JAK SE CHOVAJÍ LÉKAŘI Nedlouho poté, co redaktorka MF DNES objížděla v roli pacientky pohotovosti, podnikli stejný test čtyři medici. Na vážnou hrubost nenarazili, ale vadilo jim, že někteří doktoři neumějí pozdravit, představit se a že personál řeší intimnosti před jinými lidmi.
Praha - Přijít v sobotu v osm večer na pohotovost Vojenské nemocnice v Olomouci může znamenat, že si vás lékař nejdřív trochu vychutná.
"Kdy se vám to stalo? Ve čtvrtek?! A dneska je co? Sobota. A kolik je? Osm. Hmmm... Dopoledne jste čas neměl? Hmmm... To jste si tedy nevybral zrovna nejvhodnější čas," zpucoval lékař Zbyněk Novák příchozího pacienta. Ošetřil jej teprve po rázném doporučení, že když si příště vymkne kotník ve čtvrtek, má do nemocnice dorazit v pátek ráno.
"Pacientem" byl budoucí lékař Ondřej Bergmann, jeden ze čtyř mediků, kteří se kromě toho, jak léčit lidi, učí i to, jak správně komunikovat s pacienty. Tentokrát si v rámci testu MF DNES vyzkoušeli roli opačnou. Zjišťovali, jak se k nim lékaři a sestry budou chovat večer na pohotovostech, když tam dorazí s předstíranou bolestí ve vymknutém kotníku.
Až na nepříjemnost v Olomouci a nevrlou poznámku zdravotníka na rentgenu v nemocnici v Mělníku -utrousil směrem ke kolegyni, že je to v Česku národní sport chodit s banalitami v sobotu večer na pohotovost - není výsledek špatný. Tedy alespoň co se týče chování lékařů.
Chování se zlepšilo Rozhodně se v nemocnicích dva roky poté, co MF DNES test podnikla poprvé a mnozí zdravotníci byli arogantní a neurvalí, chování k pacientům zlepšilo.
Některé problémy však přetrvávají. Zdravotníci si neváží soukromí pacientů a řeší s nimi intimní problémy před zraky a ušima cizích lidí. "Nejenže přede mnou řešili diagnózu pacientky, která byla v ordinaci předtím, ale stačilo se zeptat, jak se jmenuje, a bez problémů mi řekli její jméno, takže jsem k diagnóze přiřadil i člověka," popisuje zkušenost z mělnické nemocnice další medik, Martin Privoznik. I on musel na chodbě před ostatními lidmi říkat, co mu je.
"Je to univerzální problém českého zdravotnictví," komentoval to ředitel nemocnice Tomáš Jedlička. "Pracujeme na stavebních úpravách, aby pacienti měli soukromí při příjmu, ale než přinesou ovoce, tak to ještě potrvá. Teď můžu udělat jediné: všem připomenout, že pacient má právo na soukromí," dodává.
A další věc: lékaři už sice nosí jmenovky, takže pacient ví, kdo jej ošetřuje, ale představit se nebo jen pozdravit je pro mnohé stále ještě problém. "Všiml jsem si i jiné věci - že je personál víc nepříjemný ve starých budovách. Tam, kde jsme nemocnici zrekonstruovali, kde je všechno veselé a barevné, se lidé chovají jinak," říká náměstek ředitele Thomayerovy nemocnice Tom Philipp.
Ošetření správné, nestěžujte si "Je přece důležité, že jsme jej správně ošetřili," zlobil se ředitel Vojenské nemocnice v Olomouci Lubomír Dobeš. A medikovi-pacientovi vyčinil, že by měl ctít etiku a kolegialitu povolání a nepodnikat podobný test. Medici však nesouhlasí.
"Já bych si tu ironii lékaře odpustil" říká Ondřej Bergmann, který olomouckou nemocnici testoval.
Jeho kolega, který se v rámci testu vydal do Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, jej doplňuje: "V univerzitní nemocnici v rakouském Grazu, kde pracuji, je přístup k pacientům jiný. Nikdo nešetří úsměvy. Pacient se cítí jako klient. A já se jim rád představím a podám jim ruku," říká medik Lukáš Hrzán.
"Podívejte se na platy v Rakousku. A taky je tam lékařů na pacienty třikrát až čtyřikrát víc," namítá olomoucký ředitel Dobeš.
Jenže ono to jde i bez vysokých platů. Slušné chování nic nestojí a pacient se cítí jinak v rukou ironického lékaře a jinak, když se s ním doktor rozloučí přívětivě, jako to udělal lékař Martin Smetana z Krajské nemocnice v Liberci. Byť byla pozdní noc. "Na tom kotníku nic není, ale velkou turistiku bych raději nedělal. Mějte se hezky a na shledanou."
Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ
Žádné komentáře:
Okomentovat