Ministerstvo zdravotnictví již podruhé uskutečnilo ve všech přímo řízených nemocnicích a dvanácti psychiatrických léčebnách průzkum s názvem "Kvalita očima pacientů", jehož se zúčastnilo přes 23 tisíc respondentů.
Podle ministryně zdravotnictví Daniely Filipiové jde o jediný relevantní výzkum v České republice srovnatelný s mezinárodními standardy. Proběhl v listopadu a začátkem prosince loňského roku ve 27 zdravotnických zařízeních. Návratnost dotazníků přesáhla 70 %. Z měření vyplynulo, že kvalita zdravotní péče poskytovaná pacientům ve sledovaných zdravotnických zařízeních přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR dosahuje velmi dobrého standardu nebo se k němu blíží. Pozitivně jsou pacienty hodnoceny zejména doba čekání na přijetí vzhledem ke zdravotnímu stavu, dodržování termínu přijetí, kontinuita informací od personálu, frekvence návštěv ošetřujícího lékaře, tišení bolesti, zapojení rodiny nebo informace o péči a užívání léků po propuštění.
"Stejně jako v předchozím šetření jsou nejvíce spokojeni pacienti z fakultních nemocnic v Ostravě, Plzni a Hradci Králové. Ze specializovaných zařízení je nejlépe hodnocen Masarykův onkologický ústav, který získal nejvyšší hodnocení ze všech 27 zdravotnických zařízení," představila výsledky průzkumu náměstkyně MZ pro zdravotní péči Markéta Hellerová. "Za velmi pozitivní považujeme výrazné meziroční zlepšení především v oblastech, kde byly při předchozím šetření s kvalitou problémy," doplnila.
Nemocnice hospodařící se ziskem měly lepší hodnocení
Pacienti byli nejvíce spokojeni s péčí na odděleních nukleární medicíny, pracovního lékařství, plastické chirurgie, rehabilitace, onkologie a radiologie, hematologie, cévní chirurgie, neurologie a oftalmologie.
Naopak nejhůře je hodnocena péče poskytovaná na porodnických odděleních a psychiatrii. "Získali jsme relevantní, statisticky podložené informace o kvalitě poskytovaných zdravotních služeb v jednotlivých zařízeních. Ty přináší hodnotu nejen široké veřejnosti, ale také vedení nemocnic. Jejich management tak může cíleně zlepšovat služby, a to až do úrovně jednotlivých oddělení," oznámila ministryně.
"Znovu se potvrdilo, že existuje jasný vztah mezi výsledky hospodaření, kvalitou práce managementu nemocnice a spokojeností pacientů. Pacienti hodnotí lépe nemocnice hospodařící se ziskem než ty, které jsou zadlužené a mají problémy s hospodařením. To nepochybně dokazuje, že ekonomická stabilita je jedním z předpokladů kvality," uvedl 1. náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.
Filipiová: Těší mě, že zájem nemocnic roste
Celá metodika výzkumu je k dispozici na internetových stránkách ministerstva zdravotnictví a může ji volně využít kterékoli zdravotnické zařízení. "Jsem velmi potěšena, že se stále zvyšuje počet nestátních zdravotnických zařízení, která mají o metodiku zájem a realizují tyto průzkumy individuálně. Je to jednoznačný důkaz, že jsme na správné cestě ke zkvalitnění celkové péče o pacienta, a vedení jednotlivých zdravotnických zařízení si to velmi dobře uvědomují," vysvětlila náměstkyně Hellerová.
Z výzkumu vyplynuly i některé slabiny českého zdravotnictví z pohledu pacientů. V nemocnicích jsou to zejména rezervy v představování lékařů, nedostatek soukromí při probírání zdravotního stavu, nesrozumitelnost odpovědí lékaře na otázky pacientů, malé zapojení nemocných do rozhodování o vlastní nedostatečná čistota toalet a sprch, příliš časné ranní buzení, nízká ochota lékaře rozptýlit obavy pacienta a malá důvěra v ošetřujícího lékaře. V psychiatrických léčebnách se k tomu přidává ještě špatný dojem z prvního kontaktu s léčebnou, nedostatek informací o zdravotním stavu a dalším průběhu léčby, nedostatečná úcta a respekt ze strany zdravotnického personálu, pomalá pomoc ze strany personálu a nízká frekvence hovorů s lékařem.
Tímto průzkumem se Česká republika připojila k zemím s rozvinutým zdravotnickým systémem, kde existuje jednotná metodika měření kvality, která umožňuje srovnání zdravotnických zařízení i jejich jednotlivých oddělení mezi sebou," řekl náměstek Šnajdr. "Podpora a měření spokojenosti pacientů má nejen rozměr etický a legislativní, ale také významné důsledky ekonomické. Spokojený pacient se uzdraví rychleji, zkracuje se jeho pracovní neschopnost a tím se zvyšuje výkonnost ekonomiky a národní konkurenceschopnost," dodal. "Používání různých neporovnatelných metodik měření kvality v různých zařízeních by bylo neefektivním tříštěním sil a plýtváním, které si naše zdravotnictví nemůže dovolit," dodal vedoucí projektu Tomáš Raiter.
Žádné komentáře:
Okomentovat