Až půjdete za pět let do nemocnice na operaci žlučníku, budete si moci předem přečíst, jak vás lékař musí operovat. Bude to možné díky standardům doporučených léčebných postupů, které začalo vytvářet ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s odbornými lékařskými společnostmi.
Pro každou diagnózu by měl existovat předem daný postup. Například jasně řekne, třeba jakou metodu operace žlučníku má lékař zvolit. "Pacient bude moci zjistit, zda se jeho léčba neodchýlila od správného postupu, a případně dokázat, že se tak stalo," vysvětlila ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová. A nejen to, díky této změně by se mělo všem pacientům dostat stejně kvalitní a bezpečné péče, ať už půjdou na zákrok do fakultní nemocnice, nebo do menšího zařízení.
Za čtyři roky vzniknou stovky standardů Projekt, však bude vznikat několik let. "Zatím máme hotové dva vzorové postupy a během roku by mělo vzniknout dalších osm," vysvětlila náměstkyně Filipiové Markéta Hellerová. Standardy lékařské péče se běžně používají v Evropě i v zámoří, na vzniku těch českých se podílejí například odborníci z prestižní Mayo kliniky v USA.
Úřad na projekt získal peníze z Evropské unie, díky nimž ho bude moci financovat minimálně do roku 2013. To už by měly být hotové stovky standardů. Ty se pak budou každé dva roky obměňovat podle nových poznatků medicíny.
Platit budou, pokud prezident Václav Klaus podepíše zákon o zdravotních službách, který je součástí vládních zdravotnických reforem. Kritizují ho například lidovci, podle nichž je návrh součástí záměru rozlišit péči na tu pro bohaté a chudé. Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka proto chce, aby standardy byly stanoveny zákonem.
"To ale nejde, protože v tom případě by se lékař nemohl odchýlit od předepsaného postupu ani v případě, kdy to bude nutné ze zdravotních důvodů," namítla náměstkyně Hellerová. Za pravdu jí dávají i lékaři. Předseda odborné chirurgické společnosti Miroslav Ryska popsal možný standardní postup v případě operace žlučníkových kamenů. "Tím bude laparoskopická operace. Ta se ale pro deset procent pacientů nehodí, protože by pro ně nebyla bezpečná," vysvětlil. Když začnou platit standardy, bude si muset lékař umět každé podobné rozhodnutí obhájit.
Stejný zákrok, různá cena. Nemělo by se stávat, že standardní postup bude vždy ten levnější. "Například laparoskopický výkon je dražší, ale mělo by se to vyrovnat třeba tím, že se pacient dřív dostane domů a vrátí se do práce," uvedl chirurg Ryska.
Když naopak nějaký pacient sám od sebe bude chtít, aby ho lékaři operovali jinak - metodou stejně účinnou, ale dražší, která už nebude standardní - bude si moci připlatit. "Platili by jen rozdíl v ceně," dodala ministryně Filipiová.
Pokud se například odborníci dohodnou, že pro operace kyčelního kloubu bude standardem otevřený zákrok, za jeho laparoskopickou podobu by si museli pacienti připlatit. Dnes by si takový zákrok museli zaplatit celý.
Změna nebude znamenat, že by všechny nemocnice dostávaly za stejné zákroky stejně peněz. To záleží podle ministerstva i na tom, kolik zdravotnické zařízení vykáže podobných zákroků, či na následné léčbě, která může být u každého pacienta odlišná.
"Není možné stanovovat nějaké přesné ceny výkonů, mírné rozdíly jsou v pořádku," soudí náměstekministryně Pavel Hroboň.
***
Standardy léčby - ke každé diagnóze by měl existovat přesný léčebný postup, od kterého by se lékař mohl odchýlit jen ze závažných medicínských důvodů, - zatím jsou hotové dva vzorové postupy (operace krčku stehenní kosti, cévní mozková příhoda); letos by jich mělo vzniknout osm, - standardy budou vznikat do roku 2013, - budou vycházet ve věstníku ministerstva zdravotnictví a také na internetu.
RADKA WALLEROVÁ
úterý 31. března 2009
NOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO OŠETŘOVATELE
KRNOV (frk) - Slezská univerzita otevírá letos poprvé v Krnově vzdělávací program ošetřovatel, který je akreditován ministerstvem zdravotnictví. Program připraví posluchače pro výkon práce zdravotnického pracovníka, který bude poskytovat základní ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky či radiologického asistenta.
Na realizaci programu participují dvě krnovské organizace, teoretickou část zajišťuje Vzdělávací centrum Slezské univerzity v Krnově, praxe bude probíhat na vybavených odděleních krnovské nemocnice. Do programu se může přihlásit každý, kdo má kladný vztah k pečování o jinou osobu a chce se ucházet o zaměstnání v tomto oboru, ale chybí mu zákonem stanovená kvalifikace.
Výuka bude zahájena v krnovském Vzdělávacím centru již 6. dubna a bude probíhat do konce září. V teoretické části získají posluchači základní znalosti z oblasti somatologie, epidemiologie a hygieny, nebo zdravotnické psychologie, ale především z oblasti ošetřovatelské péče.
V rámci praxe v krnovské nemocnici navštíví posluchači interní, chirurgické i pediatrické oddělení, oddělení ošetřovatelské péče a léčebnu dlouhodobě nemocných. Zde budou posluchači vykonávat běžnou práci ošetřovatele a naučí se jak pečovat o pacienta po stránce úpravy prostředí, hygieny, péče o výživu, sledování jeho fyziologických funkcí, doprovodu na vyšetření nebo ošetření a podobné pečovatelské úkony.
Po vykonání závěrečné zkoušky před zkušební komisí Ministerstva zdravotnictví bude posluchač připraven poskytovat ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka a získá způsobilost v oboru ošetřovatel.
"Může najít uplatnění v různých typech zdravotnických zařízení, především v nemocnicích, ošetřovatelských centrech, v domácí ošetřovatelské péči, v léčebnách dlouhodobě nemocných, v zařízeních pro seniory nebo hospicích. Vzdělávací centrum v Krnově má v programu ještě několik volných míst pro vážné zájemce," dodala Vendula Menzlová z krnovského Vzdělávacího centra Slezské univerzity.
Autor: frk
Na realizaci programu participují dvě krnovské organizace, teoretickou část zajišťuje Vzdělávací centrum Slezské univerzity v Krnově, praxe bude probíhat na vybavených odděleních krnovské nemocnice. Do programu se může přihlásit každý, kdo má kladný vztah k pečování o jinou osobu a chce se ucházet o zaměstnání v tomto oboru, ale chybí mu zákonem stanovená kvalifikace.
Výuka bude zahájena v krnovském Vzdělávacím centru již 6. dubna a bude probíhat do konce září. V teoretické části získají posluchači základní znalosti z oblasti somatologie, epidemiologie a hygieny, nebo zdravotnické psychologie, ale především z oblasti ošetřovatelské péče.
V rámci praxe v krnovské nemocnici navštíví posluchači interní, chirurgické i pediatrické oddělení, oddělení ošetřovatelské péče a léčebnu dlouhodobě nemocných. Zde budou posluchači vykonávat běžnou práci ošetřovatele a naučí se jak pečovat o pacienta po stránce úpravy prostředí, hygieny, péče o výživu, sledování jeho fyziologických funkcí, doprovodu na vyšetření nebo ošetření a podobné pečovatelské úkony.
Po vykonání závěrečné zkoušky před zkušební komisí Ministerstva zdravotnictví bude posluchač připraven poskytovat ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka a získá způsobilost v oboru ošetřovatel.
"Může najít uplatnění v různých typech zdravotnických zařízení, především v nemocnicích, ošetřovatelských centrech, v domácí ošetřovatelské péči, v léčebnách dlouhodobě nemocných, v zařízeních pro seniory nebo hospicích. Vzdělávací centrum v Krnově má v programu ještě několik volných míst pro vážné zájemce," dodala Vendula Menzlová z krnovského Vzdělávacího centra Slezské univerzity.
Autor: frk
POKOUSANÉ STAŘENCE ZAJISTÍ LDN
Praha/Stařenku, kterou v hostivařském domově důchodců podle záchranářů zdravotní služby pokousaly v posteli myši, čeká v nejbližších dnech stěhování. Zřizovatel senior domu, radnice Prahy 10, totiž rodině postižené nabídla, že seniorku umístí do léčebny pro dlouhodobě nemocné v Obloukové ulici. Toto zařízení bylo otevřeno teprve před několika měsíci a patří k nejmodernějším v Praze.
Čtvrt roku pobyt se slevou
"Včera jsme měli s dcerou klientky schůzku a souhlasila. Přijala od městské části zároveň slevu, kterou jsme jí nabídli. Tři měsíce bude platit za ubytování polovinu," řekl Deníku mluvčí Prahy 10 Jan Charvát.
Prošetří hygienici i policie
U dvaaosmdesátileté nepohyblivé ženy našli v pondělí příbuzní povrchová zranění a přivolali záchranku. Zdravotníci klasifikovali zranění jako pokousání od hlodavců. Podle nich dokonce v posteli ležel myší trus. Případem se už zabývá hygienická stanice a také policie, protože známí stařenky podali trestní oznámení. Mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady odmítla ke stavu důchodkyně sdělit jakékoliv podrobnosti, protože si to rodina nepřála. Mlčí také vedení hostivařského senior domu, kde teď zvýšili kontroly u pacientů.
Zranění způsobili možná potkani
To, zda zranění způsobily skutečně myši, prokáže až vyšetřování. Podle pražského deratizátora z firmy Hygienické služby Petra Budiny mohli zranění způsobit jedině potkani, kteří jsou všežraví. "Na člověka ale útočí pouze v okamžiku, kdy se cítí ohroženi, a nebo právě v případě, kdy se dotyčný dlouhodobě nepohybuje a na jeho tělo si zvyknou," řekl Deníku s tím, že by zařízení muselo být dlouhou dobu bez deratizace. To však mluvčí vršovické radnice Charvát odmítá. "Deratizaci jsme dělali nedávno," prohlásil.
Na senior dům nebyly stížnosti
Podle vedení městské části patřil senior dům k bezproblémovým a nepřišla na něj od rodin klientů doposud žádná stížnost. Kladnou zkušenost napsal do diskuse na internetových stránkách www.prazsky. denik.cz také jeden ze čtenářů. "Měli jsme v zařízení dědu a na nedostatečnou péči si nemůžeme ze strany personálu stěžovat," napsal diskutující pod jménem Antonín.
Autor: LUCIE BOHÁČOVÁ
Čtvrt roku pobyt se slevou
"Včera jsme měli s dcerou klientky schůzku a souhlasila. Přijala od městské části zároveň slevu, kterou jsme jí nabídli. Tři měsíce bude platit za ubytování polovinu," řekl Deníku mluvčí Prahy 10 Jan Charvát.
Prošetří hygienici i policie
U dvaaosmdesátileté nepohyblivé ženy našli v pondělí příbuzní povrchová zranění a přivolali záchranku. Zdravotníci klasifikovali zranění jako pokousání od hlodavců. Podle nich dokonce v posteli ležel myší trus. Případem se už zabývá hygienická stanice a také policie, protože známí stařenky podali trestní oznámení. Mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady odmítla ke stavu důchodkyně sdělit jakékoliv podrobnosti, protože si to rodina nepřála. Mlčí také vedení hostivařského senior domu, kde teď zvýšili kontroly u pacientů.
Zranění způsobili možná potkani
To, zda zranění způsobily skutečně myši, prokáže až vyšetřování. Podle pražského deratizátora z firmy Hygienické služby Petra Budiny mohli zranění způsobit jedině potkani, kteří jsou všežraví. "Na člověka ale útočí pouze v okamžiku, kdy se cítí ohroženi, a nebo právě v případě, kdy se dotyčný dlouhodobě nepohybuje a na jeho tělo si zvyknou," řekl Deníku s tím, že by zařízení muselo být dlouhou dobu bez deratizace. To však mluvčí vršovické radnice Charvát odmítá. "Deratizaci jsme dělali nedávno," prohlásil.
Na senior dům nebyly stížnosti
Podle vedení městské části patřil senior dům k bezproblémovým a nepřišla na něj od rodin klientů doposud žádná stížnost. Kladnou zkušenost napsal do diskuse na internetových stránkách www.prazsky. denik.cz také jeden ze čtenářů. "Měli jsme v zařízení dědu a na nedostatečnou péči si nemůžeme ze strany personálu stěžovat," napsal diskutující pod jménem Antonín.
Autor: LUCIE BOHÁČOVÁ
úterý 24. března 2009
ZMĚNÍME VÝJEZDY LÉKAŘŮ, ŘÍKÁ NOVÝ ŘEDITEL ZÁCHRANKY
Středočeská záchranná služba má nového ředitele. Po Robertu Zelenákovi převzal v úterý funkci Martin Houdek.
V minulých letech pracoval jako anesteziolog na anesteziologicko-resuscitačním oddělení v Kladně, v letech 2002 až 2004 jako náměstek Léčebně preventivní péče v kladenské nemocnici a od roku 2006 zastával stejnou funkci ve Fakultní nemocnici na Bulovce v Praze.
"V sanitce jsem strávil polovinu svého odborného života a dělal jsem v kladenské nemocnici," říká Houdek.
Jaké máte v nové funkci plány, co byste chtěl změnit?
V souladu s úmysly kraje chceme postupně plošně zavést setkávací systém, takzvané rendez-vouz posádek. To znamená, že lékař jede v osobním voze a střední zdravotnický personál jede v sanitě. V současné době je doktor vázaný na sanitku. Tento systém lékaře využívá účelněji, je hned připraven pomáhat u dalšího zásahu. Zkvalitníme tak péči o pacienty. Bude záležet na vyhodnocení dispečinku, jaký zvolí postup, zda lékař pojede rovnou se sanitkou, nebo ne.
Už někde tento sytém funguje, osvědčil se?
Funguje na třech místech v kraji, v Příbrami, ve Vlašimi a ve Zbraslavicích. Systém se osvědčuje, v Praze funguje už několik let a zavedený je také v Libereckém kraji. Je vyzkoušený i v zahraničí.
Máte v plánu také standardizaci a sjednocení záchranářského vybavení a sanitních vozů, co to znamená?
To znamená, že když posádka z Příbrami nasedne do vozu v Mělníku, bude vědět, že v levém dolním šuplíku jsou nitrožilní kanyly a stejný ventilátor, který umí nastavit jak člověk z Příbrami, tak z Mělníka. Zkrátka že vybavení bude naprosto jednotné a třeba v případě hromadné havárie budou vozy zastupitelné. Mnoho věcí se liší, někde vozí na výjezd všechno, někde jen něco, chceme to sjednotit.
Co plánujete v nejbližší době?
Chci objet všech šestatřicet středočeských výjezdových stanovišť, abych měl přehled, kde co je. Předpokládám, že během týdne si to začnu plánovat. Byl bych rád, kdybych to zvládl do dvou měsíců.
Autor: ALENA ROKOSOVÁ
V minulých letech pracoval jako anesteziolog na anesteziologicko-resuscitačním oddělení v Kladně, v letech 2002 až 2004 jako náměstek Léčebně preventivní péče v kladenské nemocnici a od roku 2006 zastával stejnou funkci ve Fakultní nemocnici na Bulovce v Praze.
"V sanitce jsem strávil polovinu svého odborného života a dělal jsem v kladenské nemocnici," říká Houdek.
Jaké máte v nové funkci plány, co byste chtěl změnit?
V souladu s úmysly kraje chceme postupně plošně zavést setkávací systém, takzvané rendez-vouz posádek. To znamená, že lékař jede v osobním voze a střední zdravotnický personál jede v sanitě. V současné době je doktor vázaný na sanitku. Tento systém lékaře využívá účelněji, je hned připraven pomáhat u dalšího zásahu. Zkvalitníme tak péči o pacienty. Bude záležet na vyhodnocení dispečinku, jaký zvolí postup, zda lékař pojede rovnou se sanitkou, nebo ne.
Už někde tento sytém funguje, osvědčil se?
Funguje na třech místech v kraji, v Příbrami, ve Vlašimi a ve Zbraslavicích. Systém se osvědčuje, v Praze funguje už několik let a zavedený je také v Libereckém kraji. Je vyzkoušený i v zahraničí.
Máte v plánu také standardizaci a sjednocení záchranářského vybavení a sanitních vozů, co to znamená?
To znamená, že když posádka z Příbrami nasedne do vozu v Mělníku, bude vědět, že v levém dolním šuplíku jsou nitrožilní kanyly a stejný ventilátor, který umí nastavit jak člověk z Příbrami, tak z Mělníka. Zkrátka že vybavení bude naprosto jednotné a třeba v případě hromadné havárie budou vozy zastupitelné. Mnoho věcí se liší, někde vozí na výjezd všechno, někde jen něco, chceme to sjednotit.
Co plánujete v nejbližší době?
Chci objet všech šestatřicet středočeských výjezdových stanovišť, abych měl přehled, kde co je. Předpokládám, že během týdne si to začnu plánovat. Byl bych rád, kdybych to zvládl do dvou měsíců.
Autor: ALENA ROKOSOVÁ
LIDÉ VE SVITAVSKÉM OKRESE HODNOTÍ KVALITU NEMOCNIC
Svitavy/ Lidé ve svitavském okrese mají možnost se zapojit do hodnocení nemocnic. Celostátní projekt probíhá v České republice již počtvrté. Vyplňovat anketní dotazníky je možné v litomyšlské a svitavské nemocnici od března do října. V minulém roce získala litomyšlská nemocnice nejlepší umístění v kraji.
V celostátním pořadí obsadila šestnácté místo. Projekt je pro nemocnici podle mluvčího Adriána Nemšovského rozhodně zajímavý. "Motivuje nás srovnání s ostatními nemocnicemi, " říká Adrián Nemšovský. Svitavská nemocnice se dostala vloni do první padesátky. Podle manažerky kvality Evy Havlíkové dávají přednost vlastnímu šetření. Snaží se předcházet zkresleným údajům. Hodnocení sto šedesáti českých nemocnic se zpracovává podle předsedy představenstva Daniela Vavřiny ze tří různých pohledů. Důležitá je spokojenost pacientů, motivace zaměstnanců nemocnic a ekonomické výsledky zdravotnického zařízení. Tištěné dotazníky jsou k dispozici v každém zdravotnickém zařízení a mají také svoji internetovou podobu na nejlepsi.nemocnice.cz
Autor: (pop)
V celostátním pořadí obsadila šestnácté místo. Projekt je pro nemocnici podle mluvčího Adriána Nemšovského rozhodně zajímavý. "Motivuje nás srovnání s ostatními nemocnicemi, " říká Adrián Nemšovský. Svitavská nemocnice se dostala vloni do první padesátky. Podle manažerky kvality Evy Havlíkové dávají přednost vlastnímu šetření. Snaží se předcházet zkresleným údajům. Hodnocení sto šedesáti českých nemocnic se zpracovává podle předsedy představenstva Daniela Vavřiny ze tří různých pohledů. Důležitá je spokojenost pacientů, motivace zaměstnanců nemocnic a ekonomické výsledky zdravotnického zařízení. Tištěné dotazníky jsou k dispozici v každém zdravotnickém zařízení a mají také svoji internetovou podobu na nejlepsi.nemocnice.cz
Autor: (pop)
KETTNER: ŽENY A MUŽI U NÁS MAJÍ STEJNÉ ŠANCE
U Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina usednou za volant rychlých sanitek také první řidičky
Autor: ŠTĚPÁNKA SAADOUNI
Vysočina/ Další rok má za sebou Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. O novinkách v oblasti poskytované zdravotní péče hovořil, ale i několik zajímavých informací ze zázemí záchranky kraje Vysočina poskytl ve svém posledním rozhovoru Deníku její odcházející ředitel, lékař Lukáš Kettner, který se rozhodl vyměnit post šéfa záchranné služby za funkci krajského úředníka.
Loni sliboval bývalý náměstek hejtmana pro zdravotní péči kraje Vysočina Pavel Hájek vybudování nových stanovišť ZZS ve špatně přístupných regionech, kde dojezdové časy záchranky jen těžko splňují daný limit patnácti minut. Kdy se jich pacienti dočkají?
Vybudování nových stanovišť zdravotnické záchranné služby nejenom v kraj i Vysočina, ale i v rámci celé republiky závisí na přijetí zákona o zdravotnické záchranné službě, který dosud přijat není. Zatím se o něm stále jen diskutuje.
Takže stanoviště nebudou?
Domnívám se ale, že nová stanoviště tam, kde je to nutné, se už budují bez ohledu na zákon ve spolupráci s krajem. Takové plány má například město Přibyslav, které chystá nové stanoviště záchranky v areálu společně s novou služebnou policie.
Vaše organizace je ale pověstná i tím, že ženy u vás dostávají daleko širší uplatnění v záchranářské profesi než jinde. Někteří vaši kolegové odmítají ženy u záchranky zaměstnat na jiné pozici než jako zdravotní sestru v dispečinku. Vysvětlují to svým podáním zákoníku práce.
Nejenom že ženy u nás běžně slouží jako zdravotničtí záchranáři, což někde ještě nebývá obvyklé, ale v současné době se deset záchranářek školí dokonce jako řidičky našich sanitek.
Neprotestovali jejich mužští kolegové? Nebo nebály se ty ženy, že se jim budou ostatní řidiči smát?
Nejdřív bylo třeba překonat zbytečné předsudky na obou stranách. Inspirovali jsme se ale při záchranářských soutěžích v Izraeli. Právě tam, ale dokonce i v Turecku jsou ženy jako řidičky sanitek něco běžného a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Jak hodnotíte loňský rok?
Loňský rok dopadl pro naši organizaci úspěšně, co se týče ekonomické stránky i spokojenosti pacientů. Absolvovali jsme za rok přes 30 tisíc výjezdů, což je ve srovnání s rokem 2007 víc asi o 10 procent, ale taková situace nastává každý rok, výjezdů stále přibývá. O spokojenosti pacientů pak svědčí fakt, že jsme obdrželi například čtyřicet čtyři pochval a tuším že jen tři nebo čtyři stížnosti, z nichž ale většina byla neoprávněných.
Na co si pacienti stěžují?
Pacienti si stěžují minimálně, čemuž jsme samozřejmě rádi. Někdy se jim třeba nelíbí, že jsme je odvezli do jiné nemocnice, než si přáli - my ale musíme pacienta transportovattam, kde jsou jednak na jeho diagnózu zařízení, jednak pro něj mají volnou kapacitu. Zároveň nesmíme na dlouhou dobu odkrýt část kraje, abychom neohrozili ostatní volající, proto volíme nejbližší vhodnou nemocnici. Na tyto stížnosti tedy odpovídáme se zdvořilým vysvětlením, proč jsme zvolili právě tuto nemocnici, a ne jinou.
A oprávněné stížnosti?
Byla jen jedna. Neodpověděli jsme pacientovi na dotaz, tuším zaslaný e-mailem, dotyčnému jsme se pak omluvili.
Kolik má vaše zdravotnická záchranná služba v současné době stanovišť a jak velký je váš vozový park?
Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina má v současné době 16 stanovišť. Bez problémů se nám podařilo mezi tato stávající stanoviště začlenit například záchranku v Humpolci, která patří organizačně k těm velmi dobrým. Máme 46 sanitních vozů a vrtulník letecké záchranné služby. Za pomoci kraje se nám daří vozový park a zdravotnickou techniku průběžně obnovovat. Zrekonstruovali jsme rovněž stanoviště zdravotnické záchranné služby ve Ždáře nad Sázavou. Záchranka se tam dřív dělila o prostory s hasiči, nyní mají zdravotníci nové zázemí v budově polikliniky.
Kolik máte zaměstnanců, hlavně zdravotnických záchranářů? Většina vašich kolegů si stěžuje především na trvalý nedostatek lékařů.
Máme 305 kmenových zaměstnanců a více než stovku externistů. Stále trvá problém s nedostatkem lékařů, ale ten mají všechny záchranné služby v republice.
Účastnili jste se loni i nějakých nácvikových akcív terénu třeba ve spolupráci s hasiči?
Například jsme absolvovali loni na podzim nácvik zásahu při hromadném nočním neštěstí na Pelhřimovsku. Úspěšně jsme zvládli i cvičení Zóna 2008.
I práce zdravotnických záchranářů se modernizuje, připravujete třeba v oblasti techniky nějaké novinky?
Jako první v republice budeme vlastnit počítačový tabletový systém, který nám umožní daleko rychleji a efektivněji nakládat s informacemi o zdravotním stavu pacienta.
V loňském roce jste začali nabízet například kurzy první pomoci pro veřejnost Jaký byl zájem?
Zájem veřejnosti o kurzy první pomoci byl malý. A to nás mrzí. Zúčastnili se jenom jednotlivci nebo skupiny zaměstnanců, kterým kurzy zaplatila firma. Proto se ve spolupráci s krajem Vysočina snažíme podporovat projekt První pomoc do škol, aby alespoň děti získaly nějaké odborné znalosti.
Veřejnost zájem o odborné kurzy první pomoci nemá, možná se domnívá, že ho nepotřebuje. Nějakou tu první pomoc zvládne každý, nebo si to aspoň myslíme.
Spíš naopak. Bohužel u střední a starší generace je povědomost o poskytování první pomoci velmi nízká. Nejlépe je to vidět při zásazích, když přijedeme na místo a zjišťujeme že by zdravotní stav pacienta byl daleko lepší, kdyby mu někdo z okolí uměl poskytnout první pomoc. To se stane málokdy. Přihlížejících bývá sice kolem pacienta dost, ale většinou jen v roli zvědavých diváků.
Autor: ŠTĚPÁNKA SAADOUNI
Vysočina/ Další rok má za sebou Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. O novinkách v oblasti poskytované zdravotní péče hovořil, ale i několik zajímavých informací ze zázemí záchranky kraje Vysočina poskytl ve svém posledním rozhovoru Deníku její odcházející ředitel, lékař Lukáš Kettner, který se rozhodl vyměnit post šéfa záchranné služby za funkci krajského úředníka.
Loni sliboval bývalý náměstek hejtmana pro zdravotní péči kraje Vysočina Pavel Hájek vybudování nových stanovišť ZZS ve špatně přístupných regionech, kde dojezdové časy záchranky jen těžko splňují daný limit patnácti minut. Kdy se jich pacienti dočkají?
Vybudování nových stanovišť zdravotnické záchranné služby nejenom v kraj i Vysočina, ale i v rámci celé republiky závisí na přijetí zákona o zdravotnické záchranné službě, který dosud přijat není. Zatím se o něm stále jen diskutuje.
Takže stanoviště nebudou?
Domnívám se ale, že nová stanoviště tam, kde je to nutné, se už budují bez ohledu na zákon ve spolupráci s krajem. Takové plány má například město Přibyslav, které chystá nové stanoviště záchranky v areálu společně s novou služebnou policie.
Vaše organizace je ale pověstná i tím, že ženy u vás dostávají daleko širší uplatnění v záchranářské profesi než jinde. Někteří vaši kolegové odmítají ženy u záchranky zaměstnat na jiné pozici než jako zdravotní sestru v dispečinku. Vysvětlují to svým podáním zákoníku práce.
Nejenom že ženy u nás běžně slouží jako zdravotničtí záchranáři, což někde ještě nebývá obvyklé, ale v současné době se deset záchranářek školí dokonce jako řidičky našich sanitek.
Neprotestovali jejich mužští kolegové? Nebo nebály se ty ženy, že se jim budou ostatní řidiči smát?
Nejdřív bylo třeba překonat zbytečné předsudky na obou stranách. Inspirovali jsme se ale při záchranářských soutěžích v Izraeli. Právě tam, ale dokonce i v Turecku jsou ženy jako řidičky sanitek něco běžného a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Jak hodnotíte loňský rok?
Loňský rok dopadl pro naši organizaci úspěšně, co se týče ekonomické stránky i spokojenosti pacientů. Absolvovali jsme za rok přes 30 tisíc výjezdů, což je ve srovnání s rokem 2007 víc asi o 10 procent, ale taková situace nastává každý rok, výjezdů stále přibývá. O spokojenosti pacientů pak svědčí fakt, že jsme obdrželi například čtyřicet čtyři pochval a tuším že jen tři nebo čtyři stížnosti, z nichž ale většina byla neoprávněných.
Na co si pacienti stěžují?
Pacienti si stěžují minimálně, čemuž jsme samozřejmě rádi. Někdy se jim třeba nelíbí, že jsme je odvezli do jiné nemocnice, než si přáli - my ale musíme pacienta transportovattam, kde jsou jednak na jeho diagnózu zařízení, jednak pro něj mají volnou kapacitu. Zároveň nesmíme na dlouhou dobu odkrýt část kraje, abychom neohrozili ostatní volající, proto volíme nejbližší vhodnou nemocnici. Na tyto stížnosti tedy odpovídáme se zdvořilým vysvětlením, proč jsme zvolili právě tuto nemocnici, a ne jinou.
A oprávněné stížnosti?
Byla jen jedna. Neodpověděli jsme pacientovi na dotaz, tuším zaslaný e-mailem, dotyčnému jsme se pak omluvili.
Kolik má vaše zdravotnická záchranná služba v současné době stanovišť a jak velký je váš vozový park?
Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina má v současné době 16 stanovišť. Bez problémů se nám podařilo mezi tato stávající stanoviště začlenit například záchranku v Humpolci, která patří organizačně k těm velmi dobrým. Máme 46 sanitních vozů a vrtulník letecké záchranné služby. Za pomoci kraje se nám daří vozový park a zdravotnickou techniku průběžně obnovovat. Zrekonstruovali jsme rovněž stanoviště zdravotnické záchranné služby ve Ždáře nad Sázavou. Záchranka se tam dřív dělila o prostory s hasiči, nyní mají zdravotníci nové zázemí v budově polikliniky.
Kolik máte zaměstnanců, hlavně zdravotnických záchranářů? Většina vašich kolegů si stěžuje především na trvalý nedostatek lékařů.
Máme 305 kmenových zaměstnanců a více než stovku externistů. Stále trvá problém s nedostatkem lékařů, ale ten mají všechny záchranné služby v republice.
Účastnili jste se loni i nějakých nácvikových akcív terénu třeba ve spolupráci s hasiči?
Například jsme absolvovali loni na podzim nácvik zásahu při hromadném nočním neštěstí na Pelhřimovsku. Úspěšně jsme zvládli i cvičení Zóna 2008.
I práce zdravotnických záchranářů se modernizuje, připravujete třeba v oblasti techniky nějaké novinky?
Jako první v republice budeme vlastnit počítačový tabletový systém, který nám umožní daleko rychleji a efektivněji nakládat s informacemi o zdravotním stavu pacienta.
V loňském roce jste začali nabízet například kurzy první pomoci pro veřejnost Jaký byl zájem?
Zájem veřejnosti o kurzy první pomoci byl malý. A to nás mrzí. Zúčastnili se jenom jednotlivci nebo skupiny zaměstnanců, kterým kurzy zaplatila firma. Proto se ve spolupráci s krajem Vysočina snažíme podporovat projekt První pomoc do škol, aby alespoň děti získaly nějaké odborné znalosti.
Veřejnost zájem o odborné kurzy první pomoci nemá, možná se domnívá, že ho nepotřebuje. Nějakou tu první pomoc zvládne každý, nebo si to aspoň myslíme.
Spíš naopak. Bohužel u střední a starší generace je povědomost o poskytování první pomoci velmi nízká. Nejlépe je to vidět při zásazích, když přijedeme na místo a zjišťujeme že by zdravotní stav pacienta byl daleko lepší, kdyby mu někdo z okolí uměl poskytnout první pomoc. To se stane málokdy. Přihlížejících bývá sice kolem pacienta dost, ale většinou jen v roli zvědavých diváků.
pátek 13. března 2009
PRÁCE SESTŘIČEK, TO JE ŘEHOLE
Vrátit se po mateřské dovolené do práce je pro většinu maminek víc než náročné. Zvládnout práci, domácnost a ještě výchovu dětí, to je pořádná fuška. Zvlášť když člověk nechce nic zanedbat. V případě zdravotních sestřiček se tohle všechno ještě několikanásobně komplikuje.
Sestřička má být andílek, který pomáhá nebohým nemocným ve dne v noci, ať je svátek nebo pátek. Ošetřuje bolístky na těle i na duši a že má i svoje osobní starosti a povinnosti? O tom nechce žádný nemocný nic slyšet! Takže když sestřičky musí být doma s dětmi, budou zřejmě muset nastoupit muži. A mohou si vybrat. Buď budou doma na mateřské krmit a přebalovat děťátka, případně s nimi stavět hrady z písku, a nebo obléknou slušivý úbor zdravotního bratra. Těch je v českých nemocnicích stále ještě pomálu. Tak co, pánové, kterou roli si vyberete?
Autor: PETRA PETŘÍKOVÁ
Sestřička má být andílek, který pomáhá nebohým nemocným ve dne v noci, ať je svátek nebo pátek. Ošetřuje bolístky na těle i na duši a že má i svoje osobní starosti a povinnosti? O tom nechce žádný nemocný nic slyšet! Takže když sestřičky musí být doma s dětmi, budou zřejmě muset nastoupit muži. A mohou si vybrat. Buď budou doma na mateřské krmit a přebalovat děťátka, případně s nimi stavět hrady z písku, a nebo obléknou slušivý úbor zdravotního bratra. Těch je v českých nemocnicích stále ještě pomálu. Tak co, pánové, kterou roli si vyberete?
Autor: PETRA PETŘÍKOVÁ
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)