Uvádí to ochránce práv pacientů Vlastimil Balín. Byla to nejčastější stížnost nemocných.
Most/Pacienti nejen z Mostecka si podle Svazu českých pacientů ČR nejvíce stěžují na nedostatečnou komunikaci mezi lékařem a pacientem. Podle ředitele nemocnice Jiřího Zetka se krajská nemocnice v Mostě snaží personální práci neustále zlepšovat a vnímá to jako zásadní úkol. Podle poznatků pacientů může být příčinou také přepracovanost lékařů. V mostecké nemocnici je totiž stále kvalifikovaných lékařů nedostatek. Nyní nemocnice začíná pociťovat i nedostatek absolventů. Situaci by měl zlepšit připravovaný personální plán.
Tři desítky stížností řešil za rok působení ve funkci pacientského ombudsmana pro Ústecký kraj senátor Vlastimil Balín (KSČM). V pěti případech se jednalo o smrt pacienta. Podle ombudsmana je třicet řešených případů jen špičkou ledovce, protože ne každý pacient využije svého práva a domáhá se pomoci. Ani v jednom ze třiceti případů z celého Ústeckého kraje prý nešlo o chronické stěžovatele. Ve více jak osmdesáti procentech stížností se jednalo o nedostatečnou komunikaci mezi zdravotním personálem a pacientem nebo jejich příbuznými.
" Ne vždy byl dobře vysvětlen postup léčby, velmi často byl také použit vyloženě příliš odborný jazyk," řekl Vlastimil Balín. "Někdy jde i o jakousi aroganci lékařů, kdy předchozí zkušenost zdravotnického personálu s nedisciplinovaným pacientem zavedla lékaře nebo zdravotní sestru k paušalizaci pacientů. To příliš nesvědčí o profesionalitě," dodal Balín.
Problém i jinde
Podle Jiřího Vondry, tiskového mluvčího Krajské zdravotní, pod kterou mostecká nemocnice spadá, je nedostatečná komunikace problém nejen mostecké nemocnice.
"Senátor Balín popsal skutečnost, která je dlouhodobým problémem celého českého zdravotnictví. Komunikaci lékařského a ošetřovatelského personálu s pacientem jako největší nedostatek potvrdila také poslední trendová analýza, kterou společnost Krajská zdravotní nechala zpracovat k pololetí tohoto roku," řekl Vondra.
"Snažíme se personální práci neustále kultivovat a vnímáme to jako zásadní úkol. Je nepochybné, že příčinou stížností pacienta na kvalitu péče je převážně selhání lidského faktoru. Chyby v komunikaci s pacientem, který je logicky ve vypjaté situaci, někdy vyústí ve stížnost i v případě, kdy byla péče poskytnuta v souladu se všemi zásadami," vysvětlil Jindřich Zetek, ředitel mostecké nemocnice.
Víceprezidentka Svazu pacientů ČR Blanka Cicková zaznamenala z poznatků pacientů, že špatná komunikace se může rodit také z přepracovanosti mosteckého zdravotnického personálu. Podle ombudsmana v Mostě chybí přes dvě desítky lékařů. Nedostatek personálu potvrdil i mluvčí společnosti krajská zdravotní Jiří Vondra.
Autor: MIROSLAVA HULÁKOVÁ
Název zdroje: Žatecký a lounský deník
čtvrtek 17. září 2009
PŮVODNÍ SEZNAM SE MUSÍ SEŠKRTAT
Vakcína proti prasečí chřipce - očkovací látka vystačí jen pro půl milionu lidí. Kdo to bude? Kdo patří v Česku mezi půl milionu nepostradatelných? Odpověď na tuto neobvyklou otázku nyní hledá ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s hasiči a krajskými úřady.
PRAHA Je to úkol jako vystřižený z katastrofického filmu. Vakcína proti nakažlivé chorobě bude k dispozici jen pro půl milionu lidí a je potřeba vytypovat ty vhodné, kteří budou očkováni. Pět set tisíc klíčových osob, kteří nesmí onemocnět, protože na nich stojí bezproblémový chod země.
Zmíněný rébus nyní řeší ministerstvo zdravotnictví, generální ředitelství hasičského sboru a krajské úřady. Jak ve svém hledání postupují?
Na začátku mají k dispozici dvě vodítka - krizový plán a pandemický plán. Tedy dokumenty, které popisují, jak se chovat v krizové situaci. Krizový plán spíše rozděluje kompetence jednotlivým institucím. Pandemický plán je podrobnější a zaobírá se přímo kritickou situací, kterou způsobila pandemie nakažlivé nemoci. Je v něm vyjmenováno devět profesních skupin, které by v případě krizové situace neměly přestat fungovat.
"Jsou tu oblasti energetiky, vodního hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, dopravy, komunikací a informačního systému, bankovního sektoru, nouzové služby a veřejné správy," cituje z pandemického plánu hlavního města Prahy Josef Lomička, vedoucí tamního oddělení krizového managementu. Celostátní pandemický plán původně počítal v nejkritičtější variantě s ochranou 60 procent obyvatelstva. Zaměstnanci vyjmenovaných odvětví by měli být očkováni přednostně. Ministerstvo ale zatím objednalo mnohem menší počet vakcín - milion dávek. Ty vystačí jen pro půl milionu lidí, tedy zhruba pět procent populace. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat a zásadní roli ve výběru radikálně zúženého vzorku populace sehrají hasiči.
"Hasičský záchranný sbor ČR jako instituce odpovídá ze zákona za oblast ochrany obyvatelstva, a proto mohu potvrdit, že s ministerstvem zdravotnictví úzce spolupracujeme při přípravách na možnou pandemii chřipky," řekl mluvčí generálního ředitelství hasičského sboru Petr Kopáček.
Nejdříve se musí určit, z jakých profesních skupin se bude vybírat. Místní samosprávy a hygienici očekávají, že ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s hasiči o tom rozhodne do konce tohoto týdne.
Poté přeberou štafetu krajské hasičské sbory. Ty začnou komunikovat s jednotlivými institucemi a budou se jich ptát, kolik lidí potřebují ke svému chodu. "My zkrátka obešleme například nemocnice a zeptáme se jich, kolik lidí potřebují, aby mohly fungovat. Když nám dají nereálná čísla, tak je poprosíme, aby se ještě uskromnili," popisuje roli hasičů mluvčí pražského hasičského záchranného sboru Vít Pernica. Na výběru očkovaných lidí se podílí i hygienici. "Původně se počítalo s 25 procenty. Teď se mluví o pěti procentech očkovaných. Kvůli tomuto snížení se vše upřesňuje," říká ředitel krajské hygienické stanice Libereckého kraje Vladimír Valenta.
S konečnými požadavky na počet vakcín mají kraje přijít na ministerstvo zdravotnictví v druhé polovině září. Kromě krajů tam svoje představy předloží i ministerstva. Kraje navíc navrhnou seznam míst, na kterých se bude očkovat.
Pokud budou požadavky krajů přemrštěné, proběhne na půdě zdravotnického resortu ještě revize.
Pandemický plán původně počítal s ochranou 60 procent lidí. Vakcína ale vystačí jen pro půl milionu. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat.
V České republice bylo zatím hlášeno celkem 277 případů pandemického chřipkového viru. Každý týden přibývá řádově dvacet až čtyřicet nových případů. Závažné komplikace nejsou hlášeny, většina lidí se léčí doma bez antivirotik.
Ve Spojených státech na prasečí chřipku zemřelo přes 470 lidí, v Evropě přes 100 lidí. Na celém světě se podle Světové zdravotnické organizace nemocí nakazilo přes 200 000 lidí, přinejmenším 2200 osob jí podlehlo.
Kdo dostane vakcínu proti prasečí chřipce
Vakcínu mají dostat lidé, kteří jsou nezbytní pro zajištění chodu státu. Z vlády jsou to podle krizového plánu kromě premiéra ministři tří resortů - zdravotnictví, dopravy a vnitra. Na seznamech nejspíš budou i hejtmani nebo primátoři. Další konkrétní lidé se budou teprve vybírat, téměř jisté jsou ale určité profesní skupiny.
Část hasičů někteří policisté praktičtí lékaři, záchranáři a někteří zdravotníci v nemocnicích potřebná část lidí pracujících v pekárnách a jiných potravinářských závodech pohotovostní počet lidí v elektrárnách a energetice, část pracovníků čerpacích stanic a zásobování pohonnými hmotami
Část zaměstnanců vodáren určitý počet řidičů hromadné dopravy a pracovníků drah někteří z pracovníků mobilních operátorů, rozhlasu a televize část lidí na radnicích, hlavně ti, kteří pracují v krizových štábech.
Autor: JOSEF KOLINA, ADÉLA ČABANOVÁ
Název zdroje: Lidové noviny
PRAHA Je to úkol jako vystřižený z katastrofického filmu. Vakcína proti nakažlivé chorobě bude k dispozici jen pro půl milionu lidí a je potřeba vytypovat ty vhodné, kteří budou očkováni. Pět set tisíc klíčových osob, kteří nesmí onemocnět, protože na nich stojí bezproblémový chod země.
Zmíněný rébus nyní řeší ministerstvo zdravotnictví, generální ředitelství hasičského sboru a krajské úřady. Jak ve svém hledání postupují?
Na začátku mají k dispozici dvě vodítka - krizový plán a pandemický plán. Tedy dokumenty, které popisují, jak se chovat v krizové situaci. Krizový plán spíše rozděluje kompetence jednotlivým institucím. Pandemický plán je podrobnější a zaobírá se přímo kritickou situací, kterou způsobila pandemie nakažlivé nemoci. Je v něm vyjmenováno devět profesních skupin, které by v případě krizové situace neměly přestat fungovat.
"Jsou tu oblasti energetiky, vodního hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, dopravy, komunikací a informačního systému, bankovního sektoru, nouzové služby a veřejné správy," cituje z pandemického plánu hlavního města Prahy Josef Lomička, vedoucí tamního oddělení krizového managementu. Celostátní pandemický plán původně počítal v nejkritičtější variantě s ochranou 60 procent obyvatelstva. Zaměstnanci vyjmenovaných odvětví by měli být očkováni přednostně. Ministerstvo ale zatím objednalo mnohem menší počet vakcín - milion dávek. Ty vystačí jen pro půl milionu lidí, tedy zhruba pět procent populace. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat a zásadní roli ve výběru radikálně zúženého vzorku populace sehrají hasiči.
"Hasičský záchranný sbor ČR jako instituce odpovídá ze zákona za oblast ochrany obyvatelstva, a proto mohu potvrdit, že s ministerstvem zdravotnictví úzce spolupracujeme při přípravách na možnou pandemii chřipky," řekl mluvčí generálního ředitelství hasičského sboru Petr Kopáček.
Nejdříve se musí určit, z jakých profesních skupin se bude vybírat. Místní samosprávy a hygienici očekávají, že ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s hasiči o tom rozhodne do konce tohoto týdne.
Poté přeberou štafetu krajské hasičské sbory. Ty začnou komunikovat s jednotlivými institucemi a budou se jich ptát, kolik lidí potřebují ke svému chodu. "My zkrátka obešleme například nemocnice a zeptáme se jich, kolik lidí potřebují, aby mohly fungovat. Když nám dají nereálná čísla, tak je poprosíme, aby se ještě uskromnili," popisuje roli hasičů mluvčí pražského hasičského záchranného sboru Vít Pernica. Na výběru očkovaných lidí se podílí i hygienici. "Původně se počítalo s 25 procenty. Teď se mluví o pěti procentech očkovaných. Kvůli tomuto snížení se vše upřesňuje," říká ředitel krajské hygienické stanice Libereckého kraje Vladimír Valenta.
S konečnými požadavky na počet vakcín mají kraje přijít na ministerstvo zdravotnictví v druhé polovině září. Kromě krajů tam svoje představy předloží i ministerstva. Kraje navíc navrhnou seznam míst, na kterých se bude očkovat.
Pokud budou požadavky krajů přemrštěné, proběhne na půdě zdravotnického resortu ještě revize.
Pandemický plán původně počítal s ochranou 60 procent lidí. Vakcína ale vystačí jen pro půl milionu. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat.
V České republice bylo zatím hlášeno celkem 277 případů pandemického chřipkového viru. Každý týden přibývá řádově dvacet až čtyřicet nových případů. Závažné komplikace nejsou hlášeny, většina lidí se léčí doma bez antivirotik.
Ve Spojených státech na prasečí chřipku zemřelo přes 470 lidí, v Evropě přes 100 lidí. Na celém světě se podle Světové zdravotnické organizace nemocí nakazilo přes 200 000 lidí, přinejmenším 2200 osob jí podlehlo.
Kdo dostane vakcínu proti prasečí chřipce
Vakcínu mají dostat lidé, kteří jsou nezbytní pro zajištění chodu státu. Z vlády jsou to podle krizového plánu kromě premiéra ministři tří resortů - zdravotnictví, dopravy a vnitra. Na seznamech nejspíš budou i hejtmani nebo primátoři. Další konkrétní lidé se budou teprve vybírat, téměř jisté jsou ale určité profesní skupiny.
Část hasičů někteří policisté praktičtí lékaři, záchranáři a někteří zdravotníci v nemocnicích potřebná část lidí pracujících v pekárnách a jiných potravinářských závodech pohotovostní počet lidí v elektrárnách a energetice, část pracovníků čerpacích stanic a zásobování pohonnými hmotami
Část zaměstnanců vodáren určitý počet řidičů hromadné dopravy a pracovníků drah někteří z pracovníků mobilních operátorů, rozhlasu a televize část lidí na radnicích, hlavně ti, kteří pracují v krizových štábech.
Autor: JOSEF KOLINA, ADÉLA ČABANOVÁ
Název zdroje: Lidové noviny
NEMOCNICE UVOLNÍ AŽ STOVKY LŮŽEK
PRASEČÍ CHŘIPKA V KRAJI. Zdravotníci v Moravskoslezském kraji se kvůli hrozbě zmutování viru takzvané prasečí chřipky připravují na možnou pandemii. Uvažují o tom, kolik lůžek v nemocnicích uvolní, zásobují se antivirotiky či pořizují nové dýchací přístroje.
Ostrava - Nikdo z odborníků na infekční nemoci nedokáže v této chvíli s jistotou říci, jak se bude vyvíjet šíření a chování viru, který vyvolává takzvanou prasečí chřipku.
Obavy epidemiologů z toho, že virus zmutuje a začne ve velkém zabíjet nebo přinejmenším poutat pacienty na nemocniční lůžka s vážnými komplikacemi, jsou ale tak velké, že se na tuto situaci připravují také zdravotníci v našem kraji.
Díky tomu, že hrozbu pandemie nepodceňují, už nyní vědí, že v případě nouze budou zdejší nemocnice schopné uvolnit pro pacienty s těžším průběhem prasečí chřipky až několik stovek svých lůžek...
"Po dohodě s hygienickou stanicí jsme požádali všechny nemocnice v našem kraji, bez ohledu na to, zda patří městu, kraji nebo soukromé firmě, aby vypracovaly vlastní pandemické plány pro případ, že by onemocnění postihlo větší množství obyvatel kraje," říká vedoucí oddělení zdravotní péče krajského úřadu Hana Buryová.
Pandemické plány nemocnic teď kontrolují hygienici, kteří z nich sestavují ucelený plán postupu v našem kraji a po některých nemocnicích chtějí doplnit ještě konkrétnější informace, například o potřebném množství ochranných pomůcek, počtech dýchacích přístrojů či zaměstnanců, kteří by měli být přednostně naočkovaní, aby odolali nákaze a zajistili chod zařízení...
"Evropští odborníci odhadují, že při pandemii by mohlo prasečí chřipkou onemocnět asi 30 až 50 procent obyvatelstva," říká vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková. "Předpokládáme sice, že většina nemocných se bude tak jako nyní léčit doma. Ale musíme počítat i s tím, že bude nutné hospitalizovat větší množství lidí, a my už teď víme, kam je umístit," líčí epidemioložka.
Největšímu počtu pacientů z kraje by se zřejmě mohlo dostat pomoci ve Slezské nemocnici v Opavě. "Můžeme pro ně vyčlenit 25 až 350 lůžek, podle naléhavosti," řekl mluvčí zařízení Daniel Svoboda. Podotkl, že nejdříve by nemocnice hospitalizovala pacienty na infekčním oddělení a poté by postupně uvolňovala jednotlivá patra pavilonu V.
Podobně by postupovaly i další nemocnice. "V případě pandemie prasečí chřipky můžeme pacienty uložit na 58 lůžek infekční kliniky a pak dočasně změnit i využití dalších 102 lůžek z jiných oddělení," uvedl mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný.
"K uvolňování lůžek by docházelo podle aktuální situace a tak, abychom neohrozili zdravotní stav jiných pacientů," dodal pracovník úseku krizového managementu nemocnice Jaroslav Chovanec.
Fakultní nemocnice vypracovala podle hygieniků svůj pandemický plán do nejmenších detailů.
"Máme už zajištěné ochranné pláště, čepice, ústenky, rukavice, filtrační polomasky s ventily a podobně," líčí Oborný s tím, že mezi důležitý materiál patří i dezinfekční prostředky na kůži, nástroje, stěny, podlahy či toalety, které jsou účinné proti virům.
Na mimořádný příliv pacientů je nachystaná také nemocnice v Krnově. V případě nutnosti uvolní od 25 do 140 lůžek. "Jako největší zdravotnické zařízení bruntálského okresu jsme připraveni zajistit péči postiženým občanům. Nechceme nic nechat náhodě. Tím spíš, že souběžně s prasečí chřipkou se může na podzim nebo v zimě šířit i běžná chřipka," uvedl ředitel nemocnice Ladislav Václavec. Proto nemocnic e rozšířila například zásoby antivirotik, které pomáhají zvládnout komplikace nemoci, a shání peníze na nové dýchací přístroje k lůžkům. Nyní jich má k dispozici osm. "Po uzavření anesteziologicko-resuscitačního oddělení v Bruntále ale potřebujeme další dva," netají Václavec.
Autor: IVANA LESKOVÁ
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Rubrika: Kraj Moravskoslezský
Ostrava - Nikdo z odborníků na infekční nemoci nedokáže v této chvíli s jistotou říci, jak se bude vyvíjet šíření a chování viru, který vyvolává takzvanou prasečí chřipku.
Obavy epidemiologů z toho, že virus zmutuje a začne ve velkém zabíjet nebo přinejmenším poutat pacienty na nemocniční lůžka s vážnými komplikacemi, jsou ale tak velké, že se na tuto situaci připravují také zdravotníci v našem kraji.
Díky tomu, že hrozbu pandemie nepodceňují, už nyní vědí, že v případě nouze budou zdejší nemocnice schopné uvolnit pro pacienty s těžším průběhem prasečí chřipky až několik stovek svých lůžek...
"Po dohodě s hygienickou stanicí jsme požádali všechny nemocnice v našem kraji, bez ohledu na to, zda patří městu, kraji nebo soukromé firmě, aby vypracovaly vlastní pandemické plány pro případ, že by onemocnění postihlo větší množství obyvatel kraje," říká vedoucí oddělení zdravotní péče krajského úřadu Hana Buryová.
Pandemické plány nemocnic teď kontrolují hygienici, kteří z nich sestavují ucelený plán postupu v našem kraji a po některých nemocnicích chtějí doplnit ještě konkrétnější informace, například o potřebném množství ochranných pomůcek, počtech dýchacích přístrojů či zaměstnanců, kteří by měli být přednostně naočkovaní, aby odolali nákaze a zajistili chod zařízení...
"Evropští odborníci odhadují, že při pandemii by mohlo prasečí chřipkou onemocnět asi 30 až 50 procent obyvatelstva," říká vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková. "Předpokládáme sice, že většina nemocných se bude tak jako nyní léčit doma. Ale musíme počítat i s tím, že bude nutné hospitalizovat větší množství lidí, a my už teď víme, kam je umístit," líčí epidemioložka.
Největšímu počtu pacientů z kraje by se zřejmě mohlo dostat pomoci ve Slezské nemocnici v Opavě. "Můžeme pro ně vyčlenit 25 až 350 lůžek, podle naléhavosti," řekl mluvčí zařízení Daniel Svoboda. Podotkl, že nejdříve by nemocnice hospitalizovala pacienty na infekčním oddělení a poté by postupně uvolňovala jednotlivá patra pavilonu V.
Podobně by postupovaly i další nemocnice. "V případě pandemie prasečí chřipky můžeme pacienty uložit na 58 lůžek infekční kliniky a pak dočasně změnit i využití dalších 102 lůžek z jiných oddělení," uvedl mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný.
"K uvolňování lůžek by docházelo podle aktuální situace a tak, abychom neohrozili zdravotní stav jiných pacientů," dodal pracovník úseku krizového managementu nemocnice Jaroslav Chovanec.
Fakultní nemocnice vypracovala podle hygieniků svůj pandemický plán do nejmenších detailů.
"Máme už zajištěné ochranné pláště, čepice, ústenky, rukavice, filtrační polomasky s ventily a podobně," líčí Oborný s tím, že mezi důležitý materiál patří i dezinfekční prostředky na kůži, nástroje, stěny, podlahy či toalety, které jsou účinné proti virům.
Na mimořádný příliv pacientů je nachystaná také nemocnice v Krnově. V případě nutnosti uvolní od 25 do 140 lůžek. "Jako největší zdravotnické zařízení bruntálského okresu jsme připraveni zajistit péči postiženým občanům. Nechceme nic nechat náhodě. Tím spíš, že souběžně s prasečí chřipkou se může na podzim nebo v zimě šířit i běžná chřipka," uvedl ředitel nemocnice Ladislav Václavec. Proto nemocnic e rozšířila například zásoby antivirotik, které pomáhají zvládnout komplikace nemoci, a shání peníze na nové dýchací přístroje k lůžkům. Nyní jich má k dispozici osm. "Po uzavření anesteziologicko-resuscitačního oddělení v Bruntále ale potřebujeme další dva," netají Václavec.
Autor: IVANA LESKOVÁ
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Rubrika: Kraj Moravskoslezský
úterý 8. září 2009
VAKCÍN PROTI PANDEMII CHŘIPKY BUDE PODLE ODBORNÍKŮ MÁLO
Česko minulý týden podepsalo smlouvu o objednávce milionu dávek vakcíny proti prasečí chřipce. Vláda by ale měla podle odborníků zajistit více vakcín a lepší ochranu obyvatel proti pandemii. Vakcíny vystačí pro půl milionu lidí, což je přinejmenším pětkrát méně, než se původně počítalo. Objednané vakcíny budou stát 220 milionů korun. V ČR bylo zatím potvrzeno 243 případů infekce.
O tom, že ČR nakoupí vakcíny jen pro pět procent obyvatel, rozhodla vláda podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta na základě závažnosti a průběhu onemocnění v ostatních zemích. Zatím průběh onemocnění v EU není závažný, je dobře léčitelný, většina se léčila doma. "Jenom třeba 20 procentům lidí v rámci Unie byla nasazena antivirotika," uvedl Vít. Jednání o dalších dodávkách podle něj budou záviset na tom, jak se bude epidemie dál vyvíjet.
Půlmilion vakcín nepovažuje za úplně dostatečné profesor Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti. "Doufám, že budou probíhat ještě další jednání. Tohle je objem, který je podle mého názoru dostatečný pro zabezpečení kritické infrastruktury státu, ale ne obyvatelstva jako takového," řekl ČTK. Příští týden by měla zasednout komise, která bude určovat skupiny, kdo bude očkován, sdělil.
"Priorita je, aby byli zabezpečeni ti, kteří se budou starat o nemocné, tedy zdravotníci," řekl Vít. Očkovat by se měli také lidé ve funkcích zabezpečujících zásobování elektřinou, vodou nebo potravinami. Další vakcíny by měly být vyčleněny pro lidi trpící závažnými chronickými chorobami. "Definice závažnosti je teď předmětem odborných diskuzí v rámci EU," uvedl. Kdo bude očkován, to by mělo být podle něj jasnější v druhé polovině září, až budou hotovy podrobnější plány.
Kromě očkování by k opatřením mělo patřit v případě nákazy omezení pohybu osob a provozu některých zařízení. "Když se toto nezajistí, chřipková vlna běží přirozeným způsobem a dá se těžko odhadnout, kolik obyvatel bude postiženo. Když je v té vlně postiženo třeba 50 procent populace, tak už je to strašné," řekl ČTK primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík. Zpravidla polovina nemocných se podle něj nahromadí do jednoho až dvou týdnů epidemie. "To znamená, v té době ta společnost přestává fungovat. Zdravotnictví nestačí, školy se musejí zavřít," varoval.
Každá země se na pandemii připravuje různě. Například Rakousko má u nejmodernější výrobny očkovacích látek zajištěny vakcíny pro 100 procent obyvatel. Některé země měly v pandemickém plánu nižší čísla, pak přešly na vyšší, například Francie, uvedl.
Zdroj: iHNed.cz
O tom, že ČR nakoupí vakcíny jen pro pět procent obyvatel, rozhodla vláda podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta na základě závažnosti a průběhu onemocnění v ostatních zemích. Zatím průběh onemocnění v EU není závažný, je dobře léčitelný, většina se léčila doma. "Jenom třeba 20 procentům lidí v rámci Unie byla nasazena antivirotika," uvedl Vít. Jednání o dalších dodávkách podle něj budou záviset na tom, jak se bude epidemie dál vyvíjet.
Půlmilion vakcín nepovažuje za úplně dostatečné profesor Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti. "Doufám, že budou probíhat ještě další jednání. Tohle je objem, který je podle mého názoru dostatečný pro zabezpečení kritické infrastruktury státu, ale ne obyvatelstva jako takového," řekl ČTK. Příští týden by měla zasednout komise, která bude určovat skupiny, kdo bude očkován, sdělil.
"Priorita je, aby byli zabezpečeni ti, kteří se budou starat o nemocné, tedy zdravotníci," řekl Vít. Očkovat by se měli také lidé ve funkcích zabezpečujících zásobování elektřinou, vodou nebo potravinami. Další vakcíny by měly být vyčleněny pro lidi trpící závažnými chronickými chorobami. "Definice závažnosti je teď předmětem odborných diskuzí v rámci EU," uvedl. Kdo bude očkován, to by mělo být podle něj jasnější v druhé polovině září, až budou hotovy podrobnější plány.
Kromě očkování by k opatřením mělo patřit v případě nákazy omezení pohybu osob a provozu některých zařízení. "Když se toto nezajistí, chřipková vlna běží přirozeným způsobem a dá se těžko odhadnout, kolik obyvatel bude postiženo. Když je v té vlně postiženo třeba 50 procent populace, tak už je to strašné," řekl ČTK primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík. Zpravidla polovina nemocných se podle něj nahromadí do jednoho až dvou týdnů epidemie. "To znamená, v té době ta společnost přestává fungovat. Zdravotnictví nestačí, školy se musejí zavřít," varoval.
Každá země se na pandemii připravuje různě. Například Rakousko má u nejmodernější výrobny očkovacích látek zajištěny vakcíny pro 100 procent obyvatel. Některé země měly v pandemickém plánu nižší čísla, pak přešly na vyšší, například Francie, uvedl.
Zdroj: iHNed.cz
KRIZOVÝ PLÁN PRO PANDEMII: SPÍCÍ NEMOCNICE V HŘEDLÍCH
Česko se potají připravuje na nejčernější scénář pandemie prasečí chřipky. Kromě nákupu vakcín za dvě stě milionů udržuje v pohotovosti "tajné" nemocnice v Hředlích a v Zábřehu na Moravě.
Tři sta čistě povlečených lůžek potažených igelitem, zásoby léků, vybavené operační sály, nově postavená plocha, která se dá využít jako heliport pro vrtulníky. Tak čeká krizové středisko ve středočeských Hředlích na vypuknutí pandemie chřipky H1N1. V sedmdesátých letech tady vláda vybudovala vojenskou nemocnici pro případ vypuknutí války. V případě atomového výbuchu by vesnička zastrčená v křivoklátských lesích zůstala nedotčená.
Po pádu minulého režimu nemocniční lůžka vystřídala vojenská technika a z vybavené nemocnice se stal obyčejný sklad. Před dvěma lety si pod hrozbou ptačí chřipky vláda na šikovně umístěný areál vzpomněla. "Pouze nás informovali o změně názvu na Zdravotnické zabezpečení krizových stavů," říká starosta Hředel František Chlustina. "Naše středisko prý využijí jako zálohu pro Motol, kdyby byl vyhlášený krizový stav," dodává. S tím počítal i tehdejší pandemický plán sepsaný ve stínu ptačí chřipky.
Dnes budova působí poněkud omšele: jako zašedlá ubytovna, kde kdosi stáhl ve všech oknech modré rolety. O tom, že to není dům duchů, svědčí hromada uhlí na nádvoří a posekané trávníky.
Starosta je jediným z místních, kdo vnitřek viděl. "Připravená je jen lůžková část, která zabírá jedno křídlo budovy. V operačních sálech je navezená technika, ale není zapojená," popisuje Chlustina. Část podle něj nadále slouží jako sklad vojenského vybavení.
Tajnosti a nejnovější technika
Mezi místními koluje o spící nemocnici řada klepů. "Na operačních sálech je ta nejmodernější technika. Vždycky, když zastará, navezou sem novou a tu starou dají do nemocnic, které jí ještě využijí," vypráví místní hospodská.
Hlídač hředelské nemocnice přes zamčená vrata odpovídá na všechny otázky jen kroucením hlavy. Má nařízeno mlčet. Stejné informační embargo vyhlásilo i ministerstvo zdravotnictví a Zdravotnické zabezpečení krizových stavů Příbram, které hředelskou nemocnici spravuje. "O tomto objektu není vhodné psát do jakýchkoliv novin," odmítá kategoricky ředitel Zdravotnického zabezpečení Jaroslav Burian.
Za socialismu vláda udržovala dvanáct "spících nemocnic" - pro případ jaderného výbuchu. Nyní zůstaly jen dvě: Hředle u Zdic v blízkosti dálnice Praha - Plzeň a Zábřeh na Moravě. Obě mohou zároveň sloužit jako evakuační centra, nouzové ubytování postižených a jako výjezdové stanoviště pro mobilní nemocnice - tzv. MASH.
Česko má pro případ řádění prasečí chřipky připravený pandemický plán. V něm se například počítá s dobrovolným zapojením studentů medicíny. V dopise, který zaslal děkan 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Hrušák vedení fakulty a studentům, se například píše: "V případě skutečné pandemie by se prohloubil nedostatek sester ve FN Motol. (...) Studenti 3.-6. ročníku všeobecného lékařství by byli požádáni o pomoc v roli středního personálu. Pokud bychom o to spolu s FN Motol byli požádáni, otevřela by se záložní nemocnice Hředle, kde by opět mohli figurovat naši studenti."
Česká republika má v současnosti 217 nakažených lidí. Podle pandemických odhadů by mohly onemocnět až tři miliony lidí, 40 tisíc by se léčilo v nemocnici s komplikacemi.
Autor: - ttm - | Adéla Mansfeld
Zdroj: Týden.cz
Tři sta čistě povlečených lůžek potažených igelitem, zásoby léků, vybavené operační sály, nově postavená plocha, která se dá využít jako heliport pro vrtulníky. Tak čeká krizové středisko ve středočeských Hředlích na vypuknutí pandemie chřipky H1N1. V sedmdesátých letech tady vláda vybudovala vojenskou nemocnici pro případ vypuknutí války. V případě atomového výbuchu by vesnička zastrčená v křivoklátských lesích zůstala nedotčená.
Po pádu minulého režimu nemocniční lůžka vystřídala vojenská technika a z vybavené nemocnice se stal obyčejný sklad. Před dvěma lety si pod hrozbou ptačí chřipky vláda na šikovně umístěný areál vzpomněla. "Pouze nás informovali o změně názvu na Zdravotnické zabezpečení krizových stavů," říká starosta Hředel František Chlustina. "Naše středisko prý využijí jako zálohu pro Motol, kdyby byl vyhlášený krizový stav," dodává. S tím počítal i tehdejší pandemický plán sepsaný ve stínu ptačí chřipky.
Dnes budova působí poněkud omšele: jako zašedlá ubytovna, kde kdosi stáhl ve všech oknech modré rolety. O tom, že to není dům duchů, svědčí hromada uhlí na nádvoří a posekané trávníky.
Starosta je jediným z místních, kdo vnitřek viděl. "Připravená je jen lůžková část, která zabírá jedno křídlo budovy. V operačních sálech je navezená technika, ale není zapojená," popisuje Chlustina. Část podle něj nadále slouží jako sklad vojenského vybavení.
Tajnosti a nejnovější technika
Mezi místními koluje o spící nemocnici řada klepů. "Na operačních sálech je ta nejmodernější technika. Vždycky, když zastará, navezou sem novou a tu starou dají do nemocnic, které jí ještě využijí," vypráví místní hospodská.
Hlídač hředelské nemocnice přes zamčená vrata odpovídá na všechny otázky jen kroucením hlavy. Má nařízeno mlčet. Stejné informační embargo vyhlásilo i ministerstvo zdravotnictví a Zdravotnické zabezpečení krizových stavů Příbram, které hředelskou nemocnici spravuje. "O tomto objektu není vhodné psát do jakýchkoliv novin," odmítá kategoricky ředitel Zdravotnického zabezpečení Jaroslav Burian.
Za socialismu vláda udržovala dvanáct "spících nemocnic" - pro případ jaderného výbuchu. Nyní zůstaly jen dvě: Hředle u Zdic v blízkosti dálnice Praha - Plzeň a Zábřeh na Moravě. Obě mohou zároveň sloužit jako evakuační centra, nouzové ubytování postižených a jako výjezdové stanoviště pro mobilní nemocnice - tzv. MASH.
Česko má pro případ řádění prasečí chřipky připravený pandemický plán. V něm se například počítá s dobrovolným zapojením studentů medicíny. V dopise, který zaslal děkan 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Hrušák vedení fakulty a studentům, se například píše: "V případě skutečné pandemie by se prohloubil nedostatek sester ve FN Motol. (...) Studenti 3.-6. ročníku všeobecného lékařství by byli požádáni o pomoc v roli středního personálu. Pokud bychom o to spolu s FN Motol byli požádáni, otevřela by se záložní nemocnice Hředle, kde by opět mohli figurovat naši studenti."
Česká republika má v současnosti 217 nakažených lidí. Podle pandemických odhadů by mohly onemocnět až tři miliony lidí, 40 tisíc by se léčilo v nemocnici s komplikacemi.
Autor: - ttm - | Adéla Mansfeld
Zdroj: Týden.cz
DŮVĚRA MEZI LÉKAŘEM A PACIENTEM SE MUSÍ TRPĚLIVĚ BUDOVAT
V současnosti je veřejně hojně diskutována oblast komunikace, a to zejména o povinnostech ze strany lékaře vůči pacientovi. Domníváme se, že je tato diskuse dosti jednostranná a ne zcela objektivní, protože se v ní výrazně zdůrazňují negativní zkušenosti, a tím se zkresluje celkový pohled na realitu. Potvrzuje také platnost tendence jednotlivce v chování: když jsem nespokojen, říkám to nahlas a eventuálně si stěžuji, když jsem spokojen, beru to jako samozřejmost a nemluvím o tom. Taktéž se zapomíná hovořit o povinnostech, a to i komunikačních, ze strany pacienta vůči lékaři. Na kvalitě výsledné komunikace se totiž podílejí obě strany.
Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci ve školním roce 2008/ 2009 zavedla pro první ročník všeobecného lékařství předmět etické základy komunikace pro odbornou praxi, který je realizován Ústavem sociálního lékařství a zdravotní politiky. V rámci tohoto předmětu byl studentům (215) zadán úkol zpracovat také téma komunikace. Studenti pracovali v malých týmech a polovina týmů zpracovávala zásady komunikace pro pacienta a polovina pro lékaře. Studenti projevili značnou míru kreativity. Téma zpracovali různě, např. symbolicky, komiksově, slovně... Každý tým svůj výstup před ostatními prezentoval a k jednotlivým výstupům byla společná diskuse.
Představy o tom, jaká by měla být komunikace, a zkušenost
Každý má své představy o tom, jaká by měla být komunikace mezi ním a lékařem, a každý má v tomto směru také osobní zkušenost. Studenti prvního ročníku také mají své zkušenosti a představy, jak by se měly obě strany chovat. Klíčovou kategorií pro ně byla důvěra ze strany pacienta k lékaři. V diskusích zaznělo, že důvěra se nedá zajistit žádnou právní normou, že se musí postupně a trpělivě budovat, a to oběma stranami. Pacient může ztratit důvěru v lékaře a také lékař může ztratit důvěru v pacienta.
Myslíme, že je dobré naslouchat jak věkem starším, tak i věkem mladším. Je to poučné a inspirující.
Obsahy kategorií chování: lékař - pacient
Profesionální přístup (zachovávat své i pacientovo soukromí - profesionální odstup, zachovávat lékařské tajemství, diskrétnost, nediskriminovat, informovat pacienta o jeho zdravotním stavu, objektivita, spolehlivost, věnovat pacientovi dostatek času a zároveň být stručný a jít k jádru věci, pečlivost, nepřenášet na pacienta své problémy, pro pacienta udělat maximum v rámci možností, nebrat úplatky, osobní hygiena lékaře, být čistě oblečený, čistota na pracovišti, dodržovat pracovní dobu, být dochvilný).
Profesionální komunikace (udržovat oční kontakt, aktivní naslouchání, neskákat do řeči, ptát se, neverbální komunikace, dodržovat osobní prostor, soulad verbální a neverbální komunikace, poskytnout pacientovi prostor k otázkám, aby se mohl vyjádřit, být klidný a trpělivý, nebýt náladový, poskytnout pravdivé odpovědi, být upřímný, nelhat, nezkreslovat, respektovat názory pacienta, neoznamovat, ale bavit se s ním).
Slušné chování (zdvořilost, taktnost, být příjemný, ohleduplný, usmívat se, dodržovat zásady slušného chování - oslovení, pozdravení, představit se, uvítání, výzva k sednutí, vhodně se rozloučit, dodržovat etiku, pokud má pacient titul, oslovovat ho titulem)
Empatie (lidský přístup, vstřícnost, ohleduplnost ke stavu pacienta, úcta, zájem, pozornost).
Odbornost (správně pochopit problém, hovořit srozumitelně, jasně a citlivě, umět vysvětlit problém).
Osobnost lékaře (nepovyšovat se nad pacienta, neshazovat a neponižovat pacienta, nestydět se přiznat vlastní chybu, sebeovládání, neřvat na pacienta, nechodit do práce pod vlivem alkoholu).
Atmosféra (zajistit bezpečí, soukromí, příjemnou atmosféru).
Obsahy kategorií chování: pacient - lékař
Důvěra (důvěřovat lékaři, nechat na lékaři, aby udělal diagnózu, nedělat si diagnózu sám, nevnucovat lékaři svou diagnózu a své přesvědčení, dodržovat rady lékaře, respektovat a dbát pokynů lékaře, spolupracovat, být trpělivý).
Slušné chování (pozdravit, představit se, rozloučit se, poděkovat, úsměv, oslovovat lékaře titulem, být zdvořilý, naslouchat a neskákat lékaři do řeči, netelefonovat při návštěvě mobilem, neuplácet).
Upřímnost (pravdomluvnost, nic nezamlčovat).
Respekt k soukromí lékaře (respektovat u lékaře jeho osobní zónu, osobní čas, netelefonovat mu domů, neptat se na jeho osobní věci, nezamilovat se do svého lékaře/ ky, nevolat ho zbytečně a nezneužívat).
Partnerství (ptát se zdravě a asertivně, akceptovat existenci smrti, pokusit se racionálně přijmout zprávu, že lékař není všemocný, a uvědomit si to, zachovat chladnou hlavu, pochopení pro organizační chod, např. když se vyskytne akutnější případ, dodržovat ordinační hodiny).
Sebekontrola (nebýt agresivní slovně ani fyzicky, nenadávat, nebít a neubližovat, nebýt vulgární, nekrást vybavení čekárny, nebýt pod vlivem návykové látky).
Zodpovědnost (hlásit změnu pojišťovny, mít připravenou dokumentaci, nestěžovat si kvůli poplatkům).
Osobní hygiena (dodržovat osobní čistotu).
Společným jmenovatelem je obyčejná slušnost
Můžeme říci, že základní zásady komunikace, které by měli lékaři i pacienti dodržovat, jsou shodné a jejich společným jmenovatelem je obyčejná slušnost, kterou můžeme popsat jako dodržování několika komunikačních P - viz schéma.
Základním zdrojem nedorozumění v komunikaci je vnímání pojmu různými osobami různě. Proto jsme vyzvali studenty, aby prezentovali, jak vnímají význam klíčových pojmů, se kterými jsme ve výuce pracovali. Jedním z takových pojmů je komunikace. Studenti tento pojem zpracovávali pomocí techniky pětilístku (J. L. Steelová, K. S. Meredith).
Zadání: Řekni, co to je KOMUNIKACE, pomocí schématu:
Název.
Popis (2 přídavná jména).
Co dělá (3 slovesa).
Pocit, výraz, představa (4 slova).
Opětná formulace podstaty (1 slovo).
Studenti se úkolu zhostili pozoruhodně. Potvrdilo se, že vnímání obsahu pojmu má dvě základní složky - všeobecné informace převážně získané školou a individuální vnímání. Právě druhá složka bývá zdrojem nedorozumění.
Jako ukázku uvádíme některé z 37 zpracování pojmu komunikace.
Jaroslava Králová, Ústav sociálního lékařství, LF UP v Olomouci Lenka Hansmanová, Porodnicko- gynekologická klinika, FN Olomouc
komunikace verbální, neverbální spojuje, informuje, pomáhá nevyhnutelný prostředek lidského soužití
most
komunikace verbální, neverbální informuje, spojuje, ovlivňuje základní podstata lidské společnosti
lidé
komunikace důležitá, hlasitá informuje, baví, poučuje rozděluje a spojuje lidi
dorozumívání
komunikace těžká, nezbytná spojuje, pomáhá, informuje informační tok mezi lidmi
život
komunikace verbální, neverbální baví, informuje, ovlivňuje spleť názorů mezi lidmi
bludiště
komunikace verbální, neverbální potěší, pobaví, zklame neomezená možnost způsobu vyjádření
možnost
Tabulka: Zásady komunikace mezi lékařem a pacientem dle studentů 1. ročníku všeobecného lékařství, LF UP v Olomouci, předmět etické základy komunikace pro odbornou praxi, školní rok 2008/ 09:
LÉKAŘ - PACIENT PACIENT - LÉKAŘ
Kategorie chování Frekv. Kategorie chování Frekv.
Profesionální přístup 63 Důvěra 56
Profesionální komunikace 58 Slušné chování 52
Slušné chování 51 Upřímnost 37
Empatie 28 Respekt k soukromí lékaře 25
Odbornost 21 Partnerství 20
Osobnost lékaře 16 Sebekontrola 15
Atmosféra 6 Zodpovědnost 4
Osobní hygiena 4
Schéma: Základní komunikační P mezi lékařem a pacientem
Autor: Jaroslava Králová, Ústav sociálního lékařství, LF UP v Olomouci Lenka Hansmanová
Název zdroje: Tempus Medicorum
Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci ve školním roce 2008/ 2009 zavedla pro první ročník všeobecného lékařství předmět etické základy komunikace pro odbornou praxi, který je realizován Ústavem sociálního lékařství a zdravotní politiky. V rámci tohoto předmětu byl studentům (215) zadán úkol zpracovat také téma komunikace. Studenti pracovali v malých týmech a polovina týmů zpracovávala zásady komunikace pro pacienta a polovina pro lékaře. Studenti projevili značnou míru kreativity. Téma zpracovali různě, např. symbolicky, komiksově, slovně... Každý tým svůj výstup před ostatními prezentoval a k jednotlivým výstupům byla společná diskuse.
Představy o tom, jaká by měla být komunikace, a zkušenost
Každý má své představy o tom, jaká by měla být komunikace mezi ním a lékařem, a každý má v tomto směru také osobní zkušenost. Studenti prvního ročníku také mají své zkušenosti a představy, jak by se měly obě strany chovat. Klíčovou kategorií pro ně byla důvěra ze strany pacienta k lékaři. V diskusích zaznělo, že důvěra se nedá zajistit žádnou právní normou, že se musí postupně a trpělivě budovat, a to oběma stranami. Pacient může ztratit důvěru v lékaře a také lékař může ztratit důvěru v pacienta.
Myslíme, že je dobré naslouchat jak věkem starším, tak i věkem mladším. Je to poučné a inspirující.
Obsahy kategorií chování: lékař - pacient
Profesionální přístup (zachovávat své i pacientovo soukromí - profesionální odstup, zachovávat lékařské tajemství, diskrétnost, nediskriminovat, informovat pacienta o jeho zdravotním stavu, objektivita, spolehlivost, věnovat pacientovi dostatek času a zároveň být stručný a jít k jádru věci, pečlivost, nepřenášet na pacienta své problémy, pro pacienta udělat maximum v rámci možností, nebrat úplatky, osobní hygiena lékaře, být čistě oblečený, čistota na pracovišti, dodržovat pracovní dobu, být dochvilný).
Profesionální komunikace (udržovat oční kontakt, aktivní naslouchání, neskákat do řeči, ptát se, neverbální komunikace, dodržovat osobní prostor, soulad verbální a neverbální komunikace, poskytnout pacientovi prostor k otázkám, aby se mohl vyjádřit, být klidný a trpělivý, nebýt náladový, poskytnout pravdivé odpovědi, být upřímný, nelhat, nezkreslovat, respektovat názory pacienta, neoznamovat, ale bavit se s ním).
Slušné chování (zdvořilost, taktnost, být příjemný, ohleduplný, usmívat se, dodržovat zásady slušného chování - oslovení, pozdravení, představit se, uvítání, výzva k sednutí, vhodně se rozloučit, dodržovat etiku, pokud má pacient titul, oslovovat ho titulem)
Empatie (lidský přístup, vstřícnost, ohleduplnost ke stavu pacienta, úcta, zájem, pozornost).
Odbornost (správně pochopit problém, hovořit srozumitelně, jasně a citlivě, umět vysvětlit problém).
Osobnost lékaře (nepovyšovat se nad pacienta, neshazovat a neponižovat pacienta, nestydět se přiznat vlastní chybu, sebeovládání, neřvat na pacienta, nechodit do práce pod vlivem alkoholu).
Atmosféra (zajistit bezpečí, soukromí, příjemnou atmosféru).
Obsahy kategorií chování: pacient - lékař
Důvěra (důvěřovat lékaři, nechat na lékaři, aby udělal diagnózu, nedělat si diagnózu sám, nevnucovat lékaři svou diagnózu a své přesvědčení, dodržovat rady lékaře, respektovat a dbát pokynů lékaře, spolupracovat, být trpělivý).
Slušné chování (pozdravit, představit se, rozloučit se, poděkovat, úsměv, oslovovat lékaře titulem, být zdvořilý, naslouchat a neskákat lékaři do řeči, netelefonovat při návštěvě mobilem, neuplácet).
Upřímnost (pravdomluvnost, nic nezamlčovat).
Respekt k soukromí lékaře (respektovat u lékaře jeho osobní zónu, osobní čas, netelefonovat mu domů, neptat se na jeho osobní věci, nezamilovat se do svého lékaře/ ky, nevolat ho zbytečně a nezneužívat).
Partnerství (ptát se zdravě a asertivně, akceptovat existenci smrti, pokusit se racionálně přijmout zprávu, že lékař není všemocný, a uvědomit si to, zachovat chladnou hlavu, pochopení pro organizační chod, např. když se vyskytne akutnější případ, dodržovat ordinační hodiny).
Sebekontrola (nebýt agresivní slovně ani fyzicky, nenadávat, nebít a neubližovat, nebýt vulgární, nekrást vybavení čekárny, nebýt pod vlivem návykové látky).
Zodpovědnost (hlásit změnu pojišťovny, mít připravenou dokumentaci, nestěžovat si kvůli poplatkům).
Osobní hygiena (dodržovat osobní čistotu).
Společným jmenovatelem je obyčejná slušnost
Můžeme říci, že základní zásady komunikace, které by měli lékaři i pacienti dodržovat, jsou shodné a jejich společným jmenovatelem je obyčejná slušnost, kterou můžeme popsat jako dodržování několika komunikačních P - viz schéma.
Základním zdrojem nedorozumění v komunikaci je vnímání pojmu různými osobami různě. Proto jsme vyzvali studenty, aby prezentovali, jak vnímají význam klíčových pojmů, se kterými jsme ve výuce pracovali. Jedním z takových pojmů je komunikace. Studenti tento pojem zpracovávali pomocí techniky pětilístku (J. L. Steelová, K. S. Meredith).
Zadání: Řekni, co to je KOMUNIKACE, pomocí schématu:
Název.
Popis (2 přídavná jména).
Co dělá (3 slovesa).
Pocit, výraz, představa (4 slova).
Opětná formulace podstaty (1 slovo).
Studenti se úkolu zhostili pozoruhodně. Potvrdilo se, že vnímání obsahu pojmu má dvě základní složky - všeobecné informace převážně získané školou a individuální vnímání. Právě druhá složka bývá zdrojem nedorozumění.
Jako ukázku uvádíme některé z 37 zpracování pojmu komunikace.
Jaroslava Králová, Ústav sociálního lékařství, LF UP v Olomouci Lenka Hansmanová, Porodnicko- gynekologická klinika, FN Olomouc
komunikace verbální, neverbální spojuje, informuje, pomáhá nevyhnutelný prostředek lidského soužití
most
komunikace verbální, neverbální informuje, spojuje, ovlivňuje základní podstata lidské společnosti
lidé
komunikace důležitá, hlasitá informuje, baví, poučuje rozděluje a spojuje lidi
dorozumívání
komunikace těžká, nezbytná spojuje, pomáhá, informuje informační tok mezi lidmi
život
komunikace verbální, neverbální baví, informuje, ovlivňuje spleť názorů mezi lidmi
bludiště
komunikace verbální, neverbální potěší, pobaví, zklame neomezená možnost způsobu vyjádření
možnost
Tabulka: Zásady komunikace mezi lékařem a pacientem dle studentů 1. ročníku všeobecného lékařství, LF UP v Olomouci, předmět etické základy komunikace pro odbornou praxi, školní rok 2008/ 09:
LÉKAŘ - PACIENT PACIENT - LÉKAŘ
Kategorie chování Frekv. Kategorie chování Frekv.
Profesionální přístup 63 Důvěra 56
Profesionální komunikace 58 Slušné chování 52
Slušné chování 51 Upřímnost 37
Empatie 28 Respekt k soukromí lékaře 25
Odbornost 21 Partnerství 20
Osobnost lékaře 16 Sebekontrola 15
Atmosféra 6 Zodpovědnost 4
Osobní hygiena 4
Schéma: Základní komunikační P mezi lékařem a pacientem
Autor: Jaroslava Králová, Ústav sociálního lékařství, LF UP v Olomouci Lenka Hansmanová
Název zdroje: Tempus Medicorum
NEMOC SE UŽ ŠÍŘÍ I MEZI ČECHY
Prasečí chřipkou se dosud na Moravě a ve Slezsku nakazila téměř třicítka lidí.
Ostrava - Necelá třicítka nakažených, hlavně mladých lidí, kteří si virus A(H1N1) přivezli z ciziny. Nejčastěji z Velké Británie, USA či třeba Španělska. Taková je bilance výskytu prasečí chřipky na Moravě a ve Slezsku téměř čtyři měsíce od popsání nového viru. Sdělili to zástupci Zdravotního ústavu Ostrava, jednoho ze dvou pracovišť v Česku, která prokazují nákazu prasečí chřipkou. Upozornili mimo jiné na to, že ačkoli je snaha, aby nakažení zůstávali v izolaci, jsou evidovány už i první případy šíření nemoci mezi lidmi v Česku.
Diagnostiku nemoci Zdravotní ústav Ostrava provádí ve většině případů pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR), metody doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Případně klasickou metodou izolace viru, která však trvá týden i více a je důležitá spíš pro vědecké účely. V čem spočívá metoda PCR?
"Jejím prostřednictvím množíme úsek nukleové kyseliny viru. Pokud je množení úspěšné, lze říct, že v primárním vzorku byl přítomný virus prasečí chřipky," zjednodušeně líčí postup vedoucí oddělení molekulárně biologických metod Zdravotního ústavu Ostrava Jakub Mrázek.
Pak otevírá dveře pracoviště a názorně ukazuje, jak se virus prokazuje - od umístění vzorků odebraných z nosu či nosohltanu pacienta ve sterilním boxu přes osamostatnění úseku RNA, k níž se přidá reakční směs, až po očekávání výsledku.
Nebezpečí viru může vzrůst, pokud zmutuje. A to hrozí Budou pracovníci Zdravotního ústavu stíhat prověřovat vzorky, když se naplní pesimistické scénáře a na podzim prasečí chřipkou onemocní dva miliony Čechů?
"Pokud by přibývaly tisíce pacientů denně, prostřednictvím PCR bychom neprokazovali virus prasečí chřipky u každého z nich, ale jen u rizikových osob. U ostatních by se chřipka diagnostikovala na základě vyšetření lékaře," reaguje Jakub Mrázek a dodává, že Krajský úřad, ale i každá nemocnice mají vypracovaný pandemický plán.
Panické obavy z prasečí chřipky by lidé měli opustit. Nemoc má totiž dosud slabší průběh než běžná chřipka. "Riziko je nyní hlavně v tom, že se jí může nakazit velké množství lidí, protože se jedná o nový virus, který je mixemgenetického materiálu lidí, ptáků a prasat," uvedl vedoucí oddělení virologie Zdravotního ústavu Ostrava Jiří Januška.
Dodal, že nebezpečí viru může vzrůst, pokud zmutuje a stane se silnějším. A to se stát může. V Česku se chystá očkování proti prasečí chřipce. Vakcína má být podle nejnovějších informací jen pro půl milionu obyvatel.
Lidé se zajímají i o to, zda jim odolnost proti viru této nemoci zajistí očkování proti běžné chřipce typu A. "Světová zdravotnická organizace to doporučuje, hlavně rizikovým skupinám osob. Pokud chce být někdo dokonaleji chráněn, měl by být očkován proti běžné chřipce," uvedl Jakub Mrázek.
Prevence proti prasečí chřipce je stejná jako u chřipky jiných typů. Zdravá životospráva. A když chřipka přijde, pak ji důkladně vyležet a vyléčit.
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Ostrava - Necelá třicítka nakažených, hlavně mladých lidí, kteří si virus A(H1N1) přivezli z ciziny. Nejčastěji z Velké Británie, USA či třeba Španělska. Taková je bilance výskytu prasečí chřipky na Moravě a ve Slezsku téměř čtyři měsíce od popsání nového viru. Sdělili to zástupci Zdravotního ústavu Ostrava, jednoho ze dvou pracovišť v Česku, která prokazují nákazu prasečí chřipkou. Upozornili mimo jiné na to, že ačkoli je snaha, aby nakažení zůstávali v izolaci, jsou evidovány už i první případy šíření nemoci mezi lidmi v Česku.
Diagnostiku nemoci Zdravotní ústav Ostrava provádí ve většině případů pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR), metody doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Případně klasickou metodou izolace viru, která však trvá týden i více a je důležitá spíš pro vědecké účely. V čem spočívá metoda PCR?
"Jejím prostřednictvím množíme úsek nukleové kyseliny viru. Pokud je množení úspěšné, lze říct, že v primárním vzorku byl přítomný virus prasečí chřipky," zjednodušeně líčí postup vedoucí oddělení molekulárně biologických metod Zdravotního ústavu Ostrava Jakub Mrázek.
Pak otevírá dveře pracoviště a názorně ukazuje, jak se virus prokazuje - od umístění vzorků odebraných z nosu či nosohltanu pacienta ve sterilním boxu přes osamostatnění úseku RNA, k níž se přidá reakční směs, až po očekávání výsledku.
Nebezpečí viru může vzrůst, pokud zmutuje. A to hrozí Budou pracovníci Zdravotního ústavu stíhat prověřovat vzorky, když se naplní pesimistické scénáře a na podzim prasečí chřipkou onemocní dva miliony Čechů?
"Pokud by přibývaly tisíce pacientů denně, prostřednictvím PCR bychom neprokazovali virus prasečí chřipky u každého z nich, ale jen u rizikových osob. U ostatních by se chřipka diagnostikovala na základě vyšetření lékaře," reaguje Jakub Mrázek a dodává, že Krajský úřad, ale i každá nemocnice mají vypracovaný pandemický plán.
Panické obavy z prasečí chřipky by lidé měli opustit. Nemoc má totiž dosud slabší průběh než běžná chřipka. "Riziko je nyní hlavně v tom, že se jí může nakazit velké množství lidí, protože se jedná o nový virus, který je mixemgenetického materiálu lidí, ptáků a prasat," uvedl vedoucí oddělení virologie Zdravotního ústavu Ostrava Jiří Januška.
Dodal, že nebezpečí viru může vzrůst, pokud zmutuje a stane se silnějším. A to se stát může. V Česku se chystá očkování proti prasečí chřipce. Vakcína má být podle nejnovějších informací jen pro půl milionu obyvatel.
Lidé se zajímají i o to, zda jim odolnost proti viru této nemoci zajistí očkování proti běžné chřipce typu A. "Světová zdravotnická organizace to doporučuje, hlavně rizikovým skupinám osob. Pokud chce být někdo dokonaleji chráněn, měl by být očkován proti běžné chřipce," uvedl Jakub Mrázek.
Prevence proti prasečí chřipce je stejná jako u chřipky jiných typů. Zdravá životospráva. A když chřipka přijde, pak ji důkladně vyležet a vyléčit.
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)