SPOKOJENOST PACIENTŮ. Z velkého výzkumu spokojenosti pacientů s chováním lékařů a sester ve státních nemocnicích vyplývá, že lidem nejvíce vadí neosobní přístup. Spokojeni jsou se zapojením rodiny do léčby. Nejlépe dopadla nemocnice v Ostravě, nejhůře pražská Bulovka.
Praha - Na jednom jediném se shodují všichni lékaři, kteří kdy vyrazili na praxi do zahraniční nemocnice: největší změnou pro ně je, že si musí zvykat chovat se úplně jinak k pacientům. "V Německu a Rakousku je naprosto běžné, že se lékaři čitelně identifikují jmenovkou, pacientům podávají ruku a představení se pacientovi jménem je normálním zahájením komunikace," popisuje Lukáš Hrzán, medik s roční zkušeností z univerzitní kliniky v Lipsku, stáže na univerzitní klinice v Grazu a stáže v okresní nemocnici ve Zwickau.
Hrzán je jedním ze čtyř studentů medicíny, kteří se před časem zúčastnili testu MF DNES a v převleku za pacienty prověřovali, jestli se zdravotnický personál ve čtyřech náhodně vybraných nemocnicích chová k pacientům podle pravidel, která se učili na medicíně.
"Měl jsem tam pocit, že tam mnoho zaměstnanců v sobotu večer nechtělo být, protože je pacienti obtěžují," popsal tehdy zkušenosti z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice budoucí lékař.
Nejlépe je v Ostravě Ministerstvo zdravotnictví dnes má k dispozici první skutečně relevantní výzkumy, které ukazují, jak jsou pacienti v českých nemocnicích spokojeni. Provedeny byly ve dvanácti fakultních nemocnicích - vyhrály ostravská, plzeňská a hradecká.
"Mezi nimi a ostatními nemocnicemi je zdánlivě malý rozdíl co do počtu bodů, ale při bližším zkoumání a při této metodice výzkumu to znamená rozdíl několika tříd," říká autor výzkumu Tomáš Raiter.
Otázek bylo padesát a týkaly se chování lékařů i sester. Pacienti odpovídali třeba na to, jestli byl lékař ochotný si s nimi promluvit, když měli obavy, jestli rozuměli, co jim říká sestra, zda měli dostatek soukromí. Pacienti si chválili, že lékaři spolupracují s jejich rodinami, ale vadí jim, že necítí citovou podporu personálu. "A také si málokdo pamatuje, kdo byl jeho ošetřujícím lékařem, což je špatné. Znamená to, že se lékaři u lůžka pacienta střídají, nepředstaví se, což samozřejmě nepřispívá k budování důvěry," vysvětluje Raiter.
Šéfové nemocnic už s výsledky pracují. "My je používáme jako jedno ze čtyř důležitých kritérií pro odměňování lidí na jednotlivých odděleních," popisuje Svatopluk Němeček, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava, která z hodnocení pacientů vyšla nejlépe. Zřejmě to není náhoda: letos totiž s největší pravděpodobností dostane mezinárodní certifikát kvality, jaký má na celém světě jen několik desítek nemocnic a v Česku zatím jen dvě z dvou set. Lékařům pomáhají stáže v zahraničí. "Dnes už mezi námi a zahraničím není ve zdravotnictví rozdíl v dostupnosti přístrojů či léků, ale pořád je v chování. A napomohly i podobné testy, které podnikla MF DNES s mediky," míní lékař David Marx, který na lékařské fakultě vyučuje etiku a učí budoucí lékaře správně se chovat k pacientům.
"Mnohdy je to s brbláním, sem tam v nemocnicích slyším: Pozor, dělejte to dobře, nebo nám sem naběhne zase nějaký novinář... Ale cokoliv, co přinutí přejít zdravotníky od zažitého paternalistického chování ke vstřícnějšímu, je dobré," říká.
Od vstřícnosti k výsledkům Zdá se to skoro nepředstavitelné, ale mění se i desítky let zažité stereotypy. Třeba ranní budíček v pět, který pacientům vadí nejvíc, se už v mnoha nemocnicích posunul na sedmou.
Nebo vizity. "Vizita je přežitek devatenáctého století. Nemá totiž význam, aby nad pacientem pořádalo pár lékařů cosi jako společenský banket, a pacient byl stresovaný z toho, že učené řeči pánů doktorů nerozumí a neví, proč tam ti chlápci vlastně jsou," míní Ondřej Bergmann, další z mediků, který se před časem zúčastnil testu MF DNES.
Podle autora výzkumu Tomáše Raitera je zatím největší rozdíl mezi světem a Českem v maličkostech, které však mají své ekonomické dopady: "Ve světě se třeba hodně klade důraz na to, jak spolu sestra s lékařem mluví před pacientem o něm samotném. Nemohou se o něm bavit jako o třetí osobě - pan Vomáčka měl dnes teplotu, co s tím uděláme?"
To všechno ničí důvěru pacienta v lékaře, sestry a nemocnici, a tím i v jeho léčbu. A nemoc se léčí pomaleji a stojí to víc peněz. "Už i v našich nemocnicích se ukazuje, že tam, kde se zlepší taková maličkost, jako je představování se pacientům jménem, se okamžitě zvýší důvěra pacientů v lékaře a s tím souvisí i léčebné výsledky," dodává.
***
"Rozdíl mezi námi a zahraničím už není v dostupnosti přístrojů či léků, ale pořád je v chování." lékař David Marx
* Kde jsou přívětiví? Spokojenost pacientů Srovnání nemocnic, které spadají pod ministerstvo zdravotnictví. Výzkumu se účastnilo 21 592 pacientů. Odpovídali na obsáhlé dotazníky den před propuštěním z nemocnice. Hranice, která od sebe odděluje vynikající nemocnice od problematických, je 80 bodů. Výpočty nepředstavují procenta - jeden bod znamená velký rozdíl.
Tabulka
Celkové výsledky:
FN Ostrava 82,6
FN Plzeň 81,8
FN Hradec Králové 81,7
FN sv. Anny 78,7
VFN Praha 78,5
FN Olomouc 78,5
FN Thomayerova 77,6
FN Motol 77,5
FN Královské Vinohrady 76,2
FN Brno 75
FN Bulovka 74,3
Spokojenost s lékaři :
FN Ostrava 80,6
FN Plzeň 80,2
FN Hradec Králové 80,1
....
FN Bulovka 75,4
FN Brno 74,9
Spokojenost se sestrami:
FN Ostrava 82
FN Plzeň 81,5
FN Hradec Králové 80,7
....
FN Brno 72,3
FN Bulovka 71,5
S čím jsme spokojeni?
zapojení rodiny do léčby 90,4
(návštěvy, informace od lékařů)
propuštění z nemocnice 86,4
(informace o pokračování léčby)
respekt, ohled, úcta 80,4
(znalost lékaře, důvěra k němu)
přijetí do nemocnice 80,4
(např. doba čekání při přijetí)
informace 79,6
(jak moc lékaři s pacientem mluví)
koordinace péče 78,3
(soukromí, chaos při vyšetřeních)
tělesné pohodlí 75,1
(čistota pokojů, jídlo, ranní buzení)
citová opora 75
(soucit personálu, uklidnění)
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Zdroj - Tomáš Raiter a STEM/MARK
Žádné komentáře:
Okomentovat