Praha - Nejhorší psychiatrická péče je v léčebně v Bohnicích. Myslí si to alespoň pacienti, kteří hodnotili české psychiatrické ústavy. Mezi dvanácti léčebnami tohoto typu v Česku vyšly totiž Bohnice v hodnocení spokojenosti pacientů nejhůř. Nejčastěji byla kritizována práce sester, konkrétně to, že s pacienty málo hovoří.
Ne ve všem si ale Bohnice vedou hůř než jinde. "Třeba místní lékaři vyšli v hodnocení pacientů dobře. Úplně nejlépe mezi sledovanými léčebnami si pak Bohnice vedou v gerontopsychitarii," řekl ředitel projektu Kvalita očima pacientů Tomáš Raitter. Dodal, že projekt, ve kterém jsou pacienti už třetím rokem dotazováni na spokojenost s péčí v různých zdravotnických zařízeních, významně pomáhá nemocnicím a léčebnám k vylepšování péče. "Na nejhůře hodnocené indikátory zdravotnická zařízení reagují a zlepšují je. Tam je vždy po roce spokojenost nejvíc znatelná," doplnil Raitter.
Pacienti hodnotí kvalitu z více hledisek, například z pohledu toho, jak vypadá přijetí do nemocnice, jak je pacient respektován, jaké je mu poskytnuto tělesné pohodlí.
Dotazy směřují i k tomu, jak je do léčby zapojena rodina a přátelé pacienta a jak vypadá následná péče o nemocného po propuštění.
V Bohnicích ze zveřejněného výsledku nadšeni nejsou. "Jsem zklamaný. Předpokládal jsem, že systémové změny, které jsem vloni v léčebně udělal, hodnocení pacientů změní," přiznal včera MF DNES ředitel bohnické psychiatrické léčebny Martin Hollý.
"Vloni jsem zajistil, aby vrchní sestry byly zbaveny obrovského náporu administrativy, zaměřil jsem se na jejich vzdělávání v komunikaci s pacienty," popsal Hollý.
"Zasadil jsem se také o zvýšení platů sester. I o to, aby se důsledně při rozpisech směn dbalo na dodržování volna a sestry nebyly zbytečně přepracované. Vzdělávání ale skončilo až vloni v listopadu. V hodnocení se to tedy neprojevilo," shrnul Hollý.
To, že by léčebna selhala kvůli tomu, že se o ní hodně mluvilo v souvislosti s kritizovanými klecovými lůžky, Hollý odmítá. Nepřipouští to ani ředitel projektu Tomáš Raitter. "Otázky byly kladené pacientům stejné ve všech zařízeních. Směřovaly výhradně k vyjádření jejich spokojenosti v jasně daných oblastech," vysvětlil Raitter.
To, že si psychiatričtí pacienti nepřipadají dostatečně informovaní, připustil už před časem i psychiatr a bývalý ředitel bohnické léčebny Ivan David. "Tyto průzkumy vycházejí vždy podobně. Je otázka, za jakých okolností by si připadali pacienti informovaní dodatečně," řekl.
Podle Davida je hlavní problém v nedostatku personálu. "Kdyby bylo více lékařů a zdravotních sester na počet pacientů, měli by na ně více času a víc by se jim věnovali," vysvětlil s tím, že počet lékařů a zdravotního personálu v léčebnách je v Česku menší než v jiných zemích.
Nejhůře pacienti hodnotí komunikaci, i když jsou ve společnosti psychiatrické diagnózy tabuizované, přesto pacienti rok od roku uvádějí vyšší spokojenost. I aktuální výsledky analýzy ukázaly, že hodnocení léčeben se zlepšilo - ze 72,5 vyšplhalo 74,2 procenta.
"Nejvíce se v psychiatrických léčebnách zlepšilo hodnocení pacientů v dimenzích propuštění a pokračování péče, ocenili také citovou oporu a zmírnění strachu pacientů," řekl včera při zveřejnění výsledků první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.
"Výsledky ukázaly, že pacienti mají v oblasti psychiatrické a rehabilitační péče trochu jiná očekávání, než je tomu ve všeobecných nemocnicích," doplnila ještě Markéta Hellerová také z ministerstva zdravotnictví. "Zatímco ve všeobecné péči pacienti nepociťují tak výrazný deficit informací a frekvence hovorů s lékařem, v psychiatrické péči jsou informace a komunikace nejhůře hodnocenou oblastí skoro ve všech zařízeních. Svědčí to o tom, že je zde potřeba věnovat komunikaci s pacienty a jejich dostatečnému informování o průběhu léčby a další prognóze ještě větší pozornost než ve všeobecných nemocnicích," vysvětlila Hellerová.
Výsledky analýzy vyplynuly z odpovědí celkem 2 646 pacientů, kteří pobývali v celkem dvanácti českých státních psychiatrických léčebnách nejméně dva dny.
Psychiatrická léčebna v Bohnicích je největším psychiatrickým zařízením v Česku. Její historie se začala psát před více než sto lety, kdy se na kopci daleko za severním okrajem Prahy začal stavět Královský zemský ústav pro choromyslné. Areál samotného ústavu má 64 hektarů, v léčebně je 31 lůžkových léčebných oddělení. Léčí se tam přes 1 300 pacientů, péče je zajištěna více než tisícovkou zaměstnanců.
I když z pohledu pacientů léčebna letos neuspěla, dlouhodobě se snaží o odmytizování psychických poruch a usiluje o propojení života "za plotem" se životem "venku". Jedním z příkladů je festival Mezi ploty.
* Kritéria kvality
Co pacienti hodnotili
Respekt, ohled, úcta k pacientovi Způsob a průběh přijetí do nemocnice Koordinace péče o pacienta Informace a komunikace Tělesné pohodlí pacienta Cílová opora, zmírnění strachu Zapojení rodiny a přátel do léčby Propuštění a pokračování péče Zvláštní kategorie Pacienti ještě hodnotili spokojenost s prací sester, lékařů a všeobecných služeb
Zdroj - Ministerstvo zdravotnictví ČR
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Mutace: Praha
Autor: ALENA HECHTOVÁ
Žádné komentáře:
Okomentovat