Lékaři se obávají souběhu sezónní a prasečí varianty * Osudová nemoc až pro deset tisíc rizikových pacientů
Česko se chystá na druhou vlnu prasečí chřipky, která by měla přijít v listopadu nebo v prosinci, a to souběžně se sezónní chřipkou.
Vláda upřesňuje pandemické plány, resorty a kraje vytvářejí vlastní přípravu tak, aby očekávaný nápor nemocných, který má být až 3 milióny občanů, byl zvládnut.
"Chřipku nepodceňujeme, jde o onemocnění, které může být smrtelné," řekl Právu doktor Michael Vít, hlavní hygienik ČR.
V pandemickém plánu, který schválila vláda, se mj. píše, že by mohlo být hospitalizováno až 45 000 osob, ambulantní návštěvy u lékaře by stouply na 2 milióny pacientů a zemřít by mohlo přibližně 10 000 lidí.
"Ekonomické dopady pandemie by byly také vážné," soudí Vít. Devadesátidenní pandemie by mohla znamenat pokles výkonnosti ekonomiky měřené ročním hrubým domácím produktem o 1,5 až 2 %. A to do ztrát nejsou zahrnuty následné škody na zdraví, případně úmrtí, které by působily na pokles ekonomiky dlouhodobě. Pojišťovny by zaplatily navíc za léčbu pacientů přibližně 2 miliardy korun.
Chrání jen očkování
Proti sezónní i prasečí chřipce chrání jen očkování. Vakcínou proti sezónní chřipce již lékaři očkují a je běžně dostupná pro všechny zájemce.
Vakcínu proti prasečí chřipce nikdo nesežene, nakoupil ji stát a ten také určil, kdo ji dostane. Budou to především lidé s chronickým onemocněním, zdravotníci a pracovníci nezbytní pro chod státu. Očkovat se začne začátkem listopadu.
Vakcína má být pro půl miliónu lidí, kdy každý z nich dostane dvě dávky. Nyní se ale zkoumá, zda by nestačila jedna dávka, a v tom případě by vakcína byla pro milión lidí. Kraje upřesňují, koho do očkovacích seznamů zařadit.
Dva a půl miliónu antivirotik
"Kromě toho má Česko zásoby 2,5 miliónu antivirotik, která se nasazují do 48 hodin po onemocnění," uvedl Vít.
V ČR zatím je situace poměrně příznivá. Prasečí chřipkou onemocnělo přes 300 občanů a nikdo nezemřel. V celém světě se již prasečí chřipkou nakazilo téměř 400 000 lidí a přes 4000 zemřelo.
Co je v pandemickém plánu
* Onemocnět chřipkou by mohlo až 3 000 000 lidí. * Zvýší se počet hospitalizovaných až o 45 500 osob. * Ambulantní návštěvy u lékaře stoupnou až na 2 milióny. * Mohlo by zemřít až 10 500 lidí. * Omezení provozu škol a některých úřadů. * Byl by zákaz shromažďování a konání kulturních, společenských a sportovních akcí. * Zákaz návštěv v nemocnicích, ústavech sociální péče, domovech důchodců. * Nemocnice by musely připravit lůžkové kapacity pro nemocné a byl by omezen rozsah poskytování zdravotní péče možná jen na urgentní medicínu. * Nedostatek lůžek pro nemocné by byl řešen se samosprávou a je možné, že by se využil lůžkový fond každého regionu, například internáty, lázeňská zařízení, hotely, penzióny apod. * Na provizorních lůžkách by leželi jen pacienti, jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou zdravotní péči. * Studenti pátých a šestých ročníků lékařských fakult by pomáhali přímo v ordinacích praktických lékařů. * Lidé s komplikacemi by leželi v nemocnicích. * Každý resort má stanoveno, co, kdy a do kdy musí udělat, aby zamezil šíření epidemie. * Stát zatím neuvažuje o nákupu dýchacích přístrojů pro pacienty s případnými komplikacemi a prověřuje stávající kapacity přístrojů. Pokud nebudou stačit, ministerstvo zdravotnictví je dokoupí. * Odhaduje se, že pro akutní dýchací potíže může být hospitalizováno až 30 000 osob, přičemž 15 000 by mohlo potřebovat intenzívní péči a 50 % z nich mechanickou ventilaci. Zdroj - Zdroj - Ministerstvo zdravotnictví ČR
Autor: Václav Pergl
Zdroj: Regionální mutace| Právo - Plzeňský kraj
pondělí 26. října 2009
AGRESIVNÍ PACIENT NA VLASTNÍ KŮŽI
Diskusní fórum v Medical Tribune 25/2009 (str. A2, A6) sestavené z odpovědí na otázku "Napadl vás někdy fyzicky pacient?" naznačilo hloubku problému už svým rozsahem. Předpokládáme, že následující reakce na ně nebude zdaleka poslední.
V poslední době je veřejnost téměř denně informována o konfliktech mezi zdravotníky a pacienty. Jejich příčiny jsou různé -od pocitu nedostatečně poskytnuté péče až po opilost pacientů. Řešení konfliktů ale již tak různorodé není - zdravotníci jsou většinou pranýřováni za to, že nepochopili změnu zdravotního systému z paternalistického na partnerský. Roste v nich tak pocit pozitivní diskriminace - pacient smí vše, zdravotník nic. Naučit se měřit jedním metrem oběma stranám není jednoduché, vyžaduje to jistě čas a možná i spoustu empirických omylů. O jednu takovou zkušenost se ráda se čtenáři podělím.
Příběh začal v jedné chřipkové sezóně na pohotovosti. Bylo 19 hodin, když pohotovost zahájila svůj provoz a v čekárně již bylo nedočkavých a a priori nespokojených ("všude se čeká") 15 pacientů. Jako první vstoupil do ordinace muž nejevící známky akutního onemocnění. Nesundal pokrývku hlavy, nesvlékl ani kabát, hned spustil, že má již několik dní kašel a teď tady musí čekat, než "si" otevřeme. Na dotazy týkající se osobní anamnézy podrážděně odpověděl, že není u výslechu, ale u doktora, tak ať s těmi blbostmi přestanu. Snažila jsem se vysvětlit význam osobní anamnézy, ale přerušil mne. Tak jsem ho chtěla vyšetřit, ale odmítl se svléknout, že má jen kašel, tak ať mu napíši antibiotika a hodím sebou. Stála jsem si za svým názorem - dokud nevyšetřím nemocného a neshledám známky bakteriálního onemocnění, antibiotika nepředepíši. Velice se rozčílil, nadával a při odchodu tak práskl dveřmi ordinace, že vypadl kus omítky kolem rámu.
Tím ovšem celá věc neskončila. Po půlhodině telefonoval, že si to se mnou vyřídí, že si ráno na mne počká a zabije mne i sestru. Pro sebe jsem zalitovala, že jsem mu nedoporučila psychiatrické vyšetření (vím, nemělo by to smysl..) a pracovala dále. Poté telefonoval ještě několikrát, popisoval svou střelnou zbraň a způsob útoku. Tak jsem se obrátila na policii. Policisté přijeli, sepsali protokol a doporučili mně a sestře ráno odcházet v doprovodu dalších osob, a kdyby se něco dělo, máme zavolat. Odešly jsme se sestrou v doprovodu řidičů, pacienta jsme zahlédly, ale nic se nestalo, tak jsme dále policii nevolaly. A málem jsme začaly na událost zapomínat. Za týden se ozval policista, že předává celou záležitost místnímu úřadu jako přestupek. Na výzvu úřadu jsem se dostavila k přestupkové komisi. Pacient i já jsme si vyříkali své. Nakonec komise nařídila nemocnému, ať se mi veřejně omluví, což učinil. Mohla jsem být spokojena.
Jenže spokojena jsem vlastně jen částečně. Jistě je dobře, když si také pacient uvědomí kromě svých práv i své povinnosti a když si lékař kromě svých povinností uvědomí i svá práva. Je dobře, že oficiální instituce projevila odvahu stát za lékařem, a ne líbivě za pacientem voličem. Zároveň si však myslím, že problematika by si zasloužila systémové, ne jen individuální řešení: na jedné straně zřejmě potřebujeme tu správnou "občanskou výchovu" ve smyslu občanské demokratické společnosti (ne tu zprofanovanou, co znám například já ze své základní školy ze 70. let). Na druhé straně ale musí stát lidsky čisté, profesionální a asertivní jednání zdravotníků. Bude to jistě dlouhá a těžká cesta pro všechny zúčastněné.
A jaké je tedy poselství mého příběhu? Jednoduché a ne všeobecně líbivé - prevencí všech konfliktů ve zdravotnictví je dobře profesionálně a zároveň dobře lidsky odvedená práce zdravotníků.
K tomu přeji všem odvahu a sílu.
MUDr. Zuzana Miškovská, Ph.D., praktická lékařka pro dospělé, Praha
Zdroj: Medical Tribune
V poslední době je veřejnost téměř denně informována o konfliktech mezi zdravotníky a pacienty. Jejich příčiny jsou různé -od pocitu nedostatečně poskytnuté péče až po opilost pacientů. Řešení konfliktů ale již tak různorodé není - zdravotníci jsou většinou pranýřováni za to, že nepochopili změnu zdravotního systému z paternalistického na partnerský. Roste v nich tak pocit pozitivní diskriminace - pacient smí vše, zdravotník nic. Naučit se měřit jedním metrem oběma stranám není jednoduché, vyžaduje to jistě čas a možná i spoustu empirických omylů. O jednu takovou zkušenost se ráda se čtenáři podělím.
Příběh začal v jedné chřipkové sezóně na pohotovosti. Bylo 19 hodin, když pohotovost zahájila svůj provoz a v čekárně již bylo nedočkavých a a priori nespokojených ("všude se čeká") 15 pacientů. Jako první vstoupil do ordinace muž nejevící známky akutního onemocnění. Nesundal pokrývku hlavy, nesvlékl ani kabát, hned spustil, že má již několik dní kašel a teď tady musí čekat, než "si" otevřeme. Na dotazy týkající se osobní anamnézy podrážděně odpověděl, že není u výslechu, ale u doktora, tak ať s těmi blbostmi přestanu. Snažila jsem se vysvětlit význam osobní anamnézy, ale přerušil mne. Tak jsem ho chtěla vyšetřit, ale odmítl se svléknout, že má jen kašel, tak ať mu napíši antibiotika a hodím sebou. Stála jsem si za svým názorem - dokud nevyšetřím nemocného a neshledám známky bakteriálního onemocnění, antibiotika nepředepíši. Velice se rozčílil, nadával a při odchodu tak práskl dveřmi ordinace, že vypadl kus omítky kolem rámu.
Tím ovšem celá věc neskončila. Po půlhodině telefonoval, že si to se mnou vyřídí, že si ráno na mne počká a zabije mne i sestru. Pro sebe jsem zalitovala, že jsem mu nedoporučila psychiatrické vyšetření (vím, nemělo by to smysl..) a pracovala dále. Poté telefonoval ještě několikrát, popisoval svou střelnou zbraň a způsob útoku. Tak jsem se obrátila na policii. Policisté přijeli, sepsali protokol a doporučili mně a sestře ráno odcházet v doprovodu dalších osob, a kdyby se něco dělo, máme zavolat. Odešly jsme se sestrou v doprovodu řidičů, pacienta jsme zahlédly, ale nic se nestalo, tak jsme dále policii nevolaly. A málem jsme začaly na událost zapomínat. Za týden se ozval policista, že předává celou záležitost místnímu úřadu jako přestupek. Na výzvu úřadu jsem se dostavila k přestupkové komisi. Pacient i já jsme si vyříkali své. Nakonec komise nařídila nemocnému, ať se mi veřejně omluví, což učinil. Mohla jsem být spokojena.
Jenže spokojena jsem vlastně jen částečně. Jistě je dobře, když si také pacient uvědomí kromě svých práv i své povinnosti a když si lékař kromě svých povinností uvědomí i svá práva. Je dobře, že oficiální instituce projevila odvahu stát za lékařem, a ne líbivě za pacientem voličem. Zároveň si však myslím, že problematika by si zasloužila systémové, ne jen individuální řešení: na jedné straně zřejmě potřebujeme tu správnou "občanskou výchovu" ve smyslu občanské demokratické společnosti (ne tu zprofanovanou, co znám například já ze své základní školy ze 70. let). Na druhé straně ale musí stát lidsky čisté, profesionální a asertivní jednání zdravotníků. Bude to jistě dlouhá a těžká cesta pro všechny zúčastněné.
A jaké je tedy poselství mého příběhu? Jednoduché a ne všeobecně líbivé - prevencí všech konfliktů ve zdravotnictví je dobře profesionálně a zároveň dobře lidsky odvedená práce zdravotníků.
K tomu přeji všem odvahu a sílu.
MUDr. Zuzana Miškovská, Ph.D., praktická lékařka pro dospělé, Praha
Zdroj: Medical Tribune
KRAJ CHYSTÁ PLÁNY NA PANDEMII
Střední Morava: Jak na prasečí chřipku? Fakultní nemocnice v nutnosti uvolní pacientům čtyři kliniky, chystají se i jiní
Pandemický plán připravuje nyní Olomoucký kraj. Nemocnice, úřady, ale i další instituce by se podle něho musely začít chovat v případě, že by hlavní hygienik vyhlásil pandemii. Před tou odborníci varují v souvislosti s prasečí chřipkou, která se na podzim střetne se sezonními dýchacími infekcemi i běžnějšími chřipkovými kmeny. V případě, že by vypukla pandemie, uvolnily by nemocnice pro pacienty stovky lůžek, olomoucká fakultní nemocnice by dokonce pro nemocné pandemickou chřipkou vyklidila několik svých klinik.
"Pandemický plán vznikl před třemi lety, nyní se ale aktualizuje podle zkušeností s průběhem nového typu chřipky," říká Růžena Haliřová z protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Olomouci. "Počítáme i s klimatickým faktorem, v listopadu jsou dýchací cesty náchylnější k nemocem."
Svůj pandemický plán zpracovávají také velká zdravotnická zařízení. "Fakultní nemocnice Olomouc je připravena vyčlenit ambulance a lůžka tak, aby pacienti s chřipkou nepřicházeli do přímého kontaktu s ostatními pacienty," uvádí Jarmila Kohoutová, vedoucí Oddělení nemocniční hygieny a bezpečnostní manažerka fakultní nemocnice. "Předpokládáme využití samostatně stojících budov, to znamená kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Pro pacienty, kteří by potřebovali intenzivní péči, by pak nemocnice vyčlenila lůžka na Klinice anesteziologie a resuscitace, případně i operační sály.
Nemocné z budov určených pro pandemii by lékaři museli přesunout jinam.
Kraj chystá plány na pandemii prasečí chřipky
"Pacienty, které by bylo možné propustit domů, bychom předali do domácího ošetřování. Ty, u nichž by byla další hospitalizace nezbytná, bychom přeložili na jiné kliniky, kde by se podobně uvolnila místa," vysvětlil mluvčí fakultní nemocnice Egon Havrlant.
Kromě pacientů by zdravotnická zařízení musela myslet i na vlastní zaměstnance. "Již jsme začali s očkováním personálu proti sezonní chřipce, očkování pandemickou vakcínou by mělo být zahájeno v listopadu," upozornila Kohoutová. Nemocnice by v případě pandemie také využila svých zásob jednorázových plášťů, ochranných obleků a filtračních polomasek.
Také další zdravotnická zařízení se na případnou pandemii připravují. "V nejkrajnějším případě bychom byli schopni vyčlenit pro nemocné až padesát lůžek ve dvou oddělených lůžkových provozech," sdělil zástupce ředitele pro léčebnou péči z Jesenické nemocnice Petr Krátký. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. "V současnosti se teprve projednávají návrhy na restrukturalizaci v případě pandemie prasečí chřipky, údaje by nebyly relevantní," vysvětlil mluvčí nemocnic Tomáš Želazko. "V případě pandemie bychom pravděpodobně zřídili "zelenou linku", na které by nemocní mohli konzultovat své potíže. Byly by také posíleny pohotovosti, nemocnice by musely odložit plánované operace a uvolnit místo pro vážné případy," popsala Haliřová.
Svůj "malý pandemický plán" by si podle ní měly udělat i třeba firmy nebo rodiny. "Byly by zavřené školy a školky, takže by bylo potřeba, aby někdo zůstal s dětmi doma. Třeba příbuzní by se mezi sebou měli domluvit, aby více dětí hlídala jedna osoba," nastiňuje epidemioložka. Firmy mohou podpořit imunitu svých zaměstnanců třeba tak, že jim zaplatí očkování proti chřipce, úřady by měly mít u vstupu roušky. "Nejdůležitější je zodpovědnost vůči sobě a tím pádem ohleduplnost vůči druhým. Když je člověk nemocný, má se léčit doma, aby nešířil nákazu mezi ostatní," shrnuje Haliřová. Krajský pandemický plán není ještě definitivní. Podle vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Evy Štefkové ho musí schválit Bezpečnostní rada Olomouckého kraje.
* Opatření nemocnic
V případě pandemie prasečí chřipky je olomoucká fakultní nemocnice připravena uvolnit pacientům čtyři své kliniky a nemocnice v Jeseníku vyčlení 50 lůžek. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. Zatím projednává návrhy. "Předpokládáme využití kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Jarmila Kohoutová, FN Olomouc
Zdroj: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava
Pandemický plán připravuje nyní Olomoucký kraj. Nemocnice, úřady, ale i další instituce by se podle něho musely začít chovat v případě, že by hlavní hygienik vyhlásil pandemii. Před tou odborníci varují v souvislosti s prasečí chřipkou, která se na podzim střetne se sezonními dýchacími infekcemi i běžnějšími chřipkovými kmeny. V případě, že by vypukla pandemie, uvolnily by nemocnice pro pacienty stovky lůžek, olomoucká fakultní nemocnice by dokonce pro nemocné pandemickou chřipkou vyklidila několik svých klinik.
"Pandemický plán vznikl před třemi lety, nyní se ale aktualizuje podle zkušeností s průběhem nového typu chřipky," říká Růžena Haliřová z protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Olomouci. "Počítáme i s klimatickým faktorem, v listopadu jsou dýchací cesty náchylnější k nemocem."
Svůj pandemický plán zpracovávají také velká zdravotnická zařízení. "Fakultní nemocnice Olomouc je připravena vyčlenit ambulance a lůžka tak, aby pacienti s chřipkou nepřicházeli do přímého kontaktu s ostatními pacienty," uvádí Jarmila Kohoutová, vedoucí Oddělení nemocniční hygieny a bezpečnostní manažerka fakultní nemocnice. "Předpokládáme využití samostatně stojících budov, to znamená kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Pro pacienty, kteří by potřebovali intenzivní péči, by pak nemocnice vyčlenila lůžka na Klinice anesteziologie a resuscitace, případně i operační sály.
Nemocné z budov určených pro pandemii by lékaři museli přesunout jinam.
Kraj chystá plány na pandemii prasečí chřipky
"Pacienty, které by bylo možné propustit domů, bychom předali do domácího ošetřování. Ty, u nichž by byla další hospitalizace nezbytná, bychom přeložili na jiné kliniky, kde by se podobně uvolnila místa," vysvětlil mluvčí fakultní nemocnice Egon Havrlant.
Kromě pacientů by zdravotnická zařízení musela myslet i na vlastní zaměstnance. "Již jsme začali s očkováním personálu proti sezonní chřipce, očkování pandemickou vakcínou by mělo být zahájeno v listopadu," upozornila Kohoutová. Nemocnice by v případě pandemie také využila svých zásob jednorázových plášťů, ochranných obleků a filtračních polomasek.
Také další zdravotnická zařízení se na případnou pandemii připravují. "V nejkrajnějším případě bychom byli schopni vyčlenit pro nemocné až padesát lůžek ve dvou oddělených lůžkových provozech," sdělil zástupce ředitele pro léčebnou péči z Jesenické nemocnice Petr Krátký. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. "V současnosti se teprve projednávají návrhy na restrukturalizaci v případě pandemie prasečí chřipky, údaje by nebyly relevantní," vysvětlil mluvčí nemocnic Tomáš Želazko. "V případě pandemie bychom pravděpodobně zřídili "zelenou linku", na které by nemocní mohli konzultovat své potíže. Byly by také posíleny pohotovosti, nemocnice by musely odložit plánované operace a uvolnit místo pro vážné případy," popsala Haliřová.
Svůj "malý pandemický plán" by si podle ní měly udělat i třeba firmy nebo rodiny. "Byly by zavřené školy a školky, takže by bylo potřeba, aby někdo zůstal s dětmi doma. Třeba příbuzní by se mezi sebou měli domluvit, aby více dětí hlídala jedna osoba," nastiňuje epidemioložka. Firmy mohou podpořit imunitu svých zaměstnanců třeba tak, že jim zaplatí očkování proti chřipce, úřady by měly mít u vstupu roušky. "Nejdůležitější je zodpovědnost vůči sobě a tím pádem ohleduplnost vůči druhým. Když je člověk nemocný, má se léčit doma, aby nešířil nákazu mezi ostatní," shrnuje Haliřová. Krajský pandemický plán není ještě definitivní. Podle vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Evy Štefkové ho musí schválit Bezpečnostní rada Olomouckého kraje.
* Opatření nemocnic
V případě pandemie prasečí chřipky je olomoucká fakultní nemocnice připravena uvolnit pacientům čtyři své kliniky a nemocnice v Jeseníku vyčlení 50 lůžek. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. Zatím projednává návrhy. "Předpokládáme využití kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Jarmila Kohoutová, FN Olomouc
Zdroj: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava
pondělí 12. října 2009
VAKCÍNU PROTI PRASEČÍ CHŘIPCE PŘEDNOSTNĚ DOSTANOU KARDIACI
Lékaři už znají odpověď na otázku, kteří z dlouhodobě nemocných dostanou očkování proti prasečí chřipce. MF DNES se podařilo získat seznam diagnóz, kterých se rozhodnutí týká. Jde především o lidi se srdečními chorobami, protože jim hrozí při chřipce selhání tohoto orgánu.
Lékaři už znají odpověď na otázku, kteří z dlouhodobě nemocných dostanou očkování proti prasečí chřipce. MF DNES se podařilo získat seznam diagnóz, kterých se rozhodnutí týká. Jde především o lidi se srdečními chorobami, protože jim hrozí při chřipce selhání tohoto orgánu.
Byli vybráni skutečně ti nejohroženější," komentuje seznam kardiolog Zorjan Jojko. Konkrétně pacienti s chronickou revmatickou chorobou srdeční, což jsou lidé, kteří mají poničené srdce, nejčastěji srdeční chlopně, třeba po infekčním zánětu. Dále jsou to nemocní s chronickou ischemickou chorobou srdeční. Na třetím místě jsou lidé s různými formami akutního zánětu osrdečníku.
Injekci dostanou i lidé s dalšími srdečními potížemi. Kromě nich vakcínu dostanou také lidé s kardiostimulátory a ti, kteří mají za sebou v posledních dvou měsících, tedy v srpnu a září, operaci srdce. Řeč je například o lidech s jednoduchým by-passem.
Zdravotní pojišťovny tento týden dávají dohromady seznamy pacientů s těmito chorobami, které odešlou ambulantním kardiologům ke kontrole. Kromě lidí s nemocným srdcem vakcínu dostanou také pacienti s plicními chorobami, a to těžcí astmatici, pacienti s chronickou bronchitidou a lidé s pokročilou chronickou obstrukční plicní nemocí.
Lékaři zvažovali, že budou očkovat též lidi s monstrózní obezitou, protože i u nich hrozí selhání srdce, ale ti se na seznam nakonec nedostali.
Pojišťovny pak seznamy pacientů rozešlou praktikům, kteří si budou pacienty na injekci zvát. V průměru každý naočkuje asi šedesát lidí.
To má háček: pandemickou vakcínu lékaři dostanou v balení po deseti, které se musí ihned spotřebovat. Lékaři si tak budou muset zvát na jeden den deset lidí plus náhradníky, kteří odejdou bez očkování, jen proto, aby se řada dávek vakcíny nemusela vyhazovat, když pozvaní nedorazí.
Zdroj: idnes.cz
Lékaři už znají odpověď na otázku, kteří z dlouhodobě nemocných dostanou očkování proti prasečí chřipce. MF DNES se podařilo získat seznam diagnóz, kterých se rozhodnutí týká. Jde především o lidi se srdečními chorobami, protože jim hrozí při chřipce selhání tohoto orgánu.
Byli vybráni skutečně ti nejohroženější," komentuje seznam kardiolog Zorjan Jojko. Konkrétně pacienti s chronickou revmatickou chorobou srdeční, což jsou lidé, kteří mají poničené srdce, nejčastěji srdeční chlopně, třeba po infekčním zánětu. Dále jsou to nemocní s chronickou ischemickou chorobou srdeční. Na třetím místě jsou lidé s různými formami akutního zánětu osrdečníku.
Injekci dostanou i lidé s dalšími srdečními potížemi. Kromě nich vakcínu dostanou také lidé s kardiostimulátory a ti, kteří mají za sebou v posledních dvou měsících, tedy v srpnu a září, operaci srdce. Řeč je například o lidech s jednoduchým by-passem.
Zdravotní pojišťovny tento týden dávají dohromady seznamy pacientů s těmito chorobami, které odešlou ambulantním kardiologům ke kontrole. Kromě lidí s nemocným srdcem vakcínu dostanou také pacienti s plicními chorobami, a to těžcí astmatici, pacienti s chronickou bronchitidou a lidé s pokročilou chronickou obstrukční plicní nemocí.
Lékaři zvažovali, že budou očkovat též lidi s monstrózní obezitou, protože i u nich hrozí selhání srdce, ale ti se na seznam nakonec nedostali.
Pojišťovny pak seznamy pacientů rozešlou praktikům, kteří si budou pacienty na injekci zvát. V průměru každý naočkuje asi šedesát lidí.
To má háček: pandemickou vakcínu lékaři dostanou v balení po deseti, které se musí ihned spotřebovat. Lékaři si tak budou muset zvát na jeden den deset lidí plus náhradníky, kteří odejdou bez očkování, jen proto, aby se řada dávek vakcíny nemusela vyhazovat, když pozvaní nedorazí.
Zdroj: idnes.cz
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)