NÁMĚSTKYNĚ HEJTMANA IVANA STRÁSKÁ (ČSSD) ŘEKLA V ROZHOVORU PRÁVU:
* Ve středu jste jednala na ministerstvu zdravotnictví. Jedním z bodů měla být i problematika tzv. prasečí chřipky. Jak vnímáte její hrozbu pro Jihočechy?
Obávám se, že situace kolem mexické či tzv. prasečí chřipky se zlehčuje a lidé nemají dostatečné informace. Virus A (H1N1) je rozšířen po všech kontinentech, v Evropě zaznamenává nejvyšší výskyt onemocnění Velká Británie. I když v Jihočeském kraji máme zatím jen dva případy, nemůžeme si namlouvat, že nás mine.
* Čím se mexická chřipka liší od klasické?
Nebezpečnost viru prasečí chřipky spočívá zejména ve vysoké nakažlivosti a při komplikovanějším průběhu hrozí i vyšší nebezpečí úmrtí. I když se odhady odborníků pohybují v rozmezí 0,5 -0,67 %, v naší populaci by mohlo jít v případě pandemie až o 30-40 tisíc obětí. Pro srovnání, na běžnou chřipku a s ní spojené komplikace umírá ročně 3-5 tisíc lidí. Bohužel Česká republika patří mezi země s nejnižší proočkovaností na sezónní chřipku, kterou nelze považovat za běžné nachlazení.
* Znamená to, že rizika spojena s šířením viru jsou výrazně vyšší?
Určitě. Navíc současná česká populace nemá protilátky a hrozba nového viru přináší řadu otázek. Změní se, bude mutovat? Jak to ovlivní jeho agresivitu a smrtnost? Dnes víme, že ohroženi jsou mladší lidé, těhotné ženy, lidé nemocní a obézní. Každopádně je zde nebezpečí, že pokud nedokážeme účinnými opatřeními zabránit nekontrolované vlně šíření, hrozí vysoká nemocnost, v případě komplikací i úmrtnost, přeplněné nemocnice, nedostatek kapacit na léčbu jiných chorob, bylo by nutné omezovat veřejné akce, pohyb osob a zboží, což by přineslo i negativní ekonomické dopady.
* Je vůbec možné dopady případné pandemie minimalizovat?
Ano, očkováním. Řada států, například Anglie, Rakousko, Španělsko, Řecko, si zajistila včas kapacity na výrobu vakcíny a chtějí proočkovávat veškerou populaci. U nás tomu tak není. Zatím dle jednání na ministerstvu se hovoří o očkování osob, které jsou důležité pro zajištění chodu institucí, tedy asi o 5 %. V další fázi pak o osobách chronicky nemocných. Obávám se, že budeme těžko vysvětlovat, podle jakého klíče byli vybráni. Naše nemocnice se sice připravují, nakupují ochranné prostředky, léky, ale ty nezabrání nákaze. Mohu aspoň s potěšením konstatovat, že pandemický plán Jihočeského kraje byl na jednání na ministerstvu zdravotnictví oceněn jako nejlépe zpracovaný.
* To ale asi nestačí, že?
K tomu, abychom byli schopni kontrolovat vývoj pandemie, musí být proočkováno minimálně 60 % populace. Vakcína zajištěna není. Podle mého názoru může být tak někdy na přelomu roku. Proces registrace trvá několik měsíců. Chřipka bude pravděpodobně rychlejší. WHO vyhlásila nejvyšší stupeň pandemie. Na ministerstvu zdravotnictví nyní probíhá výběrové řízení na dodavatele vakcíny. V něm nebyla akceptována nabídka farmaceutické firmy, působící na našem území. Důvodem byla údajně skutečnost, že rizika nepříznivých účinků přenášela na stát. Možnost regulovat chřipkovou vlnu zřejmě nebudeme mít. Očekáváme-li nápor na podzim a vytvoření imunity po očkování trvá 2-3 týdny, odbila dvanáctá. Pokud nedokážeme ovlivnit pandemickou vlnu, hrozí, že během 2-3 týdnů může onemocnět polovina lidí. K panice není důvod, ale lze počítat s provozními problémy v institucích. To základní, vakcína, chybí. Řešíme to po česku. Třeba chřipka ani nepřijde.
Autor: Vladimír Vácha
Název zdroje: Právo
Rubrika: Jižní Čechy
Žádné komentáře:
Okomentovat