O nedostatku sester se hovoří všude. Vybírat si mezi nimi nemůže skoro žádná nemocnice. Vedle toho ovšem pomalu nastal jiný problém, který péči o pacienty do budoucna ohrožuje možná ještě více - kvalita absolventů ošetřovatelských oborů. Dostat se na střední zdravotnickou školu byla dříve poměrně prestižní záležitost
Název zdroje: Medical Tribune
Datum vydání: 01.12.2008
Nadpis: Snižuje se úroveň nových sester?
Strana: 2
Rubrika: SCÉNA MEDICÍNY - DISKUSNÍ FÓRUM
Dostat se na střední zdravotnickou školu byla dříve poměrně prestižní záležitost. Tyto vzdělávací instituce však v posledních letech braly každého, kdo třeba jen náhodou projevil zájem. Přijímací zkoušky, pokud vůbec nějaké proběhly, byly spíše formální. Rovněž na vyšší zdravotnické školy a bakalářské studium ošetřovatelství se gymnazisté s vyznamenáním zrovna nehrnou. Náročnost výuky se možnostem studentů samozřejmě přizpůsobuje. V diskusním fóru jsme proto položili následující otázku: Pozorujete, že se úroveň nových sester snížila? a pokud ano, jak se to v praxi projevuje?
---
Studenti za to nemohou, jde o to, co od nich požadujeme
I když k nám stále přichází řada šikovných mladých sester, celkově se úroveň absolventů zdravotnických škol zhoršuje. Nemyslím si ale, že by to bylo vinou samotných studentů. Spíše se na nich podepisuje to, co jim dovolíme a co od nich požadujeme. Svou roli hrají malé nároky na školách všech stupňů, základními počínaje. Samozřejmě to souvisí i s tím, kdo se na tyto obory hlásí. Pokud má povolání sestry ve společnosti nízkou prestiž, nelze se divit, že si tyto školy nemohou příliš vybírat. A nemůžeme si zastírat, že prestiž se do značné míry odvíjí od finančního ohodnocení. Když se podíváme na nástupní plat nové sestry, mnohé další otázky jsou bezpředmětné. Zapracování absolventů trvá určitě déle než dříve, to je ale také ovlivněno celkovým právním povědomím. To je dnes nepředstavitelné. Mnohem více si rozmýšlíme, kdy sestra může převzít plnou zodpovědnost.
Bc. Světla Krutská, vrchní sestra III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Problém máme spíše se zdravotnickými záchranáři
V současnosti máme nedostatek kvalifikovaných sester, mimo jiné i proto, že jich v této době vychází ze škol málo. Klade se větší důraz na jejich vysokoškolské vzdělání. Co se týká všeobecných sester vycházejících z vyšších odborných škol a škol vysokých, kvalitativní problém necítíme. Tyto absolventky přinášejí nové poznatky do praxe. Ideální případ je, pokud dojde k výměně informací a zkušeností sestry s praxí a sestry absolventky a nové poznatky jsou akceptovány oběma stranami. Kvalitativní rozdíl pociťujeme při zaškolování zdravotnických záchranářů, kteří mají nižší úroveň znalostí a praxe u lůžka než všeobecná sestra. Důvodem, proč je v současnosti přijímáme na resuscitační péči, je právě nedostatek všeobecných sester.
Jedním ze zásadních opatření, které by pomohlo řešit situaci se sestrami jak po stránce kvantitativní, tak kvalitativní, je zlepšení jejich finančního ohodnocení.
Prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno
Nedostatky ve vzdělání se dohánějí až v praxi
Vedle nedostatku sester komplikuje současnou praxi ve zdravotnických zařízeních též úroveň teoretických znalostí a praktických dovedností nastupujících sester. Příčinu je jistě možné hledat ve studijních předpokladech uchazečů o studium, stejně tak jako v jejich motivaci. Ukazuje se, že převážná část volí toto studium jako východisko z nouze poté, co nebyli přijati na jiné typy škol, mnohdy zcela odlišného zaměření. V průběhu studia je sice velká část studijního programu věnována praktické výuce, ale praktické dovednosti začínajících sester neodpovídají požadavkům praxe a je třeba dohánět nedostatky až v průběhu zaměstnání. Není výjimkou, že absolventi škol vykonávají jednotlivé odborné výkony poprvé až po nástupu do pracovního poměru. Sami potvrzují, že v průběhu praktické výuky nebyli sestrami v nemocnicích vůbec k odborným výkonům připuštěni. Nácvik v učebnách škol se jeví jako nedostačující. Adaptační proces je pak o to náročnější jak pro samotné absolventy, tak pro školitele, kteří odpovídají za odborné zapracování nových zaměstnanců. Nároky v praxi stoupají především v zařízeních, jež prošla nezávislým hodnocením kvality poskytované péče. Znalosti získané v průběhu studia je nutné aplikovat na procesy a standardy v konkrétních nemocnicích. V Ústřední vojenské nemocnici, stejně jako v řadě jiných zdravotnických zařízení, probíhá ověřování teoretických znalostí sester. Konkrétně nás zajímají základní znalosti nutné pro výkon profese již při nástupu. Výsledky těchto testů jsou velmi zarážející. Požadavky mezinárodních akreditačních standardů však vyžadují plánovat další vzdělávání na základě potřeb praxe. Máme zájem o to, aby si samy sestry uvědomily, kde je nutné znalosti doplnit.
Mgr. Lenka Gutová, MBA, náměstkyně ředitele pro nelékařské profese ÚVN, Praha
Odborná způsobilost nízká, očekávání vysoké
Z osobních zkušeností učitele bakalářského programu ošetřovatelství a primáře novorozeneckého oddělení musím konstatovat, že celková úroveň vzdělanosti středního zdravotnického personálu je ve srovnání s koncem devadesátých let horší. Celková charakteristika uchazečů a absolventů ošetřovatelských programů se výrazně liší ve srovnání s obdobím před deseti až patnácti lety. Výsledky dosažené na základních, eventuálně středních školách jsou u nových zdravotních sesterbakalářek často průměrné až podprůměrné. Motivace pro práci ve zdravotnictví a snaha o pochopení oboru je velmi různorodá. Osobní očekávání jsou však paradoxně velmi vysoká. S vysokoškolským vzděláním absolvent očekává adekvátní mzdové podmínky, samostatnou práci v maximálně atraktivním a komfortním prostředí, vykonávání pouze odborných zdravotnických činností a minimální stupeň podřízenosti (v ideálním případě velmi rychlé dosažení funkčního místa). Zdravotnické zařízení je naopak místem s jasně definovanými mzdovými prostředky, ve srovnání s jinými obory nižšími zaměstnaneckými výhodami, často zastaralou provozní a stavební infrastrukturou, ale s vysoce zodpovědnou náplní práce. Odborná způsobilost (teoretická i praktická) absolventů k okamžitému výkonu povolání je nedostačující. Všeobecný rozhled, který je zvláště v řešení běžných problémů oddělení a v komunikaci s pacientem velmi důležitý, je limitovaný výše uvedenými skutečnostmi.
Doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., přednosta pediatrického úseku Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí
Kdo na školu nemá, odchází už během studia
S demografickým poklesem populace mladých lidí se u žáků a studentů přijímaných ke studiu na střední a vyšší zdravotnické školy mění jejich složení z hlediska studijních předpokladů, motivace, osobnostních vlastností, ambicí i cílů. Proto také mnozí školu nedokončí a odcházejí v průběhu studia. Tento jev je více patrný na vyšší škole. Žáci střední školy (obor zdravotnický asistent) po jejím absolvování v 95 % odcházejí na další studia, do praxe nastupuje minimum. Studenti, kteří dokončí vyšší školu, jsou teoreticky i prakticky velmi dobře připraveni pro výkon povolání sestry. Z uvedených důvodů je velmi problematické tvrdit, že úroveň nových sester se snížila. Pokud praxe má tyto zkušenosti, bylo by žádoucí je přesně specifikovat.
Mgr. Zdena Mikšová, Ph.D., Ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Emanuela
Pöttinga, Olomouc
Nároky na sestry jsou stále vyšší
Myslím, že nelze jednoznačně říci, že se úroveň sester a tím poskytované ošetřovatelské péče zhoršuje. Lze však jednoznačně potvrdit fakt, že se rozevírá úhel na jedné straně mezi požadavky, které jsou na sestry kladeny, a na druhé straně úrovní vzdělání a zkušenostmi, se kterými sestry do praxe vcházejí. Jestliže dříve byl čas na zaškolení sestry půl roku a déle, při dnešním nedostatku je třeba zaškolit ošetřující personál za poloviční nebo i třetinovou dobu. Dalším z faktů je, že medicína, zvláště intenzivní, poskočila v nárocích na obsluhu speciálních medicínských technologií vposledních 10 letech o neuvěřitelný kus dopředu. Tak značnému nárůstu nových medicínských a technických poznatků nebyly nikdy sestry vystaveny. Tyto skutečnosti spolu s nevýhodným finančním ohodnocením, vysokou mírou zodpovědnosti a snadnou dostupností pracovat v daleko lukrativnějších oborech se podílí na odlivu ošetřovatelského personálu ze zdravotnictví. Dle mého názoru se jedná o velice závažný problém, který má jako obvykle více příčin a nelze poukázat pouze na jednu z nich. Nelze ho ani vyřešit jedním rozhodnutím nebo vyhláškou. Není možné však jen sedět a dělat, že neexistuje, jinak opravdu vyústí v omezení zdravotní péče v naší republice.
Doc. MUDr. Martin Stříteský, CSc., Přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze
Žádné komentáře:
Okomentovat