Dějištěm druhého semináře ze série mezioborových konferencí "1 den pro sestru" se stal 10. června 2010 hotel Gomel v Českých Budějovicích. Pořadatelem těchto odborných setkání je již druhým rokem divize Medical Services vydavatelského domu Mladá fronta, a. s., generálním partnerem projektu je společnost Apotex.
Moderátorka akce Mgr. Martina Pelikánová, šéfredaktorka časopisu Sestra z vydavatelského domu Mladá fronta, a. s., přivítala na konferenci s podtitulem "Sestra jako zdravotnické univerzum" přes stovku účastníků. Odbornou záštitu převzali proděkanka pro pedagogickou činnost a vedoucí katedry ošetřovatelství Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., a vedoucí Ústavu sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc.
Motivace a pracovní spokojenost
Klinický psycholog z Nemocnice České Budějovice a Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity Mgr. Václav Šnorek v úvodním vystoupení hovořil na téma pracovní motivace a spokojenosti sestry jako atributu kvality života. Připomněl psychologická specifika povolání zdravotníka a multifaktoriální podmíněnost pracovní spokojenosti. Zmínil různé teorie motivace (Maslowovu, Herzbergovu) a nastínil typologii osobnosti ve vztahu k práci, vymezující šest různých typů osobnosti: praktický, zkoumající, umělecký, sociální, podnikavý a tradiční. Pracovní spokojenost je podle autora sdělení podmíněna na prvním místě náplní a charakterem práce, dále sociálními a fyzickými okolnostmi jejího výkonu, přítomností pracovní perspektivy, kvalitou řízení a organizace, vztahy se spolupracovníky a úrovní sociální péče. Přednášející rovněž přiblížil pojem "univerzum" z motta konference (tento filozofický termín označuje veškerou časoprostorovou objektivní realitu v celku) a uvedl definici německého filozofa a matematika Gottfrieda Wilhelma Leibnize, podle níž je univerzum "množina všech možných světů, z nichž jeden - náš - je reálný, zatímco ostatní jsou myslitelné jen jako logicky možné".
Komunikace a konflikt
Komunikací na pracovišti a možným konfliktem rolí se magistr Šnorek zabýval ve svém druhém příspěvku. Komplementaritu a konfrontaci představil jako dva protichůdné principy fungování multidisciplinárního týmu, nastínil příčiny vzniku interpersonálních různic na pracovišti a postupy při jejich zvládání a upozornil, že i agrese může mít pozitivní aspekty, stejně jako spor a střet mohou vyústit v nalezení východiska z konfrontační situace. Pro správné fungování týmu je podle něj důležitá přítomnost autorit charakterizovaných odpovědností, erudicí a autenticitou i sebepřijetí každého člena pracovního kolektivu spolu s mnoha atributy podporujícími zvládání pracovních rolí. Jde například o všímavost, dovednost poznat a řešit problém, schopnost nebrat se příliš vážně, prožívat radost i z maličkostí a vnímat zkušenosti pozitivně, otevírat se v případě potřeby druhým, umění odpouštět i připravenost nést odpovědnost.
Sestra v multikulturní péči
S prakticky orientovanou přednáškou "Sestra jako zdravotník v multikulturní péči" vystoupila prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., (rozsáhlý rozhovor s prof. Tóthovou jsme otiskli v ZDN č. 24/2010, které vyšlo 14. června - pozn. red.), která zaujala auditorium zhodnocením přístupu ke zdraví, jak se projevuje u příslušníků dvou minorit (vietnamské a čínské), s nimiž se sestry v běžné praxi často setkávají. Podle profesorky Tóthové se v přístupu čínské menšiny odráží pojetí zdraví jako rovnováhy mezi vnitřním a vnějším prostředím člověka a nemoci jako výsledku disharmonie s okolím. Toto chápání vychází především z konceptu Jin a Jang a kondicionalismu. Naproti tomu postoje Vietnamců ke zdraví formuje kromě teorie protichůdného působení sil Jin a Jang především buddhismus a konfucianismus. Obě menšiny pak v péči o zdraví charakterizuje starostlivost, s níž souzní disciplinovanost v návštěvách preventivních prohlídek, starost o zdraví dětí včetně zodpovědného postoje k předporodní přípravě a kontrolám v prenatálních poradnách, vstřícnost v přijímání léčebných výkonů a opatření. Menší zdravotní problémy ovšem řeší doma za pomoci tradiční asijské medicíny.
Sestra - partner lékaře
Pracovní činnosti sestry z pohledu lékaře se věnoval kardiolog z Nemocnice České Budějovice MUDr. Ing. Michal Šnorek. "Ve vztahu sester a lékařů sílí odklon od tradičního pojetí se značnými rozdíly v síle a vlivu," zdůraznil. "Sestry a lékaři se budou stávat rovnocennými partnery." Bezproblémové podřízení se, kdy sestra o ničem nerozhoduje a k ničemu se nevyjadřuje, není výhodné. Mezi faktory ovlivňujícími interakci lékaře a sestry patří organizace práce na oddělení, osobnostní charakteristika lékaře, schopnosti a dovednosti sestry. Konflikty vyplývají obvykle ze špatné komunikace, neúnosného rozšiřování kompetencí sester nebo naopak podceňování jejich práce, vzájemného nepochopení rolí, únavy a vyčerpání z práce a v neposlední řadě může hrát negativní roli i sexuální obtěžování (harassment). "Neplatí, že sestry s vyšším vzděláním se cítí být vnímány jako partner lékaře v péči o pacienty častěji než sestry se středoškolským vzděláním," upozornil Michal Šnorek. "Lékaři by měli být připraveni na kritiku i ze strany sester, neměli by nechat konflikty bujet a čekat, že problém vyšumí, ale řešit ho v okamžiku prvních známek rozladění. Ke kontaktu se sestrami by měli využívat i neformální příležitosti, například zajít na sesternu," dodal.
Povolání budoucnosti
"Techniku si dnes za peníze může koupit každý, o kompetentní zaměstnance vzniká konkurenční boj. Povolání sestry je povoláním budoucnosti," konstatovala vedoucí oddělení Centra řízení kvality FN Plzeň Mgr. Nina Müllerová. Připomněla, že právě uplynulý měsíc květen je měsícem sester a 12. květen Mezinárodním dnem sester. Nedostatek sester v Česku doložila údaji z Ústavu zdravotnických informací a statistiky - podle nich jsou v současné době mírně v "černých číslech" pouze kraje Středočeský, Jihočeský, Moravskoslezský a Vysočina, nejvíc sester dlouhodobě chybí v Praze. Příčiny jejich odchodu ze zdravotnických zařízení jsou finanční i osobní (péče o vlastní rodinu), dále syndrom vyhoření, nízká prestiž profese, časté přesčasy, vysoká náročnost a nevyhovující skladba pracovních činností, mezi nimiž převažuje administrativa na úkor péče o pacienta. Podle registru zdravotnických pracovníků působilo v roce 2009 v ČR 95 924 registrovaných všeobecných sester-žen a 1505 mužů. "Vzdělání je a bude konkurenční výhodou," uzavřela magistra Müllerová část sdělení zaměřenou na profesní kompetence sester. Program konference zakončila přednáška MUDr. Michala Krčmáře, Ph.D., z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí o močové inkontinenci a poté byly předány certifikáty.
Název zdroje: Zdravotnické noviny
pondělí 28. června 2010
PŘIHLASTE MISS SESTRU SVÉ ORDINACE!
Od 1. června se mohou ženy a dívky nelékařských zdravotnických profesí hlásit do soutěžního projektu Miss sestra 2010 společnosti We Make Media, s. r. o. Své oblíbené sestřičky a ostatní nelékařky mohou do soutěže přihlásit a následně hlasovat o jejich postupu do dalších kol i lékaři, pacienti, známí či kolegové. Přihlášky je možné zasílat prostřednictvím webové stránky www.misssestra.cz, a to až do konce srpna. Cílem je najít Miss sestru s pěti "S" - sympatickou, srdečnou, spolehlivou, společenskou a stylovou.
Finále bude v lednu. Návrhy na svoji Miss sestru posílejte prostřednictvím formuláře, který najdete na www.misssestra.cz. Na stejné adrese je následně možné prohlížet si profily přihlášených a od 1. září začít hlasovat o jejich postupu. Finálový večer proběhne v rámci 2. reprezentačního plesu sester s názvem "Sestry na sál!" 14. ledna 2011 v Obecním domě, kde o vítězkách rozhodne porota. Během celého projektu budou mít soutěžící možnost poznat známé osobnosti, prožít mnoho nového a hlavně odpoutat se od své náročné práce.
Název zdroje: Zdravotnické noviny
Finále bude v lednu. Návrhy na svoji Miss sestru posílejte prostřednictvím formuláře, který najdete na www.misssestra.cz. Na stejné adrese je následně možné prohlížet si profily přihlášených a od 1. září začít hlasovat o jejich postupu. Finálový večer proběhne v rámci 2. reprezentačního plesu sester s názvem "Sestry na sál!" 14. ledna 2011 v Obecním domě, kde o vítězkách rozhodne porota. Během celého projektu budou mít soutěžící možnost poznat známé osobnosti, prožít mnoho nového a hlavně odpoutat se od své náročné práce.
Název zdroje: Zdravotnické noviny
OŠETŘOVATELKA MUSÍ BÝT DIPLOMAT I ZDATNÝ ŘIDIČ
Eliška Hlaváčová z Českého červeného kříže jezdí každý den za lidmi, kteří potřebují ošetřovatelskou péči. Pomáhala také při povodních/Ženy v uniformě.
České Budějovice - Diplomatické jednání, organizační schopnosti, fyzické síly i umění zaparkovat v ucpaném městě. To všechno musí zvládat Eliška Hlaváčová, která pracuje jako vrchní sestra v domácí ošetřovatelské péči českobudějovické pobočky Českého červeného kříže (ČČK).
"Jako malá jsem měla blízko ke zvířatům, takže jsem chtěla být zvěrolékařkou. Postupem času jsem ale poznala, že se budu radši orientovat na lidi. Moje maminka navíc pracovala jako ekonomka u Českého červeného kříže, proto jsem chodila na kurzy první pomoci," popisuje Hlaváčová. Po absolvování střední zdravotnické školy nastoupila jako sestra do budějovické nemocnice. Strávila zde 16 let, nejprve na infekčním oddělení, poté na kardiochirurgii.
Zároveň stále spolupracovala s ČČK, vyučovala první pomoc a byla v humanitární jednotce. "Jednou mě ředitelka oslovila, jestli bych u nich nechtěla pracovat jako sestřička. Já zrovna v té době uvažovala o změně, tak jsem to přijala," vypráví. U agentury domácí péče s názvem Alice, která spadá pod ČČK, je nyní dva roky. "Organizuji práci všem sestřičkám, potom je to každodenní kontakt s lékaři a příjem nových klientů. A samozřejmě stále vyjíždím jako ošetřovatelka do terénu," vyjmenovává. Zdravotní sestry se starají zhruba o 60 seniorů v Českých Budějovicích. K některým vyjíždí dvakrát denně, k jiným třeba jen jednou měsíčně na odběry krve. Nejčastěji dávají injekce, dále převazují bércové vředy nebo proleženiny, s některými pacienty cvičí, některé pouze učí, jak si například s injekcemi inzulinu poradit sami.
Přirostou k srdci
Rozdíl oproti práci v nemocnici je podle Hlaváčové veliký. "Je tu bližší kontakt s lidmi. Na oddělení v nemocnici je pacient pár dní, takže ho rozhodně nepoznám tak dokonale, jako když k němu jezdím několik let," říká. Klienti tedy sestrám přirostou k srdci, Hlaváčová však připomíná, že je zároveň nutné udržovat profesionální odstup. Sestry se proto čas od času na trase střídají a je nutné, aby každý klient znal alespoň dvě nebo tři ošetřovatelky. "Starší lidé si těžko zvykají na nové osoby, a pokud by jeho jediná sestřička měla dovolenou, byl by z toho celý nesvůj," vysvětluje .
Asi nejnáročnější na práci domácí ošetřovatelky je podle Hlaváčové komunikace s lidmi. Musí denně jednat s klienty, jejich příbuznými i lékaři. Časté problémy pramení hlavně z toho, že mnozí senioři zapomínají. U každého z nich proto sestra zapisuje svou přítomnost, protože se nejednou stalo, že klient tvrdil příbuzným, že vůbec nepřišla.
Ošetřovatelka také musí často vynaložit nemalé fyzické síly, jak na běhání do bytů ve vyšších patrech, tak na manipulaci s pacienty. "Když klient váží sto kilo a je třeba ho převalit na bok, jsou dvě ruce málo," říká Hlaváčová. Každodenní součástí práce je jízda autem. Na ranní rozvážku inzulinů poskytuje ČČK sestrám řidiče. V pozdějších hodinách už se musí po městě dopravovat samy, což zahrnuje nejen čekání v zácpách, ale také obtížné parkování v přecpaných ulicích. Když se pak sestra při cestě zdrží, může to způsobit drobné komplikace. "Zajímavé na téhle práci je, že ti klienti námi trochu žijí. Když se sestřička trochu opozdí, někteří hned volají, jestli na ně nezapomněla," přibližuje Hlaváčová.
Největší odměnou je pro zdravotnice úsměv klientů. "Když se na ně dozvoníme, což někdy bývá také obtížné, a oni nám s úsměvem otevřou," popisuje Hlaváčová.
Velká voda
Jako členka humanitární jednotky nabízela Eliška Hlaváčová pomocnou ruku také při povodních v roce 2002. "Zrovna jsem byla na mateřské, tak jsem děti svěřila do péče sestry a šla," vypráví. S kolegy pečovala o téměř 800 lidí v budovách vysokoškolských kolejí. Starat se o ty, kteří jsou vyhnáni z domova, bylo velmi náročné. Hlaváčová si zde například všimla, že většina seniorů vůbec nemá přehled o tom, jaké léky užívá. Byla ale také svědkem řady dojemných příběhů. "Bylatam evakuovaná stařenka a podařilo se nám najít její dceru. Když jsem ji tam ale vedla, tak se mi svěřila, že s maminkou už pět let nemluví, že neví, jaká bude reakce. Nakonec to bylo velmi silné, obě začaly plakat, byly šťastné, že jsou zase pohromadě, a po čase mi přišlo i poděkování," vzpomíná. Sama Hlaváčová si při povodních také prožila pernou chvilku. "V úterý ráno jsem normálně odešla pracovat a během dne voda zalila poslední most. A já zrovna měla své děti v druhé části města. Bylo těžké pomáhat ostatním a nevědět, co se děje s mou vlastní rodinou. Trvalo to dva dny, ale připadalo mi to jako celá věčnost," uzavírá.
Název zdroje: Českobudějovický deník
České Budějovice - Diplomatické jednání, organizační schopnosti, fyzické síly i umění zaparkovat v ucpaném městě. To všechno musí zvládat Eliška Hlaváčová, která pracuje jako vrchní sestra v domácí ošetřovatelské péči českobudějovické pobočky Českého červeného kříže (ČČK).
"Jako malá jsem měla blízko ke zvířatům, takže jsem chtěla být zvěrolékařkou. Postupem času jsem ale poznala, že se budu radši orientovat na lidi. Moje maminka navíc pracovala jako ekonomka u Českého červeného kříže, proto jsem chodila na kurzy první pomoci," popisuje Hlaváčová. Po absolvování střední zdravotnické školy nastoupila jako sestra do budějovické nemocnice. Strávila zde 16 let, nejprve na infekčním oddělení, poté na kardiochirurgii.
Zároveň stále spolupracovala s ČČK, vyučovala první pomoc a byla v humanitární jednotce. "Jednou mě ředitelka oslovila, jestli bych u nich nechtěla pracovat jako sestřička. Já zrovna v té době uvažovala o změně, tak jsem to přijala," vypráví. U agentury domácí péče s názvem Alice, která spadá pod ČČK, je nyní dva roky. "Organizuji práci všem sestřičkám, potom je to každodenní kontakt s lékaři a příjem nových klientů. A samozřejmě stále vyjíždím jako ošetřovatelka do terénu," vyjmenovává. Zdravotní sestry se starají zhruba o 60 seniorů v Českých Budějovicích. K některým vyjíždí dvakrát denně, k jiným třeba jen jednou měsíčně na odběry krve. Nejčastěji dávají injekce, dále převazují bércové vředy nebo proleženiny, s některými pacienty cvičí, některé pouze učí, jak si například s injekcemi inzulinu poradit sami.
Přirostou k srdci
Rozdíl oproti práci v nemocnici je podle Hlaváčové veliký. "Je tu bližší kontakt s lidmi. Na oddělení v nemocnici je pacient pár dní, takže ho rozhodně nepoznám tak dokonale, jako když k němu jezdím několik let," říká. Klienti tedy sestrám přirostou k srdci, Hlaváčová však připomíná, že je zároveň nutné udržovat profesionální odstup. Sestry se proto čas od času na trase střídají a je nutné, aby každý klient znal alespoň dvě nebo tři ošetřovatelky. "Starší lidé si těžko zvykají na nové osoby, a pokud by jeho jediná sestřička měla dovolenou, byl by z toho celý nesvůj," vysvětluje .
Asi nejnáročnější na práci domácí ošetřovatelky je podle Hlaváčové komunikace s lidmi. Musí denně jednat s klienty, jejich příbuznými i lékaři. Časté problémy pramení hlavně z toho, že mnozí senioři zapomínají. U každého z nich proto sestra zapisuje svou přítomnost, protože se nejednou stalo, že klient tvrdil příbuzným, že vůbec nepřišla.
Ošetřovatelka také musí často vynaložit nemalé fyzické síly, jak na běhání do bytů ve vyšších patrech, tak na manipulaci s pacienty. "Když klient váží sto kilo a je třeba ho převalit na bok, jsou dvě ruce málo," říká Hlaváčová. Každodenní součástí práce je jízda autem. Na ranní rozvážku inzulinů poskytuje ČČK sestrám řidiče. V pozdějších hodinách už se musí po městě dopravovat samy, což zahrnuje nejen čekání v zácpách, ale také obtížné parkování v přecpaných ulicích. Když se pak sestra při cestě zdrží, může to způsobit drobné komplikace. "Zajímavé na téhle práci je, že ti klienti námi trochu žijí. Když se sestřička trochu opozdí, někteří hned volají, jestli na ně nezapomněla," přibližuje Hlaváčová.
Největší odměnou je pro zdravotnice úsměv klientů. "Když se na ně dozvoníme, což někdy bývá také obtížné, a oni nám s úsměvem otevřou," popisuje Hlaváčová.
Velká voda
Jako členka humanitární jednotky nabízela Eliška Hlaváčová pomocnou ruku také při povodních v roce 2002. "Zrovna jsem byla na mateřské, tak jsem děti svěřila do péče sestry a šla," vypráví. S kolegy pečovala o téměř 800 lidí v budovách vysokoškolských kolejí. Starat se o ty, kteří jsou vyhnáni z domova, bylo velmi náročné. Hlaváčová si zde například všimla, že většina seniorů vůbec nemá přehled o tom, jaké léky užívá. Byla ale také svědkem řady dojemných příběhů. "Bylatam evakuovaná stařenka a podařilo se nám najít její dceru. Když jsem ji tam ale vedla, tak se mi svěřila, že s maminkou už pět let nemluví, že neví, jaká bude reakce. Nakonec to bylo velmi silné, obě začaly plakat, byly šťastné, že jsou zase pohromadě, a po čase mi přišlo i poděkování," vzpomíná. Sama Hlaváčová si při povodních také prožila pernou chvilku. "V úterý ráno jsem normálně odešla pracovat a během dne voda zalila poslední most. A já zrovna měla své děti v druhé části města. Bylo těžké pomáhat ostatním a nevědět, co se děje s mou vlastní rodinou. Trvalo to dva dny, ale připadalo mi to jako celá věčnost," uzavírá.
Název zdroje: Českobudějovický deník
úterý 1. června 2010
PÍSECKÁ NEMOCNICE ZÍSKALA CERTIFIKÁT
Lékařská komora jej uděluje zdravotnickým zařízením, která jsou ideálně personálně vybavena. Nemocnice Písek jako první z jihočeských nemocnic a jako druhá v republice obdržela certifikát České lékařské komory (ČLK) s názvem Nemocnice 21. století. Komora jej uděluje nemocnicím, které jsou ideálně personálně vybavené. To znamená, že mají dostatek kvalifikovaných zdravotníků, jimž nemocnice umožňuje dál pracovat na svém profesním růstu a vytváří jim dobré pracovní podmínky.
"Léky a přístroje není těžké sehnat. K tomu jsou potřeba peníze. Nejtěžší je získat personál. V současné době hlavně mladí lékaři odcházejí. Proto Česká lékařská komora považuje certifikát, který uděluje ideálně personálně vybavené nemocnici, za nejdůležitější. Bez kvalifikovaného zdravotnického personálu není možné poskytovat kvalitní zdravotní péči," uvedl vedoucí oddělení vnějších vztahů ČLK Michal Sojka.
Vedení písecké nemocnice dlouhodobě zastává názor, že na prvním místě je spokojený personál. Pouze spokojený lékař a zdravotnický personál poskytne pacientovi kvalitní a účelnou péči, díky níž bude zase pacient spokojený. Ředitel nemocnice Písek Jiří Holan považuje certifikát Nemocnice 21. století za nejdůležitější známku zdraví nemocnice.
"Je to signál pro zaměstnance, ale i absolventy, že jsme nemocnicí, která jim má co nabídnout. Je to signál managementu, že filozofii, kterou razíme, asi razíme dobře. Je to signál vlastníkovi, Jihočeskému kraji, že se chováme jako dobrý hospodář. A v neposlední řadě je to signál pro pacienty," konstatoval ředitel Holan.
Na prvním místě
Certifikát je podle hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly (ČSSD) výzvou pro ostatní jihočeské nemocnice. Poděkování za jeho získání si zaslouží všech 730 zaměstnanců nemocnice.
"Je vidět, že i v dnešním světě, kdy často vítězí materiální stránka, se v písecké nemocnici nezapomíná na člověka - zaměstnance. Tady je člověk na prvním místě," je přesvědčený Zimola.
Název zdroje: Právo
Regionální mutace| Právo - Jižní Čechy
"Léky a přístroje není těžké sehnat. K tomu jsou potřeba peníze. Nejtěžší je získat personál. V současné době hlavně mladí lékaři odcházejí. Proto Česká lékařská komora považuje certifikát, který uděluje ideálně personálně vybavené nemocnici, za nejdůležitější. Bez kvalifikovaného zdravotnického personálu není možné poskytovat kvalitní zdravotní péči," uvedl vedoucí oddělení vnějších vztahů ČLK Michal Sojka.
Vedení písecké nemocnice dlouhodobě zastává názor, že na prvním místě je spokojený personál. Pouze spokojený lékař a zdravotnický personál poskytne pacientovi kvalitní a účelnou péči, díky níž bude zase pacient spokojený. Ředitel nemocnice Písek Jiří Holan považuje certifikát Nemocnice 21. století za nejdůležitější známku zdraví nemocnice.
"Je to signál pro zaměstnance, ale i absolventy, že jsme nemocnicí, která jim má co nabídnout. Je to signál managementu, že filozofii, kterou razíme, asi razíme dobře. Je to signál vlastníkovi, Jihočeskému kraji, že se chováme jako dobrý hospodář. A v neposlední řadě je to signál pro pacienty," konstatoval ředitel Holan.
Na prvním místě
Certifikát je podle hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly (ČSSD) výzvou pro ostatní jihočeské nemocnice. Poděkování za jeho získání si zaslouží všech 730 zaměstnanců nemocnice.
"Je vidět, že i v dnešním světě, kdy často vítězí materiální stránka, se v písecké nemocnici nezapomíná na člověka - zaměstnance. Tady je člověk na prvním místě," je přesvědčený Zimola.
Název zdroje: Právo
Regionální mutace| Právo - Jižní Čechy
LÉČÍ I ODPOLEDNE: PACIENTI SE DIVÍ, ALE VYHOVUJE JIM TO
Praktický lékař Jan Bělobrádek má ordinaci už několik let jednou týdně otevřenu až do večera. Prý to vítá čím dál víc lidí. Jsou rádi, že mohou přijít po pracovní době nebo doprovodit k lékaři starší příbuzné.
ČERVENÝ KOSTELEC Lékař a předseda Okresního sdružení praktických lékařů na Náchodsku Jan Bělobrádek, který má ordinaci v Červeném Kostelci, ordinuje už několik let vždy jednou týdně až do pozdního odpoledne.
"Zájem pacientů o návštěvu v odpoledních hodinách stoupá a mnozí si na to zvykají. Přestože takto ordinuji už roky, mnozí lidé se pořád diví, že bývám v ordinaci až do večera. Ohlasy jsou pozitivní a pacientům to vyhovuje," říká lékař.
Myslí si, že pacientů, kteří si chtějí přivstat a jít k lékaři ráno ještě před nástupem do zaměstnání, je méně než těch, kteří přicházejí odpoledne. Možnost navštívit lékaře navečer podle něj nejvíc využijí lidé ve větších městech, kde pracovní doba končí později odpoledne. Odpolední návštěva ordinace se podle Bělobrádka hodí jak lidem, kteří jdou ze zaměstnání, tak i starším pacientům, které dopoledne nemá k lékaři kdo doprovodit. Příbuzní je obvykle mohou do ordinace dovézt až poté, co se vrátí z práce. "Jediné na co odpolední ordinační doba naráží, je to, že lékárny nemají otevřeno do osmnácti, ale pouze do sedmnácti hodin. Ovšem lidé, kteří přicházejí do ordinace odpoledne nebo navečer, většinou žádné akutní problémy nemají. Jsou to pacienti, které něco trápí dlouhodobě," říká Bělobrádek. Dodává, že při klidnějším odpoledním provozu mají pacienti i více prostoru své záležitosti prodiskutovat.
Nejvíc vycházejí pacientům vstříc na Náchodsku
Největší počet lékařů, kteří využili nabídku Všeobecné zdravotní pojišťovny na to, že za finanční zvýhodnění budou pacienty objednávat a alespoň jeden den v týdnu pro ně ordinovat až do večera, je právě na Náchodsku. Podle Bělobrádka to souvisí se snahou tamních zdravotníků dohodnout se a spolupracovat.
"Byl jsem za kolegy osobně vysvětlovat, že je to progresivní věc a že bychom ji měli podpořit. I k tomu slouží profesní organizace," míní Bělobrádek, který se do programu rovněž přihlásil. Domnívá se, že i tímto přístupem lékaři ukáží ochotu pacientům vyjít vstříc.
Seznamy lékařů, kteří pacienty objednávají a nabízejí jim výhodnější ordinační hodiny, Všeobecná zdravotní pojišťovna zveřejňuje na svých internetových stránkách. Praktičtí lékaři by měli svým pacientům případně zprostředkovat i vyšetření u specialistů.
K podobným novinkám místo příspěvků na plavání či masáže přistoupily zdravotní pojišťovny v době ekonomické krize. Zavedení možnosti objednávek plánuje od konce května i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. Ta už svým pojištěncům nabízí takzvanou Kartu života. Je v ní souhrn důležitých údajů o zdravotním stavu pojištěnce, a to i pro případ ošetření rychlou záchrannou službou. Dostupná je i elektronicky.
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (Hradec Králové)
ČERVENÝ KOSTELEC Lékař a předseda Okresního sdružení praktických lékařů na Náchodsku Jan Bělobrádek, který má ordinaci v Červeném Kostelci, ordinuje už několik let vždy jednou týdně až do pozdního odpoledne.
"Zájem pacientů o návštěvu v odpoledních hodinách stoupá a mnozí si na to zvykají. Přestože takto ordinuji už roky, mnozí lidé se pořád diví, že bývám v ordinaci až do večera. Ohlasy jsou pozitivní a pacientům to vyhovuje," říká lékař.
Myslí si, že pacientů, kteří si chtějí přivstat a jít k lékaři ráno ještě před nástupem do zaměstnání, je méně než těch, kteří přicházejí odpoledne. Možnost navštívit lékaře navečer podle něj nejvíc využijí lidé ve větších městech, kde pracovní doba končí později odpoledne. Odpolední návštěva ordinace se podle Bělobrádka hodí jak lidem, kteří jdou ze zaměstnání, tak i starším pacientům, které dopoledne nemá k lékaři kdo doprovodit. Příbuzní je obvykle mohou do ordinace dovézt až poté, co se vrátí z práce. "Jediné na co odpolední ordinační doba naráží, je to, že lékárny nemají otevřeno do osmnácti, ale pouze do sedmnácti hodin. Ovšem lidé, kteří přicházejí do ordinace odpoledne nebo navečer, většinou žádné akutní problémy nemají. Jsou to pacienti, které něco trápí dlouhodobě," říká Bělobrádek. Dodává, že při klidnějším odpoledním provozu mají pacienti i více prostoru své záležitosti prodiskutovat.
Nejvíc vycházejí pacientům vstříc na Náchodsku
Největší počet lékařů, kteří využili nabídku Všeobecné zdravotní pojišťovny na to, že za finanční zvýhodnění budou pacienty objednávat a alespoň jeden den v týdnu pro ně ordinovat až do večera, je právě na Náchodsku. Podle Bělobrádka to souvisí se snahou tamních zdravotníků dohodnout se a spolupracovat.
"Byl jsem za kolegy osobně vysvětlovat, že je to progresivní věc a že bychom ji měli podpořit. I k tomu slouží profesní organizace," míní Bělobrádek, který se do programu rovněž přihlásil. Domnívá se, že i tímto přístupem lékaři ukáží ochotu pacientům vyjít vstříc.
Seznamy lékařů, kteří pacienty objednávají a nabízejí jim výhodnější ordinační hodiny, Všeobecná zdravotní pojišťovna zveřejňuje na svých internetových stránkách. Praktičtí lékaři by měli svým pacientům případně zprostředkovat i vyšetření u specialistů.
K podobným novinkám místo příspěvků na plavání či masáže přistoupily zdravotní pojišťovny v době ekonomické krize. Zavedení možnosti objednávek plánuje od konce května i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. Ta už svým pojištěncům nabízí takzvanou Kartu života. Je v ní souhrn důležitých údajů o zdravotním stavu pojištěnce, a to i pro případ ošetření rychlou záchrannou službou. Dostupná je i elektronicky.
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (Hradec Králové)
PACIENTI ČASTO ZBYTEČNĚ HLADOVÍ
Praha - Česká asociace sester (ČAS) vyzvala zdravotníky i vedení nemocnic, aby věnovali pozornost výživě pacientů. Podle průzkumů totiž trpí 40 procent pacientů v nemocnicích podvýživou. V léčebnách hladoví až 60 procent lidí. Jídlo sice dostanou, ale jejich zdravotní stav jim znemožní, aby ho pozřeli. Podvýživa nemocné nezabíjí, ale přispívá ke komplikacím, prodlužuje dobu léčby a prodražuje ji.
Asociace sester vyzvala také ministerstvo zdravotnictví, ať vydá Akční plán výživy v nemocnicích a ambulantní sféře. Asociace vytvořila standardy výživy a nabízí je nemocnicím, řekla včera zastupující prezidentka ČAS Anna Skalická. Ministryně Dana Jurásková výzvu ČAS podpořila.
Výživa je důležitá Podle průzkumu nepovažuje 60 procent zdravotníků výživu za součást léčby, naproti tomu 80 procent pacientů je přesvědčeno, že je pro úspěch léčby zásadní a je důležitá i pro to, jak se v nemocnici cítí. Lékaři a sestry sledují, zda pacient užil svůj lék, případně jak se cítí, cíleně ale nesledují, zda a kolik toho snědl a vypil a zda zbytečně nehladoví. Ministerstvo chystá ve druhé polovině roku kampaň, v níž seznámí zdravotníky podrobně s obsahem akčního plánu výživy. Z téměř tři čtvrtě miliardy korun z fondů EU dá část na vzdělávání nutričních terapeutek.
Název zdroje: Znojemský deník
Asociace sester vyzvala také ministerstvo zdravotnictví, ať vydá Akční plán výživy v nemocnicích a ambulantní sféře. Asociace vytvořila standardy výživy a nabízí je nemocnicím, řekla včera zastupující prezidentka ČAS Anna Skalická. Ministryně Dana Jurásková výzvu ČAS podpořila.
Výživa je důležitá Podle průzkumu nepovažuje 60 procent zdravotníků výživu za součást léčby, naproti tomu 80 procent pacientů je přesvědčeno, že je pro úspěch léčby zásadní a je důležitá i pro to, jak se v nemocnici cítí. Lékaři a sestry sledují, zda pacient užil svůj lék, případně jak se cítí, cíleně ale nesledují, zda a kolik toho snědl a vypil a zda zbytečně nehladoví. Ministerstvo chystá ve druhé polovině roku kampaň, v níž seznámí zdravotníky podrobně s obsahem akčního plánu výživy. Z téměř tři čtvrtě miliardy korun z fondů EU dá část na vzdělávání nutričních terapeutek.
Název zdroje: Znojemský deník
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)