Česko se potají připravuje na nejčernější scénář pandemie prasečí chřipky. Kromě nákupu vakcín za dvě stě milionů udržuje v pohotovosti "tajné" nemocnice v Hředlích a v Zábřehu na Moravě.
Tři sta čistě povlečených lůžek potažených igelitem, zásoby léků, vybavené operační sály, nově postavená plocha, která se dá využít jako heliport pro vrtulníky. Tak čeká krizové středisko ve středočeských Hředlích na vypuknutí pandemie chřipky H1N1. V sedmdesátých letech tady vláda vybudovala vojenskou nemocnici pro případ vypuknutí války. V případě atomového výbuchu by vesnička zastrčená v křivoklátských lesích zůstala nedotčená.
Po pádu minulého režimu nemocniční lůžka vystřídala vojenská technika a z vybavené nemocnice se stal obyčejný sklad. Před dvěma lety si pod hrozbou ptačí chřipky vláda na šikovně umístěný areál vzpomněla. "Pouze nás informovali o změně názvu na Zdravotnické zabezpečení krizových stavů," říká starosta Hředel František Chlustina. "Naše středisko prý využijí jako zálohu pro Motol, kdyby byl vyhlášený krizový stav," dodává. S tím počítal i tehdejší pandemický plán sepsaný ve stínu ptačí chřipky.
Dnes budova působí poněkud omšele: jako zašedlá ubytovna, kde kdosi stáhl ve všech oknech modré rolety. O tom, že to není dům duchů, svědčí hromada uhlí na nádvoří a posekané trávníky.
Starosta je jediným z místních, kdo vnitřek viděl. "Připravená je jen lůžková část, která zabírá jedno křídlo budovy. V operačních sálech je navezená technika, ale není zapojená," popisuje Chlustina. Část podle něj nadále slouží jako sklad vojenského vybavení.
Tajnosti a nejnovější technika
Mezi místními koluje o spící nemocnici řada klepů. "Na operačních sálech je ta nejmodernější technika. Vždycky, když zastará, navezou sem novou a tu starou dají do nemocnic, které jí ještě využijí," vypráví místní hospodská.
Hlídač hředelské nemocnice přes zamčená vrata odpovídá na všechny otázky jen kroucením hlavy. Má nařízeno mlčet. Stejné informační embargo vyhlásilo i ministerstvo zdravotnictví a Zdravotnické zabezpečení krizových stavů Příbram, které hředelskou nemocnici spravuje. "O tomto objektu není vhodné psát do jakýchkoliv novin," odmítá kategoricky ředitel Zdravotnického zabezpečení Jaroslav Burian.
Za socialismu vláda udržovala dvanáct "spících nemocnic" - pro případ jaderného výbuchu. Nyní zůstaly jen dvě: Hředle u Zdic v blízkosti dálnice Praha - Plzeň a Zábřeh na Moravě. Obě mohou zároveň sloužit jako evakuační centra, nouzové ubytování postižených a jako výjezdové stanoviště pro mobilní nemocnice - tzv. MASH.
Česko má pro případ řádění prasečí chřipky připravený pandemický plán. V něm se například počítá s dobrovolným zapojením studentů medicíny. V dopise, který zaslal děkan 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Hrušák vedení fakulty a studentům, se například píše: "V případě skutečné pandemie by se prohloubil nedostatek sester ve FN Motol. (...) Studenti 3.-6. ročníku všeobecného lékařství by byli požádáni o pomoc v roli středního personálu. Pokud bychom o to spolu s FN Motol byli požádáni, otevřela by se záložní nemocnice Hředle, kde by opět mohli figurovat naši studenti."
Česká republika má v současnosti 217 nakažených lidí. Podle pandemických odhadů by mohly onemocnět až tři miliony lidí, 40 tisíc by se léčilo v nemocnici s komplikacemi.
Autor: - ttm - | Adéla Mansfeld
Zdroj: Týden.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat