Motol - Až půjdete do Fakultní nemocnice v Motole, měli byste se tam cítit bezpečněji. Ne snad proto, že by její ředitel platil lepší ochranku nebo že by zavedl přísné tresty pro zdravotníky, kteří pacientovi místo léčby poškodí zdraví.
Nemocnice jen rozjela spoustu opatření, která snižují riziko, že zdravotníci něco spletou a pacientovi ublíží. A včera převzala národní akreditaci potvrzující, že splňuje přísná kritéria. Po pětiletém prošetřování jí ho dala Spojená akreditační komise České republiky.
Co to pro pacienty znamená? V akreditované nemocnici by měl mít větší šanci na kvalitní ošetření. "Rizika, že pacientovi odoperují jinou končetinu, jsou v akreditované nemocnici významně nižší stejně jako riziko, že mu zamění lék," uvedl ředitel nemocnice Miloslav Ludvík.
S nadsázkou přirovnal pobyt v nemocnici k adrenalinovému sportu -zdravotníci občas chybují v dokumentaci a někdy se zmýlí i při předepisování léků. "Pobyt v nemocnici prý je druhá nejnebezpečnější činnost hned po skoku padákem," řekl ředitel Motola s úsměvem.
Nicméně certifikát, který motolská nemocnice získala jako 33. takové zařízení v Česku, má pacientům garantovat bezpečnější péči. Motol je v pořadí třetí fakultní nemocnicí (po Ostravě a Hradci Králové) s tímto titulem. A je vůbec první fakultní nemocnicí v hlavním městě, která národní osvědčení o kvalitě a bezpečnosti péče získala.
V metropoli jsou však tři další léčebná zařízení, kde je péče ještě bezpečnější. Mají mezinárodní osvědčení Joint Commission International (JCI), které získá jen ten, kdo splní zhruba čtyřikrát více kritérií, než je nutné pro národní certifikát.
"Mezinárodní akreditaci mají Ústřední vojenská nemocnice, Nemocnice Na Homolce a Ústav hematologie a krevní transfuze," řekl MF DNES ředitel Spojené akreditační komise David Marx.
Vojenští lékaři získali toto v zahraničí respektované osvědčení v roce 2004 jako první ze střední a východní Evropy. Motol bude o prestižní známku také usilovat. "O mezinárodní certifikát se budeme ucházet v roce 2011," řekl ředitel Ludvík. Akreditace je většinou dobrovolná. Její udělování sledují hlavně zdravotní pojišťovny. "Měl by to být jejich zájem, aby kvalitu zohlednily v platbách akreditovaným nemocnicím," prohlásila náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová.
Ale neděje se tak. "Pojišťovny sice deklarují, že budou brát akreditaci nemocnice v potaz třeba při uzavírání smluv nebo při výběru zdravotnických zařízení, ale v praxi se to zatím nikterak neprojevilo," tvrdí mluvčí Nemocnice Na Homolce Jitka Kalousková.
"Rizika, že pacientovi odoperují jinou končetinu, jsou v akreditované nemocnici významně nižší." ředitel nemocnice Miloslav Ludvík
pátek 20. února 2009
PROTOKOL ZARUČÍ, ŽE PACIENT NEPŘIJDE O ZDRAVOU KONČETINU
Havlíčkův Brod/ Třetí místo v celostátní soutěži Bezpečná nemocnice, kterou v loňském roce vyhlásil kraj Vysočina společně se Spojenou akreditační komisí CR, získala Nemocnice v Havlíčkově Brodě.
Oceněna byla za projekt nazvaný Implementace stranového protokolu do praxe. "Jedná se o speciální protokol, který minimalizuje riziko stranové záměny a obsahuje 3 stupně kontroly. Laicky řečeno, protokol je určen k tomu, aby lékař bezpečně věděl, která část pacientova těla se má operovat. Zda je to pravá či levá noha, ruka a podobně, aby nedošlo k nežádoucí záměně," vysvětlila mluvčí nemocnice Petra Černo.
Autor: (sad)
Oceněna byla za projekt nazvaný Implementace stranového protokolu do praxe. "Jedná se o speciální protokol, který minimalizuje riziko stranové záměny a obsahuje 3 stupně kontroly. Laicky řečeno, protokol je určen k tomu, aby lékař bezpečně věděl, která část pacientova těla se má operovat. Zda je to pravá či levá noha, ruka a podobně, aby nedošlo k nežádoucí záměně," vysvětlila mluvčí nemocnice Petra Černo.
Autor: (sad)
KDYŽ Z LÉKAŘŮ JSOU BACHAŘI
NOC NA ZÁCHYTCE Opilce odvážejí k vystřízlivění už také městští strážníci. Z nové povinnosti nejsou nadšení, zdržuje je a přináší vyšší náklady na dopravu i úklid aut. Šéf záchranky, k níž záchytka patří, je přesvědčen, že toto zařízení by vůbec nemělo spadat pod zdravotnictví
Sokolov - Strážníci městských policií v regionu mají od Nového roku novou povinnost. Ve služebních autech převážejí opilce na záchytku do Sokolova. Dosud to byla záležitost jen státních policistů. "Přibyly někdy komplikace s vysvětlováním, protože policie už tu práci dělá nějaký rok amá zažité zvyky při přijímání pacientů. Všechno ale chce svoje, strážníci se teprve učí," řekl ředitel záchranné služby v Sokolově Karel Vaněk. Sebe a své kolegy přirovnává při práci na záchytce k bachařům.
* Pane primáři, jak se díváte na systém protialkoholních záchytných stanic?
Podle mne tady děláme vězeňskou práci. Zdravotník, lékaři a sestry, kteří jsou vzdělaní v jiných oblastech, by prostě neměli dělat bachaře. Je to drahá práce a navíc mimo naši kvalifikaci. Kdybychom se mohli zbavit záchytky, rád naložím na náklaďáky postele a mříže a odvezu je na patřičné místo. Nemyslím si, že by měla být záchytka součástí záchranné služby. Psychiatři z toho vřískají nadšením, ale sami si záchytku nevezmou. Úplně optimální záchytka je přitom na psychiatrickém zařízení.
* Jak je to jinde ve světe s těmito pacienty?
To nejsou pacienti, ale ožrani. Na západ od nás jsou v policejních celách či celách předběžného zadržení - podle toho, jak stát svá zařízení nazývá. Pod zdravotnictví ale nepatří. Jen my jsme taková republička, která vždy musí něco vymyslet.
* Jaké máte na záchytce nejčastější případy?
Sem tam se objeví někdo, kdo má agresivnější povahu. V drtivé většině se ale jedná o bezdomovce.
* Ti ale zrovna nepatří mezi solventní klienty.
V roce 2007 jsme měli u opilců pohledávky za 2,6 milionu korun. Loni ke konci roku to bylo více než tři a půl milionu korun. Ročně se dluhy zvedají přibližně o milion korun. Zkoušeli jsme různé metody, například typu - prosím zaplaťte -ale i soudy, které dají platební příkaz. Výtěžnost byla kolem dvaceti procent. To znamená, že zbytek sanuje Karlovarský kraj. Přitom vedeme soudní spory, které jsou staré i šest nebo osm let.
* Na záchytce zřejmě žádné veselé historky neprožíváte.
Opravdu nemáme nic, co by čtenáře pobavilo.
* Nebo alespoň varovalo? Třeba cena za služby?
Cena za noc u nás je přes tři tisíce korun. Nehledě na to, že člověk se po pobytu na záchytce stává nespolehlivým, pokud se chce ucházet o zaměstnání například v ozbrojených složkách nebo mít zbrojní průkaz. Horko těžko ho dostane.
* A za tyto problémy může jediná noc na záchytce?
Ano, protože se objeví v záznamech. Existují totiž profese, kde se klade zvláštní důraz na žadatele o zaměstnání. Kdo se dostane jednou na záchytku, tak je pro výkon určitých zaměstnání nespolehlivý a sám si uzavře kariéru. Záznam, ve kterém je uvedeno promile alkoholu, se táhne i s řidičem.
* Jak by se měl chovat člověk, který se dostane na záchytku a nechce tam mít zbytečné problémy? Každá rada je asi v opilosti drahá.
Na záchytku se může teoreticky dostat každý. I já chodím na pivo. Záleží ale na povaze. Leželi u nás i slušní lidé, kteří někdy v uvozovkách ujeli. Důležité je ale uhradit své pohledávky a nedělat problémy, protože spravedlnost a zákon nakonec zvítězí. V Česku je taková záliba neplatit za služby a neplatit pokuty. Ono se to vrátí, protože záznam o pobytu na záchytce tady je.
* Může mít výhodu člověk, který má takzvanou tichou opici, nepere se a nehádá se zdravotníky?
Například v přestupkovém řízení se při určování výše pokuty může přihlížet k tomu, jestli člověk spolupracoval, kladl odpor nebo dokonce někoho napadal. Záleží, co je napsáno ve spisu. Buď člověk klopýtl a snaží se vše napravit. Anebo to je zmetek, nad kterým se láme hůl.
* Příští měsíc budou mít Josefové svátek. Určitě vám o něm dají vědět nejen oni.
Není o co stát. Nic oslavencům nezazlívám. Ať se lidí baví a slaví, pokud mají v dnešní krizi za co. Faktem ale je, že policie bdí a začíná být ve své práci tvrdší.
* Může se člověk dostat na záchytku, když se jen někomu znelíbí?
Ne. Ani tím, jak mluvíte. Policie k nám totiž nedotáhne nikoho. kdo si dá říci po dobrém. Vím, že se chlapci v uniformě snaží opilé nejdříve poslat domů. I když se opilý chce prát, ale zanechá toho, tak se to většinou vyřeší pokutou nebo domluvou na místě. Jakmile už policie někoho přiveze, není jiná cesta, protože se jedná o opakované případy, kdy si výtržník nedá říci.
* Kdo rozhoduje o tom, že člověk zůstane na záchytce?
Vždy přijímací lékař, tak hovoří zákon. Někdy si to plete i policista, který nabyl dojmu, že sem člověk patří.
"V cizině končí opilci v celách a nikoliv ve zdravotnických zařízeních. To jen u nás se vždy musí něco takového vymyslet."Autor: VLADIMÍR ZEDNÍK
Sokolov - Strážníci městských policií v regionu mají od Nového roku novou povinnost. Ve služebních autech převážejí opilce na záchytku do Sokolova. Dosud to byla záležitost jen státních policistů. "Přibyly někdy komplikace s vysvětlováním, protože policie už tu práci dělá nějaký rok amá zažité zvyky při přijímání pacientů. Všechno ale chce svoje, strážníci se teprve učí," řekl ředitel záchranné služby v Sokolově Karel Vaněk. Sebe a své kolegy přirovnává při práci na záchytce k bachařům.
* Pane primáři, jak se díváte na systém protialkoholních záchytných stanic?
Podle mne tady děláme vězeňskou práci. Zdravotník, lékaři a sestry, kteří jsou vzdělaní v jiných oblastech, by prostě neměli dělat bachaře. Je to drahá práce a navíc mimo naši kvalifikaci. Kdybychom se mohli zbavit záchytky, rád naložím na náklaďáky postele a mříže a odvezu je na patřičné místo. Nemyslím si, že by měla být záchytka součástí záchranné služby. Psychiatři z toho vřískají nadšením, ale sami si záchytku nevezmou. Úplně optimální záchytka je přitom na psychiatrickém zařízení.
* Jak je to jinde ve světe s těmito pacienty?
To nejsou pacienti, ale ožrani. Na západ od nás jsou v policejních celách či celách předběžného zadržení - podle toho, jak stát svá zařízení nazývá. Pod zdravotnictví ale nepatří. Jen my jsme taková republička, která vždy musí něco vymyslet.
* Jaké máte na záchytce nejčastější případy?
Sem tam se objeví někdo, kdo má agresivnější povahu. V drtivé většině se ale jedná o bezdomovce.
* Ti ale zrovna nepatří mezi solventní klienty.
V roce 2007 jsme měli u opilců pohledávky za 2,6 milionu korun. Loni ke konci roku to bylo více než tři a půl milionu korun. Ročně se dluhy zvedají přibližně o milion korun. Zkoušeli jsme různé metody, například typu - prosím zaplaťte -ale i soudy, které dají platební příkaz. Výtěžnost byla kolem dvaceti procent. To znamená, že zbytek sanuje Karlovarský kraj. Přitom vedeme soudní spory, které jsou staré i šest nebo osm let.
* Na záchytce zřejmě žádné veselé historky neprožíváte.
Opravdu nemáme nic, co by čtenáře pobavilo.
* Nebo alespoň varovalo? Třeba cena za služby?
Cena za noc u nás je přes tři tisíce korun. Nehledě na to, že člověk se po pobytu na záchytce stává nespolehlivým, pokud se chce ucházet o zaměstnání například v ozbrojených složkách nebo mít zbrojní průkaz. Horko těžko ho dostane.
* A za tyto problémy může jediná noc na záchytce?
Ano, protože se objeví v záznamech. Existují totiž profese, kde se klade zvláštní důraz na žadatele o zaměstnání. Kdo se dostane jednou na záchytku, tak je pro výkon určitých zaměstnání nespolehlivý a sám si uzavře kariéru. Záznam, ve kterém je uvedeno promile alkoholu, se táhne i s řidičem.
* Jak by se měl chovat člověk, který se dostane na záchytku a nechce tam mít zbytečné problémy? Každá rada je asi v opilosti drahá.
Na záchytku se může teoreticky dostat každý. I já chodím na pivo. Záleží ale na povaze. Leželi u nás i slušní lidé, kteří někdy v uvozovkách ujeli. Důležité je ale uhradit své pohledávky a nedělat problémy, protože spravedlnost a zákon nakonec zvítězí. V Česku je taková záliba neplatit za služby a neplatit pokuty. Ono se to vrátí, protože záznam o pobytu na záchytce tady je.
* Může mít výhodu člověk, který má takzvanou tichou opici, nepere se a nehádá se zdravotníky?
Například v přestupkovém řízení se při určování výše pokuty může přihlížet k tomu, jestli člověk spolupracoval, kladl odpor nebo dokonce někoho napadal. Záleží, co je napsáno ve spisu. Buď člověk klopýtl a snaží se vše napravit. Anebo to je zmetek, nad kterým se láme hůl.
* Příští měsíc budou mít Josefové svátek. Určitě vám o něm dají vědět nejen oni.
Není o co stát. Nic oslavencům nezazlívám. Ať se lidí baví a slaví, pokud mají v dnešní krizi za co. Faktem ale je, že policie bdí a začíná být ve své práci tvrdší.
* Může se člověk dostat na záchytku, když se jen někomu znelíbí?
Ne. Ani tím, jak mluvíte. Policie k nám totiž nedotáhne nikoho. kdo si dá říci po dobrém. Vím, že se chlapci v uniformě snaží opilé nejdříve poslat domů. I když se opilý chce prát, ale zanechá toho, tak se to většinou vyřeší pokutou nebo domluvou na místě. Jakmile už policie někoho přiveze, není jiná cesta, protože se jedná o opakované případy, kdy si výtržník nedá říci.
* Kdo rozhoduje o tom, že člověk zůstane na záchytce?
Vždy přijímací lékař, tak hovoří zákon. Někdy si to plete i policista, který nabyl dojmu, že sem člověk patří.
"V cizině končí opilci v celách a nikoliv ve zdravotnických zařízeních. To jen u nás se vždy musí něco takového vymyslet."Autor: VLADIMÍR ZEDNÍK
pondělí 16. února 2009
ŽÁDNÉ HROMADNÉ VÝPOVĚDI SE V NEMOCNICI NEKONAJÍ
Šířené desinformace podle vedení špitálu vrhají špatný pohled na celé zařízení
Autor: BÁRA KELNEROVÁ
Havířov/Ředitel nemocnice Jan Ferenc se ohradil proti otištěnému tvrzení, že by lékaři chtěli podávat hromadné výpovědi. Rovněž opět vyvrací pochybnosti, že by situace na interně byla nestabilní a nesplňovala normy.
"Personální obsazení je dostatečné a v souladu s platnou vyhláškou, a za tím si stojím. Již neuvažujeme o otevření interního oddělení D, ale jednáme se zdravotními pojišťovnami o otevření druhé geriatrické stanice. Velkým problémem havířovské nemocnice je nemožnost překládat pacienty z akutních interních lůžek na doléčení. Nemocnice nemá ani lůžka následné péče a na překlad do LDN se čeká i 10 dnů. V současné době čeká na LDN sedm pacientů, z toho dva mají už určený termín," uvedl Ferenc, který dodává, že průměrná ošetřovací doba na interně se v nemocnicích pohybuje kolem šesti dnů, kdežto v Havířově je průměr deset dnů.
Hromadný odchod se nechystá
"Abychom pacientům zajistili maximální zdravotní péči je naším cílem získávat a zaměstnávat kvalitní odborníky z řad lékařů. Nemáme nyní žádné poznatky o hromadném odchodu lékařů, a co se týče doktora Spilky, ten má podanou výpověď od 29. prosince. Není tedy pravda, jak bylo citováno jedním lékařem v Deníku, že ji podal až nyní. Právě tyto veškeré mylné informace vrhají světlo nestabilnosti na jednotlivá oddělení. Pokud má někdo jakékoliv pochybnosti, může za mnou přijít osobně a na základě písemných důkazů se přesvědčit o opaku," doplnil ředitel.
Po nástupu nového primáře na interní oddělení svolá nemocnice tiskovou konferenci, na které Jan &Uum;rge představí koncepci vedení interního oddělení.
Autor: BÁRA KELNEROVÁ
Havířov/Ředitel nemocnice Jan Ferenc se ohradil proti otištěnému tvrzení, že by lékaři chtěli podávat hromadné výpovědi. Rovněž opět vyvrací pochybnosti, že by situace na interně byla nestabilní a nesplňovala normy.
"Personální obsazení je dostatečné a v souladu s platnou vyhláškou, a za tím si stojím. Již neuvažujeme o otevření interního oddělení D, ale jednáme se zdravotními pojišťovnami o otevření druhé geriatrické stanice. Velkým problémem havířovské nemocnice je nemožnost překládat pacienty z akutních interních lůžek na doléčení. Nemocnice nemá ani lůžka následné péče a na překlad do LDN se čeká i 10 dnů. V současné době čeká na LDN sedm pacientů, z toho dva mají už určený termín," uvedl Ferenc, který dodává, že průměrná ošetřovací doba na interně se v nemocnicích pohybuje kolem šesti dnů, kdežto v Havířově je průměr deset dnů.
Hromadný odchod se nechystá
"Abychom pacientům zajistili maximální zdravotní péči je naším cílem získávat a zaměstnávat kvalitní odborníky z řad lékařů. Nemáme nyní žádné poznatky o hromadném odchodu lékařů, a co se týče doktora Spilky, ten má podanou výpověď od 29. prosince. Není tedy pravda, jak bylo citováno jedním lékařem v Deníku, že ji podal až nyní. Právě tyto veškeré mylné informace vrhají světlo nestabilnosti na jednotlivá oddělení. Pokud má někdo jakékoliv pochybnosti, může za mnou přijít osobně a na základě písemných důkazů se přesvědčit o opaku," doplnil ředitel.
Po nástupu nového primáře na interní oddělení svolá nemocnice tiskovou konferenci, na které Jan &Uum;rge představí koncepci vedení interního oddělení.
ZDRAVOTNICTVÍ ZNÁM DOBŘE - JAKO PACIENT, ŘÍKÁ MINISTRYNĚ DANIELA FILIPIOVÁ
ROZHOVOR
Autor: Václav Pergl
* Jak dlouho trvalo, než vás premiér přemluvil, abyste vzala funkci ministryně zdravotnictví? První zprávy o tom, že se tak stane, byly už v prosinci minulého roku.
Byly to opravdu jenom spekulace. Oficiálně se tato informace objevila dva dny před tím, než premiér oznámil, že mě na post ministryně nominuje.
* Byla jste poctěna?
To víte, že ano. Mirka Topolánka znám víc než osm let a velmi si ho vážím. Když takovýto člověk usoudí, že jsem schopna zvládnout nejtěžší resort, který vůbec existuje, tak mne to potěšilo. I když mne nejdřív polilo horko. Řekla jsem si, zrovna zdravotnictví? Podívejte se na chodbu ministerstva zdravotnictví, kde visí portréty ministrů po roce 1989
* tu galerii znám. Vy jste šestnáctá ministryně zdravotnictví, s níž spolupracuji.
No vidíte. (Smích). Řekla jsem si ale, že funkci vezmu. Zkusit se má všechno.
* Bylo rozhodování těžké?
Lehké nebylo, ale ani extrémně těžké. Brala jsem to jako výzvu s tím, že jde o velmi náročnou funkci a mohu ji zastávat třeba jenom několik měsíců. Všichni víme, jaká je politická situace. S hlasy ve Sněmovně už to není pomalu ani sto na sto. Nikdy jsem ale nelpěla na nějakých postech. Jestli vláda za měsíc padne, tak padne a já nebudu mít žádný problém, trauma, že jsem byla ve funkci krátce.
* Dal vám premiér nějaký konkrétní úkol, co se zdravotnictvím udělat?
Ne. Předal mi resort po Tomáši Julínkovi a tím to skončilo.
* A přemýšlela jste, co s resortem udělat?
Jsem přesvědčena o tom, že zákony, které kolega Julínek připravil, jsou správné. Mojí povinností je najít u koalice podporu, aby ve Sněmovně prošly.
* V zákonech je hodně míst, pro které lidovci i zelení nezvednou ruku
Mým úkolem je všechny pozvat, abychom si ujasnili, co konkrétně komu vadí, pokusit se najít kompromis a zákony prosadit.
* Bývalý ministr Julínek se obával, aby se zdravotnictví nezametlo pod koberec.
To by byla obrovská chyba. Zdravotnictví je nejen nejtěžší, ale i velmi důležitý resort. Zdraví má každý jen jedno a každý má právo na to, aby byl maximálně profesionálně ošetřen. Jenže ve zdravotnictví máme pouze omezený balík peněz. Populace také stárne. Ubývá výdělečně činných lidí a z toho plyne, že bude menší příjem do zdravotního pojištění, státu narostou platby za nevýdělečně činné, tedy děti a seniory. Vše ještě komplikuje hospodářská krize.
* Proč?
Zvedne se počet nezaměstnaných, tím zase stoupnou výdaje státu do zdravotnictví, protože stát pojištění za ně platí. Ti, co nepřijdou o práci, možná budou mít nižší výdělek a odevzdají do balíku peněz na zdravotnictví méně peněz. Je proto dobře, že se Julínkovi podařilo vytvořit rezervu.
* To myslíte těch 30 miliard, které mají zdravotní pojišťovny na kontech?
Ano. To nejsou peníze, které si pojišťovny syslí, ale jsou to peníze, které se v době krize budou odčerpávat na zdravotní péči. Proto chci, aby byly zachovány i poplatky alespoň v té podobě, jak je přijal Senát. Přinesou do zdravotnictví sedm miliard. A s balíkem peněz do zdravotnictví souvisí i návrhy zákonů, které už vláda schválila a teď jsou ve Sněmovně. V okamžiku, kdy stanovíme standardy zdravotní péče, bude umožněn i nadstandard a tím do zdravotnictví půjdou peníze i z dalších zdrojů. Lidé si budou moct připlatit třeba na lepší kyčelní klouby.
* Ale tím stoupne spoluúčast pacienta.
V ČR je nejnižší z EU. Je to zhruba 11 procent, ale v Evropské unii to je 20 až 25 procent. A to je pro nás jednoznačné: musíme získat třetí zdroj financování zdravotní péče. Peněz na zdravotnictví bude zapotřebí čím dál tím víc, protože lékařská věda jde úžasně rychle dopředu, přichází se na nové objevy, které jsou však velmi drahé.
* I lékaři tvrdí, že zřejmě budete mít za úkol zamést zdravotnictví pod koberec, a to proto, že ODS si kvůli zdravotnictví nemůže dovolit prohrát další volby.
Nedívám se na to takhle. Teď jsem odpovědná za zdravotnictví a budu se snažit pro pacienty i lékaře udělat maximum. Jakou zvolí taktiku ODS ve volbách, to nevím. K zametení zdravotnictví pod koberec ale není důvod. Podaří li se nám prosadit alespoň část zákonů, tak občané ocení mnoho pozitivních věcí, které v nich jsou. Jde například o hrazení očkování dětem proti pneumokoku nebo připlácení na nadstandardní péči.
* Kdy tyto zákony musejí být schváleny, aby ještě v současném volebním období platily?
Času není nazbyt. Byla bych velmi ráda, aby do začátku prázdnin prošly Sněmovnou.
* Neobáváte se, že zdravotnictví je vzdáleno vaší specializaci? Vždyť jste architektka a zabývala jste se projektováním bezbariérových domů pro zdravotně postižené.
A teď mi řekněte, pro jakou funkci ministra na kterémkoli ministerstvu byste zvolil správné vzdělání? Jaké by měl mít vzdělání třeba ministr kultury nebo premiér? Naopak to, že nejsem lékař, může být plus, protože se na zdravotnictví dívám s nadhledem. Můj otec byl lékař a v tomto prostředí jsem vyrůstala. Bratr se pokoušel dostat na medicínu, bohužel se mu to z politických důvodů nepodařilo. A navíc, obrovské zkušenosti ze zdravotnictví mám osobně. Zdravotnictví dobře znám - jako pacient. Od mých patnácti let se doktoři snažili zjistit, co mi je. Až ve 28 letech se můj zdravotní problém vyřešil. A od té doby jsem v kontaktu s lékaři neustále.
* Máte tedy osobní zkušenost.
Ano, znám zdravotnictví z pohledu lékaře - v daném případě z pohledu mého otce, ale i jako pacient - z pohledu svého. Proto bych byla ráda, aby se podařilo prosadit zákon o zdravotních službách. V něm je pacient na prvním místě. A nechci, aby už pacienti museli prožívat to, co jsem si jako pacientka prožila já. Že jsem byla pro zdravotnický personál jen diagnóza. A nedej Bože, když jste neúspěšná diagnóza, jako jsem byla já, pak od vás dávají ruce pryč.
* Souvisí s tím vaše prohlášení, že chcete polidštit zdravotnictví?
Jistě. Jsou lékaři, kteří dokážou přistupovat k pacientovi jako k člověku. I já to zažila. Viděla jsem, jak lékař drží pacienta za ruku jenom proto, protože věděl, že pacient potřebuje fyzický kontakt. A to už nemluvím o tom, že s tím pacientem hovořil nesmírně mile. Z vlastní zkušenosti vím, že lékaři často pacienta přehlížejí s tím, že by stejně nerozuměl tomu, co mu říkají. Ale pacient musí mít od lékaře informaci takovou, aby jí rozuměl. Lékař by měl nabídnout volbu léčby a měl by doporučit tu nejlepší. V návrhu nového zákona je, aby pacient měl možnost jít svůj zdravotní problém konzultovat k druhému lékaři. Jde o tzv. druhý názor. A to je to polidštění zdravotnictví. Povýšení pacienta na partnera lékaři.
* To se ale nepodaří hned.
Máte pravdu. Ale zase moje zkušenost hraje pro to, abych toto polidštění prosazovala. Mne například jednou odvezli na nesmírně nepříjemné vyšetření, které začínalo tím, že mi oholili půlku hlavy. Rovnou přikročili k výkonu a neřekli ani půl slova. A to je přesně to, co by být nemělo.
* Nemáte strach, že vzhledem ke své profesi, která je vzdálena lékařské, budete mít určitý handicap při jednání s odbornými lékařskými společnostmi?
Moje funkce je manažerská. Nepotřebuji znát, jak se konkrétně léčí třeba rakovina tlustého střeva. To není záležitost ministra zdravotnictví. Jeho úkolem je vytvořit podmínky pro co nejlepší léčbu.
* Jste pro poplatky ve zdravotnictví a neměly být od začátku nastaveny citlivěji? Jak je vůbec chápete?
V prvé řadě jako solidaritu lehce nemocných s těžce nemocnými. Pak v nich vidím regulaci návštěvnosti u lékaře. U nás je průměr návštěv u lékaře mnohem vyšší než je průměr EU, a nejsme dramaticky nemocnější než jiné národy. Poplatky mají význam i symbolický. Když přijdu k lékaři a zaplatím 30 korun, tak si uvědomím, že čerpám peníze z omezeného balíku peněz na zdravotnictví.
* A co poplatky na recept?
Znám argument typu: proč se platí za položku a ne za recept. Ale právě v tom je regulační princip. Když mám zvýšenou teplotu, mohu si paralen koupit v lékárně a dám za něj 10 nebo 15 korun. Když si ho nechám předepsat na recept a zaplatím jednotnou částku za recept, tak zbytečně odčerpávám oněch 10 nebo 15 korun.
* Nebylo by lepší léky do určité ceny, třeba 50 korun, úplně vyřadit z hrazení od pojišťoven, jak už dříve mělo několik ministrů ve svém plánu?
Tak v podstatě zní senátní návrh, který je nyní ve Sněmovně. Poplatek nebudete platit u léku, který má větší doplatek než 30 korun. Jen u levných léků na recept. Když si dnes nechám napsat paralen za 10 korun na recept, tak pokud projde senátní verze, zaplatím za něj 40 korun. Třicet korun za poplatek a 10 korun za lék. Pro mne jako pacienta je tedy výhodnější si ho koupit sám za 10 korun. V tom je regulační prvek poplatku.
* Co říkáte frontám v lékárnách, kde se neplatí poplatky?
To je katastrofa. Vybavuji si fronty na chleba v pátek odpoledne za minulého režimu. Nebo fronty na Mikuláše, když přivezli mandarinky. Děsí mě, kolik bude stát administrativa, vyúčtování odpouštění poplatků přes darovací smlouvy.
* Lepší by snad bylo poplatky v lékárnách úplně zrušit?
Ne, to bychom opět byli u plýtvání s léky.
* Myslíte si, že ve Sněmovně senátní úprava poplatků projde?
Věřím, že ano. Tak, jak jsou poplatky nyní nastaveny, že nebudou platit děti do 18 let a pro ně a důchodce nad 65 let bude limit snížen na 2,5 tisíce korun, je to příznivější pro skupiny lidí, které mají buď výdělky nulové, nebo příjmy nízké.
* Byla byste ještě pro nějaké jiné úpravy poplatků?
Nebyla. Měla jsem problém i s věkovou hranicí u dětí 18 let. Koaliční návrh byl osvobodit děti do šesti let s možným ústupkem na 15 let. Osmnáct let mně přijde už moc. Vždyť mezi 18letými je hodně výdělečně činných. Je to trošičku nespravedlivé. Ale v rámci zachování poplatků jsem na to přistoupila.
* O kolik se sníží výběr poplatků, jestliže projde senátní verze?
O tři miliardy. Teď byla úspora 10 až 11 miliard, po senátní verzi bude asi 7 miliard.
* Co v případě, že senátní návrh poplatků neprojde a opozice opět prosadí jejich úplné zrušení?
Zdravotnictví přijde o 7 miliard, přestane fungovat solidarita, regulace, lidé si zase budou nechávat předepisovat paraleny a nebude na drahou léčbu. To by byla obrovská škoda. Jestli občané toto chtějí, tak pro mne je to nesmírně smutná zpráva.
* Ponechala jste si Julínkovy náměstky. Budete tedy pokračovat v linii Julínka?
Ano, ale s možnými kompromisy tak, aby nad návrhy zákonů byla v koalici shoda a ve Sněmovně prošly.
* Jste ženou kompromisu?
Určitě ano.
* Už jste mluvila s Tomášem Julínkem o spolupráci?
Byla bych ráda, kdyby mohl pomoct ne snad jako poradce na ministerstvu, to určitě ne, ale ve formě konzultací. Vždyť je jeden z tvůrců reformy.
* On čeká, co mu nabídnete i finančně.
Všechny informace, které za něco stojí, také něco stojí. Já to naprosto chápu.
* Váš předchůdce příliš nekomunikoval s lékařskou komorou. Vy jste byla na jejím plese, kde jste u jednoho stolu seděla s prezidentem komory Kubkem. Obrat k lepšímu?
Je to první krok ke sblížení a věřím, že si dokážeme sednout k jednomu jednacímu stolu. Mám však ráda při jednání věcnost. Ano, vy nesouhlasíte s tímto, ale pak řekněte, co navrhujete. To se týká nejen komory, ale i jiných organizací.
* A co zvolit způsob podobný volbě papeže: dokud se nedohodneme, nevyjdeme z místnosti?
To by bylo úplně úžasné. Nevím, jestli by tu všichni chtěli být čtrnáct dní o chlebu a vodě. Mně by to nevadilo. Ale vážně: budeme jednat, dokud se nedohodneme. V zájmu pacienta.
* Už 22 let jste na invalidním vozíku
ale ten vozík není invalidní, ten je v pořádku. Kdyby byl invalidní, nedostala bych se do práce To je ortopedický vozík. (Smích).
* To mne nikdy nenapadlo Máte dvě dcery a žijete plnohodnotný život. Jak se vaše zdravotní postižení přihodilo?
Šlo o vrozenou malformaci (znetvoření) míchy. V embryonálním vývoji někde nastal zkrat. Narodila jsem se s tím, že v oblasti TH 10 jsem měla malinkou cévní výduť ve velikosti zrnka máku. Když mi bylo 20 let a přišlo se na ni, měla už velikost velké švestky a mícha byla na třetinu ztenčena. Tenkrát to šlo zlikvidovat. Přes tříselnou tepnu byla provedena embolizace. Ale po pár letech lékaři zjistili, že mám ještě jednu malformaci. Ta už embolizovat nešla. Mělo se operovat okamžitě, ale u mě od nálezu po operaci to trvalo rok. Mezi tím malformace narostla přes tři obratle a ještě obrostla míchu Letos to už bude 23 let Operace se nepovedla. Byla jsem naprosto ležící, nemohla jsem ani sedět. Z Ústřední vojenské nemocnice mě přeložili do Motola k docentu Bojarovi na rehabilitaci. Je to úžasný člověk. Sluníčko. Moc mi pomohl. Dalších sedm měsíců jsem strávila v Kladrubech, znovu se vrátila na rehabilitaci do Motola a pak následovaly lázně. Rok a půl jsem byla po nemocnicích a odborných ústavech. Dodnes chodím na kontroly. Jako pacient znám zdravotnictví dobře.
* Užila jste si své.
Ještě půl roku před operací jsem se rozvedla. Byl to rozvod vyvolaný z mé strany, protože jsem cítila, že nebudu mít oporu v manželovi. O dceru se starali moji rodiče. Kdybych je neměla, dcera Katka by musela být někde v domově. Manžel o ni nejevil zájem. Tři roky na to mi zemřel otec Ale pak jsem se z toho všeho dostala.
* Jak?
Sílu mi dodala dcera. Věděla jsem, že je na mně závislá. V té době se mi podařilo získat byt téměř v ulici, kde bydlí rodiče. V rámci stěhování v roce 1990 kamarád, který mi pomáhal s rekonstrukcí bytu na bezbariérový, si pozval bratrance, aby se stěhováním také pomohl. Znala jsem se s ním už od svých 15 let. Po letech jsme se tak znovu setkali. A po pár měsících jsme spolu bydleli, po roce jsme se vzali a téměř po dalším roce se nám narodila dcera. Loni v listopadu už jí bylo 16 let.
* Máte oporu v rodině?
Obrovskou.
* Mnozí lidé říkali, že premiér vás jmenoval i proto, že jste žena a na vozíku, a budete vzbuzovat určitý soucit, že si na vás méně dovolí.
Soucit naprosto nesnáším. Jsem přesvědčena o tom, že pan premiér mě nejmenoval proto, že jsem žena. To by mě pěkně naštval. Já toto rozlišování nemám ráda. To je špatně. Na určitém postu má být člověk, který problematiku ovládá a ne proto, že splňuje nějaké kvóty. Kdybychom měli takhle postupovat, tak: jsem na vozíku, žena, ještě abych byla alespoň trochu mulatka... no a mám otevřené křeslo na Pražský hrad (Smích).
***
Poplatky chápu jako solidaritu lehce nemocných s těžce nemocnými
Autor: Václav Pergl
* Jak dlouho trvalo, než vás premiér přemluvil, abyste vzala funkci ministryně zdravotnictví? První zprávy o tom, že se tak stane, byly už v prosinci minulého roku.
Byly to opravdu jenom spekulace. Oficiálně se tato informace objevila dva dny před tím, než premiér oznámil, že mě na post ministryně nominuje.
* Byla jste poctěna?
To víte, že ano. Mirka Topolánka znám víc než osm let a velmi si ho vážím. Když takovýto člověk usoudí, že jsem schopna zvládnout nejtěžší resort, který vůbec existuje, tak mne to potěšilo. I když mne nejdřív polilo horko. Řekla jsem si, zrovna zdravotnictví? Podívejte se na chodbu ministerstva zdravotnictví, kde visí portréty ministrů po roce 1989
* tu galerii znám. Vy jste šestnáctá ministryně zdravotnictví, s níž spolupracuji.
No vidíte. (Smích). Řekla jsem si ale, že funkci vezmu. Zkusit se má všechno.
* Bylo rozhodování těžké?
Lehké nebylo, ale ani extrémně těžké. Brala jsem to jako výzvu s tím, že jde o velmi náročnou funkci a mohu ji zastávat třeba jenom několik měsíců. Všichni víme, jaká je politická situace. S hlasy ve Sněmovně už to není pomalu ani sto na sto. Nikdy jsem ale nelpěla na nějakých postech. Jestli vláda za měsíc padne, tak padne a já nebudu mít žádný problém, trauma, že jsem byla ve funkci krátce.
* Dal vám premiér nějaký konkrétní úkol, co se zdravotnictvím udělat?
Ne. Předal mi resort po Tomáši Julínkovi a tím to skončilo.
* A přemýšlela jste, co s resortem udělat?
Jsem přesvědčena o tom, že zákony, které kolega Julínek připravil, jsou správné. Mojí povinností je najít u koalice podporu, aby ve Sněmovně prošly.
* V zákonech je hodně míst, pro které lidovci i zelení nezvednou ruku
Mým úkolem je všechny pozvat, abychom si ujasnili, co konkrétně komu vadí, pokusit se najít kompromis a zákony prosadit.
* Bývalý ministr Julínek se obával, aby se zdravotnictví nezametlo pod koberec.
To by byla obrovská chyba. Zdravotnictví je nejen nejtěžší, ale i velmi důležitý resort. Zdraví má každý jen jedno a každý má právo na to, aby byl maximálně profesionálně ošetřen. Jenže ve zdravotnictví máme pouze omezený balík peněz. Populace také stárne. Ubývá výdělečně činných lidí a z toho plyne, že bude menší příjem do zdravotního pojištění, státu narostou platby za nevýdělečně činné, tedy děti a seniory. Vše ještě komplikuje hospodářská krize.
* Proč?
Zvedne se počet nezaměstnaných, tím zase stoupnou výdaje státu do zdravotnictví, protože stát pojištění za ně platí. Ti, co nepřijdou o práci, možná budou mít nižší výdělek a odevzdají do balíku peněz na zdravotnictví méně peněz. Je proto dobře, že se Julínkovi podařilo vytvořit rezervu.
* To myslíte těch 30 miliard, které mají zdravotní pojišťovny na kontech?
Ano. To nejsou peníze, které si pojišťovny syslí, ale jsou to peníze, které se v době krize budou odčerpávat na zdravotní péči. Proto chci, aby byly zachovány i poplatky alespoň v té podobě, jak je přijal Senát. Přinesou do zdravotnictví sedm miliard. A s balíkem peněz do zdravotnictví souvisí i návrhy zákonů, které už vláda schválila a teď jsou ve Sněmovně. V okamžiku, kdy stanovíme standardy zdravotní péče, bude umožněn i nadstandard a tím do zdravotnictví půjdou peníze i z dalších zdrojů. Lidé si budou moct připlatit třeba na lepší kyčelní klouby.
* Ale tím stoupne spoluúčast pacienta.
V ČR je nejnižší z EU. Je to zhruba 11 procent, ale v Evropské unii to je 20 až 25 procent. A to je pro nás jednoznačné: musíme získat třetí zdroj financování zdravotní péče. Peněz na zdravotnictví bude zapotřebí čím dál tím víc, protože lékařská věda jde úžasně rychle dopředu, přichází se na nové objevy, které jsou však velmi drahé.
* I lékaři tvrdí, že zřejmě budete mít za úkol zamést zdravotnictví pod koberec, a to proto, že ODS si kvůli zdravotnictví nemůže dovolit prohrát další volby.
Nedívám se na to takhle. Teď jsem odpovědná za zdravotnictví a budu se snažit pro pacienty i lékaře udělat maximum. Jakou zvolí taktiku ODS ve volbách, to nevím. K zametení zdravotnictví pod koberec ale není důvod. Podaří li se nám prosadit alespoň část zákonů, tak občané ocení mnoho pozitivních věcí, které v nich jsou. Jde například o hrazení očkování dětem proti pneumokoku nebo připlácení na nadstandardní péči.
* Kdy tyto zákony musejí být schváleny, aby ještě v současném volebním období platily?
Času není nazbyt. Byla bych velmi ráda, aby do začátku prázdnin prošly Sněmovnou.
* Neobáváte se, že zdravotnictví je vzdáleno vaší specializaci? Vždyť jste architektka a zabývala jste se projektováním bezbariérových domů pro zdravotně postižené.
A teď mi řekněte, pro jakou funkci ministra na kterémkoli ministerstvu byste zvolil správné vzdělání? Jaké by měl mít vzdělání třeba ministr kultury nebo premiér? Naopak to, že nejsem lékař, může být plus, protože se na zdravotnictví dívám s nadhledem. Můj otec byl lékař a v tomto prostředí jsem vyrůstala. Bratr se pokoušel dostat na medicínu, bohužel se mu to z politických důvodů nepodařilo. A navíc, obrovské zkušenosti ze zdravotnictví mám osobně. Zdravotnictví dobře znám - jako pacient. Od mých patnácti let se doktoři snažili zjistit, co mi je. Až ve 28 letech se můj zdravotní problém vyřešil. A od té doby jsem v kontaktu s lékaři neustále.
* Máte tedy osobní zkušenost.
Ano, znám zdravotnictví z pohledu lékaře - v daném případě z pohledu mého otce, ale i jako pacient - z pohledu svého. Proto bych byla ráda, aby se podařilo prosadit zákon o zdravotních službách. V něm je pacient na prvním místě. A nechci, aby už pacienti museli prožívat to, co jsem si jako pacientka prožila já. Že jsem byla pro zdravotnický personál jen diagnóza. A nedej Bože, když jste neúspěšná diagnóza, jako jsem byla já, pak od vás dávají ruce pryč.
* Souvisí s tím vaše prohlášení, že chcete polidštit zdravotnictví?
Jistě. Jsou lékaři, kteří dokážou přistupovat k pacientovi jako k člověku. I já to zažila. Viděla jsem, jak lékař drží pacienta za ruku jenom proto, protože věděl, že pacient potřebuje fyzický kontakt. A to už nemluvím o tom, že s tím pacientem hovořil nesmírně mile. Z vlastní zkušenosti vím, že lékaři často pacienta přehlížejí s tím, že by stejně nerozuměl tomu, co mu říkají. Ale pacient musí mít od lékaře informaci takovou, aby jí rozuměl. Lékař by měl nabídnout volbu léčby a měl by doporučit tu nejlepší. V návrhu nového zákona je, aby pacient měl možnost jít svůj zdravotní problém konzultovat k druhému lékaři. Jde o tzv. druhý názor. A to je to polidštění zdravotnictví. Povýšení pacienta na partnera lékaři.
* To se ale nepodaří hned.
Máte pravdu. Ale zase moje zkušenost hraje pro to, abych toto polidštění prosazovala. Mne například jednou odvezli na nesmírně nepříjemné vyšetření, které začínalo tím, že mi oholili půlku hlavy. Rovnou přikročili k výkonu a neřekli ani půl slova. A to je přesně to, co by být nemělo.
* Nemáte strach, že vzhledem ke své profesi, která je vzdálena lékařské, budete mít určitý handicap při jednání s odbornými lékařskými společnostmi?
Moje funkce je manažerská. Nepotřebuji znát, jak se konkrétně léčí třeba rakovina tlustého střeva. To není záležitost ministra zdravotnictví. Jeho úkolem je vytvořit podmínky pro co nejlepší léčbu.
* Jste pro poplatky ve zdravotnictví a neměly být od začátku nastaveny citlivěji? Jak je vůbec chápete?
V prvé řadě jako solidaritu lehce nemocných s těžce nemocnými. Pak v nich vidím regulaci návštěvnosti u lékaře. U nás je průměr návštěv u lékaře mnohem vyšší než je průměr EU, a nejsme dramaticky nemocnější než jiné národy. Poplatky mají význam i symbolický. Když přijdu k lékaři a zaplatím 30 korun, tak si uvědomím, že čerpám peníze z omezeného balíku peněz na zdravotnictví.
* A co poplatky na recept?
Znám argument typu: proč se platí za položku a ne za recept. Ale právě v tom je regulační princip. Když mám zvýšenou teplotu, mohu si paralen koupit v lékárně a dám za něj 10 nebo 15 korun. Když si ho nechám předepsat na recept a zaplatím jednotnou částku za recept, tak zbytečně odčerpávám oněch 10 nebo 15 korun.
* Nebylo by lepší léky do určité ceny, třeba 50 korun, úplně vyřadit z hrazení od pojišťoven, jak už dříve mělo několik ministrů ve svém plánu?
Tak v podstatě zní senátní návrh, který je nyní ve Sněmovně. Poplatek nebudete platit u léku, který má větší doplatek než 30 korun. Jen u levných léků na recept. Když si dnes nechám napsat paralen za 10 korun na recept, tak pokud projde senátní verze, zaplatím za něj 40 korun. Třicet korun za poplatek a 10 korun za lék. Pro mne jako pacienta je tedy výhodnější si ho koupit sám za 10 korun. V tom je regulační prvek poplatku.
* Co říkáte frontám v lékárnách, kde se neplatí poplatky?
To je katastrofa. Vybavuji si fronty na chleba v pátek odpoledne za minulého režimu. Nebo fronty na Mikuláše, když přivezli mandarinky. Děsí mě, kolik bude stát administrativa, vyúčtování odpouštění poplatků přes darovací smlouvy.
* Lepší by snad bylo poplatky v lékárnách úplně zrušit?
Ne, to bychom opět byli u plýtvání s léky.
* Myslíte si, že ve Sněmovně senátní úprava poplatků projde?
Věřím, že ano. Tak, jak jsou poplatky nyní nastaveny, že nebudou platit děti do 18 let a pro ně a důchodce nad 65 let bude limit snížen na 2,5 tisíce korun, je to příznivější pro skupiny lidí, které mají buď výdělky nulové, nebo příjmy nízké.
* Byla byste ještě pro nějaké jiné úpravy poplatků?
Nebyla. Měla jsem problém i s věkovou hranicí u dětí 18 let. Koaliční návrh byl osvobodit děti do šesti let s možným ústupkem na 15 let. Osmnáct let mně přijde už moc. Vždyť mezi 18letými je hodně výdělečně činných. Je to trošičku nespravedlivé. Ale v rámci zachování poplatků jsem na to přistoupila.
* O kolik se sníží výběr poplatků, jestliže projde senátní verze?
O tři miliardy. Teď byla úspora 10 až 11 miliard, po senátní verzi bude asi 7 miliard.
* Co v případě, že senátní návrh poplatků neprojde a opozice opět prosadí jejich úplné zrušení?
Zdravotnictví přijde o 7 miliard, přestane fungovat solidarita, regulace, lidé si zase budou nechávat předepisovat paraleny a nebude na drahou léčbu. To by byla obrovská škoda. Jestli občané toto chtějí, tak pro mne je to nesmírně smutná zpráva.
* Ponechala jste si Julínkovy náměstky. Budete tedy pokračovat v linii Julínka?
Ano, ale s možnými kompromisy tak, aby nad návrhy zákonů byla v koalici shoda a ve Sněmovně prošly.
* Jste ženou kompromisu?
Určitě ano.
* Už jste mluvila s Tomášem Julínkem o spolupráci?
Byla bych ráda, kdyby mohl pomoct ne snad jako poradce na ministerstvu, to určitě ne, ale ve formě konzultací. Vždyť je jeden z tvůrců reformy.
* On čeká, co mu nabídnete i finančně.
Všechny informace, které za něco stojí, také něco stojí. Já to naprosto chápu.
* Váš předchůdce příliš nekomunikoval s lékařskou komorou. Vy jste byla na jejím plese, kde jste u jednoho stolu seděla s prezidentem komory Kubkem. Obrat k lepšímu?
Je to první krok ke sblížení a věřím, že si dokážeme sednout k jednomu jednacímu stolu. Mám však ráda při jednání věcnost. Ano, vy nesouhlasíte s tímto, ale pak řekněte, co navrhujete. To se týká nejen komory, ale i jiných organizací.
* A co zvolit způsob podobný volbě papeže: dokud se nedohodneme, nevyjdeme z místnosti?
To by bylo úplně úžasné. Nevím, jestli by tu všichni chtěli být čtrnáct dní o chlebu a vodě. Mně by to nevadilo. Ale vážně: budeme jednat, dokud se nedohodneme. V zájmu pacienta.
* Už 22 let jste na invalidním vozíku
ale ten vozík není invalidní, ten je v pořádku. Kdyby byl invalidní, nedostala bych se do práce To je ortopedický vozík. (Smích).
* To mne nikdy nenapadlo Máte dvě dcery a žijete plnohodnotný život. Jak se vaše zdravotní postižení přihodilo?
Šlo o vrozenou malformaci (znetvoření) míchy. V embryonálním vývoji někde nastal zkrat. Narodila jsem se s tím, že v oblasti TH 10 jsem měla malinkou cévní výduť ve velikosti zrnka máku. Když mi bylo 20 let a přišlo se na ni, měla už velikost velké švestky a mícha byla na třetinu ztenčena. Tenkrát to šlo zlikvidovat. Přes tříselnou tepnu byla provedena embolizace. Ale po pár letech lékaři zjistili, že mám ještě jednu malformaci. Ta už embolizovat nešla. Mělo se operovat okamžitě, ale u mě od nálezu po operaci to trvalo rok. Mezi tím malformace narostla přes tři obratle a ještě obrostla míchu Letos to už bude 23 let Operace se nepovedla. Byla jsem naprosto ležící, nemohla jsem ani sedět. Z Ústřední vojenské nemocnice mě přeložili do Motola k docentu Bojarovi na rehabilitaci. Je to úžasný člověk. Sluníčko. Moc mi pomohl. Dalších sedm měsíců jsem strávila v Kladrubech, znovu se vrátila na rehabilitaci do Motola a pak následovaly lázně. Rok a půl jsem byla po nemocnicích a odborných ústavech. Dodnes chodím na kontroly. Jako pacient znám zdravotnictví dobře.
* Užila jste si své.
Ještě půl roku před operací jsem se rozvedla. Byl to rozvod vyvolaný z mé strany, protože jsem cítila, že nebudu mít oporu v manželovi. O dceru se starali moji rodiče. Kdybych je neměla, dcera Katka by musela být někde v domově. Manžel o ni nejevil zájem. Tři roky na to mi zemřel otec Ale pak jsem se z toho všeho dostala.
* Jak?
Sílu mi dodala dcera. Věděla jsem, že je na mně závislá. V té době se mi podařilo získat byt téměř v ulici, kde bydlí rodiče. V rámci stěhování v roce 1990 kamarád, který mi pomáhal s rekonstrukcí bytu na bezbariérový, si pozval bratrance, aby se stěhováním také pomohl. Znala jsem se s ním už od svých 15 let. Po letech jsme se tak znovu setkali. A po pár měsících jsme spolu bydleli, po roce jsme se vzali a téměř po dalším roce se nám narodila dcera. Loni v listopadu už jí bylo 16 let.
* Máte oporu v rodině?
Obrovskou.
* Mnozí lidé říkali, že premiér vás jmenoval i proto, že jste žena a na vozíku, a budete vzbuzovat určitý soucit, že si na vás méně dovolí.
Soucit naprosto nesnáším. Jsem přesvědčena o tom, že pan premiér mě nejmenoval proto, že jsem žena. To by mě pěkně naštval. Já toto rozlišování nemám ráda. To je špatně. Na určitém postu má být člověk, který problematiku ovládá a ne proto, že splňuje nějaké kvóty. Kdybychom měli takhle postupovat, tak: jsem na vozíku, žena, ještě abych byla alespoň trochu mulatka... no a mám otevřené křeslo na Pražský hrad (Smích).
***
Poplatky chápu jako solidaritu lehce nemocných s těžce nemocnými
TVRDÝ BYZNYS SE ZDRAVÍM
Zdraví začíná být obchodem jako každý jiný. Jak se v něm vyznat? Na co si dát pozor? Jak přimět lékaře, aby vám předepsal levný lék?
Autor: EVA TOMKOVÁ
Firmy, které vyrábí léčiva, připravují své mediální kampaně stejně zodpovědně jako výrobci aut nebo mobilních telefonů. Vyberou hezké lidi, zavážou jim krk a prodají vám cucací bonbony proti kašli. Výrobci léčiv se navíc mohou spolehnout na to, že ať bude světová krize jakákoli, do jejich byznysu budou lidé investovat vždy. Zdraví má totiž stále o něco větší váhu než automobil.
Kde se točí peníze, tam bývá i konkurence. Stejně jako si můžete vybrat mezi různými mobilními telefony, auty nebo jakýmkoli jiným zbožím, máte možnost volby i u léků, vitaminů, doktorů nebo způsobů léčby. Zdravotnictví je něco jako rozměrný hypermarket a je na čase se v něm zorientovat. Lékárny jako řeznictví Prvním a nejdůležitějším krokem je uvědomit si, že opravdu máte možnost volby. Mnozí lidé jsou ještě stále zvyklí přijmout od lékaře jakýkoli recept nebo lék.
Můžete to ovšem udělat i jinak. Jestli se vám předepsaný lék zdá drahý, zeptejte se svého doktora na jiné varianty, které připadají v úvahu. V lékárnách totiž probíhá stejný princip obchodu jako všude jinde.
"Funguje to jako v řeznictví. Kilo hovězího masa pořídíte v různých obchodech za různou cenu," vysvětluje doktor Eduard Garelský. "V jedné lékárně je doplatek za léky 100 korun a v lékárně o pár metrů dál je tentýž lék bez doplatku." Praktičtí lékaři vlastní počítačový software, který obsahuje nejbližší lékárny a seznam jejich léků a doplatků. Samotný lékař vám tedy může poradit, kde lék koupit nejlevněji. Na internetu se objevují nové internetové lékárny a e-shopy s léky. Můžete najít akce, kde je doplatek léku snížen až o 50 procent. Lékárny se předbíhají ve službách. Některé vám lék doručí až do domu, jiné vám k lékům dají jako bonus dárek.
Nejde však jen o doplatek v lékárně. Jde i o cenu samotného léku. Existují různé farmaceutické společnosti, které vyrábějí konkurenční léky - a stejně jako u jiného zboží i jejich ceny jsou různé. A nižší cena léku nemusí vždy znamenat snížení kvality. Například kapky proti kašli, které vám lékař předepíše, mohou stát běžně 20 korun. Jen díky krásnější krabičce, ve které kapky dostanete, se ale cena léku může vyšplhat až na trojnásobnou hodnotu. Váš praktický lékař by se měl ve světě nejrůznějších alternativních léčiv orientovat a poradit vám.
Výměna praktického lékaře: zdarma Je pravda, že se u praktických lékařů můžete setkat i s jinou reakcí na dotazy ohledně alternativních možností léčby. "Ptala jsem se několikrát, jestli je opravdu nutné očkování, které moje pojišťovna nehradí a za které jsem musela zaplatit 890 korun," říká Helena Pánská. "Až doma jsme s manželem na internetu zjistili, že očkování nebylo vůbec důležité a to, co mám v těle za 890 korun, jsem mohla dohnat několika kily jablek."
Někdy se pacienti při jakémkoli dotazu nebo náznaku pochybností mohou setkat s arogantním přístupem. Jindy je lékař váhavý a nepřesvědčivý, zvláště ve chvíli, kdy si je vědom toho, že opomněl dostatečné sebevzdělávání. Co pak?
Nazlobená Helena Pánská se rozhodla změnit svého praktického lékaře.
I v tom máte možnost výběru.
Velký odliv pacientů navíc donutí lékaře změnit svůj přístup. Za každého pacienta dostává lékař paušálně zaplaceno od pojišťovny.
Když pacient odejde, lékaři se sníží plat. A co změna lékaře bude stát vás? Ani korunu.
Nekupujte tablety zbytečně Další důležitou vlastností položek v regále zdravotnického hypermarketu je rozdíl mezi lékem a potravinovým doplňkem. Lék musí mít potvrzení o bezpečnosti i účinnosti, kdežto potravinový doplněk pouze o bezpečnosti. Jinými slovy, nikdo nezaručuje, že je daný potravinový doplněk opravdu účinný, jisté je pouze to, že vám neuškodí. Na rozdíl od léku neprošel potravinový doplněk tisíci různými testy a studiemi léčivého účinku.
Farmaceutická společnost musí dlouho zvažovat, než pustí nějaký lék na trh. Musí vynaložit velké peníze na výzkum, vývoj léku a nakonec jeho testování.
Kdežto dostat potravinový doplněk do obchodních regálů je mnohem jednodušší.
Tvrdý byznys se zdravím
Může se proto klidně stát, že malou bílou krabičku s tabletami za tři stovky koupí člověk úplně zbytečně a jediné, co mu po ní zbude, je dobrý pocit, že se o sebe výborně stará.
Poraďte se proto o jakémkoli potravinovém doplňku v lékárně nebo se svým praktickým lékařem. Mnoho informací najdete na internetových stránkách odborníků. Opět pozor na reklamu.
"Někdy se směju, když vidím reklamy na tyčinky do nosu, které mají zastavit rýmu," říká Garelský. Směje se i velká většina doktorů. Každý z nich totiž ví, že rýma trvá vždy sedm dní a reklamní hesla typu "A zítra je po rýmě" jsou nesmysl. Různé výrobky, které mají ambici bojovat účinně proti nachlazení, stojí neuvěřitelné peníze a zároveň nedosahují účinnosti klasických léků. Jsou jen krásněji podané. Nejohroženější skupinou při nákupu léků jsou pak děti a s nimi i jejich rodiče. Tablety v krabičce s tvářemi komiksových postav jsou na trhu s volně prodejnými léky hitem. Ten se však leckdy bezbranným rodičům značně prodraží.
Buďte vybíraví Vybrat si můžete nejen lék nebo lékaře, ale i částku, kterou zaplatíte za různé zdravotnické úkony. Lidé jsou zvyklí cestovat přes celé město pro levnější brambory. Podobná situace vzniká i ve zdravotnictví. Různé ceny za lékařské zákroky nutí lidi, aby si zjistili, zda je něco někde levnější, anebo našli úplně jiný způsob léčby. Většinou nejde o malé částky. Připlácí se totiž zejména za nadstandardní služby.
Například bělení zubů se pohybuje od 4000 do 17 000 Kč. Je jen na pacientovi, aby prozkoumal všechny možnosti. Každá klinika nabízí jiné ceny. V různých soukromých ordinacích se setkáte s jinou úrovní luxusu a služeb.
Ovšem ani tady výběr nekončí. Pokud pacient chce, může jeho volba padnout na zahraniční zdravotnické zařízení. Například kliniky plastické chirurgie nabízejí širokou škálu operativních zásahů za různé ceny jak na domácí půdě, tak v řadě evropských zemí. Pokud si necháte operovat víčka, v tuzemsku zaplatíte kolem 6000 Kč. Když ale vycestujete do vyhlášené kliniky v Chorvatsku, za operaci víček dáte 56 000. Objednat se musíte telefonicky v anglickém nebo německém jazyce. Získáte však s větší cenou také vyšší kvalitu zákroku? Na tuto otázku odpovídá jednoznačně moderní fenomén - zdravotní turistika. Naše země je totiž vyhlášena kvalitou plastické chirurgie a zároveň nízkými cenami v porovnání s okolními evropskými zeměmi. Například cena liposukce může být ve Velké Británii vyšší až o 60 %. Příliv cizinců, kteří touží po krásnějším těle, je dokonce takový, že například britské aerolinky Lowcost zavedly speciální slevu pro skupiny, které za estetickou chirurgií míří právě do Čech.
Platit jednou za rok Zajímavou možností v obchodním světě se zdravím jsou paušální platby. Například v Německu je to samozřejmostí. Za návštěvu u lékaře se platí paušální poplatek za každé čtvrtletí kalendářního roku ve výši 10 eur. Nezáleží na tom, kolikrát lékaře v té době navštívíte, zda třikrát, nebo dvacetkrát. Pokud tedy k lékaři chodíte průběžně po celý rok, zaplatíte za neomezený počet návštěv za čtyři čtvrtletí celkem 40 eur. U specialisty, kam vás pošle váš lékař, se neplatí nic.
Některé kliniky v České republice také nabízejí možnost platit za služby ročním paušálem. Roční platbou si pacient předplácí vyšší komfort a soustavnou péči během celého roku. Například na některých privátních gynekologických klinikách zaplatíte roční paušál v hodnotě 3000 Kč. V rámci platby získáte dvakrát ročně komplexní gynekologické vyšetření včetně onkologických a bakteriologických vyšetření, ultrazvukové diagnostiky a laboratorních krevních testů. Dále speciální poradenství, prodloužené ordinační hodiny, nonstop servis na telefonu, zasílání zpráv o výsledcích vyšetření pomocí SMS a objednávání návštěv klientů na plánované preventivní prohlídky přes internet.
Paušál, který nabízí soukromá lékařská střediska, se vztahuje většinou na všechna vyšetření bez ohledu na jejich počet. Pouze větší zákroky si pacient musí doplatit.
Soukromých klinik nabízejících paušál přibývá, přesto jich je zatím ještě relativně málo. "Platbu předem za celý rok většinou využívají cizinci, finančně zajištění jedinci nebo celé rodiny," říká Garelský.
***
Lékaři mají software, který obsahuje nejbližší lékárny a seznam jejich léků a doplatků. Samotný lékař vám tedy může poradit, kde lék koupit nejlevněji.
Autor: EVA TOMKOVÁ
Firmy, které vyrábí léčiva, připravují své mediální kampaně stejně zodpovědně jako výrobci aut nebo mobilních telefonů. Vyberou hezké lidi, zavážou jim krk a prodají vám cucací bonbony proti kašli. Výrobci léčiv se navíc mohou spolehnout na to, že ať bude světová krize jakákoli, do jejich byznysu budou lidé investovat vždy. Zdraví má totiž stále o něco větší váhu než automobil.
Kde se točí peníze, tam bývá i konkurence. Stejně jako si můžete vybrat mezi různými mobilními telefony, auty nebo jakýmkoli jiným zbožím, máte možnost volby i u léků, vitaminů, doktorů nebo způsobů léčby. Zdravotnictví je něco jako rozměrný hypermarket a je na čase se v něm zorientovat. Lékárny jako řeznictví Prvním a nejdůležitějším krokem je uvědomit si, že opravdu máte možnost volby. Mnozí lidé jsou ještě stále zvyklí přijmout od lékaře jakýkoli recept nebo lék.
Můžete to ovšem udělat i jinak. Jestli se vám předepsaný lék zdá drahý, zeptejte se svého doktora na jiné varianty, které připadají v úvahu. V lékárnách totiž probíhá stejný princip obchodu jako všude jinde.
"Funguje to jako v řeznictví. Kilo hovězího masa pořídíte v různých obchodech za různou cenu," vysvětluje doktor Eduard Garelský. "V jedné lékárně je doplatek za léky 100 korun a v lékárně o pár metrů dál je tentýž lék bez doplatku." Praktičtí lékaři vlastní počítačový software, který obsahuje nejbližší lékárny a seznam jejich léků a doplatků. Samotný lékař vám tedy může poradit, kde lék koupit nejlevněji. Na internetu se objevují nové internetové lékárny a e-shopy s léky. Můžete najít akce, kde je doplatek léku snížen až o 50 procent. Lékárny se předbíhají ve službách. Některé vám lék doručí až do domu, jiné vám k lékům dají jako bonus dárek.
Nejde však jen o doplatek v lékárně. Jde i o cenu samotného léku. Existují různé farmaceutické společnosti, které vyrábějí konkurenční léky - a stejně jako u jiného zboží i jejich ceny jsou různé. A nižší cena léku nemusí vždy znamenat snížení kvality. Například kapky proti kašli, které vám lékař předepíše, mohou stát běžně 20 korun. Jen díky krásnější krabičce, ve které kapky dostanete, se ale cena léku může vyšplhat až na trojnásobnou hodnotu. Váš praktický lékař by se měl ve světě nejrůznějších alternativních léčiv orientovat a poradit vám.
Výměna praktického lékaře: zdarma Je pravda, že se u praktických lékařů můžete setkat i s jinou reakcí na dotazy ohledně alternativních možností léčby. "Ptala jsem se několikrát, jestli je opravdu nutné očkování, které moje pojišťovna nehradí a za které jsem musela zaplatit 890 korun," říká Helena Pánská. "Až doma jsme s manželem na internetu zjistili, že očkování nebylo vůbec důležité a to, co mám v těle za 890 korun, jsem mohla dohnat několika kily jablek."
Někdy se pacienti při jakémkoli dotazu nebo náznaku pochybností mohou setkat s arogantním přístupem. Jindy je lékař váhavý a nepřesvědčivý, zvláště ve chvíli, kdy si je vědom toho, že opomněl dostatečné sebevzdělávání. Co pak?
Nazlobená Helena Pánská se rozhodla změnit svého praktického lékaře.
I v tom máte možnost výběru.
Velký odliv pacientů navíc donutí lékaře změnit svůj přístup. Za každého pacienta dostává lékař paušálně zaplaceno od pojišťovny.
Když pacient odejde, lékaři se sníží plat. A co změna lékaře bude stát vás? Ani korunu.
Nekupujte tablety zbytečně Další důležitou vlastností položek v regále zdravotnického hypermarketu je rozdíl mezi lékem a potravinovým doplňkem. Lék musí mít potvrzení o bezpečnosti i účinnosti, kdežto potravinový doplněk pouze o bezpečnosti. Jinými slovy, nikdo nezaručuje, že je daný potravinový doplněk opravdu účinný, jisté je pouze to, že vám neuškodí. Na rozdíl od léku neprošel potravinový doplněk tisíci různými testy a studiemi léčivého účinku.
Farmaceutická společnost musí dlouho zvažovat, než pustí nějaký lék na trh. Musí vynaložit velké peníze na výzkum, vývoj léku a nakonec jeho testování.
Kdežto dostat potravinový doplněk do obchodních regálů je mnohem jednodušší.
Tvrdý byznys se zdravím
Může se proto klidně stát, že malou bílou krabičku s tabletami za tři stovky koupí člověk úplně zbytečně a jediné, co mu po ní zbude, je dobrý pocit, že se o sebe výborně stará.
Poraďte se proto o jakémkoli potravinovém doplňku v lékárně nebo se svým praktickým lékařem. Mnoho informací najdete na internetových stránkách odborníků. Opět pozor na reklamu.
"Někdy se směju, když vidím reklamy na tyčinky do nosu, které mají zastavit rýmu," říká Garelský. Směje se i velká většina doktorů. Každý z nich totiž ví, že rýma trvá vždy sedm dní a reklamní hesla typu "A zítra je po rýmě" jsou nesmysl. Různé výrobky, které mají ambici bojovat účinně proti nachlazení, stojí neuvěřitelné peníze a zároveň nedosahují účinnosti klasických léků. Jsou jen krásněji podané. Nejohroženější skupinou při nákupu léků jsou pak děti a s nimi i jejich rodiče. Tablety v krabičce s tvářemi komiksových postav jsou na trhu s volně prodejnými léky hitem. Ten se však leckdy bezbranným rodičům značně prodraží.
Buďte vybíraví Vybrat si můžete nejen lék nebo lékaře, ale i částku, kterou zaplatíte za různé zdravotnické úkony. Lidé jsou zvyklí cestovat přes celé město pro levnější brambory. Podobná situace vzniká i ve zdravotnictví. Různé ceny za lékařské zákroky nutí lidi, aby si zjistili, zda je něco někde levnější, anebo našli úplně jiný způsob léčby. Většinou nejde o malé částky. Připlácí se totiž zejména za nadstandardní služby.
Například bělení zubů se pohybuje od 4000 do 17 000 Kč. Je jen na pacientovi, aby prozkoumal všechny možnosti. Každá klinika nabízí jiné ceny. V různých soukromých ordinacích se setkáte s jinou úrovní luxusu a služeb.
Ovšem ani tady výběr nekončí. Pokud pacient chce, může jeho volba padnout na zahraniční zdravotnické zařízení. Například kliniky plastické chirurgie nabízejí širokou škálu operativních zásahů za různé ceny jak na domácí půdě, tak v řadě evropských zemí. Pokud si necháte operovat víčka, v tuzemsku zaplatíte kolem 6000 Kč. Když ale vycestujete do vyhlášené kliniky v Chorvatsku, za operaci víček dáte 56 000. Objednat se musíte telefonicky v anglickém nebo německém jazyce. Získáte však s větší cenou také vyšší kvalitu zákroku? Na tuto otázku odpovídá jednoznačně moderní fenomén - zdravotní turistika. Naše země je totiž vyhlášena kvalitou plastické chirurgie a zároveň nízkými cenami v porovnání s okolními evropskými zeměmi. Například cena liposukce může být ve Velké Británii vyšší až o 60 %. Příliv cizinců, kteří touží po krásnějším těle, je dokonce takový, že například britské aerolinky Lowcost zavedly speciální slevu pro skupiny, které za estetickou chirurgií míří právě do Čech.
Platit jednou za rok Zajímavou možností v obchodním světě se zdravím jsou paušální platby. Například v Německu je to samozřejmostí. Za návštěvu u lékaře se platí paušální poplatek za každé čtvrtletí kalendářního roku ve výši 10 eur. Nezáleží na tom, kolikrát lékaře v té době navštívíte, zda třikrát, nebo dvacetkrát. Pokud tedy k lékaři chodíte průběžně po celý rok, zaplatíte za neomezený počet návštěv za čtyři čtvrtletí celkem 40 eur. U specialisty, kam vás pošle váš lékař, se neplatí nic.
Některé kliniky v České republice také nabízejí možnost platit za služby ročním paušálem. Roční platbou si pacient předplácí vyšší komfort a soustavnou péči během celého roku. Například na některých privátních gynekologických klinikách zaplatíte roční paušál v hodnotě 3000 Kč. V rámci platby získáte dvakrát ročně komplexní gynekologické vyšetření včetně onkologických a bakteriologických vyšetření, ultrazvukové diagnostiky a laboratorních krevních testů. Dále speciální poradenství, prodloužené ordinační hodiny, nonstop servis na telefonu, zasílání zpráv o výsledcích vyšetření pomocí SMS a objednávání návštěv klientů na plánované preventivní prohlídky přes internet.
Paušál, který nabízí soukromá lékařská střediska, se vztahuje většinou na všechna vyšetření bez ohledu na jejich počet. Pouze větší zákroky si pacient musí doplatit.
Soukromých klinik nabízejících paušál přibývá, přesto jich je zatím ještě relativně málo. "Platbu předem za celý rok většinou využívají cizinci, finančně zajištění jedinci nebo celé rodiny," říká Garelský.
***
Lékaři mají software, který obsahuje nejbližší lékárny a seznam jejich léků a doplatků. Samotný lékař vám tedy může poradit, kde lék koupit nejlevněji.
pondělí 9. února 2009
ODBORNÍK DAVID MARX: DNES JSOU SOUDNÍ JEDNÁNÍ BĚŽNÁ
Vysočina/David Marx je přední odborník na lékařskou péči v Česku a zastává funkci předsedy České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví. Deník se ho zeptal, jak se dívá na vztahy pacientů a nemocnic.
Je dobře, že lidé podávají žaloby na nemocnice?
Určitě to dobře není. Lepší by bylo, kdyby docházelo ke smíru mezi pacientem a zdravotnickými zařízeními, tak jako je to časté v západní Evropě. I sami soudci při sporech účastníky vyzývají ke smíru. Možná jsme ale na dobré cestě, protože se snížil počet trestních oznámení. Počet žalob ale obecně stoupá...
Proč tomu tak je?
Protože se jednak zlepšuje právní povědomí pacientů a také je to tlakem právníků, kteří nutí klienty, aby raději volili občanskoprávní spory než trestněprávní. Pro nemocnice jsou běžným jevem dvě až tři nerozhodnutá soudní jednání.
Autor: (rm)
Je dobře, že lidé podávají žaloby na nemocnice?
Určitě to dobře není. Lepší by bylo, kdyby docházelo ke smíru mezi pacientem a zdravotnickými zařízeními, tak jako je to časté v západní Evropě. I sami soudci při sporech účastníky vyzývají ke smíru. Možná jsme ale na dobré cestě, protože se snížil počet trestních oznámení. Počet žalob ale obecně stoupá...
Proč tomu tak je?
Protože se jednak zlepšuje právní povědomí pacientů a také je to tlakem právníků, kteří nutí klienty, aby raději volili občanskoprávní spory než trestněprávní. Pro nemocnice jsou běžným jevem dvě až tři nerozhodnutá soudní jednání.
Autor: (rm)
VYŠETŘÍ I VELMI OBÉZNÍ PACIENTY
Speciální technika v nemocnicích zvládne nemocné vážící třeba 200 kg
Třebíč, Jihlava - Šéfové a lékaři nemocnic na Vysočině stále víc myslí na příliš těžké pacienty. Vybavují svá zařízení speciální technikou, díky níž dokáží ošetřit i dvousetkilové nemocné.
A týmy odborníků v nemocnicích radí lidem, jak nadváhu upravit. Kupříkladu v Třebíči loni koupili operační stůl s vysokou nosností a speciální lůžko, na kterém se může léčit i pacient s váhou do 250 kilogramů.
"Naše nemocnice si uvědomuje problematiku civilizačních chorob, kam bezesporu obezita patří. Postupně děláme nutné kroky k zajištění péče i o pacienty s nadváhou. Zajišťujeme i speciální péči poskytovanou výživovými terapeuty," popsal Petr Mayer, ředitel třebíčské nemocnice. Loni před vánočními svátky řešila nemocnice případ jednoho svého pacienta, který žádal specializované vyšetření na oddělení nukleární medicíny. Vyšetřovací lehátko gamakamery tam má nosnost "jen" 115 kilogramů. "S ohledem na vysokou váhu a nutnost včasného vyšetření mu v odborné urologické ambulanci byla kromě pracoviště v naší nemocnici doporučena také brněnská fakultní nemocnice Bohunice a nemocnice v Jihlavě. Pacient si zvolil Nemocnici Třebíč. Jeho váha v den vyšetření překračovala povolené technické parametry přístroje a proto nemohlo být vyšetření uskutečněno," popsal Mayer.
Pokračování na str. C2
Nemocnice vyšetří i velmi obézní pacienty
Pokračování ze str. C1
Nerespektování parametrů mohlo podle ředitele Mayera poškodit zdraví pacienta i samotný přístroj.
V Jihlavě jsou již delší dobu centrální operační sály vybaveny operačními stoly s nosností 225 kilogramů. Lékaři mají k dispozici operační nástroje pro operování obézních. Při pořizování nové techniky myslí vedení nemocnice na dostatečnou nosnost. "Nadváha pacientů je důvodem pro stále se zvyšující požadavky na technické parametry všech vyšetřovacích přístrojů, operačních nástrojů a ostatních pomůcek," sdělil Jan Procházka, ředitel jihlavské nemocnice.
200 + 100 kilogramů Obezita je fenoménem, kterému lékaři v Jihlavě dlouhodobě věnují pozornost. V nemocnici pracuje skupina terapeutů, která řeší poruchy výživy u pacientů.
Rovněž v Havlíčkově Brodě mají operační stoly o nosnosti 200 kilogramů - s rezervou dalších 100 kilo. "To je váha pacienta plus rezerva pro případný zásah lékaře například při akutní resuscitaci. Zatím se nám nestalo, že bychom nemohli pacienta s nadváhou vyšetřit či operovat z důvodů nedostačující nosnosti. Taktéž naše radiodiagnostické oddělení je plně vybavené i pro tyto případy," vysvětlila Petra Černo, mluvčí nemocnice v Brodě.
Speciální lůžka s velkou nosností zde mají i ARO a JIP. Péči o pacienty s nadváhou poskytují v brodské nemocnici v několika rovinách. Dospělým i dětem slouží obezitologické poradny.
"Samozřejmostí jsou výživoví terapeuti, kteří v konzultacích s dietology připravují speciální dietní jídelníčky pro hospitalizované pacienty. Zároveň dělají poradnu o zdravém stravování a poskytují horkou linku, na niž mohou pacienti i z domu zavolat," dodala mluvčí.
Těžce obézním nabízí v Brodě od loňska i bandáže žaludku.
Pelhřimovská nemocnice nezajišťuje odbornou obezitologickou ambulanci. Od roku 2004 využívají tamní pacienti nové operační sály, které počítají s mimořádnými eventualitami jak co se týká nosnosti, tak případně jinými technickými anomáliemi.
"Technické a provozní vybavení naší nemocnice vyhovuje i potřebám obézních pacientů," uvedla Jana Horáková, vedoucí kanceláře ředitele nemocnice v Pelhřimově.
Autor: RADEK LAUDIN
Třebíč, Jihlava - Šéfové a lékaři nemocnic na Vysočině stále víc myslí na příliš těžké pacienty. Vybavují svá zařízení speciální technikou, díky níž dokáží ošetřit i dvousetkilové nemocné.
A týmy odborníků v nemocnicích radí lidem, jak nadváhu upravit. Kupříkladu v Třebíči loni koupili operační stůl s vysokou nosností a speciální lůžko, na kterém se může léčit i pacient s váhou do 250 kilogramů.
"Naše nemocnice si uvědomuje problematiku civilizačních chorob, kam bezesporu obezita patří. Postupně děláme nutné kroky k zajištění péče i o pacienty s nadváhou. Zajišťujeme i speciální péči poskytovanou výživovými terapeuty," popsal Petr Mayer, ředitel třebíčské nemocnice. Loni před vánočními svátky řešila nemocnice případ jednoho svého pacienta, který žádal specializované vyšetření na oddělení nukleární medicíny. Vyšetřovací lehátko gamakamery tam má nosnost "jen" 115 kilogramů. "S ohledem na vysokou váhu a nutnost včasného vyšetření mu v odborné urologické ambulanci byla kromě pracoviště v naší nemocnici doporučena také brněnská fakultní nemocnice Bohunice a nemocnice v Jihlavě. Pacient si zvolil Nemocnici Třebíč. Jeho váha v den vyšetření překračovala povolené technické parametry přístroje a proto nemohlo být vyšetření uskutečněno," popsal Mayer.
Pokračování na str. C2
Nemocnice vyšetří i velmi obézní pacienty
Pokračování ze str. C1
Nerespektování parametrů mohlo podle ředitele Mayera poškodit zdraví pacienta i samotný přístroj.
V Jihlavě jsou již delší dobu centrální operační sály vybaveny operačními stoly s nosností 225 kilogramů. Lékaři mají k dispozici operační nástroje pro operování obézních. Při pořizování nové techniky myslí vedení nemocnice na dostatečnou nosnost. "Nadváha pacientů je důvodem pro stále se zvyšující požadavky na technické parametry všech vyšetřovacích přístrojů, operačních nástrojů a ostatních pomůcek," sdělil Jan Procházka, ředitel jihlavské nemocnice.
200 + 100 kilogramů Obezita je fenoménem, kterému lékaři v Jihlavě dlouhodobě věnují pozornost. V nemocnici pracuje skupina terapeutů, která řeší poruchy výživy u pacientů.
Rovněž v Havlíčkově Brodě mají operační stoly o nosnosti 200 kilogramů - s rezervou dalších 100 kilo. "To je váha pacienta plus rezerva pro případný zásah lékaře například při akutní resuscitaci. Zatím se nám nestalo, že bychom nemohli pacienta s nadváhou vyšetřit či operovat z důvodů nedostačující nosnosti. Taktéž naše radiodiagnostické oddělení je plně vybavené i pro tyto případy," vysvětlila Petra Černo, mluvčí nemocnice v Brodě.
Speciální lůžka s velkou nosností zde mají i ARO a JIP. Péči o pacienty s nadváhou poskytují v brodské nemocnici v několika rovinách. Dospělým i dětem slouží obezitologické poradny.
"Samozřejmostí jsou výživoví terapeuti, kteří v konzultacích s dietology připravují speciální dietní jídelníčky pro hospitalizované pacienty. Zároveň dělají poradnu o zdravém stravování a poskytují horkou linku, na niž mohou pacienti i z domu zavolat," dodala mluvčí.
Těžce obézním nabízí v Brodě od loňska i bandáže žaludku.
Pelhřimovská nemocnice nezajišťuje odbornou obezitologickou ambulanci. Od roku 2004 využívají tamní pacienti nové operační sály, které počítají s mimořádnými eventualitami jak co se týká nosnosti, tak případně jinými technickými anomáliemi.
"Technické a provozní vybavení naší nemocnice vyhovuje i potřebám obézních pacientů," uvedla Jana Horáková, vedoucí kanceláře ředitele nemocnice v Pelhřimově.
Autor: RADEK LAUDIN
V NEMOCNICI TŘINEC BUDE PRŮZKUM SPOKOJENOSTI
Třinec/V následujících třech týdnech proběhne průzkum spokojenosti pacientů se službami a hospitalizací v Nemocnici Třinec. V tomto období mohou přítomné oslovit školení tazatelé společnosti Respond, která průzkum provádí
"Statistická data poskytují celou řadu informací důležitých pro řízení nemocnice. Díky standardizovanému postupu při získávání dat jsme schopni výsledky výzkumu cíleně využít při zlepšování péče o pacienty. Komplexně pojatý průzkum názorů našich pacientů nám ukáže oblasti, ve kterých se nám daří, ale také bolavá místa," popisuje využití výsledků průzkumu ředitel Nemocnice Třinec Zdeněk Jiříček. O spokojenosti pacienta velice často rozhoduje také úroveň hotelových služeb - vybavení pokojů na oddělení, čistota, chutná strava a především vstřícné chování personálu. V Nemocnici Třinec je samozřejmostí kompletní sociální zázemí nemocničních pokojů, prakticky na všech odděleních jsou pokoje vybaveny televizním přijímačem. Zvláště mladší pacienti si pochvalují pokrytí části nemocnice WiFi signálem pro připojení k síti internet. "Ovšem všechny tyto výhody nic nemění na skutečnosti, že ve středu našeho zájmu je dlouhodobě udržitelná vysoká úroveň péče o zdraví všech našich pacientů," řekla mluvčí nemocnice Lenka Franková.
Autor: (mach)
"Statistická data poskytují celou řadu informací důležitých pro řízení nemocnice. Díky standardizovanému postupu při získávání dat jsme schopni výsledky výzkumu cíleně využít při zlepšování péče o pacienty. Komplexně pojatý průzkum názorů našich pacientů nám ukáže oblasti, ve kterých se nám daří, ale také bolavá místa," popisuje využití výsledků průzkumu ředitel Nemocnice Třinec Zdeněk Jiříček. O spokojenosti pacienta velice často rozhoduje také úroveň hotelových služeb - vybavení pokojů na oddělení, čistota, chutná strava a především vstřícné chování personálu. V Nemocnici Třinec je samozřejmostí kompletní sociální zázemí nemocničních pokojů, prakticky na všech odděleních jsou pokoje vybaveny televizním přijímačem. Zvláště mladší pacienti si pochvalují pokrytí části nemocnice WiFi signálem pro připojení k síti internet. "Ovšem všechny tyto výhody nic nemění na skutečnosti, že ve středu našeho zájmu je dlouhodobě udržitelná vysoká úroveň péče o zdraví všech našich pacientů," řekla mluvčí nemocnice Lenka Franková.
Autor: (mach)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)