Nejlepší česká nemocnice je v Třinci, vyplývá z průzkumu společnosti HealthCare Institute. Ten zohledňuje spokojenost pacientů, zaměstnanců a finanční zdraví zařízení. Druhá skončila Karvinská hornická nemocnice, třetí Vojenská nemocnice Olomouc. U pacientů vyhrála nemocnice v Městci Králové.
"Absolutní výhra v celostátní soutěži nás těší, je příjemné vidět, že se nám naše práce daří," reagoval ředitel třinecké nemocnice Zdeněk Jiříček.
"Těší nás samozřejmě dobré hodnocení pacientů. Znamená to, že naše investice do zaměstnanců i do stavebních úprav nemocnice jsou zcela na místě. A nejde pouze o investice finanční. Velký potenciál máme právě v lidech, v zaměstnancích. Dobrá nemocnice, to jsou především odborníci s lidským přístupem k pacientovi," dodal.
Hodnocení se skládalo ze tří samostatných kategorií. Samostatně nemocnice hodnotili jejich zaměstnanci, posuzovalo se také finanční zdraví zařízení. V této kategorii zvítězila motolská nemocnice. - čtěte Nejlépe hospodaří pražská motolská nemocnice, ukázal průzkum
Nemocnice hodnotilo třináct tisíc pacientů
Zatímco obě tyto kategorie se letos hodnotily poprvé, sami pacienti "své" nemocnice posuzovali již třetím rokem. Mohli vyplnit dotazník přímo v nemocnici a nově také na internetu. Dotazník obsahoval více než třicet otázek zaměřených na různé aspekty nemocniční péče.
"Oproti roku, kdy jsme začínali, jsme výrazně rozšířili počet hodnocených kategorií. Důraz klademe na pocit bezpečí, komunikaci, nově také stravu," popsal iDNES.cz Daniel Vavřina, předseda sdružení HealthCare Institute. Otázky podle něj směřují i na to, jak se pacienti cítili v té které nemocnici psychicky.
U pacientů samotných si nejlépe vedla nemocnice v Městci Králové ve Středočeském kraji, která tak obhájila své prvenství z loňského roku. (o loňském prvenství čtěte zde) Na druhém místě v hodnocení pacientů skončila pražská Rehabilitační klinika Mediterra s.r.o., "bronzovou medaili" získala Karvinská hornická nemocnice, a.s.
Celkem se ankety zúčastnilo třináct tisíc pacientů, což je o čtyři tisíce méně než loni. "Hodnocení má přispět ke zvýšení kvality poskytované zdravotní péče o pacienty v nemocnicích v ČR ve smyslu ohleduplnosti a porozumění zdravotnického personálu," uzavřel Vavřina.
Žebříček nemocnic:
1. Nemocnice Třinec, Moravskoslezský kraj
2. Karvinská hornická nemocnice, a.s., Moravskoslezský kraj
3. Vojenská nemocnice Olomouc, Olomoucký kraj
4. Nemocnice Strakonice, Jihočeský kraj
5. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha
6. Fakultní nemocnice Hradec Králové, Královéhradecký kraj
7. Nemocnice Nové Město na Moravě, Vysočina
8. Nemocnice Na Františku s poliklinikou, Praha
9. Nemocnice v Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj
10. Fakultní nemocnice Brno, Jihomoravský kraj
Zdroj - HealthCare Institute
Název zdroje: Berounský deník
Datum vydání: 27.11.2008
Nadpis: Jak najít nejlepšího lékaře? Pacienti tápou
Strana: 9
Rubrika: události & témata
Autor: BÁRA PROCHÁZKOVÁ ŠTĚPÁN PLAČEK
Podle aktuálního hodnocení nemocnic jsou pacienti spokojenější než před rokem. Odborníci ale říkají, že žebříčky mohou být nebezpečné
Praha/Pacienti v Česku se podle posledního hodnocení organizace HealthCare Institute cítí nejlépe v nemocnici v Městci Králové, na rehabilitační klinice Mediterra v Praze či v Karvinské hornické nemocnici. Znamená to, že nabízejí tu nejlepší péči? Žebříčků je mnoho, výsledky se ale dost liší. Podle čeho si tedy pacienti mají vybrat nejlepšího lékaře nebo nemocnici? Mnohdy považují za nejdůležitější, že mají nemocnici blízko. To však o kvalitě péče nevypovídá nic. "Lidé se dívají na to, jestli je zdravotnický personál příjemný, ale nevidí, že v nemocnici málem umřou," řekla Jaroslava Kunová z Asociace nemocnic. Třeba u srdečních záležitostí je podle ní důležitější, jakou první pomoc pacientovi poskytnou záchranáři a jak rychle ho do nemocnice dovezou. Zveřejňování výsledků může být mnohdy nepřesné. "Zvolíte- li za parametr počet úmrtí, dojdete k tomu, že fakultní nemocnice jsou nebezpečné. Tam umírá nejvíce lidí. Ale už se nebere v potaz, že tam bývají ty nejtěžší případy," řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Soutěž je zdravá
Pacientské organizace však zveřejňování kvality zdravotní péče požadují. "Chceme, aby se zvyšovala kvalita služeb pacientům," řekl Daniel Vavřina z HealthCare Institute. Některé údaje mohou totiž lidem opravdu pomoci. "Většinou existuje přímá úměra mezi počtem úkonů a jejich kvalitou," tvrdí David Marx ze Společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví. U implantátů, porodů či onkologických zákroků by si pacient měl vybírat centra, kde těchto úkonů provedou nejvíce. Podle připravované reformy zdravotnictví by zdravotnická zařízení měla v budoucnu právě počet jednotlivých úkonů nebo reoperací zveřejňovat. Péči však už hodnotí i komerční subjekty. Například soukromý internetový portál "Lékaři online" si nechal vypracovat studii o spokojenosti pacientů s praktickými lékaři. Z dokumentu mj. vyplývá, že 44 dotázaných je se svým lékařem velmi spokojeno. "Chceme, aby lidé měli o zákrocích co nejvíce informací. Rozhodně ale nemůžeme dělat soudce, který lékař je nejlepší," řekla Michaela Ferancová z portálu Lékaři online.
Zrádný internet
Orientaci ve zdravotní péči nabízí pacientům i další internetové stránky. Na internetu se lidé mohou nejen informovat o jednotlivých zákrocích, ale lékaře také sami oznámkovat. Třeba na portálu znamylekar.cz se každý může podívat, jak ostatní lidé ohodnotili lékaře, ke kterému se právě chystá. Sám pacient pak po návštěvě může lékaři vydat vysvědčení. "Subjektivní hodnocení lidí však nemá většinou žádnou souvislost s tím, jak konkrétní lékař léčí," upozornila Kunová. Podle jejího názoru se pacient z 80 procent orientuje podle chování lékaře. To však nevypovídá nic o jeho odborných znalostech. "Hodnocení na internetu považuji za neseriózní. Vždyť ani nevíte, kdo to píše. A nelze na to reagovat," komentoval výsledky anket pražský gynekolog Václav Čmelínský. Pokud by se totiž lékař vyjádřil ke konkrétním případům, porušil by lékařské tajemství. Na internetu také neexistuje žádná kontrola. "Webové stránky mohou sloužit například k očernění a likvidaci lékaře, který se náhodou na někoho špatně podíval," upozorňuje Jana Petrenko z Koalice pro zdraví.
Jak na to?
Podle gynekologa Čmelínského však neexistuje návod, jakým způsobem si najít kvalitního lékaře. "Nejlepší je asi obejít několik odborníků a udělat si tak vlastní obrázek," říká Čmelínský. Podle Cikrta však nejlépe funguje systém "jedna paní povídala", tedy jednotlivá doporučení a zkušenosti známých a přátel.
BÁRA PROCHÁZKOVÁ ŠTĚPÁN PLAČEK
---
Jaké jsou vaše zkušenosti ze zdravotnických zařízení v posledních letech? Diskutujte na www.denik.cz/pacienti
úterý 2. prosince 2008
NEJOBLÍBENĚJŠÍ LÉČEBNA V PRAZE? ZOTAVOVNA VÁCLAVA KLAUSE
Po roce vybírali pacienti z celé země nejlepší nemocnici. V metropoli zvítězila Mediterra
Mutace: METROPOLE
Rubrika: Z METROPOLE
Autor: JANA KOČVAROVÁ
Praha/Po roce volili pacienti z celé republiky tu nejlepší nemocnici. Ankety neziskové organizace HealthCare Institute se zúčastnilo 13 500 respondentů v produktivním věku a měli minimálně středoškolské vzdělání. Hodnotila se nejen péče lékařů a sester, vybavenost nebo kvalita stravy. Body se udělovaly i v kategorii finančního zdraví nebo spokojenosti zaměstnanců zdravotnických zařízení.
Vede Mediterra
Nejspokojenější jsou pacienti v rehabilitační klinice společnosti Mediterra na Malvazinkách v Praze 5, kde se nedávno po operaci kyčle zotavoval i prezident Václav Klaus. A to natolik, že se zdravotnické zařízení stalo druhým nejlépe hodnoceným v celé republice. Zmíněná zotavovna Václava Klause ale na vavřínech usnout nehodlá a hodnocení pacientů bere jako výzvu. "Budeme se snažit o další zkvalitňování našich služeb. V současné době připravujeme například připojení na internet téměř do všech pokojů pro pacienty," sdělila Deníku jednatelka společnosti Helena Rögnerová. Spokojeni mohou být ale i ve Všeobecné fakultní nemocnici. V hodnocení fakultních nemocnic získala místo druhé a v tvrdé konkurenci všech zdravotnických zařízení, kde se hodnotila jak spokojenost pacientů, tak personálu a i finanční stabilita, vybojovala místo páté. "Samozřejmě máme velkou radost. V současnosti jsou k dispozici detailní výsledky průzkumu. Nedostatky se budeme snažit odstranit, a služby, s kterými byli respondenti spokojeni, budeme neustále zlepšovat," sdělila Deníku tisková mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Petra Pekařová. Nemenší radost měla i Nemocnice Na Homolce, pro kterou byl tento rok obzvláště úspěšným. V srpnu obhájila podruhé mezinárodní certifikát služeb, kterým se prozatím mohou pyšnit jen dvě nemocnice v zemi - Ústřední vojenská nemocnice a právě Nemocnice Na Homolce.
Chybí sestry
"Kvalita zdravotní péče, bezpečnost jejího poskytování a předcházení možným rizikům s tím souvisejícím je v této nemocnici prvořadým cílem," uvedl ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý. I přes získaná ocenění se ale pražská zdravotnická zařízení potýkají s řadou problémů. Tím nejzávažnějším je kritický nedostatek zdravotních sester, pro který už musejí některá zdravotnická zařízení omezovat provoz. V Praze schází odborný zdravotnický personál zejména na dětských odděleních, jednotkách intenzivní péče nebo na anesteziologicko- resuscitačních odděleních. Ministerstvo zdravotnictví proto plánuje přijmout posily z Vietnamu.
JANA KOČVAROVÁ
---
Pacienti v Praze nejlépe hodnotili
MEDITERRA, s. r. o. - Rehabilitační klinika
Nemocnice Milosrdných sester sv. K. Boromejského
Nemocnice Na Homolce
Nemocnice Na Františku s poliklinikou
Ústav pro péči o matku a dítě
Všeobecná fakultní nemocnice
Institut klinické a experimentální medicíny
Ústřední vojenská nemocnice
Fakultní nemocnice v Motole
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Mutace: METROPOLE
Rubrika: Z METROPOLE
Autor: JANA KOČVAROVÁ
Praha/Po roce volili pacienti z celé republiky tu nejlepší nemocnici. Ankety neziskové organizace HealthCare Institute se zúčastnilo 13 500 respondentů v produktivním věku a měli minimálně středoškolské vzdělání. Hodnotila se nejen péče lékařů a sester, vybavenost nebo kvalita stravy. Body se udělovaly i v kategorii finančního zdraví nebo spokojenosti zaměstnanců zdravotnických zařízení.
Vede Mediterra
Nejspokojenější jsou pacienti v rehabilitační klinice společnosti Mediterra na Malvazinkách v Praze 5, kde se nedávno po operaci kyčle zotavoval i prezident Václav Klaus. A to natolik, že se zdravotnické zařízení stalo druhým nejlépe hodnoceným v celé republice. Zmíněná zotavovna Václava Klause ale na vavřínech usnout nehodlá a hodnocení pacientů bere jako výzvu. "Budeme se snažit o další zkvalitňování našich služeb. V současné době připravujeme například připojení na internet téměř do všech pokojů pro pacienty," sdělila Deníku jednatelka společnosti Helena Rögnerová. Spokojeni mohou být ale i ve Všeobecné fakultní nemocnici. V hodnocení fakultních nemocnic získala místo druhé a v tvrdé konkurenci všech zdravotnických zařízení, kde se hodnotila jak spokojenost pacientů, tak personálu a i finanční stabilita, vybojovala místo páté. "Samozřejmě máme velkou radost. V současnosti jsou k dispozici detailní výsledky průzkumu. Nedostatky se budeme snažit odstranit, a služby, s kterými byli respondenti spokojeni, budeme neustále zlepšovat," sdělila Deníku tisková mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Petra Pekařová. Nemenší radost měla i Nemocnice Na Homolce, pro kterou byl tento rok obzvláště úspěšným. V srpnu obhájila podruhé mezinárodní certifikát služeb, kterým se prozatím mohou pyšnit jen dvě nemocnice v zemi - Ústřední vojenská nemocnice a právě Nemocnice Na Homolce.
Chybí sestry
"Kvalita zdravotní péče, bezpečnost jejího poskytování a předcházení možným rizikům s tím souvisejícím je v této nemocnici prvořadým cílem," uvedl ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý. I přes získaná ocenění se ale pražská zdravotnická zařízení potýkají s řadou problémů. Tím nejzávažnějším je kritický nedostatek zdravotních sester, pro který už musejí některá zdravotnická zařízení omezovat provoz. V Praze schází odborný zdravotnický personál zejména na dětských odděleních, jednotkách intenzivní péče nebo na anesteziologicko- resuscitačních odděleních. Ministerstvo zdravotnictví proto plánuje přijmout posily z Vietnamu.
JANA KOČVAROVÁ
---
Pacienti v Praze nejlépe hodnotili
MEDITERRA, s. r. o. - Rehabilitační klinika
Nemocnice Milosrdných sester sv. K. Boromejského
Nemocnice Na Homolce
Nemocnice Na Františku s poliklinikou
Ústav pro péči o matku a dítě
Všeobecná fakultní nemocnice
Institut klinické a experimentální medicíny
Ústřední vojenská nemocnice
Fakultní nemocnice v Motole
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
SNIŽUJE SE ÚROVEŇ NOVÝCH SESTER?
O nedostatku sester se hovoří všude. Vybírat si mezi nimi nemůže skoro žádná nemocnice. Vedle toho ovšem pomalu nastal jiný problém, který péči o pacienty do budoucna ohrožuje možná ještě více - kvalita absolventů ošetřovatelských oborů. Dostat se na střední zdravotnickou školu byla dříve poměrně prestižní záležitost
Název zdroje: Medical Tribune
Datum vydání: 01.12.2008
Nadpis: Snižuje se úroveň nových sester?
Strana: 2
Rubrika: SCÉNA MEDICÍNY - DISKUSNÍ FÓRUM
Dostat se na střední zdravotnickou školu byla dříve poměrně prestižní záležitost. Tyto vzdělávací instituce však v posledních letech braly každého, kdo třeba jen náhodou projevil zájem. Přijímací zkoušky, pokud vůbec nějaké proběhly, byly spíše formální. Rovněž na vyšší zdravotnické školy a bakalářské studium ošetřovatelství se gymnazisté s vyznamenáním zrovna nehrnou. Náročnost výuky se možnostem studentů samozřejmě přizpůsobuje. V diskusním fóru jsme proto položili následující otázku: Pozorujete, že se úroveň nových sester snížila? a pokud ano, jak se to v praxi projevuje?
---
Studenti za to nemohou, jde o to, co od nich požadujeme
I když k nám stále přichází řada šikovných mladých sester, celkově se úroveň absolventů zdravotnických škol zhoršuje. Nemyslím si ale, že by to bylo vinou samotných studentů. Spíše se na nich podepisuje to, co jim dovolíme a co od nich požadujeme. Svou roli hrají malé nároky na školách všech stupňů, základními počínaje. Samozřejmě to souvisí i s tím, kdo se na tyto obory hlásí. Pokud má povolání sestry ve společnosti nízkou prestiž, nelze se divit, že si tyto školy nemohou příliš vybírat. A nemůžeme si zastírat, že prestiž se do značné míry odvíjí od finančního ohodnocení. Když se podíváme na nástupní plat nové sestry, mnohé další otázky jsou bezpředmětné. Zapracování absolventů trvá určitě déle než dříve, to je ale také ovlivněno celkovým právním povědomím. To je dnes nepředstavitelné. Mnohem více si rozmýšlíme, kdy sestra může převzít plnou zodpovědnost.
Bc. Světla Krutská, vrchní sestra III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Problém máme spíše se zdravotnickými záchranáři
V současnosti máme nedostatek kvalifikovaných sester, mimo jiné i proto, že jich v této době vychází ze škol málo. Klade se větší důraz na jejich vysokoškolské vzdělání. Co se týká všeobecných sester vycházejících z vyšších odborných škol a škol vysokých, kvalitativní problém necítíme. Tyto absolventky přinášejí nové poznatky do praxe. Ideální případ je, pokud dojde k výměně informací a zkušeností sestry s praxí a sestry absolventky a nové poznatky jsou akceptovány oběma stranami. Kvalitativní rozdíl pociťujeme při zaškolování zdravotnických záchranářů, kteří mají nižší úroveň znalostí a praxe u lůžka než všeobecná sestra. Důvodem, proč je v současnosti přijímáme na resuscitační péči, je právě nedostatek všeobecných sester.
Jedním ze zásadních opatření, které by pomohlo řešit situaci se sestrami jak po stránce kvantitativní, tak kvalitativní, je zlepšení jejich finančního ohodnocení.
Prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno
Nedostatky ve vzdělání se dohánějí až v praxi
Vedle nedostatku sester komplikuje současnou praxi ve zdravotnických zařízeních též úroveň teoretických znalostí a praktických dovedností nastupujících sester. Příčinu je jistě možné hledat ve studijních předpokladech uchazečů o studium, stejně tak jako v jejich motivaci. Ukazuje se, že převážná část volí toto studium jako východisko z nouze poté, co nebyli přijati na jiné typy škol, mnohdy zcela odlišného zaměření. V průběhu studia je sice velká část studijního programu věnována praktické výuce, ale praktické dovednosti začínajících sester neodpovídají požadavkům praxe a je třeba dohánět nedostatky až v průběhu zaměstnání. Není výjimkou, že absolventi škol vykonávají jednotlivé odborné výkony poprvé až po nástupu do pracovního poměru. Sami potvrzují, že v průběhu praktické výuky nebyli sestrami v nemocnicích vůbec k odborným výkonům připuštěni. Nácvik v učebnách škol se jeví jako nedostačující. Adaptační proces je pak o to náročnější jak pro samotné absolventy, tak pro školitele, kteří odpovídají za odborné zapracování nových zaměstnanců. Nároky v praxi stoupají především v zařízeních, jež prošla nezávislým hodnocením kvality poskytované péče. Znalosti získané v průběhu studia je nutné aplikovat na procesy a standardy v konkrétních nemocnicích. V Ústřední vojenské nemocnici, stejně jako v řadě jiných zdravotnických zařízení, probíhá ověřování teoretických znalostí sester. Konkrétně nás zajímají základní znalosti nutné pro výkon profese již při nástupu. Výsledky těchto testů jsou velmi zarážející. Požadavky mezinárodních akreditačních standardů však vyžadují plánovat další vzdělávání na základě potřeb praxe. Máme zájem o to, aby si samy sestry uvědomily, kde je nutné znalosti doplnit.
Mgr. Lenka Gutová, MBA, náměstkyně ředitele pro nelékařské profese ÚVN, Praha
Odborná způsobilost nízká, očekávání vysoké
Z osobních zkušeností učitele bakalářského programu ošetřovatelství a primáře novorozeneckého oddělení musím konstatovat, že celková úroveň vzdělanosti středního zdravotnického personálu je ve srovnání s koncem devadesátých let horší. Celková charakteristika uchazečů a absolventů ošetřovatelských programů se výrazně liší ve srovnání s obdobím před deseti až patnácti lety. Výsledky dosažené na základních, eventuálně středních školách jsou u nových zdravotních sesterbakalářek často průměrné až podprůměrné. Motivace pro práci ve zdravotnictví a snaha o pochopení oboru je velmi různorodá. Osobní očekávání jsou však paradoxně velmi vysoká. S vysokoškolským vzděláním absolvent očekává adekvátní mzdové podmínky, samostatnou práci v maximálně atraktivním a komfortním prostředí, vykonávání pouze odborných zdravotnických činností a minimální stupeň podřízenosti (v ideálním případě velmi rychlé dosažení funkčního místa). Zdravotnické zařízení je naopak místem s jasně definovanými mzdovými prostředky, ve srovnání s jinými obory nižšími zaměstnaneckými výhodami, často zastaralou provozní a stavební infrastrukturou, ale s vysoce zodpovědnou náplní práce. Odborná způsobilost (teoretická i praktická) absolventů k okamžitému výkonu povolání je nedostačující. Všeobecný rozhled, který je zvláště v řešení běžných problémů oddělení a v komunikaci s pacientem velmi důležitý, je limitovaný výše uvedenými skutečnostmi.
Doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., přednosta pediatrického úseku Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí
Kdo na školu nemá, odchází už během studia
S demografickým poklesem populace mladých lidí se u žáků a studentů přijímaných ke studiu na střední a vyšší zdravotnické školy mění jejich složení z hlediska studijních předpokladů, motivace, osobnostních vlastností, ambicí i cílů. Proto také mnozí školu nedokončí a odcházejí v průběhu studia. Tento jev je více patrný na vyšší škole. Žáci střední školy (obor zdravotnický asistent) po jejím absolvování v 95 % odcházejí na další studia, do praxe nastupuje minimum. Studenti, kteří dokončí vyšší školu, jsou teoreticky i prakticky velmi dobře připraveni pro výkon povolání sestry. Z uvedených důvodů je velmi problematické tvrdit, že úroveň nových sester se snížila. Pokud praxe má tyto zkušenosti, bylo by žádoucí je přesně specifikovat.
Mgr. Zdena Mikšová, Ph.D., Ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Emanuela
Pöttinga, Olomouc
Nároky na sestry jsou stále vyšší
Myslím, že nelze jednoznačně říci, že se úroveň sester a tím poskytované ošetřovatelské péče zhoršuje. Lze však jednoznačně potvrdit fakt, že se rozevírá úhel na jedné straně mezi požadavky, které jsou na sestry kladeny, a na druhé straně úrovní vzdělání a zkušenostmi, se kterými sestry do praxe vcházejí. Jestliže dříve byl čas na zaškolení sestry půl roku a déle, při dnešním nedostatku je třeba zaškolit ošetřující personál za poloviční nebo i třetinovou dobu. Dalším z faktů je, že medicína, zvláště intenzivní, poskočila v nárocích na obsluhu speciálních medicínských technologií vposledních 10 letech o neuvěřitelný kus dopředu. Tak značnému nárůstu nových medicínských a technických poznatků nebyly nikdy sestry vystaveny. Tyto skutečnosti spolu s nevýhodným finančním ohodnocením, vysokou mírou zodpovědnosti a snadnou dostupností pracovat v daleko lukrativnějších oborech se podílí na odlivu ošetřovatelského personálu ze zdravotnictví. Dle mého názoru se jedná o velice závažný problém, který má jako obvykle více příčin a nelze poukázat pouze na jednu z nich. Nelze ho ani vyřešit jedním rozhodnutím nebo vyhláškou. Není možné však jen sedět a dělat, že neexistuje, jinak opravdu vyústí v omezení zdravotní péče v naší republice.
Doc. MUDr. Martin Stříteský, CSc., Přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze
Název zdroje: Medical Tribune
Datum vydání: 01.12.2008
Nadpis: Snižuje se úroveň nových sester?
Strana: 2
Rubrika: SCÉNA MEDICÍNY - DISKUSNÍ FÓRUM
Dostat se na střední zdravotnickou školu byla dříve poměrně prestižní záležitost. Tyto vzdělávací instituce však v posledních letech braly každého, kdo třeba jen náhodou projevil zájem. Přijímací zkoušky, pokud vůbec nějaké proběhly, byly spíše formální. Rovněž na vyšší zdravotnické školy a bakalářské studium ošetřovatelství se gymnazisté s vyznamenáním zrovna nehrnou. Náročnost výuky se možnostem studentů samozřejmě přizpůsobuje. V diskusním fóru jsme proto položili následující otázku: Pozorujete, že se úroveň nových sester snížila? a pokud ano, jak se to v praxi projevuje?
---
Studenti za to nemohou, jde o to, co od nich požadujeme
I když k nám stále přichází řada šikovných mladých sester, celkově se úroveň absolventů zdravotnických škol zhoršuje. Nemyslím si ale, že by to bylo vinou samotných studentů. Spíše se na nich podepisuje to, co jim dovolíme a co od nich požadujeme. Svou roli hrají malé nároky na školách všech stupňů, základními počínaje. Samozřejmě to souvisí i s tím, kdo se na tyto obory hlásí. Pokud má povolání sestry ve společnosti nízkou prestiž, nelze se divit, že si tyto školy nemohou příliš vybírat. A nemůžeme si zastírat, že prestiž se do značné míry odvíjí od finančního ohodnocení. Když se podíváme na nástupní plat nové sestry, mnohé další otázky jsou bezpředmětné. Zapracování absolventů trvá určitě déle než dříve, to je ale také ovlivněno celkovým právním povědomím. To je dnes nepředstavitelné. Mnohem více si rozmýšlíme, kdy sestra může převzít plnou zodpovědnost.
Bc. Světla Krutská, vrchní sestra III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Problém máme spíše se zdravotnickými záchranáři
V současnosti máme nedostatek kvalifikovaných sester, mimo jiné i proto, že jich v této době vychází ze škol málo. Klade se větší důraz na jejich vysokoškolské vzdělání. Co se týká všeobecných sester vycházejících z vyšších odborných škol a škol vysokých, kvalitativní problém necítíme. Tyto absolventky přinášejí nové poznatky do praxe. Ideální případ je, pokud dojde k výměně informací a zkušeností sestry s praxí a sestry absolventky a nové poznatky jsou akceptovány oběma stranami. Kvalitativní rozdíl pociťujeme při zaškolování zdravotnických záchranářů, kteří mají nižší úroveň znalostí a praxe u lůžka než všeobecná sestra. Důvodem, proč je v současnosti přijímáme na resuscitační péči, je právě nedostatek všeobecných sester.
Jedním ze zásadních opatření, které by pomohlo řešit situaci se sestrami jak po stránce kvantitativní, tak kvalitativní, je zlepšení jejich finančního ohodnocení.
Prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno
Nedostatky ve vzdělání se dohánějí až v praxi
Vedle nedostatku sester komplikuje současnou praxi ve zdravotnických zařízeních též úroveň teoretických znalostí a praktických dovedností nastupujících sester. Příčinu je jistě možné hledat ve studijních předpokladech uchazečů o studium, stejně tak jako v jejich motivaci. Ukazuje se, že převážná část volí toto studium jako východisko z nouze poté, co nebyli přijati na jiné typy škol, mnohdy zcela odlišného zaměření. V průběhu studia je sice velká část studijního programu věnována praktické výuce, ale praktické dovednosti začínajících sester neodpovídají požadavkům praxe a je třeba dohánět nedostatky až v průběhu zaměstnání. Není výjimkou, že absolventi škol vykonávají jednotlivé odborné výkony poprvé až po nástupu do pracovního poměru. Sami potvrzují, že v průběhu praktické výuky nebyli sestrami v nemocnicích vůbec k odborným výkonům připuštěni. Nácvik v učebnách škol se jeví jako nedostačující. Adaptační proces je pak o to náročnější jak pro samotné absolventy, tak pro školitele, kteří odpovídají za odborné zapracování nových zaměstnanců. Nároky v praxi stoupají především v zařízeních, jež prošla nezávislým hodnocením kvality poskytované péče. Znalosti získané v průběhu studia je nutné aplikovat na procesy a standardy v konkrétních nemocnicích. V Ústřední vojenské nemocnici, stejně jako v řadě jiných zdravotnických zařízení, probíhá ověřování teoretických znalostí sester. Konkrétně nás zajímají základní znalosti nutné pro výkon profese již při nástupu. Výsledky těchto testů jsou velmi zarážející. Požadavky mezinárodních akreditačních standardů však vyžadují plánovat další vzdělávání na základě potřeb praxe. Máme zájem o to, aby si samy sestry uvědomily, kde je nutné znalosti doplnit.
Mgr. Lenka Gutová, MBA, náměstkyně ředitele pro nelékařské profese ÚVN, Praha
Odborná způsobilost nízká, očekávání vysoké
Z osobních zkušeností učitele bakalářského programu ošetřovatelství a primáře novorozeneckého oddělení musím konstatovat, že celková úroveň vzdělanosti středního zdravotnického personálu je ve srovnání s koncem devadesátých let horší. Celková charakteristika uchazečů a absolventů ošetřovatelských programů se výrazně liší ve srovnání s obdobím před deseti až patnácti lety. Výsledky dosažené na základních, eventuálně středních školách jsou u nových zdravotních sesterbakalářek často průměrné až podprůměrné. Motivace pro práci ve zdravotnictví a snaha o pochopení oboru je velmi různorodá. Osobní očekávání jsou však paradoxně velmi vysoká. S vysokoškolským vzděláním absolvent očekává adekvátní mzdové podmínky, samostatnou práci v maximálně atraktivním a komfortním prostředí, vykonávání pouze odborných zdravotnických činností a minimální stupeň podřízenosti (v ideálním případě velmi rychlé dosažení funkčního místa). Zdravotnické zařízení je naopak místem s jasně definovanými mzdovými prostředky, ve srovnání s jinými obory nižšími zaměstnaneckými výhodami, často zastaralou provozní a stavební infrastrukturou, ale s vysoce zodpovědnou náplní práce. Odborná způsobilost (teoretická i praktická) absolventů k okamžitému výkonu povolání je nedostačující. Všeobecný rozhled, který je zvláště v řešení běžných problémů oddělení a v komunikaci s pacientem velmi důležitý, je limitovaný výše uvedenými skutečnostmi.
Doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., přednosta pediatrického úseku Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí
Kdo na školu nemá, odchází už během studia
S demografickým poklesem populace mladých lidí se u žáků a studentů přijímaných ke studiu na střední a vyšší zdravotnické školy mění jejich složení z hlediska studijních předpokladů, motivace, osobnostních vlastností, ambicí i cílů. Proto také mnozí školu nedokončí a odcházejí v průběhu studia. Tento jev je více patrný na vyšší škole. Žáci střední školy (obor zdravotnický asistent) po jejím absolvování v 95 % odcházejí na další studia, do praxe nastupuje minimum. Studenti, kteří dokončí vyšší školu, jsou teoreticky i prakticky velmi dobře připraveni pro výkon povolání sestry. Z uvedených důvodů je velmi problematické tvrdit, že úroveň nových sester se snížila. Pokud praxe má tyto zkušenosti, bylo by žádoucí je přesně specifikovat.
Mgr. Zdena Mikšová, Ph.D., Ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Emanuela
Pöttinga, Olomouc
Nároky na sestry jsou stále vyšší
Myslím, že nelze jednoznačně říci, že se úroveň sester a tím poskytované ošetřovatelské péče zhoršuje. Lze však jednoznačně potvrdit fakt, že se rozevírá úhel na jedné straně mezi požadavky, které jsou na sestry kladeny, a na druhé straně úrovní vzdělání a zkušenostmi, se kterými sestry do praxe vcházejí. Jestliže dříve byl čas na zaškolení sestry půl roku a déle, při dnešním nedostatku je třeba zaškolit ošetřující personál za poloviční nebo i třetinovou dobu. Dalším z faktů je, že medicína, zvláště intenzivní, poskočila v nárocích na obsluhu speciálních medicínských technologií vposledních 10 letech o neuvěřitelný kus dopředu. Tak značnému nárůstu nových medicínských a technických poznatků nebyly nikdy sestry vystaveny. Tyto skutečnosti spolu s nevýhodným finančním ohodnocením, vysokou mírou zodpovědnosti a snadnou dostupností pracovat v daleko lukrativnějších oborech se podílí na odlivu ošetřovatelského personálu ze zdravotnictví. Dle mého názoru se jedná o velice závažný problém, který má jako obvykle více příčin a nelze poukázat pouze na jednu z nich. Nelze ho ani vyřešit jedním rozhodnutím nebo vyhláškou. Není možné však jen sedět a dělat, že neexistuje, jinak opravdu vyústí v omezení zdravotní péče v naší republice.
Doc. MUDr. Martin Stříteský, CSc., Přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)