Firmy, bez jejichž fungování by česká ekonomika zkolabovala, se intenzivně připravují na možnou pandemii prasečí chřipky. Představa stovek, či dokonce tisíců nemocných zaměstnanců nyní nestraší jen lékaře, ale také bankéře, vodohospodáře či energetické firmy.
Největší české banky musejí v každém případě zajistit základní bankovní služby. Například Komerční banka se připravila na situaci, že jí bude chybět 30 - 70 procent z necelých devíti tisíc zaměstnanců. "Vyvíjíme maximální úsilí, abychom klientům i v nestandardních situacích poskytli komplexní spektrum služeb. V případě nutnosti omezení některých činností bychom neprodleně informovali," uvedla mluvčí Monika Kludská.
S pandemickým plánem seznámí v nejbližších dnech zaměstnance také ČSOB, do té doby o něm banka nechce mluvit. Podle informací deníku E15 vedení modelovalo fungování banky s pouhými 60 procenty zaměstnanců. Jako součást prevence banka také nabídla svým lidem možnost očkování, zatím alespoň proti běžné sezonní chřipce.
Strategické firmy, jako jsou energetická společnost ČEZ, Unipetrol či vodohospodářský a dopravní gigant Veolia, už mají přesně vytypované zaměstnance, které nezbytně potřebují pro zabezpečení chodu firmy. Čekají už jen na objednané vakcíny proti prasečí chřipce. Ty má Česká republika dostat na konci listopadu. V devíti Evropských zemích přitom začalo očkování už začátkem měsíce a Francie spustila už druhou vlnu.
Očkovací látku mají podle pandemického plánu dostat kromě zdravotníků vybraní zaměstnanci devíti strategických odvětví, která jsou nutná pro zachování základních funkcí státu a veřejného života.
Všechny firmy už mají vypracované přesné plány, co v případě vypuknutí pandemie dělat. Žádná ale neví, kolik vakcín nakonec dostane.
"Jako strategický výrobní podnik jsme předali v požadovaném termínu požadavek na počet vakcín, ale žádnou zpětnou informaci jsme zatím nedostali," uvedl Jan Martínek z Unipetrolu. Podle jeho slov by ve firmě mělo být očkováno 1250 zaměstnanců.
Také energetická společnost ČEZ potřebuje vakcínu pro 5800 pracovníků, kteří jsou nezbytní pro zajištění výroby i distribuci a dodávku elektřiny. "Pro další zaměstnance Skupiny ČEZ jsme alternativně zajistili možnost očkování proti běžné sezonní chřipce. K němu se přihlásilo dalších více než pět tisíc pracovníků," uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková. ČEZ stejně jako řada dalších strategických firem informuje zaměstnance o preventivních opatřeních proti pandemii.
Vodárenská společnost Veolia připravila krizový plán proti pandemii už v květnu a postupně jej aktualizovala. Firma podle mluvčí Marcely Dvořákové zatím očkuje proti běžné chřipce a sází především na prevenci, ale má vytypované i klíčové pozice, pro něž žádá dodávku vakcíny.
Tuzemské banky v případě rozšíření chřipky počítají s tím, že začnou zavírat především malé pobočky. "Počet nemocných zaměstnanců by se neměl lišit od běžné sezonní chřipky. Neměl by proto být problém bez větších potíží udržet v chodu všechny pobočky. Pokud by přesto měl být rozsah nedostupnosti zaměstnanců mnohem větší, klíčové bude udržet provoz v největších či nejvíce navštěvovaných pobočkách v regionech," uvedla mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.
Na rozdíl od ČSOB, která nakoupila zásobu roušek a zaměstnancům nabídla očkování, Česká spořitelna sází především na maximální množství aktuálních informací. "Máme ustanovenou expertní skupinu, která monitoruje vývoj chřipky v zahraničí i v Čechách a informuje zaměstnance," dodala Havligerová. Česká národní banka počítá s tím, že za každé situace zajistí minimálně oběh peněz a bezhotovostní platební styk.
---
Jaká je hrozba pandemie
Pandemický plán z roku 2006 předpokládá, že v ČR onemocní během 9 až 15 týdnů od začátku pandemie 30 procent populace, tedy přes tři miliony osob. Očekává se závažnější průběh nemoci a vyšší míra úmrtnosti než v případě běžné chřipky, protože populace nebude imunní vůči chřipkovému viru. Podle expertů polovina nemocných vyhledá pomoc lékaře, 30 tisíc lidí bude hospitalizováno a 12 tisíc nemocných chřipce podlehne. Během tří měsíců od propuknutí pandemie zůstane v neschopnosti třetina pracovních sil, a to pět až osm pracovních dnů. Výkonnost ekonomiky se za devadesát dní pandemie sníží o 1,5 až dvě procenta. Pandemie mají tendenci proběhnout v několika vlnách. Onemocnění se dosud znovu objevilo v druhé a někdy i ve třetí vlně, průběh onemocnění byl v zaznamenaných pandemiích často těžší než v první.
Autor: Vladimír Piskáček, Robert Zelenka
Název zdroje: E15
Žádné komentáře:
Okomentovat