Hygienici hlásí další případy prasečí chřipky na Vysočině. Možnosti, jak se nákaze bránit, jsou omezené.
Vysočina - Nové případy nákazy prasečí chřipkou zaznamenali hygienici na Vysočině. Dosud potvrdili nákazu prasečí chřipkou už u jedenácti lidí.
"Nemocných je určitě ve skutečnosti více, ale ne každý jde k lékaři, lidé s lehčími příznaky se často léčí sami doma," vysvětlila vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Alena Dvořáková.
Jeden z pacientů byl hospitalizovaný také na infekčním oddělení jihlavské nemocnice, v těchto dnech se ale už se léčí doma. "Nakažený muž z Jihlavy byl začátkem tohoto týdne propuštěn do domácího léčení," potvrdil primář infekčního oddělení Josef Škárek. V jihlavské nemocnici to byl již třetí případ hospitalizovaného pacienta s chřipkovým virem H1N1. "Pacient byl na dovolené ve Španělsku a pobýval také v Mnichově, je pravděpodobné, že chřipku si přivezl odtud," dodal Škárek. Dvaadvacetiletá pacientka z Třebíče má podle sdělení ředitele tamní nemocnice Leoše Novotného lehký průběh onemocnění, zůstala v domácím léčení.
Další žena s virem H1N1 nyní leží v havlíčkobrodské nemocnici. "Pacientka byla hospitalizována ve špatném zdravotním stavu, nicméně v současnosti je již stabilizovaná," uvedla mluvčí nemocnice Petra Černo. Virus si podle ní žena nepřivezla ze zahraničí a nepodařilo se zjistit, kde se nakazila. Druhá žena s podezřením na prasečí chřipku již byla z havlíčkobrodské nemocnice propuštěna do domácího léčení. "Virus H1N1 se nepodařilo prokázat ani vyvrátit. V minulých dnech byly odebrány vzorky ještě dvěma pacientům s podezřením na H1N1, oba jsou podle předběžných výsledků negativní," dodala Černo.
Prasečí chřipce se nevyhnulo ani Pelhřimovsko, zaznamenali zde už dva nakažené, na Žďársku pak od léta vykazují pět případů. "V okolních státech evidují více onemocnění prasečí chřipkou než u nás, nárůst případů je proto očekávaný," řekla Dvořáková.
Jednou z možností, jak nákaze předejít, je i očkování. Vakcína proti viru ale zatím v republice není, dorazit by měla koncem listopadu.
Očkování se dotkne osob vytipovaných v pandemickém plánu jako rizikových. Jednou skupinou jsou i zdravotníci. Ti dotázaní však na vakcínu pohlížejí spíše s nedůvěrou. "Pandemická chřipka u zdravých lidí probíhá s minimálními komplikacemi, očkovat bych se asi nenechal," řekl místopředseda Lékařského odborového klubu Lukáš Velev. Váhavý je i primář infekčního oddělení jihlavské nemocnice Josef Škárek. "Mezi zdravotníky není názor na očkování moc dobrý. Možnost zvážím, ale pravděpodobně se naočkovat nechám," řekl.
Za minulý týden přibylo respiračních infekcí na Vysočině o více než deset procent oproti předchozímu týdnu. Konkrétně v kraji bylo zaznamenáno 1291 případů respiračních onemocnění na 100 tisíc obyvatel. Epidemie se přitom vyhlašuje při překročení prahu dvou tisíc případů. Možností, jak nákaze předejít, je podle hygieniků umývání rukou, očkování proti běžné chřipce, nebo i protivirová rouška. V lékárnách jich zatím mají dostatek. "Právě jsme dostali zásilku protivirových respiračních masek, balení se čtyřmi rouškami na jedno použití stojí 386 korun," oznámila včera lékárnice ve Farní ulici v centru Jihlavy. Například v lékárně v jihlavské nemocnici nabízí jen roušky obyčejné. "Lidé se po nich ptají, ale kolik se jich prodalo, vám nedokážu říct, sdělila žena za pultem. Obyčejná látková rouška vyjde zhruba na pětikorunu, u nich je ale efekt zabránění přenosu podle lékárníků mizivý.
Naopak antivirotika proti prasečí chřipce nejsou k dostání vůbec. "Lék Tamiflu jsme měli naposledy asi před dvěma lety, nejsou ani v našem centrálním skladě," zmínila lékárnice z Husovy ulice. Na příznaky chřipky bez dalších komplikací ale podle lékárníků stačí běžně dostupné léky.
Podle posledních pokynů hlavního hygienika ČR Michaela Víta budou pacienti s běžnými příznaky chřipky bez dalších zdravotních komplikací odesíláni do domácího léčení, nebude se jim dělat rozbor krve, aby nebyla zahlcena národní referenční laboratoř, která je provádí. Podle odhadů by chřipková epidemie v ČR mohla vypuknout v polovině prosince.
Autor: MICHAL KOLAŘÍK
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina
středa 18. listopadu 2009
KLÍČOVÉ ČESKÉ FIRMY SE PŘIPRAVUJÍ NA PANDEMII
Firmy, bez jejichž fungování by česká ekonomika zkolabovala, se intenzivně připravují na možnou pandemii prasečí chřipky. Představa stovek, či dokonce tisíců nemocných zaměstnanců nyní nestraší jen lékaře, ale také bankéře, vodohospodáře či energetické firmy.
Největší české banky musejí v každém případě zajistit základní bankovní služby. Například Komerční banka se připravila na situaci, že jí bude chybět 30 - 70 procent z necelých devíti tisíc zaměstnanců. "Vyvíjíme maximální úsilí, abychom klientům i v nestandardních situacích poskytli komplexní spektrum služeb. V případě nutnosti omezení některých činností bychom neprodleně informovali," uvedla mluvčí Monika Kludská.
S pandemickým plánem seznámí v nejbližších dnech zaměstnance také ČSOB, do té doby o něm banka nechce mluvit. Podle informací deníku E15 vedení modelovalo fungování banky s pouhými 60 procenty zaměstnanců. Jako součást prevence banka také nabídla svým lidem možnost očkování, zatím alespoň proti běžné sezonní chřipce.
Strategické firmy, jako jsou energetická společnost ČEZ, Unipetrol či vodohospodářský a dopravní gigant Veolia, už mají přesně vytypované zaměstnance, které nezbytně potřebují pro zabezpečení chodu firmy. Čekají už jen na objednané vakcíny proti prasečí chřipce. Ty má Česká republika dostat na konci listopadu. V devíti Evropských zemích přitom začalo očkování už začátkem měsíce a Francie spustila už druhou vlnu.
Očkovací látku mají podle pandemického plánu dostat kromě zdravotníků vybraní zaměstnanci devíti strategických odvětví, která jsou nutná pro zachování základních funkcí státu a veřejného života.
Všechny firmy už mají vypracované přesné plány, co v případě vypuknutí pandemie dělat. Žádná ale neví, kolik vakcín nakonec dostane.
"Jako strategický výrobní podnik jsme předali v požadovaném termínu požadavek na počet vakcín, ale žádnou zpětnou informaci jsme zatím nedostali," uvedl Jan Martínek z Unipetrolu. Podle jeho slov by ve firmě mělo být očkováno 1250 zaměstnanců.
Také energetická společnost ČEZ potřebuje vakcínu pro 5800 pracovníků, kteří jsou nezbytní pro zajištění výroby i distribuci a dodávku elektřiny. "Pro další zaměstnance Skupiny ČEZ jsme alternativně zajistili možnost očkování proti běžné sezonní chřipce. K němu se přihlásilo dalších více než pět tisíc pracovníků," uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková. ČEZ stejně jako řada dalších strategických firem informuje zaměstnance o preventivních opatřeních proti pandemii.
Vodárenská společnost Veolia připravila krizový plán proti pandemii už v květnu a postupně jej aktualizovala. Firma podle mluvčí Marcely Dvořákové zatím očkuje proti běžné chřipce a sází především na prevenci, ale má vytypované i klíčové pozice, pro něž žádá dodávku vakcíny.
Tuzemské banky v případě rozšíření chřipky počítají s tím, že začnou zavírat především malé pobočky. "Počet nemocných zaměstnanců by se neměl lišit od běžné sezonní chřipky. Neměl by proto být problém bez větších potíží udržet v chodu všechny pobočky. Pokud by přesto měl být rozsah nedostupnosti zaměstnanců mnohem větší, klíčové bude udržet provoz v největších či nejvíce navštěvovaných pobočkách v regionech," uvedla mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.
Na rozdíl od ČSOB, která nakoupila zásobu roušek a zaměstnancům nabídla očkování, Česká spořitelna sází především na maximální množství aktuálních informací. "Máme ustanovenou expertní skupinu, která monitoruje vývoj chřipky v zahraničí i v Čechách a informuje zaměstnance," dodala Havligerová. Česká národní banka počítá s tím, že za každé situace zajistí minimálně oběh peněz a bezhotovostní platební styk.
---
Jaká je hrozba pandemie
Pandemický plán z roku 2006 předpokládá, že v ČR onemocní během 9 až 15 týdnů od začátku pandemie 30 procent populace, tedy přes tři miliony osob. Očekává se závažnější průběh nemoci a vyšší míra úmrtnosti než v případě běžné chřipky, protože populace nebude imunní vůči chřipkovému viru. Podle expertů polovina nemocných vyhledá pomoc lékaře, 30 tisíc lidí bude hospitalizováno a 12 tisíc nemocných chřipce podlehne. Během tří měsíců od propuknutí pandemie zůstane v neschopnosti třetina pracovních sil, a to pět až osm pracovních dnů. Výkonnost ekonomiky se za devadesát dní pandemie sníží o 1,5 až dvě procenta. Pandemie mají tendenci proběhnout v několika vlnách. Onemocnění se dosud znovu objevilo v druhé a někdy i ve třetí vlně, průběh onemocnění byl v zaznamenaných pandemiích často těžší než v první.
Autor: Vladimír Piskáček, Robert Zelenka
Název zdroje: E15
Největší české banky musejí v každém případě zajistit základní bankovní služby. Například Komerční banka se připravila na situaci, že jí bude chybět 30 - 70 procent z necelých devíti tisíc zaměstnanců. "Vyvíjíme maximální úsilí, abychom klientům i v nestandardních situacích poskytli komplexní spektrum služeb. V případě nutnosti omezení některých činností bychom neprodleně informovali," uvedla mluvčí Monika Kludská.
S pandemickým plánem seznámí v nejbližších dnech zaměstnance také ČSOB, do té doby o něm banka nechce mluvit. Podle informací deníku E15 vedení modelovalo fungování banky s pouhými 60 procenty zaměstnanců. Jako součást prevence banka také nabídla svým lidem možnost očkování, zatím alespoň proti běžné sezonní chřipce.
Strategické firmy, jako jsou energetická společnost ČEZ, Unipetrol či vodohospodářský a dopravní gigant Veolia, už mají přesně vytypované zaměstnance, které nezbytně potřebují pro zabezpečení chodu firmy. Čekají už jen na objednané vakcíny proti prasečí chřipce. Ty má Česká republika dostat na konci listopadu. V devíti Evropských zemích přitom začalo očkování už začátkem měsíce a Francie spustila už druhou vlnu.
Očkovací látku mají podle pandemického plánu dostat kromě zdravotníků vybraní zaměstnanci devíti strategických odvětví, která jsou nutná pro zachování základních funkcí státu a veřejného života.
Všechny firmy už mají vypracované přesné plány, co v případě vypuknutí pandemie dělat. Žádná ale neví, kolik vakcín nakonec dostane.
"Jako strategický výrobní podnik jsme předali v požadovaném termínu požadavek na počet vakcín, ale žádnou zpětnou informaci jsme zatím nedostali," uvedl Jan Martínek z Unipetrolu. Podle jeho slov by ve firmě mělo být očkováno 1250 zaměstnanců.
Také energetická společnost ČEZ potřebuje vakcínu pro 5800 pracovníků, kteří jsou nezbytní pro zajištění výroby i distribuci a dodávku elektřiny. "Pro další zaměstnance Skupiny ČEZ jsme alternativně zajistili možnost očkování proti běžné sezonní chřipce. K němu se přihlásilo dalších více než pět tisíc pracovníků," uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková. ČEZ stejně jako řada dalších strategických firem informuje zaměstnance o preventivních opatřeních proti pandemii.
Vodárenská společnost Veolia připravila krizový plán proti pandemii už v květnu a postupně jej aktualizovala. Firma podle mluvčí Marcely Dvořákové zatím očkuje proti běžné chřipce a sází především na prevenci, ale má vytypované i klíčové pozice, pro něž žádá dodávku vakcíny.
Tuzemské banky v případě rozšíření chřipky počítají s tím, že začnou zavírat především malé pobočky. "Počet nemocných zaměstnanců by se neměl lišit od běžné sezonní chřipky. Neměl by proto být problém bez větších potíží udržet v chodu všechny pobočky. Pokud by přesto měl být rozsah nedostupnosti zaměstnanců mnohem větší, klíčové bude udržet provoz v největších či nejvíce navštěvovaných pobočkách v regionech," uvedla mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.
Na rozdíl od ČSOB, která nakoupila zásobu roušek a zaměstnancům nabídla očkování, Česká spořitelna sází především na maximální množství aktuálních informací. "Máme ustanovenou expertní skupinu, která monitoruje vývoj chřipky v zahraničí i v Čechách a informuje zaměstnance," dodala Havligerová. Česká národní banka počítá s tím, že za každé situace zajistí minimálně oběh peněz a bezhotovostní platební styk.
---
Jaká je hrozba pandemie
Pandemický plán z roku 2006 předpokládá, že v ČR onemocní během 9 až 15 týdnů od začátku pandemie 30 procent populace, tedy přes tři miliony osob. Očekává se závažnější průběh nemoci a vyšší míra úmrtnosti než v případě běžné chřipky, protože populace nebude imunní vůči chřipkovému viru. Podle expertů polovina nemocných vyhledá pomoc lékaře, 30 tisíc lidí bude hospitalizováno a 12 tisíc nemocných chřipce podlehne. Během tří měsíců od propuknutí pandemie zůstane v neschopnosti třetina pracovních sil, a to pět až osm pracovních dnů. Výkonnost ekonomiky se za devadesát dní pandemie sníží o 1,5 až dvě procenta. Pandemie mají tendenci proběhnout v několika vlnách. Onemocnění se dosud znovu objevilo v druhé a někdy i ve třetí vlně, průběh onemocnění byl v zaznamenaných pandemiích často těžší než v první.
Autor: Vladimír Piskáček, Robert Zelenka
Název zdroje: E15
VIZITA? PŘEŽITEK MINULÉHO STOLETÍ
SPOKOJENOST PACIENTŮ. Z velkého výzkumu spokojenosti pacientů s chováním lékařů a sester ve státních nemocnicích vyplývá, že lidem nejvíce vadí neosobní přístup. Spokojeni jsou se zapojením rodiny do léčby. Nejlépe dopadla nemocnice v Ostravě, nejhůře pražská Bulovka.
Praha - Na jednom jediném se shodují všichni lékaři, kteří kdy vyrazili na praxi do zahraniční nemocnice: největší změnou pro ně je, že si musí zvykat chovat se úplně jinak k pacientům. "V Německu a Rakousku je naprosto běžné, že se lékaři čitelně identifikují jmenovkou, pacientům podávají ruku a představení se pacientovi jménem je normálním zahájením komunikace," popisuje Lukáš Hrzán, medik s roční zkušeností z univerzitní kliniky v Lipsku, stáže na univerzitní klinice v Grazu a stáže v okresní nemocnici ve Zwickau.
Hrzán je jedním ze čtyř studentů medicíny, kteří se před časem zúčastnili testu MF DNES a v převleku za pacienty prověřovali, jestli se zdravotnický personál ve čtyřech náhodně vybraných nemocnicích chová k pacientům podle pravidel, která se učili na medicíně.
"Měl jsem tam pocit, že tam mnoho zaměstnanců v sobotu večer nechtělo být, protože je pacienti obtěžují," popsal tehdy zkušenosti z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice budoucí lékař.
Nejlépe je v Ostravě Ministerstvo zdravotnictví dnes má k dispozici první skutečně relevantní výzkumy, které ukazují, jak jsou pacienti v českých nemocnicích spokojeni. Provedeny byly ve dvanácti fakultních nemocnicích - vyhrály ostravská, plzeňská a hradecká.
"Mezi nimi a ostatními nemocnicemi je zdánlivě malý rozdíl co do počtu bodů, ale při bližším zkoumání a při této metodice výzkumu to znamená rozdíl několika tříd," říká autor výzkumu Tomáš Raiter.
Otázek bylo padesát a týkaly se chování lékařů i sester. Pacienti odpovídali třeba na to, jestli byl lékař ochotný si s nimi promluvit, když měli obavy, jestli rozuměli, co jim říká sestra, zda měli dostatek soukromí. Pacienti si chválili, že lékaři spolupracují s jejich rodinami, ale vadí jim, že necítí citovou podporu personálu. "A také si málokdo pamatuje, kdo byl jeho ošetřujícím lékařem, což je špatné. Znamená to, že se lékaři u lůžka pacienta střídají, nepředstaví se, což samozřejmě nepřispívá k budování důvěry," vysvětluje Raiter.
Šéfové nemocnic už s výsledky pracují. "My je používáme jako jedno ze čtyř důležitých kritérií pro odměňování lidí na jednotlivých odděleních," popisuje Svatopluk Němeček, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava, která z hodnocení pacientů vyšla nejlépe. Zřejmě to není náhoda: letos totiž s největší pravděpodobností dostane mezinárodní certifikát kvality, jaký má na celém světě jen několik desítek nemocnic a v Česku zatím jen dvě z dvou set. Lékařům pomáhají stáže v zahraničí. "Dnes už mezi námi a zahraničím není ve zdravotnictví rozdíl v dostupnosti přístrojů či léků, ale pořád je v chování. A napomohly i podobné testy, které podnikla MF DNES s mediky," míní lékař David Marx, který na lékařské fakultě vyučuje etiku a učí budoucí lékaře správně se chovat k pacientům.
"Mnohdy je to s brbláním, sem tam v nemocnicích slyším: Pozor, dělejte to dobře, nebo nám sem naběhne zase nějaký novinář... Ale cokoliv, co přinutí přejít zdravotníky od zažitého paternalistického chování ke vstřícnějšímu, je dobré," říká.
Od vstřícnosti k výsledkům Zdá se to skoro nepředstavitelné, ale mění se i desítky let zažité stereotypy. Třeba ranní budíček v pět, který pacientům vadí nejvíc, se už v mnoha nemocnicích posunul na sedmou.
Nebo vizity. "Vizita je přežitek devatenáctého století. Nemá totiž význam, aby nad pacientem pořádalo pár lékařů cosi jako společenský banket, a pacient byl stresovaný z toho, že učené řeči pánů doktorů nerozumí a neví, proč tam ti chlápci vlastně jsou," míní Ondřej Bergmann, další z mediků, který se před časem zúčastnil testu MF DNES.
Podle autora výzkumu Tomáše Raitera je zatím největší rozdíl mezi světem a Českem v maličkostech, které však mají své ekonomické dopady: "Ve světě se třeba hodně klade důraz na to, jak spolu sestra s lékařem mluví před pacientem o něm samotném. Nemohou se o něm bavit jako o třetí osobě - pan Vomáčka měl dnes teplotu, co s tím uděláme?"
To všechno ničí důvěru pacienta v lékaře, sestry a nemocnici, a tím i v jeho léčbu. A nemoc se léčí pomaleji a stojí to víc peněz. "Už i v našich nemocnicích se ukazuje, že tam, kde se zlepší taková maličkost, jako je představování se pacientům jménem, se okamžitě zvýší důvěra pacientů v lékaře a s tím souvisí i léčebné výsledky," dodává.
***
"Rozdíl mezi námi a zahraničím už není v dostupnosti přístrojů či léků, ale pořád je v chování." lékař David Marx
* Kde jsou přívětiví? Spokojenost pacientů Srovnání nemocnic, které spadají pod ministerstvo zdravotnictví. Výzkumu se účastnilo 21 592 pacientů. Odpovídali na obsáhlé dotazníky den před propuštěním z nemocnice. Hranice, která od sebe odděluje vynikající nemocnice od problematických, je 80 bodů. Výpočty nepředstavují procenta - jeden bod znamená velký rozdíl.
Tabulka
Celkové výsledky:
FN Ostrava 82,6
FN Plzeň 81,8
FN Hradec Králové 81,7
FN sv. Anny 78,7
VFN Praha 78,5
FN Olomouc 78,5
FN Thomayerova 77,6
FN Motol 77,5
FN Královské Vinohrady 76,2
FN Brno 75
FN Bulovka 74,3
Spokojenost s lékaři :
FN Ostrava 80,6
FN Plzeň 80,2
FN Hradec Králové 80,1
....
FN Bulovka 75,4
FN Brno 74,9
Spokojenost se sestrami:
FN Ostrava 82
FN Plzeň 81,5
FN Hradec Králové 80,7
....
FN Brno 72,3
FN Bulovka 71,5
S čím jsme spokojeni?
zapojení rodiny do léčby 90,4
(návštěvy, informace od lékařů)
propuštění z nemocnice 86,4
(informace o pokračování léčby)
respekt, ohled, úcta 80,4
(znalost lékaře, důvěra k němu)
přijetí do nemocnice 80,4
(např. doba čekání při přijetí)
informace 79,6
(jak moc lékaři s pacientem mluví)
koordinace péče 78,3
(soukromí, chaos při vyšetřeních)
tělesné pohodlí 75,1
(čistota pokojů, jídlo, ranní buzení)
citová opora 75
(soucit personálu, uklidnění)
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Zdroj - Tomáš Raiter a STEM/MARK
Praha - Na jednom jediném se shodují všichni lékaři, kteří kdy vyrazili na praxi do zahraniční nemocnice: největší změnou pro ně je, že si musí zvykat chovat se úplně jinak k pacientům. "V Německu a Rakousku je naprosto běžné, že se lékaři čitelně identifikují jmenovkou, pacientům podávají ruku a představení se pacientovi jménem je normálním zahájením komunikace," popisuje Lukáš Hrzán, medik s roční zkušeností z univerzitní kliniky v Lipsku, stáže na univerzitní klinice v Grazu a stáže v okresní nemocnici ve Zwickau.
Hrzán je jedním ze čtyř studentů medicíny, kteří se před časem zúčastnili testu MF DNES a v převleku za pacienty prověřovali, jestli se zdravotnický personál ve čtyřech náhodně vybraných nemocnicích chová k pacientům podle pravidel, která se učili na medicíně.
"Měl jsem tam pocit, že tam mnoho zaměstnanců v sobotu večer nechtělo být, protože je pacienti obtěžují," popsal tehdy zkušenosti z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice budoucí lékař.
Nejlépe je v Ostravě Ministerstvo zdravotnictví dnes má k dispozici první skutečně relevantní výzkumy, které ukazují, jak jsou pacienti v českých nemocnicích spokojeni. Provedeny byly ve dvanácti fakultních nemocnicích - vyhrály ostravská, plzeňská a hradecká.
"Mezi nimi a ostatními nemocnicemi je zdánlivě malý rozdíl co do počtu bodů, ale při bližším zkoumání a při této metodice výzkumu to znamená rozdíl několika tříd," říká autor výzkumu Tomáš Raiter.
Otázek bylo padesát a týkaly se chování lékařů i sester. Pacienti odpovídali třeba na to, jestli byl lékař ochotný si s nimi promluvit, když měli obavy, jestli rozuměli, co jim říká sestra, zda měli dostatek soukromí. Pacienti si chválili, že lékaři spolupracují s jejich rodinami, ale vadí jim, že necítí citovou podporu personálu. "A také si málokdo pamatuje, kdo byl jeho ošetřujícím lékařem, což je špatné. Znamená to, že se lékaři u lůžka pacienta střídají, nepředstaví se, což samozřejmě nepřispívá k budování důvěry," vysvětluje Raiter.
Šéfové nemocnic už s výsledky pracují. "My je používáme jako jedno ze čtyř důležitých kritérií pro odměňování lidí na jednotlivých odděleních," popisuje Svatopluk Němeček, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava, která z hodnocení pacientů vyšla nejlépe. Zřejmě to není náhoda: letos totiž s největší pravděpodobností dostane mezinárodní certifikát kvality, jaký má na celém světě jen několik desítek nemocnic a v Česku zatím jen dvě z dvou set. Lékařům pomáhají stáže v zahraničí. "Dnes už mezi námi a zahraničím není ve zdravotnictví rozdíl v dostupnosti přístrojů či léků, ale pořád je v chování. A napomohly i podobné testy, které podnikla MF DNES s mediky," míní lékař David Marx, který na lékařské fakultě vyučuje etiku a učí budoucí lékaře správně se chovat k pacientům.
"Mnohdy je to s brbláním, sem tam v nemocnicích slyším: Pozor, dělejte to dobře, nebo nám sem naběhne zase nějaký novinář... Ale cokoliv, co přinutí přejít zdravotníky od zažitého paternalistického chování ke vstřícnějšímu, je dobré," říká.
Od vstřícnosti k výsledkům Zdá se to skoro nepředstavitelné, ale mění se i desítky let zažité stereotypy. Třeba ranní budíček v pět, který pacientům vadí nejvíc, se už v mnoha nemocnicích posunul na sedmou.
Nebo vizity. "Vizita je přežitek devatenáctého století. Nemá totiž význam, aby nad pacientem pořádalo pár lékařů cosi jako společenský banket, a pacient byl stresovaný z toho, že učené řeči pánů doktorů nerozumí a neví, proč tam ti chlápci vlastně jsou," míní Ondřej Bergmann, další z mediků, který se před časem zúčastnil testu MF DNES.
Podle autora výzkumu Tomáše Raitera je zatím největší rozdíl mezi světem a Českem v maličkostech, které však mají své ekonomické dopady: "Ve světě se třeba hodně klade důraz na to, jak spolu sestra s lékařem mluví před pacientem o něm samotném. Nemohou se o něm bavit jako o třetí osobě - pan Vomáčka měl dnes teplotu, co s tím uděláme?"
To všechno ničí důvěru pacienta v lékaře, sestry a nemocnici, a tím i v jeho léčbu. A nemoc se léčí pomaleji a stojí to víc peněz. "Už i v našich nemocnicích se ukazuje, že tam, kde se zlepší taková maličkost, jako je představování se pacientům jménem, se okamžitě zvýší důvěra pacientů v lékaře a s tím souvisí i léčebné výsledky," dodává.
***
"Rozdíl mezi námi a zahraničím už není v dostupnosti přístrojů či léků, ale pořád je v chování." lékař David Marx
* Kde jsou přívětiví? Spokojenost pacientů Srovnání nemocnic, které spadají pod ministerstvo zdravotnictví. Výzkumu se účastnilo 21 592 pacientů. Odpovídali na obsáhlé dotazníky den před propuštěním z nemocnice. Hranice, která od sebe odděluje vynikající nemocnice od problematických, je 80 bodů. Výpočty nepředstavují procenta - jeden bod znamená velký rozdíl.
Tabulka
Celkové výsledky:
FN Ostrava 82,6
FN Plzeň 81,8
FN Hradec Králové 81,7
FN sv. Anny 78,7
VFN Praha 78,5
FN Olomouc 78,5
FN Thomayerova 77,6
FN Motol 77,5
FN Královské Vinohrady 76,2
FN Brno 75
FN Bulovka 74,3
Spokojenost s lékaři :
FN Ostrava 80,6
FN Plzeň 80,2
FN Hradec Králové 80,1
....
FN Bulovka 75,4
FN Brno 74,9
Spokojenost se sestrami:
FN Ostrava 82
FN Plzeň 81,5
FN Hradec Králové 80,7
....
FN Brno 72,3
FN Bulovka 71,5
S čím jsme spokojeni?
zapojení rodiny do léčby 90,4
(návštěvy, informace od lékařů)
propuštění z nemocnice 86,4
(informace o pokračování léčby)
respekt, ohled, úcta 80,4
(znalost lékaře, důvěra k němu)
přijetí do nemocnice 80,4
(např. doba čekání při přijetí)
informace 79,6
(jak moc lékaři s pacientem mluví)
koordinace péče 78,3
(soukromí, chaos při vyšetřeních)
tělesné pohodlí 75,1
(čistota pokojů, jídlo, ranní buzení)
citová opora 75
(soucit personálu, uklidnění)
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Zdroj - Tomáš Raiter a STEM/MARK
úterý 10. listopadu 2009
VZTAH MEZI LÉKAŘEM A PACIENTEM URČUJE RÁMEC KOMUNIKACE
Přechod od paternalistického k partnerskému přístupu k nemocnému není možný bez respektování určitých poznatků, pravidel a zásad. Komunikaci mezi pacientem a lékařem v různých situacích se v novém miniseriálu MT věnuje PhDr. Dr. phil. Laura Janáčková, CSc., z Oddělení somatopsychiky VFN v Praze.
Vztah mezi lékařem a pacientem je dán vzájemným očekáváním a tím, do jaké míry se je z obou stran daří naplňovat. Nenaplněná očekávání lékařů i pacientů bývají zdrojem mnoha vzájemných komunikačních a postojových nedorozumění. Pacient od lékaře očekává: I zvýšený zájem o svou osobu, I rychlé zmírnění či odstranění symptomů (například bolesti),
* respektování lékařského tajemství, I podporu,
* že bude o všem důležitém informovat,
* profesionalitu, I lidskost.
Lékař od pacienta očekává:
* submisivitu,
* vděčnost,
* zlepšení pacientova zdravotního stavu až do uzdravení,
* spolupráci.
Lékařova osobnost se odráží i ve vztahu mezi ním a pacientem. Každý lékař by měl znát své sklony k určitému jednání i chování a tendence, jež se u něj projevují při posuzování druhých lidí. Toto zásadní sebepoznání mu pak ulehčuje práci při vytváření vztahu k pacientovi a napomáhá u něj eventuálnímu vyvarování se možných chyb. Nejčastější vztahové problémy vznikají jako důsledek vztahové nerovnosti a přenosu vlastních zkušeností z osobního života do vztahu k pacientům. Vztahová nerovnost se v našich podmínkách často projevuje jednoznačnou dominancí lékaře. Lékař je někdy direktivní a vyžaduje pacientovu poslušnost. Při komunikaci tohoto typu lékař informuje, radí, dává příkazy, zakazuje, doporučuje. Usiluje o věcný přístup bez osobního zaujetí. Většinou se zajímá o nemoc, méně pak o člověka, kterého léčí. V odborné literatuře najdeme tento na nemoc orientovaný model pod názvem paternalistický a z něho je pak odvozen i pojem paternalistického vztahu mezi lékařem a pacientem.
Na pacienta orientovaný model vychází z koncepce partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem. Je založen na vzájemné úctě a spolupráci. Mezi lékařem a pacientem vzniká osobní vztah, kdy lékař umí naslouchat a zajímá se i o subjektivní stránku onemocnění. Pacient, jenž rozumí své nemoci a má možnost se aktivně podílet na svém uzdravení, lépe spolupracuje a výsledek léčebného procesu bývá ve srovnání s předchozím lepší. Komunikace v tomto vztahu je nedirektivní, přátelská, empatická, vysvětlující a zajímající se také o rodinu.
Nejčastějším problémem ve vztahu mezi lékařem a pacientem je přenos a protipřenos. Přenos je termín označující situaci, kdy přenášíme dřívější vztahové zkušenosti na druhého člověka - v tomto případě z pacienta na lékaře. Pro opačný případ, tedy pro přenos ze strany lékaře na pacienta, se vžil název protipřenos. Jedná se o iracionální, nápadné a neuvědomělé motivy, jež ovlivňují naše jednání. Příkladem může být odmítavé až agresivní chování lékaře, jenž se právě rozvedl a setkává se s pacientkou, která mu připomíná tchyni.
Fáze komunikace - pacient v ordinaci
Obecně by měla správně vedená komunikace mezi lékařem a pacientem při jeho návštěvě v ordinaci splňovat několik základních požadavků. Lékař by se měl snažit o dosažení spolupráce pacienta, vytvoření pocitu bezpečí a jistoty, zabezpečení informovanosti pacienta a dohodu o způsobu léčby. Kontakt s nemocným lékař navazuje během prvních minut setkání. S novým pacientem trvá navázání kontaktu déle než s vracejícím se nemocným. Po příchodu pacienta do ordinace se doporučuje následující postup:
* pozdrav (vítající, sympatizující úsměv),
* oslovení pacienta jménem,
* představení se a správné (pevné, podporující) podání ruky,
* uvedení pacienta na místo rozhovoru,
* zaujetí klidné, empatické naslouchající pozice (doporučuje se vsedě v mírném předklonu s dobrým očním kontaktem),
* uvedení rozhovoru frází: "Řekněte mi, co vás trápí."
Cílem lékařova vystupování je dosáhnout vzájemné důvěry a pocitu pohody. Měl by se proto o osobu pacienta zajímat, poskytnout mu dostatek času nebo předem vymezit dobu, kdy se mu může věnovat. Lékař se pacientovi věnuje soustředěně, v průběhu hovoru neodbíhá, netelefonuje atd.; povzbuzuje k vylíčení obtíží, neboť pacient chce sdělit svůj prožitek bolesti, úzkosti, strachu a starosti. Tento příběh se lze dovědět během navázání kontaktu a líčení obtíží a je třeba vyslechnout ho, přičemž prvních pět minut patří pacientovi. Lékař užívá otevřených otázek ("Řekněte mi o tom něco víc"), vyhýbá se otázkám co, proč apod. Na líčení reaguje, nestačí jen hm, z jeho strany musí být zřejmý zájem ("To muselo být hodně těžké"). K některým dalším možným reakcím patří parafráze, povzbuzení, vyjádření zájmu o téma, o kterém pacient mluví nerad nebo s rozpaky ("Při užívání těchto léků můžete mít také problémy s erekcí, stává se vám to?"), sumarizace ("Hovořili jsme o vašem vysokém tlaku a probrali jsme také, s čím by mohl souviset...").
Produktivitu komunikace zvyšuje, když lékař dokáže rozhovor řídit. Doporučuje se zprvu nechat pacienta hovořit spontánně, bez většího zasahování, pak najít podstatu sdělení a udržet nit rozhovoru. Přitom lékař může použít následující techniky:
* klidně a zdvořile se zeptat na to, co se chce dozvědět ("Ano, ale nyní se chci zeptat, zda máte problémy s usínáním i potom, co si vezmete prášek na spaní");
* zopakovat, co je účelem rozhovoru ("Dnes jsme chtěli probrat především vaši rodinnou situaci");
* vrátit pacienta zpět k podstatě rozhovoru ("Musíme se teď soustředit na vaše obtíže se žaludkem").
Když pacient líčí své problémy, je důležité, aby se lékař soustředil na to, co pacient říká, ale i na to, co on jako lékař vidí a cítí (i to je důležitá informace).
V pacientově chování se projevuje bolest, která v sociální rovině většinou vyvolává utěšující reakci okolí. Příliš zdůrazněné utěšující chování a přebírání veškeré odpovědnosti personálem či blízkými je však stejně nevhodné jako chování bagatelizující. Pacient musí mít hned od počátku vztahu dojem, že se ocitl v chápavém a pomoc zajišťujícím prostředí, avšak že pro zvládání svých obtíží musí také něco dělat sám.
Čerpáno z knih:
Komunikace ve zdravotnické péči
Janáčková L, Weiss P. Praha: Portál 2008.
Psychologické aspekty zdravotnické komunikace
Janáčková L, PavlátJ. Brno: MU, 2007.
Zdroj: Medical Tribune
Vztah mezi lékařem a pacientem je dán vzájemným očekáváním a tím, do jaké míry se je z obou stran daří naplňovat. Nenaplněná očekávání lékařů i pacientů bývají zdrojem mnoha vzájemných komunikačních a postojových nedorozumění. Pacient od lékaře očekává: I zvýšený zájem o svou osobu, I rychlé zmírnění či odstranění symptomů (například bolesti),
* respektování lékařského tajemství, I podporu,
* že bude o všem důležitém informovat,
* profesionalitu, I lidskost.
Lékař od pacienta očekává:
* submisivitu,
* vděčnost,
* zlepšení pacientova zdravotního stavu až do uzdravení,
* spolupráci.
Lékařova osobnost se odráží i ve vztahu mezi ním a pacientem. Každý lékař by měl znát své sklony k určitému jednání i chování a tendence, jež se u něj projevují při posuzování druhých lidí. Toto zásadní sebepoznání mu pak ulehčuje práci při vytváření vztahu k pacientovi a napomáhá u něj eventuálnímu vyvarování se možných chyb. Nejčastější vztahové problémy vznikají jako důsledek vztahové nerovnosti a přenosu vlastních zkušeností z osobního života do vztahu k pacientům. Vztahová nerovnost se v našich podmínkách často projevuje jednoznačnou dominancí lékaře. Lékař je někdy direktivní a vyžaduje pacientovu poslušnost. Při komunikaci tohoto typu lékař informuje, radí, dává příkazy, zakazuje, doporučuje. Usiluje o věcný přístup bez osobního zaujetí. Většinou se zajímá o nemoc, méně pak o člověka, kterého léčí. V odborné literatuře najdeme tento na nemoc orientovaný model pod názvem paternalistický a z něho je pak odvozen i pojem paternalistického vztahu mezi lékařem a pacientem.
Na pacienta orientovaný model vychází z koncepce partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem. Je založen na vzájemné úctě a spolupráci. Mezi lékařem a pacientem vzniká osobní vztah, kdy lékař umí naslouchat a zajímá se i o subjektivní stránku onemocnění. Pacient, jenž rozumí své nemoci a má možnost se aktivně podílet na svém uzdravení, lépe spolupracuje a výsledek léčebného procesu bývá ve srovnání s předchozím lepší. Komunikace v tomto vztahu je nedirektivní, přátelská, empatická, vysvětlující a zajímající se také o rodinu.
Nejčastějším problémem ve vztahu mezi lékařem a pacientem je přenos a protipřenos. Přenos je termín označující situaci, kdy přenášíme dřívější vztahové zkušenosti na druhého člověka - v tomto případě z pacienta na lékaře. Pro opačný případ, tedy pro přenos ze strany lékaře na pacienta, se vžil název protipřenos. Jedná se o iracionální, nápadné a neuvědomělé motivy, jež ovlivňují naše jednání. Příkladem může být odmítavé až agresivní chování lékaře, jenž se právě rozvedl a setkává se s pacientkou, která mu připomíná tchyni.
Fáze komunikace - pacient v ordinaci
Obecně by měla správně vedená komunikace mezi lékařem a pacientem při jeho návštěvě v ordinaci splňovat několik základních požadavků. Lékař by se měl snažit o dosažení spolupráce pacienta, vytvoření pocitu bezpečí a jistoty, zabezpečení informovanosti pacienta a dohodu o způsobu léčby. Kontakt s nemocným lékař navazuje během prvních minut setkání. S novým pacientem trvá navázání kontaktu déle než s vracejícím se nemocným. Po příchodu pacienta do ordinace se doporučuje následující postup:
* pozdrav (vítající, sympatizující úsměv),
* oslovení pacienta jménem,
* představení se a správné (pevné, podporující) podání ruky,
* uvedení pacienta na místo rozhovoru,
* zaujetí klidné, empatické naslouchající pozice (doporučuje se vsedě v mírném předklonu s dobrým očním kontaktem),
* uvedení rozhovoru frází: "Řekněte mi, co vás trápí."
Cílem lékařova vystupování je dosáhnout vzájemné důvěry a pocitu pohody. Měl by se proto o osobu pacienta zajímat, poskytnout mu dostatek času nebo předem vymezit dobu, kdy se mu může věnovat. Lékař se pacientovi věnuje soustředěně, v průběhu hovoru neodbíhá, netelefonuje atd.; povzbuzuje k vylíčení obtíží, neboť pacient chce sdělit svůj prožitek bolesti, úzkosti, strachu a starosti. Tento příběh se lze dovědět během navázání kontaktu a líčení obtíží a je třeba vyslechnout ho, přičemž prvních pět minut patří pacientovi. Lékař užívá otevřených otázek ("Řekněte mi o tom něco víc"), vyhýbá se otázkám co, proč apod. Na líčení reaguje, nestačí jen hm, z jeho strany musí být zřejmý zájem ("To muselo být hodně těžké"). K některým dalším možným reakcím patří parafráze, povzbuzení, vyjádření zájmu o téma, o kterém pacient mluví nerad nebo s rozpaky ("Při užívání těchto léků můžete mít také problémy s erekcí, stává se vám to?"), sumarizace ("Hovořili jsme o vašem vysokém tlaku a probrali jsme také, s čím by mohl souviset...").
Produktivitu komunikace zvyšuje, když lékař dokáže rozhovor řídit. Doporučuje se zprvu nechat pacienta hovořit spontánně, bez většího zasahování, pak najít podstatu sdělení a udržet nit rozhovoru. Přitom lékař může použít následující techniky:
* klidně a zdvořile se zeptat na to, co se chce dozvědět ("Ano, ale nyní se chci zeptat, zda máte problémy s usínáním i potom, co si vezmete prášek na spaní");
* zopakovat, co je účelem rozhovoru ("Dnes jsme chtěli probrat především vaši rodinnou situaci");
* vrátit pacienta zpět k podstatě rozhovoru ("Musíme se teď soustředit na vaše obtíže se žaludkem").
Když pacient líčí své problémy, je důležité, aby se lékař soustředil na to, co pacient říká, ale i na to, co on jako lékař vidí a cítí (i to je důležitá informace).
V pacientově chování se projevuje bolest, která v sociální rovině většinou vyvolává utěšující reakci okolí. Příliš zdůrazněné utěšující chování a přebírání veškeré odpovědnosti personálem či blízkými je však stejně nevhodné jako chování bagatelizující. Pacient musí mít hned od počátku vztahu dojem, že se ocitl v chápavém a pomoc zajišťujícím prostředí, avšak že pro zvládání svých obtíží musí také něco dělat sám.
Čerpáno z knih:
Komunikace ve zdravotnické péči
Janáčková L, Weiss P. Praha: Portál 2008.
Psychologické aspekty zdravotnické komunikace
Janáčková L, PavlátJ. Brno: MU, 2007.
Zdroj: Medical Tribune
PŘIBYLO PRASEČÍ CHŘIPKY
Dalších 43 případů prasečí chřipky je hlášeno v ČR. Celkem se eviduje už téměř 400 potvrzených případů. Sdělilo to včera ministerstvo zdravotnictví.
Počty nově nakažených nyní stoupají po desítkách týdně, minulý týden Národní referenční laboratoř pro chřipku potvrdila 37 nových případů. Podle spolutvůrce nemocničních pandemických plánů Václava Chmelíka stojí Česko na prahu první vlny chřipkové pandemie.
Od prvního případu onemocnění v Česku koncem května hygienici v Česku potvrdili už 394 nemocných.
Autor: (ČTK)
Název zdroje: Právo
Počty nově nakažených nyní stoupají po desítkách týdně, minulý týden Národní referenční laboratoř pro chřipku potvrdila 37 nových případů. Podle spolutvůrce nemocničních pandemických plánů Václava Chmelíka stojí Česko na prahu první vlny chřipkové pandemie.
Od prvního případu onemocnění v Česku koncem května hygienici v Česku potvrdili už 394 nemocných.
Autor: (ČTK)
Název zdroje: Právo
EPIDEMIE PRASEČÍ CHŘIPKY PŘICHÁZÍ
Počty nemocných rostou * Ministerstvo zdravotnictví: Zatím se nic neděje * Experti si to nemyslí.
PRAHA Pacientů s prasečí chřipkou přibývá. Státní zdravotní ústav za poslední týden zaznamenal 43 nových případů. Celkem tak už bylo u nás potvrzeno 394 případů tohoto onemocnění.
Podle odborníků jde jednoznačně o trend a začátek vlny epidemie prasečí chřipky u nás. Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že to tak není. A to přesto, že i minulý týden byly počty nových nemocných po klidném období poměrně vysoké - bylo jich 37.
"Pandemická chřipka se stává nejen u nás, ale i v Evropě mezi chřipkovými viry dominantní. Nemyslím si, že by to byl nějaký výstřelek. Spíše předzvěst pokračování," myslí si Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu. Také podle infektologa Jiřího Berana přijde epidemie prasečí chřipky pravděpodobně dřív než ta sezonní.
Naopak ministerstvo zdravotnictví tvrdí pravý opak. "V nejbližším období neočekáváme pandemický výskyt prasečí chřipky. Spíš očekáváme, že nastane mnohem dříve výskyt sezonní chřipky," říká mluvčí Vlastimil Sršeň.
Kdy epidemie prasečí chřipky v Česku vypukne, nedokáže nikdo předpovědět. "Nicméně ta situace za poslední týden nebo několik málo dní pravděpodobně nasvědčuje tomu, že již ve velmi krátké době, v řádu dnů až týdnů, dojde k rozvoji chřipkových onemocnění, která v tuto dobu normálně nebývají pozorována," odhaduje Kynčl. "Bylo by spekulací, jestli se to rozvine rovnou, ale je to docela dost pravděpodobné," dodává.
Spoluautor nemocničních pandemických plánů Václav Chmelík předpověděl nástup pandemické chřipky už minulý týden. "Jsou zaseta ohniska, počty budou plynule narůstat," uvedl. "Někdy za měsíc za dva už bude hodně nemocných, možná dosáhneme vrcholu. Jak vysoký tento vrchol bude, nedokáže nikdo předpovědět," dodal.
Kynčl tento odhad opatrně podporuje. "V žádném případě bych s tím nemohl nesouhlasit. Je to dost reálné," uvedl.
Pokud by se takové prognózy potvrdily, může se stát, že silná vlna prasečí chřipky do Česka dorazí dříve než většina objednaných vakcín proti ní. První očkovací látky se očekávají na konci listopadu. Nejdříve přijdou na řadu lidé s největšími zdravotními riziky a také někteří zdravotníci.
Podle Sršně se ale ministerstvo toho, že vakcíny nebudou včas, neobává. Kolik lidí podstoupí očkování už v prosinci, se těžko odhaduje. Z plánovaných téměř milionu lidí určitě menšina. Vakcíny budou chodit postupně, jak je stihne výrobce dodat. "Předpokládáme, že první dodávka by měla obsahovat desítky tisíc vakcín minimálně," řekl Sršeň.
Současný nárůst prasečí chřipky podle něj navíc ovlivnily dva hromadné výskyty této nemoci ve školách v Táboře a Českých Budějovicích.
Jenže uváděná oficiální čísla nových případů nejsou konečná. Na rozbor se neposílá vzorek každého pacienta s projevy chřipky, ale jen těch, kde k tomu existuje zvláštní důvod, například komplikovaný průběh. Ve skutečnosti tak je nemocných i nakažených s prasečí chřipkou v Česku podstatně více.
Epidemie prasečí chřipky v Česku by se neměla příliš lišit od běžné epidemie sezónní chřipky. Nový vir ale napadá mladší lidi. Podle Jan Kynčla ze Státního zdravotního ústavu se rozhodně nemusíme obávat nástupu podobné situace, jaká je teď na Ukrajině. Letošní chřipková sezóna ale podle něj kvůli prasečí chřipce nebude patřit k mírným. V průměru přitom v Česku každý rok zemře v souvislosti s chřipkou dva tisíce lidí. Ještě teď mohou lidé snížit rizika očkováním proti sezónní chřipce. A to přesto, že podle Kynčla letos tento virus nebude nijak silný. "Očkování proti sezonní chřipce přesto má smysl. Onemocnění pandemickou chřipkou sice nezabrání, ale má přeci jen určitý efekt proti jejímu těžkému průběhu. Prokázalo to hned několik studií," uvádí Kynčl.
Nyní je počet nemocných s respirační infekcí na normální hladině pro toto období. V evropských státech už ale počet pacientů začíná růst. To je podstatně dřívější nárůst, než v jiných letech. "To je způsobeno výskytem nového pandemického viru chřipku," uvádí oficiální zpráva Státního zdravotního ústavu. "V nejbližší době lze v Evropě i v Česku očekávat další rozšiřování výskytu pandemické chřipky a zvyšování počtu nemocných," tvrdí ústav. O první vlně prasečí chřipky v Česku se mluvilo už o prázdninách, kdy na přelomu července a srpna přibývalo až 50 nemocných týdně. Pak se ale situace zklidnila a nárůsty už nebyly tak vysoké. Česko má zatím jednu oběť, ženu z Karlovarska. Úmrtí u ní souviselo s celkovým oslabením organismu řadou dalších onemocnění. Prasečí chřipka postihuje nejčastěji lidi od 24 do 45 let.
Autor: ADÉLA ČABANOVÁ, ĽUBICA VANÍKOVÁ
Název zdroje: Lidové noviny
PRAHA Pacientů s prasečí chřipkou přibývá. Státní zdravotní ústav za poslední týden zaznamenal 43 nových případů. Celkem tak už bylo u nás potvrzeno 394 případů tohoto onemocnění.
Podle odborníků jde jednoznačně o trend a začátek vlny epidemie prasečí chřipky u nás. Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že to tak není. A to přesto, že i minulý týden byly počty nových nemocných po klidném období poměrně vysoké - bylo jich 37.
"Pandemická chřipka se stává nejen u nás, ale i v Evropě mezi chřipkovými viry dominantní. Nemyslím si, že by to byl nějaký výstřelek. Spíše předzvěst pokračování," myslí si Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu. Také podle infektologa Jiřího Berana přijde epidemie prasečí chřipky pravděpodobně dřív než ta sezonní.
Naopak ministerstvo zdravotnictví tvrdí pravý opak. "V nejbližším období neočekáváme pandemický výskyt prasečí chřipky. Spíš očekáváme, že nastane mnohem dříve výskyt sezonní chřipky," říká mluvčí Vlastimil Sršeň.
Kdy epidemie prasečí chřipky v Česku vypukne, nedokáže nikdo předpovědět. "Nicméně ta situace za poslední týden nebo několik málo dní pravděpodobně nasvědčuje tomu, že již ve velmi krátké době, v řádu dnů až týdnů, dojde k rozvoji chřipkových onemocnění, která v tuto dobu normálně nebývají pozorována," odhaduje Kynčl. "Bylo by spekulací, jestli se to rozvine rovnou, ale je to docela dost pravděpodobné," dodává.
Spoluautor nemocničních pandemických plánů Václav Chmelík předpověděl nástup pandemické chřipky už minulý týden. "Jsou zaseta ohniska, počty budou plynule narůstat," uvedl. "Někdy za měsíc za dva už bude hodně nemocných, možná dosáhneme vrcholu. Jak vysoký tento vrchol bude, nedokáže nikdo předpovědět," dodal.
Kynčl tento odhad opatrně podporuje. "V žádném případě bych s tím nemohl nesouhlasit. Je to dost reálné," uvedl.
Pokud by se takové prognózy potvrdily, může se stát, že silná vlna prasečí chřipky do Česka dorazí dříve než většina objednaných vakcín proti ní. První očkovací látky se očekávají na konci listopadu. Nejdříve přijdou na řadu lidé s největšími zdravotními riziky a také někteří zdravotníci.
Podle Sršně se ale ministerstvo toho, že vakcíny nebudou včas, neobává. Kolik lidí podstoupí očkování už v prosinci, se těžko odhaduje. Z plánovaných téměř milionu lidí určitě menšina. Vakcíny budou chodit postupně, jak je stihne výrobce dodat. "Předpokládáme, že první dodávka by měla obsahovat desítky tisíc vakcín minimálně," řekl Sršeň.
Současný nárůst prasečí chřipky podle něj navíc ovlivnily dva hromadné výskyty této nemoci ve školách v Táboře a Českých Budějovicích.
Jenže uváděná oficiální čísla nových případů nejsou konečná. Na rozbor se neposílá vzorek každého pacienta s projevy chřipky, ale jen těch, kde k tomu existuje zvláštní důvod, například komplikovaný průběh. Ve skutečnosti tak je nemocných i nakažených s prasečí chřipkou v Česku podstatně více.
Epidemie prasečí chřipky v Česku by se neměla příliš lišit od běžné epidemie sezónní chřipky. Nový vir ale napadá mladší lidi. Podle Jan Kynčla ze Státního zdravotního ústavu se rozhodně nemusíme obávat nástupu podobné situace, jaká je teď na Ukrajině. Letošní chřipková sezóna ale podle něj kvůli prasečí chřipce nebude patřit k mírným. V průměru přitom v Česku každý rok zemře v souvislosti s chřipkou dva tisíce lidí. Ještě teď mohou lidé snížit rizika očkováním proti sezónní chřipce. A to přesto, že podle Kynčla letos tento virus nebude nijak silný. "Očkování proti sezonní chřipce přesto má smysl. Onemocnění pandemickou chřipkou sice nezabrání, ale má přeci jen určitý efekt proti jejímu těžkému průběhu. Prokázalo to hned několik studií," uvádí Kynčl.
Nyní je počet nemocných s respirační infekcí na normální hladině pro toto období. V evropských státech už ale počet pacientů začíná růst. To je podstatně dřívější nárůst, než v jiných letech. "To je způsobeno výskytem nového pandemického viru chřipku," uvádí oficiální zpráva Státního zdravotního ústavu. "V nejbližší době lze v Evropě i v Česku očekávat další rozšiřování výskytu pandemické chřipky a zvyšování počtu nemocných," tvrdí ústav. O první vlně prasečí chřipky v Česku se mluvilo už o prázdninách, kdy na přelomu července a srpna přibývalo až 50 nemocných týdně. Pak se ale situace zklidnila a nárůsty už nebyly tak vysoké. Česko má zatím jednu oběť, ženu z Karlovarska. Úmrtí u ní souviselo s celkovým oslabením organismu řadou dalších onemocnění. Prasečí chřipka postihuje nejčastěji lidi od 24 do 45 let.
Autor: ADÉLA ČABANOVÁ, ĽUBICA VANÍKOVÁ
Název zdroje: Lidové noviny
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)