ČAS NEJEN LÉKAŘE, ALE I PACIENTA JE DRAHÝ

ŘEDITEL VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY MUDr. PAVEL HORÁK odpovídá:



* * Pane řediteli, kolik má Všeobecná zdravotní pojišťovna nyní na kontě přebytek peněz a co s nimi udělá?



Přebytek peněz nemáme. Na kontě je asi 12 miliard. Náš měsíční obrat je zhruba tato částka, takže jsou to peníze na měsíc provozu. Máme tedy na kontě tolik peněz, kolik potřebujeme na své závazky před lhůtou splatnosti lékařům.



* * Čili je to známka vyrovnaného hospodaření?



Ano. Peníze, které máme, budou stačit na úhradu zdravotní péče.



* * Jak se projeví ekonomická krize ve zdravotní péči či spíše na jejím hrazení?



Určitě dojde ke snížení zaměstnanosti. To pro nás znamená ztrátu příjmů. Příjmy obyvatel se nebudou vyvíjet tak, jak původně předpokládala ekonomická prognóza ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí, která byla podkladem pro sestavení našeho zdravotně pojistného plánu. Počítáme tedy s výpadkem příjmů, respektive příjmy nebudou růst tak, jak prognózy z minulého roku ukazovaly.



* * Jaký byl předpoklad příjmů a jaká bude reálná situace?



Zdravotně pojistný plán pro rok 2009 předpokládal celkové příjmy ve výši 147,5 mld. Kč. Zvýšení nezaměstnanosti o např. jedno procento znamená výpadek příjmů o 600 miliónů Kč, nižší předpokládaný růst příjmů obyvatel o osm procent znamená při snížení o jedno procento výpadek 850 mil. Kč. Podle současných makroekonomických prognóz na rok 2009 a našich znalostí odhadujeme, že příjmy oproti předpokladu pro rok 2009 budou nižší o přibližně 4 až 5 miliard Kč.



* * Může se to promítnout do kvality péče?



Díky rezervám, které máme na účtu, ne. Máme dost peněz na to, abychom náklady na zdravotní péči v předpokládané výši pokryli.



* * Občané spolu se zaměstnavateli platí zdravotní daň ve výši 13,5 procenta z platu pojištěnce. Náklady na zdravotní péči ale rostou. Nemělo by toto procento být vyšší?



Podle mne je špatně, že jde vlastně o zdravotní daň. Těch 13,5 procenta vzniklo na začátku zavádění systému zdravotního pojištění. Od té doby se pro nás moc nezměnilo. V absolutních částkách, vzhledem k růstu příjmů občanů, se vybírá rok od roku více peněz. Na začátku systému to bylo 42 mld. Kč, v roce 2008 je to 209 mld. a letos by to mělo být 214 mld. Ale výběr pojistného a stanovení procenta odvodů nejsou ve vztahu k tomu, co se za tuto částku má pořídit. Pokud je systém v deficitu, stát peníze navyšuje, je-li v přebytku, je spíš tendence ke snižování. Lepší by bylo, kdyby šlo o skutečné pojištění, samozřejmě nikoli komerční, ale tzv. zdravotně-sociální v evropském smyslu slova - tedy pojištění ne jednotlivce, ale populace.



* * A to znamená co?



To znamená, že bychom vycházeli z nákladové stránky. Například: ví se, jaké je riziko výskytu určitých chorob a kolik stojí jejich vyléčení. A z toho by se pak spočítalo odváděné pojistné. Tím by šlo o přímý vztah mezi příjmy a výdaji pojišťovny. Takový systém by pak nemohl být v deficitu, vytvořil by prostředí pro reálné ceny a pro konkurenci kvalitou.



* * Vytkli jste si pro letošní rok nějaké krédo, jakou chcete být zdravotní pojišťovnou?



Máme 6,5 miliónu klientů. Chceme být otevřenou, dynamickou zdravotní pojišťovnou, která zajistí veškerou péči pro své klienty na vysoké úrovni, odpovídající poznatkům lékařské vědy. K tomu letos máme přibližně 140 miliard korun.



* * A bude to stačit?



Při rozumném hospodaření a šetření na místech, kde to možné je, by to stačit mělo.



* * Když jste nastupoval do pojišťovny, byla situace ve financování stejně dobrá, jako je nyní?



Ne. Tehdy VZP měla 10 miliard korun dluhů, dnes má 12 miliard plus. Podařilo se nám náklady udržet pod kontrolou v situaci, kdy ekonomika rostla a rostly nám příjmy. I stát dal více peněz za své pojištěnce, kterých máme přes tři milióny, tedy hlavně děti a důchodce.



* * Česku se rodí stále více dětí. Kolik za ně vaše pojišťovna dala?



Úhrada této péče má dvě složky: úhradu za zdravotní péči poskytnutou rodičce a dále úhradu zdravotní péče poskytnuté novorozenci, příp. novorozencům. Loni v závěru roku jsme navýšili úhrady za porody o cca 250 miliónů korun. Jestliže v roce 2007 jsme za porody a novorozence vydali 1,75 miliardy korun, za loňský rok to budou zhruba dvě miliardy a podobný vývojový trend plánujeme i pro letošní rok. Úhrada této péče probíhá výkonově balíčkovou formou a není součástí paušální úhrady. Tím dostatečně kompenzujeme nemocnicím jejich výdaje v této oblasti. Cílem VZP je nastavit našim partnerům na straně poskytovatelů zdravotní péče optimální podmínky pro to, aby mohli našim (budoucím) maminkám a novorozencům zajistit a poskytnout tu nejlepší a nejkvalitnější péči.



* * Zavedli jste nový program kvalitní péče Akord. Co to znamená?



Chceme zaručit pacientovi poskytnutí správné péče ve správném čase, na správném místě a správným způsobem.



* * Promiňte, to by snad ale měla být samozřejmost?



Jistě, ale zatím tomu tak není. Stále jsou pacienti, kteří sedí v čekárnách hodiny, byť byli objednáni na určitý čas. To je přece zbytečné. Čas nejen lékaře, ale i pacienta je drahý.



* * A nový program kvality péče s tím udělá co?



Naši klienti dostávají možnost výrazně si zkrátit čekací dobu, kterou stráví u praktického lékaře, ale i u specialisty. Projekt Akord spouštíme nyní v Plzeňském, Ústeckém, Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Během následujících tří let bychom byli rádi, aby se do tohoto systému kvality péče mohlo zapojit všech 6,5 miliónu našich klientů a přes 20 000 lékařů a zdravotnických zařízení.



* * Dobře, ale stále ještě nevím, v čem tento nový systém spočívá?



Vysvětlím. Slovo Akord znamená souznění. A my tedy chceme, v obecné rovině, aby všichni lékaři různých profesí, kteří pečují o jednoho pacienta, byli v tomto souznění. Například praktičtí lékaři budou svým pacientům po předchozím objednání garantovat maximální čekací dobu 15 minut.



* * Takže odpadne hodinové vysedávání v čekárnách?



Mělo by. Kromě toho praktičtí lékaři budou v případě potřeby elektronicky či telefonicky objednávat na určitou hodinu daného pacienta ke specialistům na navazující odborné vyšetření. Pacient tedy nebude ztrácet čas domluvou návštěv a úmorně čekat na vyšetření. Systém umožní i elektronické sdílení informací nutných pro léčení mezi lékaři, kteří se na léčení pacienta budou podílet. To je to souznění. Jinými slovy praktik bude vědět, co předepsal specialista, a naopak. To výrazně zefektivní a zkvalitní péči o pacienta, předejde se zbytečnému plýtvání léky a předávkování pacientů léky a také se předejde mnohdy neefektivnímu a pro pacienta zbytečnému vyšetření. Samozřejmě že k takovému sdílení informací bude muset dát pacient souhlas.



* * A jak pacient pozná, že dané zdravotnické zařízení je do Akordu zařazeno?



Například tím, že bude viditelně označeno logem projektu. Chci ještě podotknout, že lékaři, kteří se do tohoto systému zapojí, budou od nás i odměněni navýšenou kapitační platbou za každého registrovaného pojištěnce o pět korun.



* * Sněmovna zrušila poplatky ve zdravotnictví. Dál ale platí, protože zákon ještě neposoudil Senát a nepodepsal prezident. Kolik pojištěnci VZP vydali na poplatcích?



Ještě nemáme konečná čísla za uplynulý rok. Ale k datu 29. 12. naši klienti na poplatcích zaplatili 2,579 mld. Kč a na doplatcích za léky 0,771 mld. Kč. Ochranný limit 5000 Kč za rok k uvedenému datu překročilo 7445 našich klientů a my jsme jim vrátili částku 11 093 256 Kč.



* * Domníváte se, že zrušení poplatků by byl krok správným směrem?



Nejsem politik a nepřísluší mi se k tomu vyjadřovat. Je na politicích, aby rozhodli. Z mého pohledu je rozumné systém upravit tak, aby například od poplatků byly osvobozeny děti do určitého věku. Nejsem si jist u zrušení poplatků u důchodců a za recepty.



* * Proč?



Pamatuji dobu, kdy se za recept platilo myslím deset korun. A když šel pacient k doktorovi, tak se ho lékař zeptal, co má na recept ještě dopsat? Jaké léky? Aby pacient nemusel platit druhý poplatek za druhý recept. A často kvůli desetikorunovému poplatku se na receptu objevil lék za stokoruny a pacient ho nevyužil. A to by hrozilo při zrušení poplatků za položku na receptu.



* * Julínkovi vláda schválila reformní zákony. Teď je bude projednávat Sněmovna. Mají šanci na úspěch?



Opět je to v rukou politiků. Nikoli nás odborníků. Mám osobně pocit, že když ve Sněmovně neprojdou například zahraniční mise vojáků, a často je i spor o řadu méně kontroverzních zákonů, pak reformní zákony ministra Julínka v současném politickém prostředí velkou naději na úspěch ve Sněmovně asi nemají.



* * VZP a ministerstvo zdravotnictví se snažily o koncentraci nákladné péče především traumatologické, onkologické a kardiovaskulární. Teď ale ministerstvo některá centra ruší. Z pohledu plátce péče je to správné?



Centralizace nákladné péče začala už v roce 2006. První v tom byla naše pojišťovna ve spolupráci s onkologickou společností. Efekt pro pacienta ve specializovaných centrech je obrovský. Ještě v roce 2006 byl přídělový systém. Znamenal v podstatě, že čím dražší lék, tím hůře se pacient k němu dostával. My jsme platili finanční paušály nemocnicím a ty z nich financovaly léky pro centra. Mnohdy ale peníze šly jinam, a pacient tak lék mít nemohl. Dnes, pokud pacient splňuje medicínská kritéria, tak i nejdražší lék má zajištěný a dostane ho. Samozřejmě že tyto peníze pak už jdou přímo do center specializované péče.



* * Takže souhlasíte s redukcí specializovaných center?



Z našeho pohledu je dokonce specializovaných center na počet obyvatel ještě více, než by být mělo vzhledem k průměru Evropské unie. Podle geografické mapy ČR by traumacenter mohlo stačit deset. Běžně v Evropě je jedno onkologické centrum na milión obyvatel. My máme 10 miliónů obyvatel a 16 onkologických center.



* * Jste připraveni na situaci, kdy by Julínkovy reformní zákony prošly? Ty totiž umožňují zaplatit si nadstandardní péči, což dosud možné není.



Připraveni jsme. Hodně se dá udělat ale i ve stávajícím systému. My se zde zaměřujeme na chronicky nemocné, například diabetiky, pacienty s vysokým krevním tlakem, srdečními onemocněními atd. Jim chceme nabídnout spolupráci všech zdravotnických zařízení, která se na jejich léčbě budou podílet. To je i ten systém Akord. A kvalitu v něm budeme velmi přísně hlídat.



***



Zvýšení nezaměstnanosti o jedno procento znamená výpadek příjmů o 600 miliónů Kč