nemocnici v rakouském Grazu, kde pracuji, je přístup k pacientům jiný. Nikdo nešetří úsměvy. Pacient se cítí jako klient. A já se jim rád představím a podám jim ruku," říká medik Lukáš Hrzán.
"Podívejte se na platy v Rakousku. A taky je tam lékařů na pacienty třikrát až čtyřikrát víc," namítá olomoucký ředitel Dobeš.
Jenže ono to jde i bez vysokých platů. Slušné chování nic nestojí a pacient se cítí jinak v rukou ironického lékaře a jinak, když se s ním doktor rozloučí přívětivě, jako to udělal lékař Martin Smetana z Krajské nemocnice v Liberci. Byť byla pozdní noc. "Na tom kotníku nic není, ale velkou turistiku bych raději nedělal. Mějte se hezky a na shledanou."
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Praha - Přijít v sobotu v osm večer na pohotovost Vojenské nemocnice v Olomouci může znamenat, že si vás lékař nejdřív trochu vychutná.
"Kdy se vám to stalo? Ve čtvrtek?! A dneska je co? Sobota. A kolik je? Osm. Hmmm... Dopoledne jste čas neměl? Hmmm... To jste si tedy nevybral zrovna nejvhodnější čas," zpucoval lékař Zbyněk Novák příchozího pacienta. Ošetřil jej teprve po rázném doporučení, že když si příště vymkne kotník ve čtvrtek, má do nemocnice dorazit v pátek ráno.
"Pacientem" byl budoucí lékař Ondřej Bergmann, jeden ze čtyř mediků, kteří se kromě toho, jak léčit lidi, učí i to, jak správně komunikovat s pacienty. Tentokrát si v rámci testu MF DNES vyzkoušeli roli opačnou. Zjišťovali, jak se k nim lékaři a sestry budou chovat večer na pohotovostech, když tam dorazí s předstíranou bolestí ve vymknutém kotníku.
Až na nepříjemnost v Olomouci a nevrlou poznámku zdravotníka na rentgenu v nemocnici v Mělníku -utrousil směrem ke kolegyni, že je to v Česku národní sport chodit s banalitami v sobotu večer na pohotovost - není výsledek špatný. Tedy alespoň co se týče chování lékařů.
Chování se zlepšilo Rozhodně se v nemocnicích dva roky poté, co MF DNES test podnikla poprvé a mnozí zdravotníci byli arogantní a neurvalí, chování k pacientům zlepšilo.
Některé problémy však přetrvávají. Zdravotníci si neváží soukromí pacientů a řeší s nimi intimní problémy před zraky a ušima cizích lidí. "Nejenže přede mnou řešili diagnózu pacientky, která byla v ordinaci předtím, ale stačilo se zeptat, jak se jmenuje, a bez problémů mi řekli její jméno, takže jsem k diagnóze přiřadil i člověka," popisuje zkušenost z mělnické nemocnice další medik, Martin Privoznik. I on musel na chodbě před ostatními lidmi říkat, co mu je.
"Je to univerzální problém českého zdravotnictví," komentoval to ředitel nemocnice Tomáš Jedlička. "Pracujeme na stavebních úpravách, aby pacienti měli soukromí při příjmu, ale než přinesou ovoce, tak to ještě potrvá. Teď můžu udělat jediné: všem připomenout, že pacient má právo na soukromí," dodává.
A další věc: lékaři už sice nosí jmenovky, takže pacient ví, kdo jej ošetřuje, ale představit se nebo jen pozdravit je pro mnohé stále ještě problém. "Všiml jsem si i jiné věci - že je personál víc nepříjemný ve starých budovách. Tam, kde jsme nemocnici zrekonstruovali, kde je všechno veselé a barevné, se lidé chovají jinak," říká náměstek ředitele Thomayerovy nemocnice Tom Philipp.
Ošetření správné, nestěžujte si "Je přece důležité, že jsme jej správně ošetřili," zlobil se ředitel Vojenské nemocnice v Olomouci Lubomír Dobeš. A medikovi-pacientovi vyčinil, že by měl ctít etiku a kolegialitu povolání a nepodnikat podobný test. Medici však nesouhlasí.
"Já bych si tu ironii lékaře odpustil" říká Ondřej Bergmann, který olomouckou nemocnici testoval.
Jeho kolega, který se v rámci testu vydal do Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, jej doplňuje: "V univerzitní nemocnici v rakouském Grazu, kde pracuji, je přístup k pacientům jiný. Nikdo nešetří úsměvy. Pacient se cítí jako klient. A já se jim rád představím a podám jim ruku," říká medik Lukáš Hrzán.
"Podívejte se na platy v Rakousku. A taky je tam lékařů na pacienty třikrát až čtyřikrát víc," namítá olomoucký ředitel Dobeš.
Jenže ono to jde i bez vysokých platů. Slušné chování nic nestojí a pacient se cítí jinak v rukou ironického lékaře a jinak, když se s ním doktor rozloučí přívětivě, jako to udělal lékař Martin Smetana z Krajské nemocnice v Liberci. Byť byla pozdní noc. "Na tom kotníku nic není, ale velkou turistiku bych raději nedělal. Mějte se hezky a na shledanou."
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)