„Tak si vás tady necháme," rozhodne člověk v bílém. Asi doktor, ale který? A co vlastně říkal? Po jeho rozhodnutí se navíc roztočí kolotoč úkonů, které neznáte a nechápete. Kdy skončí a co nás ještě čeká? Nevíme a máme strach.
V mnoha nemocnicích to stále ještě vypadá přesně takhle. Personál se vám nepředstaví, nebo tak rychle a nesrozumitelně, a navíc v době, kdy vaše myšlenky mnohem víc zaměstnávají vaše vlastní potíže. A ptát se potom? Koho, když příště přisviští jiná neznámá tvář a vychrlí na vás naučenou mantru: „Tak, co, vše v pořádku, že? A domů? No, to se uvidí!"
Co mi to dáváte
Pokud se vůbec stihnete zeptat, co vám dávají za prášky, a doktor stačí odpovědět, uslyšíte neurčité "to máte na nervy", "aby se vám lépe spalo" (i když třeba se spaním problém vůbec nemáte), "to je na dýchání", pronesené se shovívavým úsměvem, jako že byste tomu stejně nerozuměli.
Ráno vás vzbudí v půl šesté, ale snídaně je až v osm. Máte-li jít na vyšetření, stejně ani žádnou nedostanete. Jenže dopoledne se vleče a ranní vyšetření, kvůli němuž jste nejedli od včera od pěti hodin, kdy se rozdávají večeře, se přehoupne do dopoledne, protože zřízenec, který pro vás měl přijít, má jiné pochůzky. Nikdo vám ani neřekne, kdy tedy na tu hrůzu půjdete, a tak sedíte (ležíte) a čekáte a čekáte, jako nevolník.
Jaká práva?
Letošní Den práv pacientů byl už čtvrtý v pořadí a připojil se k němu i Státní ústav pro kontrolu léčiv za podpory svých partnerů, mezi něž patří i Koalice pro zdraví. Důležitou aktivitou SÚKLU v tomto smyslu je i informační kampaň o nebezpečnosti některých léků. Dostupnost těchto údajů patří k právu každého pacienta.
Práva pacientů celkově jsou jedním z důležitých témat v celé Evropě. V EU utrpí osm až 12 procent pacientů v nemocnicích újmu, a nemusí jít jen o psychickou zátěž. Škody lidem vznikají nejčastěji kvůli chybnému podání léku, chirurgickým pochybením, diagnostickým chybám a infekcím spojeným s pobytem v nemocnici.
Podle čeho ale člověk předem pozná, jak se k němu budou v daném zdravotnickém zařízení chovat? Hodně napoví výsledky ankety Nejlepší nemocnice.
Kde je nejlepší nemocnice?
Pacienti v ní i letos mohou hlasováním vyjádřit osobní názor na nemocniční prostředí a podílet se tak na zvyšování kvality a efektivity ve zdravotnictví.
Hlasovat můžete buď v jednotlivých nemocnicích, prostřednictvím adresy www.nejlepsi-nemocnice.cz
Projekt je zaměřen na sledování a porovnávání skoro 160 nejvýznamnějších českých nemocnic. Odstartoval v březnu 2010 a hlasovat můžete až do 31. října tohoto roku. Výsledný žebříček českých nemocnic za rok 2010 bude zveřejněn koncem listopadu.
Hlavně bezpečně
Hlavním partnerem projektu „Nemocnice ČR 2010" se stal provozovatel elektronických zdravotních knížek, společnost IZIP.
Lidé v současné době očekávají lepší přístup ke zdravotní péči, její vyšší kvalitu, používání nejnovějších technologií, léčebných metod a postupů. Pacienti se prostě chtějí více podílet na rozhodování o svém zdraví.
Ministerstvo zdravotnictví má letos pro zlepšení nemocniční péče pět cílů: bezpečnou identifikace pacientů, bezpečnost při používání rizikových léčiv, prevenci záměny pacienta, výkonu a strany při chirurgických výkonech, prevenci pádů pacientů a zavedení optimálních postupů hygieny rukou při poskytování zdravotní péče.
autor: uzi
Název zdroje: Žena.cz
úterý 11. května 2010
CO SE ZMĚNILO V PÉČI O PACIENTY V KRAJI ZA DVACET LET
Víc sanitek, lepší vybavení a vrtulník .
V roce 1990 jezdily po Ostravě jen dvě sanitky s lékařem, dnes má záchranka 9 sanitek vybavených moderní technikou, z toho 4 jezdí s lékařem a 5 se zdravotní sestrou. "V celém Moravskoslezském kraji dnes máme hustší síť výjezdových stanovišť pro sanitky a od roku 1989 i základnu pro vrtulník, což urychluje příjezd k pacientovi. Díky kvalitnímu vybavení a rychlému transportu nemocných na specializovaná pracoviště ošetřujeme stále více lidí, loni už jsme měli 95 tisíc výjezdů, ale také se nám daří zachránit mnohem víc životů než dřív," říká šéf krajské záchranné služby Roman Gřegoř.
Za léčbou srdce už lidé nemusí jezdit do Brna
Když kardiolog Marian Branny potřeboval před dvaceti lety zobrazit tepny srdce svého pacienta, musel ho poslat do Brna, výjimečně i do Prahy či Hradce Králové, jinde tehdy koronarografii nedělali. Problém byl, když pacient na nemocenské přibral, stačila jen tři kila nadváhy a jel tam zbytečně. "Nikoho nezajímalo, že měl bolesti, musel jet domů, zhubnout a vrátit se v jiném termínu. Někteří se toho nejspíš ani nedožili. Ta doba je naštěstí pryč. Dnes zachraňujeme životy právě proto, že moderní vyšetřovací i léčebné metody jsou dostupné všem," říká vedoucí lékař kardiocentra Nemocnice Podlesí.
V boji s rakovinou pomůže kybernůž
Dávno pryč jsou časy, kdy se řada onkologických pacientů z našeho kraje jezdila léčit do Prahy či Brna. S výjimkou dětí se naopak už brzy začnou sjíždět pacienti z jiných krajů do Ostravy. Zdejší fakultní nemocnice totiž testuje unikátní ozařovací přístroj - kybernetický nůž. "Odhaduji, že začátkem července začneme léčit pacienty," říká přednosta onkologické kliniky David Feltl s tím, že nabídne naději na život lidem, kterým zatím příliš pomoci nemůže. Jde například o pacienty s nádory blízko míchy či v plicích, jejichž ozařování je rizikové. Nový přístroj je ale velmi přesný, zničí jen nemocnou tkáň.
Dialýzy se dnes dočká každý, kdo ji potřebuje
Zatímco ještě před čtvrt stoletím měli starší pacienti se selhávajícími ledvinami malou šanci na přežití, protože přístrojů na umělé čištění krve bylo málo a souhlas k léčbě dávala vládnoucí komunistická strana, dnes mají nárok na pomoc všichni. Někteří si dokonce mohou vybrat, kde se chtějí léčit. Například na Novojičínsku jsou tři dialyzační centra, z toho dvě se otevřela letos. "Od starších lékařů vím, že v minulosti se na dialýzu dostali jen vybraní pacienti, navíc ve věku jen do 50 let. Pak už neměli k této léčbě přístup a umírali," říká lékařka interního oddělení novojičínské nemocnice Václava Honová.
Zachraňuje očkování i monitory dechu
I když v léčbě dětí jsme na tom byli podle lékařů i před dvaceti lety poměrně dobře, úmrtnost nebyla vysoká, pokrok je znát. "Tehdy nebyly na oddělení ani infuzní pumpy, léky kapaly dětem do žíly přímo přes injekční jehlu, což byl problém. Dnes máme k dispozici kvalitní pomůcky i vyšetřovací přístroje, jsme schopni zachraňovat děti, které neváží při narození ani kilogram, nebo mají vážné vrozené vady. Před vážnými hemofilovými infekcemi už chrání děti očkování a každého novorozence hlídá v nemocnici monitor dechu," líčí změny primář dětského oddělení Nemocnice Třinec Štěpán Rucki.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
V roce 1990 jezdily po Ostravě jen dvě sanitky s lékařem, dnes má záchranka 9 sanitek vybavených moderní technikou, z toho 4 jezdí s lékařem a 5 se zdravotní sestrou. "V celém Moravskoslezském kraji dnes máme hustší síť výjezdových stanovišť pro sanitky a od roku 1989 i základnu pro vrtulník, což urychluje příjezd k pacientovi. Díky kvalitnímu vybavení a rychlému transportu nemocných na specializovaná pracoviště ošetřujeme stále více lidí, loni už jsme měli 95 tisíc výjezdů, ale také se nám daří zachránit mnohem víc životů než dřív," říká šéf krajské záchranné služby Roman Gřegoř.
Za léčbou srdce už lidé nemusí jezdit do Brna
Když kardiolog Marian Branny potřeboval před dvaceti lety zobrazit tepny srdce svého pacienta, musel ho poslat do Brna, výjimečně i do Prahy či Hradce Králové, jinde tehdy koronarografii nedělali. Problém byl, když pacient na nemocenské přibral, stačila jen tři kila nadváhy a jel tam zbytečně. "Nikoho nezajímalo, že měl bolesti, musel jet domů, zhubnout a vrátit se v jiném termínu. Někteří se toho nejspíš ani nedožili. Ta doba je naštěstí pryč. Dnes zachraňujeme životy právě proto, že moderní vyšetřovací i léčebné metody jsou dostupné všem," říká vedoucí lékař kardiocentra Nemocnice Podlesí.
V boji s rakovinou pomůže kybernůž
Dávno pryč jsou časy, kdy se řada onkologických pacientů z našeho kraje jezdila léčit do Prahy či Brna. S výjimkou dětí se naopak už brzy začnou sjíždět pacienti z jiných krajů do Ostravy. Zdejší fakultní nemocnice totiž testuje unikátní ozařovací přístroj - kybernetický nůž. "Odhaduji, že začátkem července začneme léčit pacienty," říká přednosta onkologické kliniky David Feltl s tím, že nabídne naději na život lidem, kterým zatím příliš pomoci nemůže. Jde například o pacienty s nádory blízko míchy či v plicích, jejichž ozařování je rizikové. Nový přístroj je ale velmi přesný, zničí jen nemocnou tkáň.
Dialýzy se dnes dočká každý, kdo ji potřebuje
Zatímco ještě před čtvrt stoletím měli starší pacienti se selhávajícími ledvinami malou šanci na přežití, protože přístrojů na umělé čištění krve bylo málo a souhlas k léčbě dávala vládnoucí komunistická strana, dnes mají nárok na pomoc všichni. Někteří si dokonce mohou vybrat, kde se chtějí léčit. Například na Novojičínsku jsou tři dialyzační centra, z toho dvě se otevřela letos. "Od starších lékařů vím, že v minulosti se na dialýzu dostali jen vybraní pacienti, navíc ve věku jen do 50 let. Pak už neměli k této léčbě přístup a umírali," říká lékařka interního oddělení novojičínské nemocnice Václava Honová.
Zachraňuje očkování i monitory dechu
I když v léčbě dětí jsme na tom byli podle lékařů i před dvaceti lety poměrně dobře, úmrtnost nebyla vysoká, pokrok je znát. "Tehdy nebyly na oddělení ani infuzní pumpy, léky kapaly dětem do žíly přímo přes injekční jehlu, což byl problém. Dnes máme k dispozici kvalitní pomůcky i vyšetřovací přístroje, jsme schopni zachraňovat děti, které neváží při narození ani kilogram, nebo mají vážné vrozené vady. Před vážnými hemofilovými infekcemi už chrání děti očkování a každého novorozence hlídá v nemocnici monitor dechu," líčí změny primář dětského oddělení Nemocnice Třinec Štěpán Rucki.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
pondělí 10. května 2010
SESTŘIČKA TAŤÁNA KRŠÍKOVÁ JE U LŮŽKA NEJLEPŠÍ
HAVÍŘOV (lp) - Vítězkou ankety Sestra Moravskoslezského kraje 2009 v kategorii sestra u lůžka se stala Taťána Kršíková z havířovské nemocnice.
V první dekádě dubna se v Ostravě uskutečnilo za účasti ministryně zdravotnictví Dany Juráskové a hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Palase slavnostní vyhlášení ankety Sestra Moravskoslezského kraje.
V kategorii sestra u lůžka zvítězila vrchní sestra psychiatrického oddělení havířovské nemocnice Taťána Kršíková, která je v havířovském špitále zaměstnaná od roku 1997. "Je velmi příjemné, že se veřejnost začala zajímat o práci zdravotních sester i jinak, než v souvislosti s nějakou kauzou nebo průšvihem.
Pokud sestry pracují zcela běžným způsobem, jsou milé, vstřícné, empatické, vzdělané, bere se to jako samozřejmost a nikdo se nijak zvlášť o jejich práci nezajímá.
Proto velmi oceňuji aktivitu agentury ERFA a její ředitelky Nytrové, která již podruhé tuto soutěž vyhlásila," řekla vítězka ankety, která byla v roce 2004 zvolena předsedkyní Unie sester NsP Havířov, kde působí také v Radě kvality a je navíc i členkou redakční rady nemocničního časopisu.
Průběh slavnostního večera se jí líbil. "Atmosféra večera byla velmi příjemná. Velkou oporou všem finalistkám byli moderátoři i vystupující umělci, kteří také ocenili práci sestřiček. Ze všech hostů v sále byla cítit obrovská podpora nás, které jsme se dostaly až na pódium a měly jsme pronést proslov, protože zdravotní sestry se stále ještě nedokáží vyhřívat v záři reflektorů na prknech, co znamenají svět a cítí se lépe spíše na svých odděleních a ambulancích se svými pacienty.
Celý večer byl velmi příjemný a decentní," uvedla dále Kršíková.
Vítězky jednotlivých kategorií obdržely hodnotné dary. Těšit se mohly například na náramkové hodinky, poukázky na nákup šperků, prádla nebo kvalitní kosmetiku.
Havířovská nemocnice měla v anketě ještě jedno želízko v ohni. Kula Přikrylová se v kategorii sestra v ambulantní sféře probojovala až do finále, což má také svou váhu. "Domnívám se, že je velkým úspěchem, že za naši nemocnici jsme byly nominovány dvě sestry a obě jsme se probojovaly až do finále, do něhož vybírala kandidátky odborná komise. Chtěla bych poděkovat za nás za obě těm, kteří nás nominovali a podporovali, stejně jako vedení nemocnice, které nás přijelo v hojném počtu podpořit přímo na slavnostní večer," dodala Kršíková, která je oblíbená pro vstřícnost, ochotu, péči a profesionální přístup.
(lp)
Název zdroje: Noviny Region Havířovsko
V první dekádě dubna se v Ostravě uskutečnilo za účasti ministryně zdravotnictví Dany Juráskové a hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Palase slavnostní vyhlášení ankety Sestra Moravskoslezského kraje.
V kategorii sestra u lůžka zvítězila vrchní sestra psychiatrického oddělení havířovské nemocnice Taťána Kršíková, která je v havířovském špitále zaměstnaná od roku 1997. "Je velmi příjemné, že se veřejnost začala zajímat o práci zdravotních sester i jinak, než v souvislosti s nějakou kauzou nebo průšvihem.
Pokud sestry pracují zcela běžným způsobem, jsou milé, vstřícné, empatické, vzdělané, bere se to jako samozřejmost a nikdo se nijak zvlášť o jejich práci nezajímá.
Proto velmi oceňuji aktivitu agentury ERFA a její ředitelky Nytrové, která již podruhé tuto soutěž vyhlásila," řekla vítězka ankety, která byla v roce 2004 zvolena předsedkyní Unie sester NsP Havířov, kde působí také v Radě kvality a je navíc i členkou redakční rady nemocničního časopisu.
Průběh slavnostního večera se jí líbil. "Atmosféra večera byla velmi příjemná. Velkou oporou všem finalistkám byli moderátoři i vystupující umělci, kteří také ocenili práci sestřiček. Ze všech hostů v sále byla cítit obrovská podpora nás, které jsme se dostaly až na pódium a měly jsme pronést proslov, protože zdravotní sestry se stále ještě nedokáží vyhřívat v záři reflektorů na prknech, co znamenají svět a cítí se lépe spíše na svých odděleních a ambulancích se svými pacienty.
Celý večer byl velmi příjemný a decentní," uvedla dále Kršíková.
Vítězky jednotlivých kategorií obdržely hodnotné dary. Těšit se mohly například na náramkové hodinky, poukázky na nákup šperků, prádla nebo kvalitní kosmetiku.
Havířovská nemocnice měla v anketě ještě jedno želízko v ohni. Kula Přikrylová se v kategorii sestra v ambulantní sféře probojovala až do finále, což má také svou váhu. "Domnívám se, že je velkým úspěchem, že za naši nemocnici jsme byly nominovány dvě sestry a obě jsme se probojovaly až do finále, do něhož vybírala kandidátky odborná komise. Chtěla bych poděkovat za nás za obě těm, kteří nás nominovali a podporovali, stejně jako vedení nemocnice, které nás přijelo v hojném počtu podpořit přímo na slavnostní večer," dodala Kršíková, která je oblíbená pro vstřícnost, ochotu, péči a profesionální přístup.
(lp)
Název zdroje: Noviny Region Havířovsko
pondělí 22. března 2010
BOHNICE U PACIENTŮ PROPADLY
Praha - Nejhorší psychiatrická péče je v léčebně v Bohnicích. Myslí si to alespoň pacienti, kteří hodnotili české psychiatrické ústavy. Mezi dvanácti léčebnami tohoto typu v Česku vyšly totiž Bohnice v hodnocení spokojenosti pacientů nejhůř. Nejčastěji byla kritizována práce sester, konkrétně to, že s pacienty málo hovoří.
Ne ve všem si ale Bohnice vedou hůř než jinde. "Třeba místní lékaři vyšli v hodnocení pacientů dobře. Úplně nejlépe mezi sledovanými léčebnami si pak Bohnice vedou v gerontopsychitarii," řekl ředitel projektu Kvalita očima pacientů Tomáš Raitter. Dodal, že projekt, ve kterém jsou pacienti už třetím rokem dotazováni na spokojenost s péčí v různých zdravotnických zařízeních, významně pomáhá nemocnicím a léčebnám k vylepšování péče. "Na nejhůře hodnocené indikátory zdravotnická zařízení reagují a zlepšují je. Tam je vždy po roce spokojenost nejvíc znatelná," doplnil Raitter.
Pacienti hodnotí kvalitu z více hledisek, například z pohledu toho, jak vypadá přijetí do nemocnice, jak je pacient respektován, jaké je mu poskytnuto tělesné pohodlí.
Dotazy směřují i k tomu, jak je do léčby zapojena rodina a přátelé pacienta a jak vypadá následná péče o nemocného po propuštění.
V Bohnicích ze zveřejněného výsledku nadšeni nejsou. "Jsem zklamaný. Předpokládal jsem, že systémové změny, které jsem vloni v léčebně udělal, hodnocení pacientů změní," přiznal včera MF DNES ředitel bohnické psychiatrické léčebny Martin Hollý.
"Vloni jsem zajistil, aby vrchní sestry byly zbaveny obrovského náporu administrativy, zaměřil jsem se na jejich vzdělávání v komunikaci s pacienty," popsal Hollý.
"Zasadil jsem se také o zvýšení platů sester. I o to, aby se důsledně při rozpisech směn dbalo na dodržování volna a sestry nebyly zbytečně přepracované. Vzdělávání ale skončilo až vloni v listopadu. V hodnocení se to tedy neprojevilo," shrnul Hollý.
To, že by léčebna selhala kvůli tomu, že se o ní hodně mluvilo v souvislosti s kritizovanými klecovými lůžky, Hollý odmítá. Nepřipouští to ani ředitel projektu Tomáš Raitter. "Otázky byly kladené pacientům stejné ve všech zařízeních. Směřovaly výhradně k vyjádření jejich spokojenosti v jasně daných oblastech," vysvětlil Raitter.
To, že si psychiatričtí pacienti nepřipadají dostatečně informovaní, připustil už před časem i psychiatr a bývalý ředitel bohnické léčebny Ivan David. "Tyto průzkumy vycházejí vždy podobně. Je otázka, za jakých okolností by si připadali pacienti informovaní dodatečně," řekl.
Podle Davida je hlavní problém v nedostatku personálu. "Kdyby bylo více lékařů a zdravotních sester na počet pacientů, měli by na ně více času a víc by se jim věnovali," vysvětlil s tím, že počet lékařů a zdravotního personálu v léčebnách je v Česku menší než v jiných zemích.
Nejhůře pacienti hodnotí komunikaci, i když jsou ve společnosti psychiatrické diagnózy tabuizované, přesto pacienti rok od roku uvádějí vyšší spokojenost. I aktuální výsledky analýzy ukázaly, že hodnocení léčeben se zlepšilo - ze 72,5 vyšplhalo 74,2 procenta.
"Nejvíce se v psychiatrických léčebnách zlepšilo hodnocení pacientů v dimenzích propuštění a pokračování péče, ocenili také citovou oporu a zmírnění strachu pacientů," řekl včera při zveřejnění výsledků první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.
"Výsledky ukázaly, že pacienti mají v oblasti psychiatrické a rehabilitační péče trochu jiná očekávání, než je tomu ve všeobecných nemocnicích," doplnila ještě Markéta Hellerová také z ministerstva zdravotnictví. "Zatímco ve všeobecné péči pacienti nepociťují tak výrazný deficit informací a frekvence hovorů s lékařem, v psychiatrické péči jsou informace a komunikace nejhůře hodnocenou oblastí skoro ve všech zařízeních. Svědčí to o tom, že je zde potřeba věnovat komunikaci s pacienty a jejich dostatečnému informování o průběhu léčby a další prognóze ještě větší pozornost než ve všeobecných nemocnicích," vysvětlila Hellerová.
Výsledky analýzy vyplynuly z odpovědí celkem 2 646 pacientů, kteří pobývali v celkem dvanácti českých státních psychiatrických léčebnách nejméně dva dny.
Psychiatrická léčebna v Bohnicích je největším psychiatrickým zařízením v Česku. Její historie se začala psát před více než sto lety, kdy se na kopci daleko za severním okrajem Prahy začal stavět Královský zemský ústav pro choromyslné. Areál samotného ústavu má 64 hektarů, v léčebně je 31 lůžkových léčebných oddělení. Léčí se tam přes 1 300 pacientů, péče je zajištěna více než tisícovkou zaměstnanců.
I když z pohledu pacientů léčebna letos neuspěla, dlouhodobě se snaží o odmytizování psychických poruch a usiluje o propojení života "za plotem" se životem "venku". Jedním z příkladů je festival Mezi ploty.
* Kritéria kvality
Co pacienti hodnotili
Respekt, ohled, úcta k pacientovi Způsob a průběh přijetí do nemocnice Koordinace péče o pacienta Informace a komunikace Tělesné pohodlí pacienta Cílová opora, zmírnění strachu Zapojení rodiny a přátel do léčby Propuštění a pokračování péče Zvláštní kategorie Pacienti ještě hodnotili spokojenost s prací sester, lékařů a všeobecných služeb
Zdroj - Ministerstvo zdravotnictví ČR
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Mutace: Praha
Autor: ALENA HECHTOVÁ
Ne ve všem si ale Bohnice vedou hůř než jinde. "Třeba místní lékaři vyšli v hodnocení pacientů dobře. Úplně nejlépe mezi sledovanými léčebnami si pak Bohnice vedou v gerontopsychitarii," řekl ředitel projektu Kvalita očima pacientů Tomáš Raitter. Dodal, že projekt, ve kterém jsou pacienti už třetím rokem dotazováni na spokojenost s péčí v různých zdravotnických zařízeních, významně pomáhá nemocnicím a léčebnám k vylepšování péče. "Na nejhůře hodnocené indikátory zdravotnická zařízení reagují a zlepšují je. Tam je vždy po roce spokojenost nejvíc znatelná," doplnil Raitter.
Pacienti hodnotí kvalitu z více hledisek, například z pohledu toho, jak vypadá přijetí do nemocnice, jak je pacient respektován, jaké je mu poskytnuto tělesné pohodlí.
Dotazy směřují i k tomu, jak je do léčby zapojena rodina a přátelé pacienta a jak vypadá následná péče o nemocného po propuštění.
V Bohnicích ze zveřejněného výsledku nadšeni nejsou. "Jsem zklamaný. Předpokládal jsem, že systémové změny, které jsem vloni v léčebně udělal, hodnocení pacientů změní," přiznal včera MF DNES ředitel bohnické psychiatrické léčebny Martin Hollý.
"Vloni jsem zajistil, aby vrchní sestry byly zbaveny obrovského náporu administrativy, zaměřil jsem se na jejich vzdělávání v komunikaci s pacienty," popsal Hollý.
"Zasadil jsem se také o zvýšení platů sester. I o to, aby se důsledně při rozpisech směn dbalo na dodržování volna a sestry nebyly zbytečně přepracované. Vzdělávání ale skončilo až vloni v listopadu. V hodnocení se to tedy neprojevilo," shrnul Hollý.
To, že by léčebna selhala kvůli tomu, že se o ní hodně mluvilo v souvislosti s kritizovanými klecovými lůžky, Hollý odmítá. Nepřipouští to ani ředitel projektu Tomáš Raitter. "Otázky byly kladené pacientům stejné ve všech zařízeních. Směřovaly výhradně k vyjádření jejich spokojenosti v jasně daných oblastech," vysvětlil Raitter.
To, že si psychiatričtí pacienti nepřipadají dostatečně informovaní, připustil už před časem i psychiatr a bývalý ředitel bohnické léčebny Ivan David. "Tyto průzkumy vycházejí vždy podobně. Je otázka, za jakých okolností by si připadali pacienti informovaní dodatečně," řekl.
Podle Davida je hlavní problém v nedostatku personálu. "Kdyby bylo více lékařů a zdravotních sester na počet pacientů, měli by na ně více času a víc by se jim věnovali," vysvětlil s tím, že počet lékařů a zdravotního personálu v léčebnách je v Česku menší než v jiných zemích.
Nejhůře pacienti hodnotí komunikaci, i když jsou ve společnosti psychiatrické diagnózy tabuizované, přesto pacienti rok od roku uvádějí vyšší spokojenost. I aktuální výsledky analýzy ukázaly, že hodnocení léčeben se zlepšilo - ze 72,5 vyšplhalo 74,2 procenta.
"Nejvíce se v psychiatrických léčebnách zlepšilo hodnocení pacientů v dimenzích propuštění a pokračování péče, ocenili také citovou oporu a zmírnění strachu pacientů," řekl včera při zveřejnění výsledků první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.
"Výsledky ukázaly, že pacienti mají v oblasti psychiatrické a rehabilitační péče trochu jiná očekávání, než je tomu ve všeobecných nemocnicích," doplnila ještě Markéta Hellerová také z ministerstva zdravotnictví. "Zatímco ve všeobecné péči pacienti nepociťují tak výrazný deficit informací a frekvence hovorů s lékařem, v psychiatrické péči jsou informace a komunikace nejhůře hodnocenou oblastí skoro ve všech zařízeních. Svědčí to o tom, že je zde potřeba věnovat komunikaci s pacienty a jejich dostatečnému informování o průběhu léčby a další prognóze ještě větší pozornost než ve všeobecných nemocnicích," vysvětlila Hellerová.
Výsledky analýzy vyplynuly z odpovědí celkem 2 646 pacientů, kteří pobývali v celkem dvanácti českých státních psychiatrických léčebnách nejméně dva dny.
Psychiatrická léčebna v Bohnicích je největším psychiatrickým zařízením v Česku. Její historie se začala psát před více než sto lety, kdy se na kopci daleko za severním okrajem Prahy začal stavět Královský zemský ústav pro choromyslné. Areál samotného ústavu má 64 hektarů, v léčebně je 31 lůžkových léčebných oddělení. Léčí se tam přes 1 300 pacientů, péče je zajištěna více než tisícovkou zaměstnanců.
I když z pohledu pacientů léčebna letos neuspěla, dlouhodobě se snaží o odmytizování psychických poruch a usiluje o propojení života "za plotem" se životem "venku". Jedním z příkladů je festival Mezi ploty.
* Kritéria kvality
Co pacienti hodnotili
Respekt, ohled, úcta k pacientovi Způsob a průběh přijetí do nemocnice Koordinace péče o pacienta Informace a komunikace Tělesné pohodlí pacienta Cílová opora, zmírnění strachu Zapojení rodiny a přátel do léčby Propuštění a pokračování péče Zvláštní kategorie Pacienti ještě hodnotili spokojenost s prací sester, lékařů a všeobecných služeb
Zdroj - Ministerstvo zdravotnictví ČR
Název zdroje: Mladá fronta Dnes
Mutace: Praha
Autor: ALENA HECHTOVÁ
PSYCHIATŘI SE MÁLO BAVÍ S PACIENTY
PRAHA Pacienti v psychiatrických léčebnách se cítí málo informovaní o své nemoci a léčbě. Potvrdil to rozsáhlý projekt ministerstva zdravotnictví Kvalita očima pacientů.
"Zatímco ve všeobecné péči nepociťují pacienti tak výrazný nedostatek informací a hovorů s lékařem, v psychiatrických léčebnách je tato dimenze nejhůř hodnocená," říká náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéta Hellerová.
To má přitom jasný dopad na kvalitu péče. "Málo hovoru vede k tomu, že je i malá důvěra v lékaře, což zpomaluje léčení," uvedla Hellerová.
Na menší studii, podle které psychiatři v léčebnách s pacienty málo mluví, upozornily LN loni. Podle ní řada pacientů ani nevěděla, s jakou diagnózou se léčí.
Ministerský průzkum ukázal paradox, že pacienti jsou spokojeni s tím, jak často je lékař navštěvuje. Ne ale s tím, jak často s nimi mluví. Jinými slovy z pohledu pacientů chodí lékaři za pacienty dostatečně často, ale pacienti nemají možnost s lékaři dost hovořit. "První reakce vedení léčebny často je: nemáme peníze na přijetí dalších třiceti lékařů, nedá se to řešit. Problém ale může být jinde," řekla Hellerová.
Ministerstvo odmítá, že by byl jediný problém ve financování psychiatrie. "Je pravda, že psychiatrická péče byla podfinancovaná, ale loni stouply úhrady skokově o 13 procent," řekl první náměstek ministryně Marek Šnajdr. "Není to ovšem jen otázka peněz," dodal.
Pro ředitele léčeben má být průzkum vodítkem, co je nutné zlepšit. "Jsem za tento průzkum rád. Je pro nás důležité mít strukturovanou zpětnou vazbu," říká Martin Hollý, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice. Ta se ve spokojenosti pacientů ocitla na posledním místě. Jedním z důvodů podle Hollého mohou být probíhající rekonstrukce, kvůli kterým je teď v léčebně méně pohodlí.
Aby se zlepšila informovanost pacientů, proběhnou letos v Bohnicích kurzy komunikace. "Informování pacientů je problém celého českého zdravotnictví," uvádí Hollý. "Medicína je čím dál složitější. Je to nelehká úloha jednoduše a srozumitelně vysvětlit, jak funguje antidepresivum v mozku a proč začíná účinkovat až po třech týdnech užívání," poznamenal Hollý.
Léčebnu v Bohnicích ovlivňuje také dlouhodobý vnitřní dluh. I když se v posledních letech finanční situace zlepšuje. "Peníze jsou velkou částí řešení třeba u hotelových služeb - to neokecáte," říká Hollý.
Výzkumníci oslovili v průběhu šesti týdnů všechny pacienty, kteří byli propuštěni ze státních psychiatrických léčeben, dotazníky vyplnilo a vrátilo 76 procent z nich, tedy přes 2600.
Celkově bylo ministerstvo s výsledky spokojeno. "Většina psychiatrických léčeben se posunula k lepšímu," říká Hellerová. "I když jsou psychiatrické léčebny často kritizovány, pouze čtyři léčebny jsou pod standardem. U nich je potřeba se zaměřit na to, aby se dostaly na hranici standardu," uvádí.
Žádné postihy přímo kvůli špatným výsledkům v průzkumu ředitelům nehrozí. "To není bič na managementy, ale signál, že budeme chtít, aby s výsledky pracovaly," vysvětluje Šnajdr.
***
Kde je dobře
Státní psychiatrické léčebny podle spokojenosti pacientů od nejlepší: * Kategorie léčeben A+ Červený Dvůr, Bílá Voda, Kosmonosy * Kategorie A Šternberk, Opava * Kategorie A- (standard) Jihlava, Brno, Havlíčkův Brod * Kategorie B+ Kroměříž * Kategorie B Horní Beřkovice, Dobřany * Kategorie B- PL Bohnice
Název zdroje: Lidové noviny
Mutace: Celostátní
Autor: ADÉLA ČABANOVÁ
"Zatímco ve všeobecné péči nepociťují pacienti tak výrazný nedostatek informací a hovorů s lékařem, v psychiatrických léčebnách je tato dimenze nejhůř hodnocená," říká náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéta Hellerová.
To má přitom jasný dopad na kvalitu péče. "Málo hovoru vede k tomu, že je i malá důvěra v lékaře, což zpomaluje léčení," uvedla Hellerová.
Na menší studii, podle které psychiatři v léčebnách s pacienty málo mluví, upozornily LN loni. Podle ní řada pacientů ani nevěděla, s jakou diagnózou se léčí.
Ministerský průzkum ukázal paradox, že pacienti jsou spokojeni s tím, jak často je lékař navštěvuje. Ne ale s tím, jak často s nimi mluví. Jinými slovy z pohledu pacientů chodí lékaři za pacienty dostatečně často, ale pacienti nemají možnost s lékaři dost hovořit. "První reakce vedení léčebny často je: nemáme peníze na přijetí dalších třiceti lékařů, nedá se to řešit. Problém ale může být jinde," řekla Hellerová.
Ministerstvo odmítá, že by byl jediný problém ve financování psychiatrie. "Je pravda, že psychiatrická péče byla podfinancovaná, ale loni stouply úhrady skokově o 13 procent," řekl první náměstek ministryně Marek Šnajdr. "Není to ovšem jen otázka peněz," dodal.
Pro ředitele léčeben má být průzkum vodítkem, co je nutné zlepšit. "Jsem za tento průzkum rád. Je pro nás důležité mít strukturovanou zpětnou vazbu," říká Martin Hollý, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice. Ta se ve spokojenosti pacientů ocitla na posledním místě. Jedním z důvodů podle Hollého mohou být probíhající rekonstrukce, kvůli kterým je teď v léčebně méně pohodlí.
Aby se zlepšila informovanost pacientů, proběhnou letos v Bohnicích kurzy komunikace. "Informování pacientů je problém celého českého zdravotnictví," uvádí Hollý. "Medicína je čím dál složitější. Je to nelehká úloha jednoduše a srozumitelně vysvětlit, jak funguje antidepresivum v mozku a proč začíná účinkovat až po třech týdnech užívání," poznamenal Hollý.
Léčebnu v Bohnicích ovlivňuje také dlouhodobý vnitřní dluh. I když se v posledních letech finanční situace zlepšuje. "Peníze jsou velkou částí řešení třeba u hotelových služeb - to neokecáte," říká Hollý.
Výzkumníci oslovili v průběhu šesti týdnů všechny pacienty, kteří byli propuštěni ze státních psychiatrických léčeben, dotazníky vyplnilo a vrátilo 76 procent z nich, tedy přes 2600.
Celkově bylo ministerstvo s výsledky spokojeno. "Většina psychiatrických léčeben se posunula k lepšímu," říká Hellerová. "I když jsou psychiatrické léčebny často kritizovány, pouze čtyři léčebny jsou pod standardem. U nich je potřeba se zaměřit na to, aby se dostaly na hranici standardu," uvádí.
Žádné postihy přímo kvůli špatným výsledkům v průzkumu ředitelům nehrozí. "To není bič na managementy, ale signál, že budeme chtít, aby s výsledky pracovaly," vysvětluje Šnajdr.
***
Kde je dobře
Státní psychiatrické léčebny podle spokojenosti pacientů od nejlepší: * Kategorie léčeben A+ Červený Dvůr, Bílá Voda, Kosmonosy * Kategorie A Šternberk, Opava * Kategorie A- (standard) Jihlava, Brno, Havlíčkův Brod * Kategorie B+ Kroměříž * Kategorie B Horní Beřkovice, Dobřany * Kategorie B- PL Bohnice
Název zdroje: Lidové noviny
Mutace: Celostátní
Autor: ADÉLA ČABANOVÁ
VODÍTKO, KDE A JAK SE K LIDEM CHOVAJÍ
Přestože lidé v průzkumu Kvalita očima pacientů nehodnotili lékařský odborný výkon, ukázalo se, že jejich spokojenost jde ruku v ruce s odbornou vzdělaností zdravotnického zařízení, a to nejen lékařů, ale i zdravotních sester.
S tím, jak se k nim chovají, jak sdílejí jejich starosti o zdraví a jak jim je pomáhají překonat. Výsledky průzkumu dávají podrobnou informaci o zkušenosti pacientů nejen za celá zdravotnická zařízení, ale jdou až na úroveň jednotlivých lékařských oborů a oddělení nemocnic.
Každé oddělení dostane výsledky za 50 velmi konkrétních ukazatelů kvality. Pacienti je pak posuzovali v osmi tematických okruzích. Byly to: * přijetí do nemocnice; * respekt, ohled, úcta k pacientovi; * koordinace a integrace péče o pacienta;
* informace, komunikace a výchova pacienta; * tělesné pohodlí pacienta; * citová opora a zmírnění strachu a úzkosti pacienta; * zapojení rodiny do léčby; * propuštění a pokračování péče o pacienta.
Přinášíme některé výsledky z osmi zmíněných okruhů kvality, podle nichž pacienti nemocnice posuzovali. Míra spokojenosti je vyjádřena v procentech.
Nemocnice
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 85,7
Homolka 83,8
FN H. Králové 82,6
FN Ostrava 82,3
IKEM Praha 82,1
FN Plzeň 81,3
FN Motol 81,1
FN Bulovka 79,6
FN Vinohrady 79,5
FN Olomouc 79,3
VFN Praha 78,7
FN u sv. Anny Brno 78,7
Ústav Podolí Praha 77,5
Thomayerova Praha 76,4
FN Brno 75,8
Lékaři
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 87,9
Homolka 82,1
FN Motol 81,5
FN Bulovka 81,2
FN Ostrava 80,3
FN H. Králové 80,3
IKEM 80,1
FN Vinohrady 80,0
FN Plzeň 79,4
VFN Praha 79,2
FN Olomouc 77,5
FN u sv. Anny Brno 76,8
Thomayerova 75,6
FN Brno 75,4
Ústav Podolí 71,5
Sestry
(spokojenost v %)
IKEM 83,5
FN H. Králové 82,8
Masaryk. on. ústav 81,9
Homolka 81,2
Ústav Podolí 80,9
FN Ostrava 80,7
FN Plzeň 80,5
FN u sv. Anny Brno 79,0
FN Bulovka 78,6
FN Vinohrady 78,6
FN Olomouc 77,8
FN Motol 77,4
VFN Praha 76,1
Thomayerova 74,3
FN Brno 72,6
Služby
(spokojenost v %)
Homolka 75,0
IKEM 74,3
Masaryk. on. ústav 72,5
FN H. Králové 68,8
FN Ostrava 68,1
FN Motol 66,5
FN Plzeň 65,5
FN Olomouc 63,3
Ústav Podolí 61,0
VFN Praha 59,2
FN u sv. Anny Brno 57,9
FN Vinohrady 57,9
FN Brno 55,7
FN Bulovka 54,5
Thomayerova 51,8
Přijetí do nemocnice
(spokojenost v %)
IKEM 86,1
Homolka 84,2
FN Ostrava 84,2
Masaryk. on. ústav 82,4
FN H. Králové 81,9
FN Plzeň 81,6
FN Motol 81,2
VFN Praha 81,1
Ústav Podolí 80,9
FN Bulovka 80,2
FN Olomouc 79,0
FN u sv. Anny Brno 78,8
FN Brno 78,7
FN Vinohrady 78,5
Thomayerova 77,6
Respekt, ohled, úcta
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 88,2
FN Bulovka 84,4
Homolka 83,4
FN Motol 83,3
FN Vinohrady 83,3
FN H. Králové 82,9
IKEM 82,1
VFN Praha 81,8
FN Ostrava 81,3
FN Plzeň 80,9
FN u sv. Anny Brno 80,7
FN Olomouc 80,0
Ústav Podolí 79,8
Thomayerova 79,2
FN Brno 77,5
Informace
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 88,2
Homolka 84,1
IKEM 83,3
FN H. Králové 83,2
FN Ostrava 82,8
FN Motol 82,3
FN Plzeň 80,3
FN Bulovka 80,0
FN Olomouc 80,0
FN Vinohrady 79,7
FN u sv. Anny Brno 78,8
VFN Praha 78,4
Thomayerova 76,6
FN Brno 75,0
Ústav Podolí 72,5
Koordinace péče
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 84,4
Homolka 83,2
FN Ostrava 82,2
IKEM 81,7
FN H. Králové 81,6
FN Plzeň 81,4
FN Bulovka 80,9
FN Motol 79,5
FN Vinohrady 78,8
FN u sv. Anny Brno 78,2
Ústav Podolí 77,8
FN Olomouc 77,7
VFN Praha 76,8
Thomayerova 75,3
FN Brno 72,2
Tělesné pohodlí
(spokojenost v %)
Homolka 81,6
Masaryk. on. ústav 81,3
FN H. Králové 80,4
FN Ostrava 78,6
FN Plzeň 78,4
IKEM 78,3
FN Olomouc 76,8
Ústav Podolí 75,9
FN Motol 75,7
VFN Praha 73,8
FN u sv. Anny Brno 73,6
FN Vinohrady 73,5
FN Brno 71,6
FN Bulovka 70,9
Thomayerova 70,8
Citová opora
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 84,0
Homolka 78,3
IKEM 77,9
FN Bulovka 77,4
FN H. Králové 77,4
FN Motol 77,4
FN Vinohrady 76,8
FN Ostrava 76,8
FN Plzeň 76,4
FN u sv. Anny Brno 74,7
VFN Praha 74,6
FN Olomouc 74,6
Thomayerova 72,1
FN Brno 71,4
Ústav Podolí 69,4
Název zdroje: Právo
Mutace: Celostátní
Autor: Václav Pergl
S tím, jak se k nim chovají, jak sdílejí jejich starosti o zdraví a jak jim je pomáhají překonat. Výsledky průzkumu dávají podrobnou informaci o zkušenosti pacientů nejen za celá zdravotnická zařízení, ale jdou až na úroveň jednotlivých lékařských oborů a oddělení nemocnic.
Každé oddělení dostane výsledky za 50 velmi konkrétních ukazatelů kvality. Pacienti je pak posuzovali v osmi tematických okruzích. Byly to: * přijetí do nemocnice; * respekt, ohled, úcta k pacientovi; * koordinace a integrace péče o pacienta;
* informace, komunikace a výchova pacienta; * tělesné pohodlí pacienta; * citová opora a zmírnění strachu a úzkosti pacienta; * zapojení rodiny do léčby; * propuštění a pokračování péče o pacienta.
Přinášíme některé výsledky z osmi zmíněných okruhů kvality, podle nichž pacienti nemocnice posuzovali. Míra spokojenosti je vyjádřena v procentech.
Nemocnice
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 85,7
Homolka 83,8
FN H. Králové 82,6
FN Ostrava 82,3
IKEM Praha 82,1
FN Plzeň 81,3
FN Motol 81,1
FN Bulovka 79,6
FN Vinohrady 79,5
FN Olomouc 79,3
VFN Praha 78,7
FN u sv. Anny Brno 78,7
Ústav Podolí Praha 77,5
Thomayerova Praha 76,4
FN Brno 75,8
Lékaři
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 87,9
Homolka 82,1
FN Motol 81,5
FN Bulovka 81,2
FN Ostrava 80,3
FN H. Králové 80,3
IKEM 80,1
FN Vinohrady 80,0
FN Plzeň 79,4
VFN Praha 79,2
FN Olomouc 77,5
FN u sv. Anny Brno 76,8
Thomayerova 75,6
FN Brno 75,4
Ústav Podolí 71,5
Sestry
(spokojenost v %)
IKEM 83,5
FN H. Králové 82,8
Masaryk. on. ústav 81,9
Homolka 81,2
Ústav Podolí 80,9
FN Ostrava 80,7
FN Plzeň 80,5
FN u sv. Anny Brno 79,0
FN Bulovka 78,6
FN Vinohrady 78,6
FN Olomouc 77,8
FN Motol 77,4
VFN Praha 76,1
Thomayerova 74,3
FN Brno 72,6
Služby
(spokojenost v %)
Homolka 75,0
IKEM 74,3
Masaryk. on. ústav 72,5
FN H. Králové 68,8
FN Ostrava 68,1
FN Motol 66,5
FN Plzeň 65,5
FN Olomouc 63,3
Ústav Podolí 61,0
VFN Praha 59,2
FN u sv. Anny Brno 57,9
FN Vinohrady 57,9
FN Brno 55,7
FN Bulovka 54,5
Thomayerova 51,8
Přijetí do nemocnice
(spokojenost v %)
IKEM 86,1
Homolka 84,2
FN Ostrava 84,2
Masaryk. on. ústav 82,4
FN H. Králové 81,9
FN Plzeň 81,6
FN Motol 81,2
VFN Praha 81,1
Ústav Podolí 80,9
FN Bulovka 80,2
FN Olomouc 79,0
FN u sv. Anny Brno 78,8
FN Brno 78,7
FN Vinohrady 78,5
Thomayerova 77,6
Respekt, ohled, úcta
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 88,2
FN Bulovka 84,4
Homolka 83,4
FN Motol 83,3
FN Vinohrady 83,3
FN H. Králové 82,9
IKEM 82,1
VFN Praha 81,8
FN Ostrava 81,3
FN Plzeň 80,9
FN u sv. Anny Brno 80,7
FN Olomouc 80,0
Ústav Podolí 79,8
Thomayerova 79,2
FN Brno 77,5
Informace
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 88,2
Homolka 84,1
IKEM 83,3
FN H. Králové 83,2
FN Ostrava 82,8
FN Motol 82,3
FN Plzeň 80,3
FN Bulovka 80,0
FN Olomouc 80,0
FN Vinohrady 79,7
FN u sv. Anny Brno 78,8
VFN Praha 78,4
Thomayerova 76,6
FN Brno 75,0
Ústav Podolí 72,5
Koordinace péče
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 84,4
Homolka 83,2
FN Ostrava 82,2
IKEM 81,7
FN H. Králové 81,6
FN Plzeň 81,4
FN Bulovka 80,9
FN Motol 79,5
FN Vinohrady 78,8
FN u sv. Anny Brno 78,2
Ústav Podolí 77,8
FN Olomouc 77,7
VFN Praha 76,8
Thomayerova 75,3
FN Brno 72,2
Tělesné pohodlí
(spokojenost v %)
Homolka 81,6
Masaryk. on. ústav 81,3
FN H. Králové 80,4
FN Ostrava 78,6
FN Plzeň 78,4
IKEM 78,3
FN Olomouc 76,8
Ústav Podolí 75,9
FN Motol 75,7
VFN Praha 73,8
FN u sv. Anny Brno 73,6
FN Vinohrady 73,5
FN Brno 71,6
FN Bulovka 70,9
Thomayerova 70,8
Citová opora
(spokojenost v %)
Masaryk. on. ústav 84,0
Homolka 78,3
IKEM 77,9
FN Bulovka 77,4
FN H. Králové 77,4
FN Motol 77,4
FN Vinohrady 76,8
FN Ostrava 76,8
FN Plzeň 76,4
FN u sv. Anny Brno 74,7
VFN Praha 74,6
FN Olomouc 74,6
Thomayerova 72,1
FN Brno 71,4
Ústav Podolí 69,4
Název zdroje: Právo
Mutace: Celostátní
Autor: Václav Pergl
HLAVNÍ SLABINY ZDRAVOTNICTVÍ
Zdaleka ne vše se pacientům v nemocnicích líbí. Byli i hodně kritičtí v rámci jedné nemocnice k jednotlivým oddělením. Výzkumníci na základě odpovědí pak stanovili hlavní nedostatky nemocnic, jak je vidí pacienti.
Jsou to:
* skutečnost, že neznají ošetřujícího lékaře - lékaři se pacientům nepředstavují;
* nesrozumitelnost odpovědí lékaře - lékař s pacienty sice hovoří, ale pacienti mu nerozumí;
* potřeba většího zapojení do rozhodování o vlastní léčbě - lékaři si často záměrně udržují informační náskok a také autoritativní přístup k pacientovi; * nízká důvěra v ošetřujícího lékaře - lékařům se často nedaří získat důvěru pacientů, která je významným předpokladem pro úspěšnou spolupráci při léčbě;
* nedostatek soukromí při probírání zdravotního stavu - pacientům velmi vadí častá dotazování na pokoji v přítomnosti dalších pacientů, nebo dokonce v čekárně a na chodbě;
* neschopnost lékařů rozptýlit obavy a strach pacienta;
* nespokojenost s čistotou toalet a sprch;
* nespokojenost s dobou ranního buzení, která je většinou před šestou hodinou ranní.
Název zdroje: Právo
Mutace: Celostátní
Autor: Václav Pergl
Jsou to:
* skutečnost, že neznají ošetřujícího lékaře - lékaři se pacientům nepředstavují;
* nesrozumitelnost odpovědí lékaře - lékař s pacienty sice hovoří, ale pacienti mu nerozumí;
* potřeba většího zapojení do rozhodování o vlastní léčbě - lékaři si často záměrně udržují informační náskok a také autoritativní přístup k pacientovi; * nízká důvěra v ošetřujícího lékaře - lékařům se často nedaří získat důvěru pacientů, která je významným předpokladem pro úspěšnou spolupráci při léčbě;
* nedostatek soukromí při probírání zdravotního stavu - pacientům velmi vadí častá dotazování na pokoji v přítomnosti dalších pacientů, nebo dokonce v čekárně a na chodbě;
* neschopnost lékařů rozptýlit obavy a strach pacienta;
* nespokojenost s čistotou toalet a sprch;
* nespokojenost s dobou ranního buzení, která je většinou před šestou hodinou ranní.
Název zdroje: Právo
Mutace: Celostátní
Autor: Václav Pergl
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)