Lékaři se obávají souběhu sezónní a prasečí varianty * Osudová nemoc až pro deset tisíc rizikových pacientů
Česko se chystá na druhou vlnu prasečí chřipky, která by měla přijít v listopadu nebo v prosinci, a to souběžně se sezónní chřipkou.
Vláda upřesňuje pandemické plány, resorty a kraje vytvářejí vlastní přípravu tak, aby očekávaný nápor nemocných, který má být až 3 milióny občanů, byl zvládnut.
"Chřipku nepodceňujeme, jde o onemocnění, které může být smrtelné," řekl Právu doktor Michael Vít, hlavní hygienik ČR.
V pandemickém plánu, který schválila vláda, se mj. píše, že by mohlo být hospitalizováno až 45 000 osob, ambulantní návštěvy u lékaře by stouply na 2 milióny pacientů a zemřít by mohlo přibližně 10 000 lidí.
"Ekonomické dopady pandemie by byly také vážné," soudí Vít. Devadesátidenní pandemie by mohla znamenat pokles výkonnosti ekonomiky měřené ročním hrubým domácím produktem o 1,5 až 2 %. A to do ztrát nejsou zahrnuty následné škody na zdraví, případně úmrtí, které by působily na pokles ekonomiky dlouhodobě. Pojišťovny by zaplatily navíc za léčbu pacientů přibližně 2 miliardy korun.
Chrání jen očkování
Proti sezónní i prasečí chřipce chrání jen očkování. Vakcínou proti sezónní chřipce již lékaři očkují a je běžně dostupná pro všechny zájemce.
Vakcínu proti prasečí chřipce nikdo nesežene, nakoupil ji stát a ten také určil, kdo ji dostane. Budou to především lidé s chronickým onemocněním, zdravotníci a pracovníci nezbytní pro chod státu. Očkovat se začne začátkem listopadu.
Vakcína má být pro půl miliónu lidí, kdy každý z nich dostane dvě dávky. Nyní se ale zkoumá, zda by nestačila jedna dávka, a v tom případě by vakcína byla pro milión lidí. Kraje upřesňují, koho do očkovacích seznamů zařadit.
Dva a půl miliónu antivirotik
"Kromě toho má Česko zásoby 2,5 miliónu antivirotik, která se nasazují do 48 hodin po onemocnění," uvedl Vít.
V ČR zatím je situace poměrně příznivá. Prasečí chřipkou onemocnělo přes 300 občanů a nikdo nezemřel. V celém světě se již prasečí chřipkou nakazilo téměř 400 000 lidí a přes 4000 zemřelo.
Co je v pandemickém plánu
* Onemocnět chřipkou by mohlo až 3 000 000 lidí. * Zvýší se počet hospitalizovaných až o 45 500 osob. * Ambulantní návštěvy u lékaře stoupnou až na 2 milióny. * Mohlo by zemřít až 10 500 lidí. * Omezení provozu škol a některých úřadů. * Byl by zákaz shromažďování a konání kulturních, společenských a sportovních akcí. * Zákaz návštěv v nemocnicích, ústavech sociální péče, domovech důchodců. * Nemocnice by musely připravit lůžkové kapacity pro nemocné a byl by omezen rozsah poskytování zdravotní péče možná jen na urgentní medicínu. * Nedostatek lůžek pro nemocné by byl řešen se samosprávou a je možné, že by se využil lůžkový fond každého regionu, například internáty, lázeňská zařízení, hotely, penzióny apod. * Na provizorních lůžkách by leželi jen pacienti, jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou zdravotní péči. * Studenti pátých a šestých ročníků lékařských fakult by pomáhali přímo v ordinacích praktických lékařů. * Lidé s komplikacemi by leželi v nemocnicích. * Každý resort má stanoveno, co, kdy a do kdy musí udělat, aby zamezil šíření epidemie. * Stát zatím neuvažuje o nákupu dýchacích přístrojů pro pacienty s případnými komplikacemi a prověřuje stávající kapacity přístrojů. Pokud nebudou stačit, ministerstvo zdravotnictví je dokoupí. * Odhaduje se, že pro akutní dýchací potíže může být hospitalizováno až 30 000 osob, přičemž 15 000 by mohlo potřebovat intenzívní péči a 50 % z nich mechanickou ventilaci. Zdroj - Zdroj - Ministerstvo zdravotnictví ČR
Autor: Václav Pergl
Zdroj: Regionální mutace| Právo - Plzeňský kraj
pondělí 26. října 2009
AGRESIVNÍ PACIENT NA VLASTNÍ KŮŽI
Diskusní fórum v Medical Tribune 25/2009 (str. A2, A6) sestavené z odpovědí na otázku "Napadl vás někdy fyzicky pacient?" naznačilo hloubku problému už svým rozsahem. Předpokládáme, že následující reakce na ně nebude zdaleka poslední.
V poslední době je veřejnost téměř denně informována o konfliktech mezi zdravotníky a pacienty. Jejich příčiny jsou různé -od pocitu nedostatečně poskytnuté péče až po opilost pacientů. Řešení konfliktů ale již tak různorodé není - zdravotníci jsou většinou pranýřováni za to, že nepochopili změnu zdravotního systému z paternalistického na partnerský. Roste v nich tak pocit pozitivní diskriminace - pacient smí vše, zdravotník nic. Naučit se měřit jedním metrem oběma stranám není jednoduché, vyžaduje to jistě čas a možná i spoustu empirických omylů. O jednu takovou zkušenost se ráda se čtenáři podělím.
Příběh začal v jedné chřipkové sezóně na pohotovosti. Bylo 19 hodin, když pohotovost zahájila svůj provoz a v čekárně již bylo nedočkavých a a priori nespokojených ("všude se čeká") 15 pacientů. Jako první vstoupil do ordinace muž nejevící známky akutního onemocnění. Nesundal pokrývku hlavy, nesvlékl ani kabát, hned spustil, že má již několik dní kašel a teď tady musí čekat, než "si" otevřeme. Na dotazy týkající se osobní anamnézy podrážděně odpověděl, že není u výslechu, ale u doktora, tak ať s těmi blbostmi přestanu. Snažila jsem se vysvětlit význam osobní anamnézy, ale přerušil mne. Tak jsem ho chtěla vyšetřit, ale odmítl se svléknout, že má jen kašel, tak ať mu napíši antibiotika a hodím sebou. Stála jsem si za svým názorem - dokud nevyšetřím nemocného a neshledám známky bakteriálního onemocnění, antibiotika nepředepíši. Velice se rozčílil, nadával a při odchodu tak práskl dveřmi ordinace, že vypadl kus omítky kolem rámu.
Tím ovšem celá věc neskončila. Po půlhodině telefonoval, že si to se mnou vyřídí, že si ráno na mne počká a zabije mne i sestru. Pro sebe jsem zalitovala, že jsem mu nedoporučila psychiatrické vyšetření (vím, nemělo by to smysl..) a pracovala dále. Poté telefonoval ještě několikrát, popisoval svou střelnou zbraň a způsob útoku. Tak jsem se obrátila na policii. Policisté přijeli, sepsali protokol a doporučili mně a sestře ráno odcházet v doprovodu dalších osob, a kdyby se něco dělo, máme zavolat. Odešly jsme se sestrou v doprovodu řidičů, pacienta jsme zahlédly, ale nic se nestalo, tak jsme dále policii nevolaly. A málem jsme začaly na událost zapomínat. Za týden se ozval policista, že předává celou záležitost místnímu úřadu jako přestupek. Na výzvu úřadu jsem se dostavila k přestupkové komisi. Pacient i já jsme si vyříkali své. Nakonec komise nařídila nemocnému, ať se mi veřejně omluví, což učinil. Mohla jsem být spokojena.
Jenže spokojena jsem vlastně jen částečně. Jistě je dobře, když si také pacient uvědomí kromě svých práv i své povinnosti a když si lékař kromě svých povinností uvědomí i svá práva. Je dobře, že oficiální instituce projevila odvahu stát za lékařem, a ne líbivě za pacientem voličem. Zároveň si však myslím, že problematika by si zasloužila systémové, ne jen individuální řešení: na jedné straně zřejmě potřebujeme tu správnou "občanskou výchovu" ve smyslu občanské demokratické společnosti (ne tu zprofanovanou, co znám například já ze své základní školy ze 70. let). Na druhé straně ale musí stát lidsky čisté, profesionální a asertivní jednání zdravotníků. Bude to jistě dlouhá a těžká cesta pro všechny zúčastněné.
A jaké je tedy poselství mého příběhu? Jednoduché a ne všeobecně líbivé - prevencí všech konfliktů ve zdravotnictví je dobře profesionálně a zároveň dobře lidsky odvedená práce zdravotníků.
K tomu přeji všem odvahu a sílu.
MUDr. Zuzana Miškovská, Ph.D., praktická lékařka pro dospělé, Praha
Zdroj: Medical Tribune
V poslední době je veřejnost téměř denně informována o konfliktech mezi zdravotníky a pacienty. Jejich příčiny jsou různé -od pocitu nedostatečně poskytnuté péče až po opilost pacientů. Řešení konfliktů ale již tak různorodé není - zdravotníci jsou většinou pranýřováni za to, že nepochopili změnu zdravotního systému z paternalistického na partnerský. Roste v nich tak pocit pozitivní diskriminace - pacient smí vše, zdravotník nic. Naučit se měřit jedním metrem oběma stranám není jednoduché, vyžaduje to jistě čas a možná i spoustu empirických omylů. O jednu takovou zkušenost se ráda se čtenáři podělím.
Příběh začal v jedné chřipkové sezóně na pohotovosti. Bylo 19 hodin, když pohotovost zahájila svůj provoz a v čekárně již bylo nedočkavých a a priori nespokojených ("všude se čeká") 15 pacientů. Jako první vstoupil do ordinace muž nejevící známky akutního onemocnění. Nesundal pokrývku hlavy, nesvlékl ani kabát, hned spustil, že má již několik dní kašel a teď tady musí čekat, než "si" otevřeme. Na dotazy týkající se osobní anamnézy podrážděně odpověděl, že není u výslechu, ale u doktora, tak ať s těmi blbostmi přestanu. Snažila jsem se vysvětlit význam osobní anamnézy, ale přerušil mne. Tak jsem ho chtěla vyšetřit, ale odmítl se svléknout, že má jen kašel, tak ať mu napíši antibiotika a hodím sebou. Stála jsem si za svým názorem - dokud nevyšetřím nemocného a neshledám známky bakteriálního onemocnění, antibiotika nepředepíši. Velice se rozčílil, nadával a při odchodu tak práskl dveřmi ordinace, že vypadl kus omítky kolem rámu.
Tím ovšem celá věc neskončila. Po půlhodině telefonoval, že si to se mnou vyřídí, že si ráno na mne počká a zabije mne i sestru. Pro sebe jsem zalitovala, že jsem mu nedoporučila psychiatrické vyšetření (vím, nemělo by to smysl..) a pracovala dále. Poté telefonoval ještě několikrát, popisoval svou střelnou zbraň a způsob útoku. Tak jsem se obrátila na policii. Policisté přijeli, sepsali protokol a doporučili mně a sestře ráno odcházet v doprovodu dalších osob, a kdyby se něco dělo, máme zavolat. Odešly jsme se sestrou v doprovodu řidičů, pacienta jsme zahlédly, ale nic se nestalo, tak jsme dále policii nevolaly. A málem jsme začaly na událost zapomínat. Za týden se ozval policista, že předává celou záležitost místnímu úřadu jako přestupek. Na výzvu úřadu jsem se dostavila k přestupkové komisi. Pacient i já jsme si vyříkali své. Nakonec komise nařídila nemocnému, ať se mi veřejně omluví, což učinil. Mohla jsem být spokojena.
Jenže spokojena jsem vlastně jen částečně. Jistě je dobře, když si také pacient uvědomí kromě svých práv i své povinnosti a když si lékař kromě svých povinností uvědomí i svá práva. Je dobře, že oficiální instituce projevila odvahu stát za lékařem, a ne líbivě za pacientem voličem. Zároveň si však myslím, že problematika by si zasloužila systémové, ne jen individuální řešení: na jedné straně zřejmě potřebujeme tu správnou "občanskou výchovu" ve smyslu občanské demokratické společnosti (ne tu zprofanovanou, co znám například já ze své základní školy ze 70. let). Na druhé straně ale musí stát lidsky čisté, profesionální a asertivní jednání zdravotníků. Bude to jistě dlouhá a těžká cesta pro všechny zúčastněné.
A jaké je tedy poselství mého příběhu? Jednoduché a ne všeobecně líbivé - prevencí všech konfliktů ve zdravotnictví je dobře profesionálně a zároveň dobře lidsky odvedená práce zdravotníků.
K tomu přeji všem odvahu a sílu.
MUDr. Zuzana Miškovská, Ph.D., praktická lékařka pro dospělé, Praha
Zdroj: Medical Tribune
KRAJ CHYSTÁ PLÁNY NA PANDEMII
Střední Morava: Jak na prasečí chřipku? Fakultní nemocnice v nutnosti uvolní pacientům čtyři kliniky, chystají se i jiní
Pandemický plán připravuje nyní Olomoucký kraj. Nemocnice, úřady, ale i další instituce by se podle něho musely začít chovat v případě, že by hlavní hygienik vyhlásil pandemii. Před tou odborníci varují v souvislosti s prasečí chřipkou, která se na podzim střetne se sezonními dýchacími infekcemi i běžnějšími chřipkovými kmeny. V případě, že by vypukla pandemie, uvolnily by nemocnice pro pacienty stovky lůžek, olomoucká fakultní nemocnice by dokonce pro nemocné pandemickou chřipkou vyklidila několik svých klinik.
"Pandemický plán vznikl před třemi lety, nyní se ale aktualizuje podle zkušeností s průběhem nového typu chřipky," říká Růžena Haliřová z protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Olomouci. "Počítáme i s klimatickým faktorem, v listopadu jsou dýchací cesty náchylnější k nemocem."
Svůj pandemický plán zpracovávají také velká zdravotnická zařízení. "Fakultní nemocnice Olomouc je připravena vyčlenit ambulance a lůžka tak, aby pacienti s chřipkou nepřicházeli do přímého kontaktu s ostatními pacienty," uvádí Jarmila Kohoutová, vedoucí Oddělení nemocniční hygieny a bezpečnostní manažerka fakultní nemocnice. "Předpokládáme využití samostatně stojících budov, to znamená kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Pro pacienty, kteří by potřebovali intenzivní péči, by pak nemocnice vyčlenila lůžka na Klinice anesteziologie a resuscitace, případně i operační sály.
Nemocné z budov určených pro pandemii by lékaři museli přesunout jinam.
Kraj chystá plány na pandemii prasečí chřipky
"Pacienty, které by bylo možné propustit domů, bychom předali do domácího ošetřování. Ty, u nichž by byla další hospitalizace nezbytná, bychom přeložili na jiné kliniky, kde by se podobně uvolnila místa," vysvětlil mluvčí fakultní nemocnice Egon Havrlant.
Kromě pacientů by zdravotnická zařízení musela myslet i na vlastní zaměstnance. "Již jsme začali s očkováním personálu proti sezonní chřipce, očkování pandemickou vakcínou by mělo být zahájeno v listopadu," upozornila Kohoutová. Nemocnice by v případě pandemie také využila svých zásob jednorázových plášťů, ochranných obleků a filtračních polomasek.
Také další zdravotnická zařízení se na případnou pandemii připravují. "V nejkrajnějším případě bychom byli schopni vyčlenit pro nemocné až padesát lůžek ve dvou oddělených lůžkových provozech," sdělil zástupce ředitele pro léčebnou péči z Jesenické nemocnice Petr Krátký. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. "V současnosti se teprve projednávají návrhy na restrukturalizaci v případě pandemie prasečí chřipky, údaje by nebyly relevantní," vysvětlil mluvčí nemocnic Tomáš Želazko. "V případě pandemie bychom pravděpodobně zřídili "zelenou linku", na které by nemocní mohli konzultovat své potíže. Byly by také posíleny pohotovosti, nemocnice by musely odložit plánované operace a uvolnit místo pro vážné případy," popsala Haliřová.
Svůj "malý pandemický plán" by si podle ní měly udělat i třeba firmy nebo rodiny. "Byly by zavřené školy a školky, takže by bylo potřeba, aby někdo zůstal s dětmi doma. Třeba příbuzní by se mezi sebou měli domluvit, aby více dětí hlídala jedna osoba," nastiňuje epidemioložka. Firmy mohou podpořit imunitu svých zaměstnanců třeba tak, že jim zaplatí očkování proti chřipce, úřady by měly mít u vstupu roušky. "Nejdůležitější je zodpovědnost vůči sobě a tím pádem ohleduplnost vůči druhým. Když je člověk nemocný, má se léčit doma, aby nešířil nákazu mezi ostatní," shrnuje Haliřová. Krajský pandemický plán není ještě definitivní. Podle vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Evy Štefkové ho musí schválit Bezpečnostní rada Olomouckého kraje.
* Opatření nemocnic
V případě pandemie prasečí chřipky je olomoucká fakultní nemocnice připravena uvolnit pacientům čtyři své kliniky a nemocnice v Jeseníku vyčlení 50 lůžek. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. Zatím projednává návrhy. "Předpokládáme využití kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Jarmila Kohoutová, FN Olomouc
Zdroj: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava
Pandemický plán připravuje nyní Olomoucký kraj. Nemocnice, úřady, ale i další instituce by se podle něho musely začít chovat v případě, že by hlavní hygienik vyhlásil pandemii. Před tou odborníci varují v souvislosti s prasečí chřipkou, která se na podzim střetne se sezonními dýchacími infekcemi i běžnějšími chřipkovými kmeny. V případě, že by vypukla pandemie, uvolnily by nemocnice pro pacienty stovky lůžek, olomoucká fakultní nemocnice by dokonce pro nemocné pandemickou chřipkou vyklidila několik svých klinik.
"Pandemický plán vznikl před třemi lety, nyní se ale aktualizuje podle zkušeností s průběhem nového typu chřipky," říká Růžena Haliřová z protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Olomouci. "Počítáme i s klimatickým faktorem, v listopadu jsou dýchací cesty náchylnější k nemocem."
Svůj pandemický plán zpracovávají také velká zdravotnická zařízení. "Fakultní nemocnice Olomouc je připravena vyčlenit ambulance a lůžka tak, aby pacienti s chřipkou nepřicházeli do přímého kontaktu s ostatními pacienty," uvádí Jarmila Kohoutová, vedoucí Oddělení nemocniční hygieny a bezpečnostní manažerka fakultní nemocnice. "Předpokládáme využití samostatně stojících budov, to znamená kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Pro pacienty, kteří by potřebovali intenzivní péči, by pak nemocnice vyčlenila lůžka na Klinice anesteziologie a resuscitace, případně i operační sály.
Nemocné z budov určených pro pandemii by lékaři museli přesunout jinam.
Kraj chystá plány na pandemii prasečí chřipky
"Pacienty, které by bylo možné propustit domů, bychom předali do domácího ošetřování. Ty, u nichž by byla další hospitalizace nezbytná, bychom přeložili na jiné kliniky, kde by se podobně uvolnila místa," vysvětlil mluvčí fakultní nemocnice Egon Havrlant.
Kromě pacientů by zdravotnická zařízení musela myslet i na vlastní zaměstnance. "Již jsme začali s očkováním personálu proti sezonní chřipce, očkování pandemickou vakcínou by mělo být zahájeno v listopadu," upozornila Kohoutová. Nemocnice by v případě pandemie také využila svých zásob jednorázových plášťů, ochranných obleků a filtračních polomasek.
Také další zdravotnická zařízení se na případnou pandemii připravují. "V nejkrajnějším případě bychom byli schopni vyčlenit pro nemocné až padesát lůžek ve dvou oddělených lůžkových provozech," sdělil zástupce ředitele pro léčebnou péči z Jesenické nemocnice Petr Krátký. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. "V současnosti se teprve projednávají návrhy na restrukturalizaci v případě pandemie prasečí chřipky, údaje by nebyly relevantní," vysvětlil mluvčí nemocnic Tomáš Želazko. "V případě pandemie bychom pravděpodobně zřídili "zelenou linku", na které by nemocní mohli konzultovat své potíže. Byly by také posíleny pohotovosti, nemocnice by musely odložit plánované operace a uvolnit místo pro vážné případy," popsala Haliřová.
Svůj "malý pandemický plán" by si podle ní měly udělat i třeba firmy nebo rodiny. "Byly by zavřené školy a školky, takže by bylo potřeba, aby někdo zůstal s dětmi doma. Třeba příbuzní by se mezi sebou měli domluvit, aby více dětí hlídala jedna osoba," nastiňuje epidemioložka. Firmy mohou podpořit imunitu svých zaměstnanců třeba tak, že jim zaplatí očkování proti chřipce, úřady by měly mít u vstupu roušky. "Nejdůležitější je zodpovědnost vůči sobě a tím pádem ohleduplnost vůči druhým. Když je člověk nemocný, má se léčit doma, aby nešířil nákazu mezi ostatní," shrnuje Haliřová. Krajský pandemický plán není ještě definitivní. Podle vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Evy Štefkové ho musí schválit Bezpečnostní rada Olomouckého kraje.
* Opatření nemocnic
V případě pandemie prasečí chřipky je olomoucká fakultní nemocnice připravena uvolnit pacientům čtyři své kliniky a nemocnice v Jeseníku vyčlení 50 lůžek. Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku, konkrétní údaje neuvedla. Zatím projednává návrhy. "Předpokládáme využití kliniky oční, otolaryngologické, kožní a pracovního lékařství." Jarmila Kohoutová, FN Olomouc
Zdroj: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava
pondělí 12. října 2009
VAKCÍNU PROTI PRASEČÍ CHŘIPCE PŘEDNOSTNĚ DOSTANOU KARDIACI
Lékaři už znají odpověď na otázku, kteří z dlouhodobě nemocných dostanou očkování proti prasečí chřipce. MF DNES se podařilo získat seznam diagnóz, kterých se rozhodnutí týká. Jde především o lidi se srdečními chorobami, protože jim hrozí při chřipce selhání tohoto orgánu.
Lékaři už znají odpověď na otázku, kteří z dlouhodobě nemocných dostanou očkování proti prasečí chřipce. MF DNES se podařilo získat seznam diagnóz, kterých se rozhodnutí týká. Jde především o lidi se srdečními chorobami, protože jim hrozí při chřipce selhání tohoto orgánu.
Byli vybráni skutečně ti nejohroženější," komentuje seznam kardiolog Zorjan Jojko. Konkrétně pacienti s chronickou revmatickou chorobou srdeční, což jsou lidé, kteří mají poničené srdce, nejčastěji srdeční chlopně, třeba po infekčním zánětu. Dále jsou to nemocní s chronickou ischemickou chorobou srdeční. Na třetím místě jsou lidé s různými formami akutního zánětu osrdečníku.
Injekci dostanou i lidé s dalšími srdečními potížemi. Kromě nich vakcínu dostanou také lidé s kardiostimulátory a ti, kteří mají za sebou v posledních dvou měsících, tedy v srpnu a září, operaci srdce. Řeč je například o lidech s jednoduchým by-passem.
Zdravotní pojišťovny tento týden dávají dohromady seznamy pacientů s těmito chorobami, které odešlou ambulantním kardiologům ke kontrole. Kromě lidí s nemocným srdcem vakcínu dostanou také pacienti s plicními chorobami, a to těžcí astmatici, pacienti s chronickou bronchitidou a lidé s pokročilou chronickou obstrukční plicní nemocí.
Lékaři zvažovali, že budou očkovat též lidi s monstrózní obezitou, protože i u nich hrozí selhání srdce, ale ti se na seznam nakonec nedostali.
Pojišťovny pak seznamy pacientů rozešlou praktikům, kteří si budou pacienty na injekci zvát. V průměru každý naočkuje asi šedesát lidí.
To má háček: pandemickou vakcínu lékaři dostanou v balení po deseti, které se musí ihned spotřebovat. Lékaři si tak budou muset zvát na jeden den deset lidí plus náhradníky, kteří odejdou bez očkování, jen proto, aby se řada dávek vakcíny nemusela vyhazovat, když pozvaní nedorazí.
Zdroj: idnes.cz
Lékaři už znají odpověď na otázku, kteří z dlouhodobě nemocných dostanou očkování proti prasečí chřipce. MF DNES se podařilo získat seznam diagnóz, kterých se rozhodnutí týká. Jde především o lidi se srdečními chorobami, protože jim hrozí při chřipce selhání tohoto orgánu.
Byli vybráni skutečně ti nejohroženější," komentuje seznam kardiolog Zorjan Jojko. Konkrétně pacienti s chronickou revmatickou chorobou srdeční, což jsou lidé, kteří mají poničené srdce, nejčastěji srdeční chlopně, třeba po infekčním zánětu. Dále jsou to nemocní s chronickou ischemickou chorobou srdeční. Na třetím místě jsou lidé s různými formami akutního zánětu osrdečníku.
Injekci dostanou i lidé s dalšími srdečními potížemi. Kromě nich vakcínu dostanou také lidé s kardiostimulátory a ti, kteří mají za sebou v posledních dvou měsících, tedy v srpnu a září, operaci srdce. Řeč je například o lidech s jednoduchým by-passem.
Zdravotní pojišťovny tento týden dávají dohromady seznamy pacientů s těmito chorobami, které odešlou ambulantním kardiologům ke kontrole. Kromě lidí s nemocným srdcem vakcínu dostanou také pacienti s plicními chorobami, a to těžcí astmatici, pacienti s chronickou bronchitidou a lidé s pokročilou chronickou obstrukční plicní nemocí.
Lékaři zvažovali, že budou očkovat též lidi s monstrózní obezitou, protože i u nich hrozí selhání srdce, ale ti se na seznam nakonec nedostali.
Pojišťovny pak seznamy pacientů rozešlou praktikům, kteří si budou pacienty na injekci zvát. V průměru každý naočkuje asi šedesát lidí.
To má háček: pandemickou vakcínu lékaři dostanou v balení po deseti, které se musí ihned spotřebovat. Lékaři si tak budou muset zvát na jeden den deset lidí plus náhradníky, kteří odejdou bez očkování, jen proto, aby se řada dávek vakcíny nemusela vyhazovat, když pozvaní nedorazí.
Zdroj: idnes.cz
čtvrtek 17. září 2009
LÉKAŘI ŠPATNĚ KOMUNIKUJÍ
Uvádí to ochránce práv pacientů Vlastimil Balín. Byla to nejčastější stížnost nemocných.
Most/Pacienti nejen z Mostecka si podle Svazu českých pacientů ČR nejvíce stěžují na nedostatečnou komunikaci mezi lékařem a pacientem. Podle ředitele nemocnice Jiřího Zetka se krajská nemocnice v Mostě snaží personální práci neustále zlepšovat a vnímá to jako zásadní úkol. Podle poznatků pacientů může být příčinou také přepracovanost lékařů. V mostecké nemocnici je totiž stále kvalifikovaných lékařů nedostatek. Nyní nemocnice začíná pociťovat i nedostatek absolventů. Situaci by měl zlepšit připravovaný personální plán.
Tři desítky stížností řešil za rok působení ve funkci pacientského ombudsmana pro Ústecký kraj senátor Vlastimil Balín (KSČM). V pěti případech se jednalo o smrt pacienta. Podle ombudsmana je třicet řešených případů jen špičkou ledovce, protože ne každý pacient využije svého práva a domáhá se pomoci. Ani v jednom ze třiceti případů z celého Ústeckého kraje prý nešlo o chronické stěžovatele. Ve více jak osmdesáti procentech stížností se jednalo o nedostatečnou komunikaci mezi zdravotním personálem a pacientem nebo jejich příbuznými.
" Ne vždy byl dobře vysvětlen postup léčby, velmi často byl také použit vyloženě příliš odborný jazyk," řekl Vlastimil Balín. "Někdy jde i o jakousi aroganci lékařů, kdy předchozí zkušenost zdravotnického personálu s nedisciplinovaným pacientem zavedla lékaře nebo zdravotní sestru k paušalizaci pacientů. To příliš nesvědčí o profesionalitě," dodal Balín.
Problém i jinde
Podle Jiřího Vondry, tiskového mluvčího Krajské zdravotní, pod kterou mostecká nemocnice spadá, je nedostatečná komunikace problém nejen mostecké nemocnice.
"Senátor Balín popsal skutečnost, která je dlouhodobým problémem celého českého zdravotnictví. Komunikaci lékařského a ošetřovatelského personálu s pacientem jako největší nedostatek potvrdila také poslední trendová analýza, kterou společnost Krajská zdravotní nechala zpracovat k pololetí tohoto roku," řekl Vondra.
"Snažíme se personální práci neustále kultivovat a vnímáme to jako zásadní úkol. Je nepochybné, že příčinou stížností pacienta na kvalitu péče je převážně selhání lidského faktoru. Chyby v komunikaci s pacientem, který je logicky ve vypjaté situaci, někdy vyústí ve stížnost i v případě, kdy byla péče poskytnuta v souladu se všemi zásadami," vysvětlil Jindřich Zetek, ředitel mostecké nemocnice.
Víceprezidentka Svazu pacientů ČR Blanka Cicková zaznamenala z poznatků pacientů, že špatná komunikace se může rodit také z přepracovanosti mosteckého zdravotnického personálu. Podle ombudsmana v Mostě chybí přes dvě desítky lékařů. Nedostatek personálu potvrdil i mluvčí společnosti krajská zdravotní Jiří Vondra.
Autor: MIROSLAVA HULÁKOVÁ
Název zdroje: Žatecký a lounský deník
Most/Pacienti nejen z Mostecka si podle Svazu českých pacientů ČR nejvíce stěžují na nedostatečnou komunikaci mezi lékařem a pacientem. Podle ředitele nemocnice Jiřího Zetka se krajská nemocnice v Mostě snaží personální práci neustále zlepšovat a vnímá to jako zásadní úkol. Podle poznatků pacientů může být příčinou také přepracovanost lékařů. V mostecké nemocnici je totiž stále kvalifikovaných lékařů nedostatek. Nyní nemocnice začíná pociťovat i nedostatek absolventů. Situaci by měl zlepšit připravovaný personální plán.
Tři desítky stížností řešil za rok působení ve funkci pacientského ombudsmana pro Ústecký kraj senátor Vlastimil Balín (KSČM). V pěti případech se jednalo o smrt pacienta. Podle ombudsmana je třicet řešených případů jen špičkou ledovce, protože ne každý pacient využije svého práva a domáhá se pomoci. Ani v jednom ze třiceti případů z celého Ústeckého kraje prý nešlo o chronické stěžovatele. Ve více jak osmdesáti procentech stížností se jednalo o nedostatečnou komunikaci mezi zdravotním personálem a pacientem nebo jejich příbuznými.
" Ne vždy byl dobře vysvětlen postup léčby, velmi často byl také použit vyloženě příliš odborný jazyk," řekl Vlastimil Balín. "Někdy jde i o jakousi aroganci lékařů, kdy předchozí zkušenost zdravotnického personálu s nedisciplinovaným pacientem zavedla lékaře nebo zdravotní sestru k paušalizaci pacientů. To příliš nesvědčí o profesionalitě," dodal Balín.
Problém i jinde
Podle Jiřího Vondry, tiskového mluvčího Krajské zdravotní, pod kterou mostecká nemocnice spadá, je nedostatečná komunikace problém nejen mostecké nemocnice.
"Senátor Balín popsal skutečnost, která je dlouhodobým problémem celého českého zdravotnictví. Komunikaci lékařského a ošetřovatelského personálu s pacientem jako největší nedostatek potvrdila také poslední trendová analýza, kterou společnost Krajská zdravotní nechala zpracovat k pololetí tohoto roku," řekl Vondra.
"Snažíme se personální práci neustále kultivovat a vnímáme to jako zásadní úkol. Je nepochybné, že příčinou stížností pacienta na kvalitu péče je převážně selhání lidského faktoru. Chyby v komunikaci s pacientem, který je logicky ve vypjaté situaci, někdy vyústí ve stížnost i v případě, kdy byla péče poskytnuta v souladu se všemi zásadami," vysvětlil Jindřich Zetek, ředitel mostecké nemocnice.
Víceprezidentka Svazu pacientů ČR Blanka Cicková zaznamenala z poznatků pacientů, že špatná komunikace se může rodit také z přepracovanosti mosteckého zdravotnického personálu. Podle ombudsmana v Mostě chybí přes dvě desítky lékařů. Nedostatek personálu potvrdil i mluvčí společnosti krajská zdravotní Jiří Vondra.
Autor: MIROSLAVA HULÁKOVÁ
Název zdroje: Žatecký a lounský deník
PŮVODNÍ SEZNAM SE MUSÍ SEŠKRTAT
Vakcína proti prasečí chřipce - očkovací látka vystačí jen pro půl milionu lidí. Kdo to bude? Kdo patří v Česku mezi půl milionu nepostradatelných? Odpověď na tuto neobvyklou otázku nyní hledá ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s hasiči a krajskými úřady.
PRAHA Je to úkol jako vystřižený z katastrofického filmu. Vakcína proti nakažlivé chorobě bude k dispozici jen pro půl milionu lidí a je potřeba vytypovat ty vhodné, kteří budou očkováni. Pět set tisíc klíčových osob, kteří nesmí onemocnět, protože na nich stojí bezproblémový chod země.
Zmíněný rébus nyní řeší ministerstvo zdravotnictví, generální ředitelství hasičského sboru a krajské úřady. Jak ve svém hledání postupují?
Na začátku mají k dispozici dvě vodítka - krizový plán a pandemický plán. Tedy dokumenty, které popisují, jak se chovat v krizové situaci. Krizový plán spíše rozděluje kompetence jednotlivým institucím. Pandemický plán je podrobnější a zaobírá se přímo kritickou situací, kterou způsobila pandemie nakažlivé nemoci. Je v něm vyjmenováno devět profesních skupin, které by v případě krizové situace neměly přestat fungovat.
"Jsou tu oblasti energetiky, vodního hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, dopravy, komunikací a informačního systému, bankovního sektoru, nouzové služby a veřejné správy," cituje z pandemického plánu hlavního města Prahy Josef Lomička, vedoucí tamního oddělení krizového managementu. Celostátní pandemický plán původně počítal v nejkritičtější variantě s ochranou 60 procent obyvatelstva. Zaměstnanci vyjmenovaných odvětví by měli být očkováni přednostně. Ministerstvo ale zatím objednalo mnohem menší počet vakcín - milion dávek. Ty vystačí jen pro půl milionu lidí, tedy zhruba pět procent populace. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat a zásadní roli ve výběru radikálně zúženého vzorku populace sehrají hasiči.
"Hasičský záchranný sbor ČR jako instituce odpovídá ze zákona za oblast ochrany obyvatelstva, a proto mohu potvrdit, že s ministerstvem zdravotnictví úzce spolupracujeme při přípravách na možnou pandemii chřipky," řekl mluvčí generálního ředitelství hasičského sboru Petr Kopáček.
Nejdříve se musí určit, z jakých profesních skupin se bude vybírat. Místní samosprávy a hygienici očekávají, že ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s hasiči o tom rozhodne do konce tohoto týdne.
Poté přeberou štafetu krajské hasičské sbory. Ty začnou komunikovat s jednotlivými institucemi a budou se jich ptát, kolik lidí potřebují ke svému chodu. "My zkrátka obešleme například nemocnice a zeptáme se jich, kolik lidí potřebují, aby mohly fungovat. Když nám dají nereálná čísla, tak je poprosíme, aby se ještě uskromnili," popisuje roli hasičů mluvčí pražského hasičského záchranného sboru Vít Pernica. Na výběru očkovaných lidí se podílí i hygienici. "Původně se počítalo s 25 procenty. Teď se mluví o pěti procentech očkovaných. Kvůli tomuto snížení se vše upřesňuje," říká ředitel krajské hygienické stanice Libereckého kraje Vladimír Valenta.
S konečnými požadavky na počet vakcín mají kraje přijít na ministerstvo zdravotnictví v druhé polovině září. Kromě krajů tam svoje představy předloží i ministerstva. Kraje navíc navrhnou seznam míst, na kterých se bude očkovat.
Pokud budou požadavky krajů přemrštěné, proběhne na půdě zdravotnického resortu ještě revize.
Pandemický plán původně počítal s ochranou 60 procent lidí. Vakcína ale vystačí jen pro půl milionu. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat.
V České republice bylo zatím hlášeno celkem 277 případů pandemického chřipkového viru. Každý týden přibývá řádově dvacet až čtyřicet nových případů. Závažné komplikace nejsou hlášeny, většina lidí se léčí doma bez antivirotik.
Ve Spojených státech na prasečí chřipku zemřelo přes 470 lidí, v Evropě přes 100 lidí. Na celém světě se podle Světové zdravotnické organizace nemocí nakazilo přes 200 000 lidí, přinejmenším 2200 osob jí podlehlo.
Kdo dostane vakcínu proti prasečí chřipce
Vakcínu mají dostat lidé, kteří jsou nezbytní pro zajištění chodu státu. Z vlády jsou to podle krizového plánu kromě premiéra ministři tří resortů - zdravotnictví, dopravy a vnitra. Na seznamech nejspíš budou i hejtmani nebo primátoři. Další konkrétní lidé se budou teprve vybírat, téměř jisté jsou ale určité profesní skupiny.
Část hasičů někteří policisté praktičtí lékaři, záchranáři a někteří zdravotníci v nemocnicích potřebná část lidí pracujících v pekárnách a jiných potravinářských závodech pohotovostní počet lidí v elektrárnách a energetice, část pracovníků čerpacích stanic a zásobování pohonnými hmotami
Část zaměstnanců vodáren určitý počet řidičů hromadné dopravy a pracovníků drah někteří z pracovníků mobilních operátorů, rozhlasu a televize část lidí na radnicích, hlavně ti, kteří pracují v krizových štábech.
Autor: JOSEF KOLINA, ADÉLA ČABANOVÁ
Název zdroje: Lidové noviny
PRAHA Je to úkol jako vystřižený z katastrofického filmu. Vakcína proti nakažlivé chorobě bude k dispozici jen pro půl milionu lidí a je potřeba vytypovat ty vhodné, kteří budou očkováni. Pět set tisíc klíčových osob, kteří nesmí onemocnět, protože na nich stojí bezproblémový chod země.
Zmíněný rébus nyní řeší ministerstvo zdravotnictví, generální ředitelství hasičského sboru a krajské úřady. Jak ve svém hledání postupují?
Na začátku mají k dispozici dvě vodítka - krizový plán a pandemický plán. Tedy dokumenty, které popisují, jak se chovat v krizové situaci. Krizový plán spíše rozděluje kompetence jednotlivým institucím. Pandemický plán je podrobnější a zaobírá se přímo kritickou situací, kterou způsobila pandemie nakažlivé nemoci. Je v něm vyjmenováno devět profesních skupin, které by v případě krizové situace neměly přestat fungovat.
"Jsou tu oblasti energetiky, vodního hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, dopravy, komunikací a informačního systému, bankovního sektoru, nouzové služby a veřejné správy," cituje z pandemického plánu hlavního města Prahy Josef Lomička, vedoucí tamního oddělení krizového managementu. Celostátní pandemický plán původně počítal v nejkritičtější variantě s ochranou 60 procent obyvatelstva. Zaměstnanci vyjmenovaných odvětví by měli být očkováni přednostně. Ministerstvo ale zatím objednalo mnohem menší počet vakcín - milion dávek. Ty vystačí jen pro půl milionu lidí, tedy zhruba pět procent populace. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat a zásadní roli ve výběru radikálně zúženého vzorku populace sehrají hasiči.
"Hasičský záchranný sbor ČR jako instituce odpovídá ze zákona za oblast ochrany obyvatelstva, a proto mohu potvrdit, že s ministerstvem zdravotnictví úzce spolupracujeme při přípravách na možnou pandemii chřipky," řekl mluvčí generálního ředitelství hasičského sboru Petr Kopáček.
Nejdříve se musí určit, z jakých profesních skupin se bude vybírat. Místní samosprávy a hygienici očekávají, že ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s hasiči o tom rozhodne do konce tohoto týdne.
Poté přeberou štafetu krajské hasičské sbory. Ty začnou komunikovat s jednotlivými institucemi a budou se jich ptát, kolik lidí potřebují ke svému chodu. "My zkrátka obešleme například nemocnice a zeptáme se jich, kolik lidí potřebují, aby mohly fungovat. Když nám dají nereálná čísla, tak je poprosíme, aby se ještě uskromnili," popisuje roli hasičů mluvčí pražského hasičského záchranného sboru Vít Pernica. Na výběru očkovaných lidí se podílí i hygienici. "Původně se počítalo s 25 procenty. Teď se mluví o pěti procentech očkovaných. Kvůli tomuto snížení se vše upřesňuje," říká ředitel krajské hygienické stanice Libereckého kraje Vladimír Valenta.
S konečnými požadavky na počet vakcín mají kraje přijít na ministerstvo zdravotnictví v druhé polovině září. Kromě krajů tam svoje představy předloží i ministerstva. Kraje navíc navrhnou seznam míst, na kterých se bude očkovat.
Pokud budou požadavky krajů přemrštěné, proběhne na půdě zdravotnického resortu ještě revize.
Pandemický plán původně počítal s ochranou 60 procent lidí. Vakcína ale vystačí jen pro půl milionu. V předimenzovaném plánu se tak musí škrtat.
V České republice bylo zatím hlášeno celkem 277 případů pandemického chřipkového viru. Každý týden přibývá řádově dvacet až čtyřicet nových případů. Závažné komplikace nejsou hlášeny, většina lidí se léčí doma bez antivirotik.
Ve Spojených státech na prasečí chřipku zemřelo přes 470 lidí, v Evropě přes 100 lidí. Na celém světě se podle Světové zdravotnické organizace nemocí nakazilo přes 200 000 lidí, přinejmenším 2200 osob jí podlehlo.
Kdo dostane vakcínu proti prasečí chřipce
Vakcínu mají dostat lidé, kteří jsou nezbytní pro zajištění chodu státu. Z vlády jsou to podle krizového plánu kromě premiéra ministři tří resortů - zdravotnictví, dopravy a vnitra. Na seznamech nejspíš budou i hejtmani nebo primátoři. Další konkrétní lidé se budou teprve vybírat, téměř jisté jsou ale určité profesní skupiny.
Část hasičů někteří policisté praktičtí lékaři, záchranáři a někteří zdravotníci v nemocnicích potřebná část lidí pracujících v pekárnách a jiných potravinářských závodech pohotovostní počet lidí v elektrárnách a energetice, část pracovníků čerpacích stanic a zásobování pohonnými hmotami
Část zaměstnanců vodáren určitý počet řidičů hromadné dopravy a pracovníků drah někteří z pracovníků mobilních operátorů, rozhlasu a televize část lidí na radnicích, hlavně ti, kteří pracují v krizových štábech.
Autor: JOSEF KOLINA, ADÉLA ČABANOVÁ
Název zdroje: Lidové noviny
NEMOCNICE UVOLNÍ AŽ STOVKY LŮŽEK
PRASEČÍ CHŘIPKA V KRAJI. Zdravotníci v Moravskoslezském kraji se kvůli hrozbě zmutování viru takzvané prasečí chřipky připravují na možnou pandemii. Uvažují o tom, kolik lůžek v nemocnicích uvolní, zásobují se antivirotiky či pořizují nové dýchací přístroje.
Ostrava - Nikdo z odborníků na infekční nemoci nedokáže v této chvíli s jistotou říci, jak se bude vyvíjet šíření a chování viru, který vyvolává takzvanou prasečí chřipku.
Obavy epidemiologů z toho, že virus zmutuje a začne ve velkém zabíjet nebo přinejmenším poutat pacienty na nemocniční lůžka s vážnými komplikacemi, jsou ale tak velké, že se na tuto situaci připravují také zdravotníci v našem kraji.
Díky tomu, že hrozbu pandemie nepodceňují, už nyní vědí, že v případě nouze budou zdejší nemocnice schopné uvolnit pro pacienty s těžším průběhem prasečí chřipky až několik stovek svých lůžek...
"Po dohodě s hygienickou stanicí jsme požádali všechny nemocnice v našem kraji, bez ohledu na to, zda patří městu, kraji nebo soukromé firmě, aby vypracovaly vlastní pandemické plány pro případ, že by onemocnění postihlo větší množství obyvatel kraje," říká vedoucí oddělení zdravotní péče krajského úřadu Hana Buryová.
Pandemické plány nemocnic teď kontrolují hygienici, kteří z nich sestavují ucelený plán postupu v našem kraji a po některých nemocnicích chtějí doplnit ještě konkrétnější informace, například o potřebném množství ochranných pomůcek, počtech dýchacích přístrojů či zaměstnanců, kteří by měli být přednostně naočkovaní, aby odolali nákaze a zajistili chod zařízení...
"Evropští odborníci odhadují, že při pandemii by mohlo prasečí chřipkou onemocnět asi 30 až 50 procent obyvatelstva," říká vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková. "Předpokládáme sice, že většina nemocných se bude tak jako nyní léčit doma. Ale musíme počítat i s tím, že bude nutné hospitalizovat větší množství lidí, a my už teď víme, kam je umístit," líčí epidemioložka.
Největšímu počtu pacientů z kraje by se zřejmě mohlo dostat pomoci ve Slezské nemocnici v Opavě. "Můžeme pro ně vyčlenit 25 až 350 lůžek, podle naléhavosti," řekl mluvčí zařízení Daniel Svoboda. Podotkl, že nejdříve by nemocnice hospitalizovala pacienty na infekčním oddělení a poté by postupně uvolňovala jednotlivá patra pavilonu V.
Podobně by postupovaly i další nemocnice. "V případě pandemie prasečí chřipky můžeme pacienty uložit na 58 lůžek infekční kliniky a pak dočasně změnit i využití dalších 102 lůžek z jiných oddělení," uvedl mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný.
"K uvolňování lůžek by docházelo podle aktuální situace a tak, abychom neohrozili zdravotní stav jiných pacientů," dodal pracovník úseku krizového managementu nemocnice Jaroslav Chovanec.
Fakultní nemocnice vypracovala podle hygieniků svůj pandemický plán do nejmenších detailů.
"Máme už zajištěné ochranné pláště, čepice, ústenky, rukavice, filtrační polomasky s ventily a podobně," líčí Oborný s tím, že mezi důležitý materiál patří i dezinfekční prostředky na kůži, nástroje, stěny, podlahy či toalety, které jsou účinné proti virům.
Na mimořádný příliv pacientů je nachystaná také nemocnice v Krnově. V případě nutnosti uvolní od 25 do 140 lůžek. "Jako největší zdravotnické zařízení bruntálského okresu jsme připraveni zajistit péči postiženým občanům. Nechceme nic nechat náhodě. Tím spíš, že souběžně s prasečí chřipkou se může na podzim nebo v zimě šířit i běžná chřipka," uvedl ředitel nemocnice Ladislav Václavec. Proto nemocnic e rozšířila například zásoby antivirotik, které pomáhají zvládnout komplikace nemoci, a shání peníze na nové dýchací přístroje k lůžkům. Nyní jich má k dispozici osm. "Po uzavření anesteziologicko-resuscitačního oddělení v Bruntále ale potřebujeme další dva," netají Václavec.
Autor: IVANA LESKOVÁ
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Rubrika: Kraj Moravskoslezský
Ostrava - Nikdo z odborníků na infekční nemoci nedokáže v této chvíli s jistotou říci, jak se bude vyvíjet šíření a chování viru, který vyvolává takzvanou prasečí chřipku.
Obavy epidemiologů z toho, že virus zmutuje a začne ve velkém zabíjet nebo přinejmenším poutat pacienty na nemocniční lůžka s vážnými komplikacemi, jsou ale tak velké, že se na tuto situaci připravují také zdravotníci v našem kraji.
Díky tomu, že hrozbu pandemie nepodceňují, už nyní vědí, že v případě nouze budou zdejší nemocnice schopné uvolnit pro pacienty s těžším průběhem prasečí chřipky až několik stovek svých lůžek...
"Po dohodě s hygienickou stanicí jsme požádali všechny nemocnice v našem kraji, bez ohledu na to, zda patří městu, kraji nebo soukromé firmě, aby vypracovaly vlastní pandemické plány pro případ, že by onemocnění postihlo větší množství obyvatel kraje," říká vedoucí oddělení zdravotní péče krajského úřadu Hana Buryová.
Pandemické plány nemocnic teď kontrolují hygienici, kteří z nich sestavují ucelený plán postupu v našem kraji a po některých nemocnicích chtějí doplnit ještě konkrétnější informace, například o potřebném množství ochranných pomůcek, počtech dýchacích přístrojů či zaměstnanců, kteří by měli být přednostně naočkovaní, aby odolali nákaze a zajistili chod zařízení...
"Evropští odborníci odhadují, že při pandemii by mohlo prasečí chřipkou onemocnět asi 30 až 50 procent obyvatelstva," říká vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková. "Předpokládáme sice, že většina nemocných se bude tak jako nyní léčit doma. Ale musíme počítat i s tím, že bude nutné hospitalizovat větší množství lidí, a my už teď víme, kam je umístit," líčí epidemioložka.
Největšímu počtu pacientů z kraje by se zřejmě mohlo dostat pomoci ve Slezské nemocnici v Opavě. "Můžeme pro ně vyčlenit 25 až 350 lůžek, podle naléhavosti," řekl mluvčí zařízení Daniel Svoboda. Podotkl, že nejdříve by nemocnice hospitalizovala pacienty na infekčním oddělení a poté by postupně uvolňovala jednotlivá patra pavilonu V.
Podobně by postupovaly i další nemocnice. "V případě pandemie prasečí chřipky můžeme pacienty uložit na 58 lůžek infekční kliniky a pak dočasně změnit i využití dalších 102 lůžek z jiných oddělení," uvedl mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný.
"K uvolňování lůžek by docházelo podle aktuální situace a tak, abychom neohrozili zdravotní stav jiných pacientů," dodal pracovník úseku krizového managementu nemocnice Jaroslav Chovanec.
Fakultní nemocnice vypracovala podle hygieniků svůj pandemický plán do nejmenších detailů.
"Máme už zajištěné ochranné pláště, čepice, ústenky, rukavice, filtrační polomasky s ventily a podobně," líčí Oborný s tím, že mezi důležitý materiál patří i dezinfekční prostředky na kůži, nástroje, stěny, podlahy či toalety, které jsou účinné proti virům.
Na mimořádný příliv pacientů je nachystaná také nemocnice v Krnově. V případě nutnosti uvolní od 25 do 140 lůžek. "Jako největší zdravotnické zařízení bruntálského okresu jsme připraveni zajistit péči postiženým občanům. Nechceme nic nechat náhodě. Tím spíš, že souběžně s prasečí chřipkou se může na podzim nebo v zimě šířit i běžná chřipka," uvedl ředitel nemocnice Ladislav Václavec. Proto nemocnic e rozšířila například zásoby antivirotik, které pomáhají zvládnout komplikace nemoci, a shání peníze na nové dýchací přístroje k lůžkům. Nyní jich má k dispozici osm. "Po uzavření anesteziologicko-resuscitačního oddělení v Bruntále ale potřebujeme další dva," netají Václavec.
Autor: IVANA LESKOVÁ
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Rubrika: Kraj Moravskoslezský
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)